|
|
Řízení o udělení mezinárodní ochrany ve formě azylu v České republice
Marková, Vendula ; Pítrová, Lenka (vedoucí práce) ; Petrmichl, Václav (oponent)
Řízení o udělení mezinárodní ochrany ve formě azylu v České republice Abstrakt Obsahem této práce je převážně průběh azylového řízení od podání žádosti o udělení mezinárodní ochrany až po případné opravné prostředky, ale také definice zásadních pojmů, historický vývoj institutu azylu, mezinárodní, unijní a vnitrostátní prameny, které se k tomuto řízení vztahují. V úvodu této práce jsem představeny a vysvětleny jednotlivé pojmy, bez kterých by bylo náročné pochopit azylovou problematiku. Kromě nastínění historického vývoje v této oblasti jsem si dovolila i zmínit několik zásadních migračních vln. Další důležitou částí této diplomové práce jsou jednotlivé právní prameny této problematiky. Jsou zde popsány stěžejní dokumenty mezinárodní úpravy. V rámci komunitárního práva jsou v práci vyjmenovány zásadní směrnice a nařízení, a to s ohledem na nezbytnou europeizaci a následnou inkorporaci do našeho právního systému. Předložená práce se zaměřuje na europeizaci a s ní spojený vliv judikatury SDEU na výklad právních norem v jednotlivých členských státech Evropské unie. Klade si za cíl především rozebrat a pochopit jednotlivé fáze azylového řízení. Fáze azylového řízení počínaje podáním žádosti o azyl, následným určením, kdo je a kdo není účastníkem tohoto řízení, výčtem jednotlivých práv a povinností žadatelů o...
|
|
|
Integrace cizinců do české společnosti
Pokorný, Martin ; Havlík, Radomír (vedoucí práce) ; Kubišová, Zuzana (oponent)
Cílem mé diplomové práce je prozkoumání problematiky integrace cizinců do české společnosti. K tomuto účelu zamýšlím použít techniku dotazníkového šetření, spolu s komparací dalších šetření, která byla provedena nevládními organizacemi. Dílčím záměrem je pak zmapování právního postavení cizince v České republice, důvody emigrace v historii, její vývoj a skladba migrující populace na evropském kontinentě. Dále se zaměřím na možnosti zdravotního a sociálního pojištění s možností využití lékařské péče a také na možnosti práce a studia cizinců v České republice.
|
|
|
Definice uprchlíka v mezinárodním právu
Burová, Petra ; Honusková, Věra (vedoucí práce) ; Hýbnerová, Stanislava (oponent)
Definice uprchlíka v mezinárodním právu je velmi rozsáhlá problematika, kterou lze nahlížet z mnoha různých úhlů. Jednou z nejvhodnějších variant, jak se k této široké látce postavit, je zaměřit se na jeden z prvků všeobecně nejvíce přijímané definice uprchlíka podle Ženevské úmluvy o právním postavení uprchlíků z roku 1951 ve znění Newyorského protokolu z roku 1967. Dle jejího znění je za uprchlíka považována kterákoliv osoba, která "se nachází mimo svou vlast a má oprávněné obavy před pronásledováním z důvodů rasových, náboženských nebo národnostních nebo z důvodů příslušnosti k určitým společenským vrstvám nebo i zastávání určitých politických názorů, je neschopna přijmout nebo vzhledem ke shora uvedeným obavám odmítá ochranu své vlasti." Přestože je tato úmluva stará již více než padesát let a ve své době byla přijata v reakci na hromadné uprchlické proudy a 2. světovou válku, stále zůstává nadčasová a aktuální. Za jeden z největších problémů uprchlického práva je považován chybějící výklad pojmu pronásledování v Ženevské úmluvě. Cílem mé práce je zjistit, zda je chybějící definice tohoto pojmu skutečně takovým nedostatkem, jak je někdy prezentováno. Odpověď na tuto otázku se pokouším najít prostřednictvím prozkoumání historického vývoje definice uprchlíka a v ní se tvořícího pojmu pronásledování a...
|
|
| |
|
| |
|
|
Řízení o udělení mezinárodní ochrany
Mašková, Barbora ; Vopálka, Vladimír (vedoucí práce) ; Prášková, Helena (oponent)
(abstrakt) Tato diplomová práce se zabývá řízením o udělení mezinárodní ochrany v České republice. Nejvíce prostoru je věnováno charakteristice a průběhu řízení o mezinárodní ochraně před správním orgánem. Práce se v omezené míře věnuje také hmotněprávní stránce věci a vymezuje základní pojmy a instituty uprchlického a azylového práva. Vymezuje obsah pojmu mezinárodní ochrana a charakterizuje jednotlivé typy mezinárodní ochrany v České republice. V práci je rovněž popsán vliv evropského a mezinárodního práva na povahu českého azylového práva.
|
|
|
Vliv dublinského systému na azylovou politiku v České republice
Svobodová, Nikola ; Plechanovová, Běla (vedoucí práce) ; Knutelská, Viera (oponent)
Cílem této bakalářské práce je analýza aplikace Dublinského systému v České republice. Práce se v deskriptivní rovině zabývá vývojem Dublinského systému, kritérii při určování příslušnosti členského státu pro posouzení žádosti o azyl a databází Eurodac, doplňující celý dublinský systém. Za deskriptivní částí následuje část analytická. Jsou analyzovány dublinské případy a jejich propojenost s žádostmi o azyl. Konkrétně se jedná o počty dublinských případů na území České republiky spolu s jejich rozdělením podle odeslaných a přijatých žádostí a také zastoupení státních příslušností dublinských případů. Analýza dokazuje, že dublinský režim měl dopad na snížení počtu žádostí o azyl na území České republiky, ale zastoupení státních příslušností tímto režimem ovlivněno není. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
The Establishment and Development of Asylum Policies in East Central Europe
Hoffstädt, Jord Malte ; Vykoukal, Jiří (vedoucí práce) ; Najšlová, Lucia (oponent)
Tato práce přispívá k širšímu porozumění slovenské, české, maďarské a polské politiky vůči uprchlíkům a jejich kritického postoje, který tyto středovýchodní evropské státy v rámci uprchlické krize zaujímají v Bruselu. Na základě zkoumání vývoje uprchlické politiky od 90. let 20. století až do prvního desetiletí 21. století tato práce ukáže, že státy aliance V4 v prvních letech transformace velkoryse přispěly k mezinárodní ochraně uprchlíků. Vyjednávací rozhovory těchto zemí s EU v pozdních 90. letech a prudký nárůst žadatelů o azyl v uprchlické politice vyvolaly četné změny, především přesnější definování práv žadatelů o azyl a uprchlíků, ale i snížení míry přiznání ochrany. Vstup do Evropské unie měl za následek přijetí úplnější a obsáhlejší azylové politiky v souladu se společným evropským azylovým systémem (SEAS). Státy V4 zastávaly spíše restriktivní výklad SEAS, což lze vysvětlit tlakem společného evropského azylového systému na státy na vnějších hranicích EU a nižší ekonomickou schopností ubytovat velké množství uprchlíků. Poslední vývoj je výsledkem politického zneužívání problému uprchlické krize v rámci euroskepticismu, jenž v regionu panuje.
|
|
|
Mezinárodněprávní ochrana uprchlíků pronásledovaných z důvodu sexuální orientace a genderové identity
Bedaňová, Jana ; Honusková, Věra (vedoucí práce) ; Flídrová, Eliška (oponent)
Mezinárodněprávní ochrana uprchlíků pronásledovaných z důvodu sexuální orientace a genderové identity: Kritika lidskoprávního přístupu Abstrakt Tato diplomová práce se zabývá lidskoprávním přístupem k interpretaci definice uprchlíka na příkladu osob pronásledovaných z důvodu sexuální orientace a/či genderové identity (SOGI). Práce se zaměřuje především na evropský prostor a na to, jaký význam může lidskoprávní přístup k interpretaci "pronásledování" mít pro praxi států Evropské unie konkrétně ve vztahu k SOGI uprchlíkům. První část nastiňuje kontext pronásledování osob z důvodu jejich SOGI. Zkoumá kritéria, podle kterých je a případně může být SOGI subsumována pod relevantní důvody pronásledování za účelem získání statusu uprchlíka. Druhá část nastiňuje různé přístupy k interpretaci pojmu pronásledování a více přibližuje tzv. přístup "okolnostní", který ztělesňuje UNHCR. Třetí část je věnována osvětlení doktríny lidskoprávního přístupu, jehož průkopníkem je James Hathaway a jeho kniha The Law of Refugee Status. Čtvrtá část zkoumá přístup lidskoprávních kontrolních mechanismů k neúspěšným žadatelům o azyl obávajících pronásledování z důvodu SOGI. Analyzuje rozhodování Výboru proti mučení, Výboru pro lidská práva a Evropského soudu pro lidská práva v kontextu non-refoulement ve vztahu k SOGI stížnostem a ke...
|
|
|
The Influence of Asylum Discussion on Attacks against Immigrants in Federal Republic Germany in the Years 1992 - 1993: Cases Mölln und Solingen
Judová, Kateřina ; Dimitrov, Michal (vedoucí práce) ; Janura, Lukáš (oponent)
Vlna útoků mířených proti cizineckým menšinám v Německé spolkové republice v prvních letech po znovusjednocení se stala na pozadí azylové debaty diskutující nutnou změnu zákona a přílivu žadatelů o azyl palčivým problémem. Vyvrcholením proticizineckých nálad se stal útok v Möllnu v listopadu 1992, během kterého zemřely 3 osoby turecké národnosti. Reakcí byly masové protesty německého obyvatelstva a konečně i snaha politických stran ustoupit ze svých pevných stanovisek a domluvit se na změně azylového zákona. Dne 6. prosince 1992 se strany CDU/CSU a SPD shodly na azylovém kompromisu (Asylkompromiss), který měl příliv žadatelů zastavit zároveň však právo na azyl zachovat a od kterého si téměř všechny strany slibovaly konec nepřátelských činů vůči cizincům. Změna zákona byla 26. 5. 1993 schválena v německém Bundestagu a v platnost vstoupila 1. 7. 1993. Ovšem schválené omezení přijímání nových azylových žadatelů neodradilo pravicové extrémisty a před samotným vstupem zákona v platnost spáchali poslední velký žhářský útok v Solingenu dne 29. 5. 1993, který se zapsal do poválečných německých dějin svým počtem obětí i rozsahem jako nejstrašnější případ proticizineckých nálad vůbec. Práce dochází k závěru, že vliv médií případně politické diskuze na chování útočníků není prokazatelný, avšak pozadí útoků...
|
host ::
RSS.