|
|
Zásah do tělesné integrity
Kostková, Tereza ; Dvořák, Jan (vedoucí práce) ; Janoušková, Anežka (oponent)
1 Zásah do tělesné integrity Abstrakt Diplomová práce se zabývá zásahem do tělesné integrity člověka, přičemž se soustřeďuje zejména na zásahy do tělesné integrity při poskytování zdravotních služeb. Hlavním cílem předložené diplomové práce je teoreticky analyzovat problematiku zásahů do tělesné integrity ve světle současné české právní úpravy a relevantních závěrů soudní praxe českých i evropských soudů. Dílčím cílem je poté vysvětlit základní teoretické pojmy, představit prameny práva v oblasti zásahů do integrity a poskytnout možné řešení de lege ferenda pro praktický problém unesení důkazního břemene žalovaného poskytovatele zdravotních služeb. Práce je členěna na šest částí. V první části je pozornost zaměřena obecně na integritu člověka a její ochranu. Konkrétně se zabývá všeobecným osobnostním právem, ústavněprávními aspekty a obecnými zásady ochrany práva na integritu. Druhá část vymezuje základní teoretické pojmy, které budou v kontextu celé práce hojně využívány, a to pojem zásahu do integrity, pojem pacienta, lékaře a jejich vzájemný vztah. Třetí část představí mezinárodní, evropské a české prameny právní úpravy v oblasti zásahů do tělesné integrity a s ním souvisejícími instituty. Čtvrtá a nejrozsáhlejší část práce se věnuje rozboru jednotlivých právních důvodů opravňujících zasáhnout do...
|
|
|
Povinnost tvrzení a povinnost důkazní v civilním procesu
Krechlerová, Karolína ; Sedláček, Miroslav (vedoucí práce) ; Frintová, Dita (oponent)
Povinnost tvrzení a povinnost důkazní v civilním procesu Abstrakt Rigorózní práce pojednává o povinnosti tvrzení a povinnosti důkazní v občanském soudním řízení se zaměřením na důkazní břemeno, jeho dělení a přenos mezi účastníky řízení. Práce se zabývá především řízením sporným. Problematika pravidel dělení důkazního břemene je stále aktuální, neboť pro úspěch účastníka řízení ve sporu je zcela zásadní splnit povinnost tvrzení a povinnost důkazní a následně unést břemeno tvrzení a břemeno důkazní. Cílem práce je podrobně rozebrat procesní povinnosti a břemena tížící účastníky civilního řízení. Těžištěm práce je otázka dělení důkazního břemene mezi účastníky řízení a jeho přenosu mezi stranami sporu. Rigorózní práce je členěna na úvod, sedm kapitol a závěr. V úvodní kapitole jsou popsány obecné výklady o dokazování a zásady civilního procesu. Druhá kapitola je věnována historii soudního řízení a vývoji fungování justice na území České republiky pro uvedení kontextu současného pojetí procesních povinností stran soudního řízení. Ve třetí kapitole je podrobně popsána povinnost tvrzení a břemeno tvrzení. Navazuje rozbor povinnosti důkazní a důkazního břemena v kapitole čtvrté. V této kapitole je dále vysvětlen stav non liquet a jeho překonání. V páté kapitole je vysvětleno základní pravidlo dělení důkazního...
|
|
|
Důkazní břemeno
Sudek, Matouš ; Macková, Alena (vedoucí práce) ; Pohl, Tomáš (oponent)
Předmětem diplomové práce je problematika institutu důkazního břemene, a to s důrazem na projevy jednotlivých konstitutivních složek důkazního břemene především v civilním nalézacím řízení sporném. Pozornost je rovněž věnována stavu non liquet. Autor se zabývá komparací základních zásad ovládajících nalézací řízení sporné a nesporné a pojmy, resp. instituty neodmyslitelně spjatými s břemenem důkazním. Třetí část práce je zaměřena na institut důkazního břemene ve vybraných ostatních druzích civilního procesu, jakož i na srovnání institutu objektivního důkazního břemene se zásadou in dubio pro reo ovládající trestní řízení. Čtvrtá kapitola pojednává o jednotlivých formách, ve kterých se pravidla dělení důkazního břemene vyskytují v českém právním řádu - základním pravidlu dělení důkazního břemene, jehož explicitní úprava v českém právním řádu absentuje, výslovnými zákonnými pravidly dělení důkazního břemene, zákonnými vyvratitelnými domněnkami, jakož i soudcovským dotvářením pravidel dělení důkazního břemene. V souvislosti s poslední uvedenou formou se práce přesouvá k problematice tzv. obracení důkazního břemene. Dementována je možnost soudu obrátit rozložení důkazního břemene způsobem odlišným od zákonných pravidel dělení důkazního břemene, za které je považováno i tzv. základní pravidlo dělení...
|
|
|
Důkazní břemeno v civilním procesu
Loutchan, Petr ; Macková, Alena (vedoucí práce) ; Pohl, Tomáš (oponent)
Název diplomové práce: Důkazní břemeno v civilním procesu Tato práce se zabývá problematikou důkazního břemene, snaží se ji zasadit do určitého rámce, který je nezbytný pro bližší porozumění danému tématu. V úvodní kapitole zmiňuji základní zásady aplikovatelné v případě všech procesních předpisů. Tyto zásady jsou významné z hlediska interpretace Evropské úmluvy, zároveň se používají i pro bližší integraci evropského práva. Následují principy vlastní pouze civilnímu procesu, které jsou charakteristické existencí protikladných dvojic a tím, že se vlastně nikdy neuplatňují ve své čisté podobě. Druhá kapitola je věnována dokazování. Zmiňuji definici dokazování, odlišení procesního dokazování od klasického logického, účel dokazování a jeho předmět. Následuje výběr skutečností, které se nemusí dokazovat, ať z důvodu existence domněnek či všeobecné známosti. Zvláštní pozornost je věnována institutům usnadňujícím dokazování. Rovněž definuje základní pojmy dokazování. Nesnaží se však být komplexním pojednáním o dokazování, to by snad ani vzhledem k rozsahu nebylo možné. Vybírá si proto opravdu jen vybrané kapitoly nezbytné pro pochopení tématu této práce. Třetí kapitola je úvodem do procesních povinností a procesních břemen. Zmiňuje rozlišení mezi oběma instituty a snaží se o komplexní popis těch, které...
|
|
|
Dokazování v civilním řízení (vybrané otázky)
Zezulka, Ondřej ; Winterová, Alena (vedoucí práce) ; Smolík, Petr (oponent)
Záměrem této práce je popsat a zhodnotit aktuální úpravu dokazování, procesních povinností a břemen účastníků řízení v civilním řízení. Dílčí pozornost je kladena na problematiku důkazního břemene a jeho významu pro nalézací řízení sporné. Práce je dělena do tří částí. První část této práce je věnována teorii procesního dokazování. Tato část poskytuje obecný přehled zvolené problematiky a zároveň slouží jako úvod pro další oddíly. Popisuje zde pojem dokazování jako postup soudu vedoucí ke zjištění určitých skutkových okolností. Stručně se věnuje účelu, předmětu i jednotlivým zásadám, na nichž procesní dokazování spočívá. Druhá část této práce pojednává o procesních povinnostech. Uvedené oddíly v podstatě shrnují, jaké chování od účastníků řízení zákonodárce očekává a jaké jednání stranám autoritativně předepisuje pod hrozbou nejrůznějších sankcí. Třebaže tato část textu předchází materiálnímu jádru této práce a uvádí jej, je mu významově i obsahově zcela rovnocenná. Třetí část této práce vysvětluje institut procesních břemen. Klade důraz nejen na teoretickou průpravu a historický vývoj dané problematiky, ale i aktuální výskyt v právním řádu České republiky a promítnutí do aplikační praxe.
|
|
|
Dokazování negativních skutečností
Škop, Miroslav ; Kühn, Zdeněk (vedoucí práce) ; Žák Krzyžanková, Katarzyna (oponent)
Diplomová práce se zabývá dokazováním negativních skutečností, tedy dokazováním neexistence objektu, stavu nebo děje. Autor diplomové práce předkládá definici negativní skutečnosti a uvádí přehled negativních skutečností v rozhodovací činnosti českých orgánů veřejné moci. Autor současně analyzuje vybraná česká soudní rozhodnutí a ilustruje dokazování negativních skutečností na typických případech. Diplomová práce je rozdělena do sedmi kapitol. První kapitola obsahuje definici pojmu negativní skutečnosti. Autor v této části poukazuje na potenciální problémy spojené s identifikací negativních skutečností, zejména na rozdíl mezi skutkovým poznatkem, negativním tvrzením a právním posouzením. Druhá kapitola pojednává o tom, zda se negativní skutečnosti mohou stát předmětem dokazování jako praktického způsobu zjišťování rozhodných skutečností. Současně obsahuje krátké pojednání o přístupu k dokazování negativních skutečností v zahraničí, konkrétně na Slovensku, ve Velké Británii a ve Spojených státech amerických. Třetí, čtvrtá a pátá kapitola obsahuje pojednání o dokazování negativních skutečností vždy v jednom typu řízení, konkrétně v občanském soudním řízení, ve správním řízení a správním soudnictví a konečně v trestním řízení. Autor v jednotlivých kapitolách shrnuje zásady dokazování pro jednotlivé...
|
|
|
Formální důkazní břemeno státního zástupce v trestním řízení
Pudilová, Anežka ; Šelleng, Dalibor (oponent)
Institut formálního důkazního břemene státního zástupce je předmětem diskuzí nejen v rámci více než 17 let trvajících legislativních prací na novém trestním řádu, ale zvýšená pozornost mu byla právní vědou věnována již dříve společně s prosazováním sporných prvků řízení před soudem. Předmětný institut vznikl a vyvíjel se v rámci anglosaského typu trestního řízení, jehož soudní proces je na sporu stran založen. Jedná se o stanovení výlučné procesní odpovědnosti státního zástupce za objasnění skutečností rozhodných z hlediska podané obžaloby. Byť lze podat stručnou charakteristiku předmětného institutu v jedné větě, jeho uzákonění by ovlivnilo celkový charakter řízení před soudem a odrazilo se také v dalších fázích trestního řízení. Cílem disertační práce byla analýza předpokladů a důsledků uzákonění formálního důkazního břemene státního zástupce v českém trestním řízení. Právě vzhledem k původu předmětného institutu bylo zásadní otázkou, zda by jeho přijetí nutně představovalo celkový odklon od právních idejí, na kterých je platný trestní řád založen, anebo je možné a vhodné uzpůsobit související aspekty místnímu právnímu prostředí. Teoretickým základem práce je jednak obecné pojmové vymezení a členění institutu důkazního břemene, jednak popis historického vývoje postavení obžaloby, obhajoby a soudu...
|
|
|
Formální důkazní břemeno státního zástupce v trestním řízení
Pudilová, Anežka ; Gřivna, Tomáš (vedoucí práce) ; Bohuslav, Lukáš (oponent) ; Kalvodová, Věra (oponent)
Institut formálního důkazního břemene státního zástupce je předmětem diskuzí nejen v rámci více než 17 let trvajících legislativních prací na novém trestním řádu, ale zvýšená pozornost mu byla právní vědou věnována již dříve společně s prosazováním sporných prvků řízení před soudem. Předmětný institut vznikl a vyvíjel se v rámci anglosaského typu trestního řízení, jehož soudní proces je na sporu stran založen. Jedná se o stanovení výlučné procesní odpovědnosti státního zástupce za objasnění skutečností rozhodných z hlediska podané obžaloby. Byť lze podat stručnou charakteristiku předmětného institutu v jedné větě, jeho uzákonění by ovlivnilo celkový charakter řízení před soudem a odrazilo se také v dalších fázích trestního řízení. Cílem disertační práce byla analýza předpokladů a důsledků uzákonění formálního důkazního břemene státního zástupce v českém trestním řízení. Právě vzhledem k původu předmětného institutu bylo zásadní otázkou, zda by jeho přijetí nutně představovalo celkový odklon od právních idejí, na kterých je platný trestní řád založen, anebo je možné a vhodné uzpůsobit související aspekty místnímu právnímu prostředí. Teoretickým základem práce je jednak obecné pojmové vymezení a členění institutu důkazního břemene, jednak popis historického vývoje postavení obžaloby, obhajoby a soudu...
|
|
|
Dokazování negativních skutečností
Škop, Miroslav ; Kühn, Zdeněk (vedoucí práce) ; Žák Krzyžanková, Katarzyna (oponent)
Diplomová práce se zabývá dokazováním negativních skutečností, tedy dokazováním neexistence objektu, stavu nebo děje. Autor diplomové práce předkládá definici negativní skutečnosti a uvádí přehled negativních skutečností v rozhodovací činnosti českých orgánů veřejné moci. Autor současně analyzuje vybraná česká soudní rozhodnutí a ilustruje dokazování negativních skutečností na typických případech. Diplomová práce je rozdělena do sedmi kapitol. První kapitola obsahuje definici pojmu negativní skutečnosti. Autor v této části poukazuje na potenciální problémy spojené s identifikací negativních skutečností, zejména na rozdíl mezi skutkovým poznatkem, negativním tvrzením a právním posouzením. Druhá kapitola pojednává o tom, zda se negativní skutečnosti mohou stát předmětem dokazování jako praktického způsobu zjišťování rozhodných skutečností. Současně obsahuje krátké pojednání o přístupu k dokazování negativních skutečností v zahraničí, konkrétně na Slovensku, ve Velké Británii a ve Spojených státech amerických. Třetí, čtvrtá a pátá kapitola obsahuje pojednání o dokazování negativních skutečností vždy v jednom typu řízení, konkrétně v občanském soudním řízení, ve správním řízení a správním soudnictví a konečně v trestním řízení. Autor v jednotlivých kapitolách shrnuje zásady dokazování pro jednotlivé...
|
|
|
Povinnost tvrzení a povinnost důkazní ve sporném občanskoprávním řízení
Nováková, Hana ; Kubešová, Silvia (vedoucí práce) ; Frintová, Dita (oponent)
Resumé Tématem diplomové práce je povinnost tvrzení a povinnost důkazní ve sporném občanskoprávním řízení. Uvedené povinnosti patří mezi základní instituty procesního práva. Tím, že účastník řízení splní obě povinnosti a zároveň unese odpovídající břemena, zvyšuje šanci na svůj úspěch ve sporu. Pokud by byl nečinný, jeho pasivita se může odrazit na výsledku sporu. Cílem mé práce bylo pojednat o základních povinnostech v civilním řízení v rámci osmi kapitol. V první kapitole je zmíněn historický exkurz, zde uvádím, jakým způsobem byly výše uvedené povinnosti upraveny v předchozích úpravách občanského procesního práva. Jedná se pouze o nástin historického vývoje. V druhé kapitole se stručně věnuji aktuálnímu pojetí - de lege lata. V navazující třetí kapitole se již zabývám povinností tvrzení a povinností důkazní v obou typech nalézacího řízení, a to ve sporném a nesporném řízení. Kdy ve sporném řízení se vyžaduje vyšší aktivita účastníků řízení oproti účastníkům v nesporném řízení. Kapitola čtvrtá je zaměřena na detailnější popis obou procesních povinností a k nim odpovídajících břemen. Jsou zde uvedené i různé teorie důkazního břemene. A případy, kdy dojde k přesunu důkazního břemene na protistranu. Pátá kapitola je zaměřena na žalobu, ale pouze co se týče procesních povinností, jedná se o minimální...
|
host ::
RSS.