|
|
Švédská integrační politika a integrace uprchlíků
Abdallah, Jakub ; Lukešová, Anna (vedoucí práce) ; Svobodný, Petr (oponent)
Téma švédské integrační politiky a integrace uprchlíků se zabývá současnou švédskou integrační politikou se zaměřením na uprchlíky (azylanty). Práce uvádí integrační politiky do kontextu uprchlické krize 2015, která byla pro Švédsko bezprecedentním obdobím v důsledku rekordního počtu žadatelů o azyl. Dále práce analyzuje vývoj švédské integrační politiky v časovém rámci od konce 90. let 20. století až po uprchlickou krizi 2015. Dalším cílem práce je zjistit, jestli došlo ke změnám integračních politik Švédska v důsledku uprchlické krize. Do práce je částečně zahrnuta i analýza politik azylových, které jsou propojené s politikami integračními. Zásadní otázkou je, jaké integrační metody v případě uprchlíků si Švédsko zvolilo a jakým způsobem byly implementovány.
|
|
|
Řízení o udělení mezinárodní ochrany ve formě azylu v České republice
Marková, Vendula ; Pítrová, Lenka (vedoucí práce) ; Petrmichl, Václav (oponent)
Řízení o udělení mezinárodní ochrany ve formě azylu v České republice Abstrakt Obsahem této práce je převážně průběh azylového řízení od podání žádosti o udělení mezinárodní ochrany až po případné opravné prostředky, ale také definice zásadních pojmů, historický vývoj institutu azylu, mezinárodní, unijní a vnitrostátní prameny, které se k tomuto řízení vztahují. V úvodu této práce jsem představeny a vysvětleny jednotlivé pojmy, bez kterých by bylo náročné pochopit azylovou problematiku. Kromě nastínění historického vývoje v této oblasti jsem si dovolila i zmínit několik zásadních migračních vln. Další důležitou částí této diplomové práce jsou jednotlivé právní prameny této problematiky. Jsou zde popsány stěžejní dokumenty mezinárodní úpravy. V rámci komunitárního práva jsou v práci vyjmenovány zásadní směrnice a nařízení, a to s ohledem na nezbytnou europeizaci a následnou inkorporaci do našeho právního systému. Předložená práce se zaměřuje na europeizaci a s ní spojený vliv judikatury SDEU na výklad právních norem v jednotlivých členských státech Evropské unie. Klade si za cíl především rozebrat a pochopit jednotlivé fáze azylového řízení. Fáze azylového řízení počínaje podáním žádosti o azyl, následným určením, kdo je a kdo není účastníkem tohoto řízení, výčtem jednotlivých práv a povinností žadatelů o...
|
|
|
Integrace cizinců do české společnosti
Pokorný, Martin ; Havlík, Radomír (vedoucí práce) ; Kubišová, Zuzana (oponent)
Cílem mé diplomové práce je prozkoumání problematiky integrace cizinců do české společnosti. K tomuto účelu zamýšlím použít techniku dotazníkového šetření, spolu s komparací dalších šetření, která byla provedena nevládními organizacemi. Dílčím záměrem je pak zmapování právního postavení cizince v České republice, důvody emigrace v historii, její vývoj a skladba migrující populace na evropském kontinentě. Dále se zaměřím na možnosti zdravotního a sociálního pojištění s možností využití lékařské péče a také na možnosti práce a studia cizinců v České republice.
|
|
|
Definice uprchlíka v mezinárodním právu
Burová, Petra ; Honusková, Věra (vedoucí práce) ; Hýbnerová, Stanislava (oponent)
Definice uprchlíka v mezinárodním právu je velmi rozsáhlá problematika, kterou lze nahlížet z mnoha různých úhlů. Jednou z nejvhodnějších variant, jak se k této široké látce postavit, je zaměřit se na jeden z prvků všeobecně nejvíce přijímané definice uprchlíka podle Ženevské úmluvy o právním postavení uprchlíků z roku 1951 ve znění Newyorského protokolu z roku 1967. Dle jejího znění je za uprchlíka považována kterákoliv osoba, která "se nachází mimo svou vlast a má oprávněné obavy před pronásledováním z důvodů rasových, náboženských nebo národnostních nebo z důvodů příslušnosti k určitým společenským vrstvám nebo i zastávání určitých politických názorů, je neschopna přijmout nebo vzhledem ke shora uvedeným obavám odmítá ochranu své vlasti." Přestože je tato úmluva stará již více než padesát let a ve své době byla přijata v reakci na hromadné uprchlické proudy a 2. světovou válku, stále zůstává nadčasová a aktuální. Za jeden z největších problémů uprchlického práva je považován chybějící výklad pojmu pronásledování v Ženevské úmluvě. Cílem mé práce je zjistit, zda je chybějící definice tohoto pojmu skutečně takovým nedostatkem, jak je někdy prezentováno. Odpověď na tuto otázku se pokouším najít prostřednictvím prozkoumání historického vývoje definice uprchlíka a v ní se tvořícího pojmu pronásledování a...
|
|
|
Působení Kongregace Milosrdných sester sv. Karla Boromejského v Českých Budějovicích. Příběh černobílého květu města
Ambrožová, Kristýna ; Foltýn, Dušan (vedoucí práce) ; Hnilica, Jiří (oponent)
Práce zpracovává zejména na základě studia archivního materiálu dějiny působení Kongregace Milosrdných sester sv. Karla Boromejského v Českých Budějovicích, které je možno vymezit lety 1850-1956. V samostatných kapitolách pojednává detailně historii každé ze tří poboček, ve kterých zde tyto řeholní sestry vykonávaly svou činnost. Ty jsou seřazeny v chronologickém sledu tak, jak ve městě jednotlivé filiálky vznikaly. Jako první je tedy zařazena veřejná nemocnice, následuje ústavní komplex sirotčince a škol při bývalé Vídeňské bráně a skupinu uzavírá roku 1888 založený asyl pro staré potřebné lidi na Lannově třídě. Pozornost je věnována zvláště okolnostem vzniku dané pobočky, jejímu zázemí, všedním a nevšedním dnům, o nichž nám většinou zanechaly zprávy místní kroniky, a také připomenutí dvojice místních představených, které měly na její vývoj a podobu zásadní vliv. Součástí jádra textu je vedle sledování počátků a následného nebývalého rozvoje aktivit komunity v rámci města také samostatná závěrečná kapitola, přibližující naopak události spojené s definitivním ukončením činnosti sester boromejek v Českých Budějovicích po roce 1948. Orientaci v problematice a logickou návaznost informací zajišťují úvodní části práce. Ty se věnují obecnému představení kongregace, dále jejímu vzniku, začátkům v Čechách...
|
|
| |
|
| |
|
|
Řízení o udělení mezinárodní ochrany
Mašková, Barbora ; Vopálka, Vladimír (vedoucí práce) ; Prášková, Helena (oponent)
(abstrakt) Tato diplomová práce se zabývá řízením o udělení mezinárodní ochrany v České republice. Nejvíce prostoru je věnováno charakteristice a průběhu řízení o mezinárodní ochraně před správním orgánem. Práce se v omezené míře věnuje také hmotněprávní stránce věci a vymezuje základní pojmy a instituty uprchlického a azylového práva. Vymezuje obsah pojmu mezinárodní ochrana a charakterizuje jednotlivé typy mezinárodní ochrany v České republice. V práci je rovněž popsán vliv evropského a mezinárodního práva na povahu českého azylového práva.
|
|
|
Vliv dublinského systému na azylovou politiku v České republice
Svobodová, Nikola ; Plechanovová, Běla (vedoucí práce) ; Knutelská, Viera (oponent)
Cílem této bakalářské práce je analýza aplikace Dublinského systému v České republice. Práce se v deskriptivní rovině zabývá vývojem Dublinského systému, kritérii při určování příslušnosti členského státu pro posouzení žádosti o azyl a databází Eurodac, doplňující celý dublinský systém. Za deskriptivní částí následuje část analytická. Jsou analyzovány dublinské případy a jejich propojenost s žádostmi o azyl. Konkrétně se jedná o počty dublinských případů na území České republiky spolu s jejich rozdělením podle odeslaných a přijatých žádostí a také zastoupení státních příslušností dublinských případů. Analýza dokazuje, že dublinský režim měl dopad na snížení počtu žádostí o azyl na území České republiky, ale zastoupení státních příslušností tímto režimem ovlivněno není. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
The Establishment and Development of Asylum Policies in East Central Europe
Hoffstädt, Jord Malte ; Vykoukal, Jiří (vedoucí práce) ; Najšlová, Lucia (oponent)
Tato práce přispívá k širšímu porozumění slovenské, české, maďarské a polské politiky vůči uprchlíkům a jejich kritického postoje, který tyto středovýchodní evropské státy v rámci uprchlické krize zaujímají v Bruselu. Na základě zkoumání vývoje uprchlické politiky od 90. let 20. století až do prvního desetiletí 21. století tato práce ukáže, že státy aliance V4 v prvních letech transformace velkoryse přispěly k mezinárodní ochraně uprchlíků. Vyjednávací rozhovory těchto zemí s EU v pozdních 90. letech a prudký nárůst žadatelů o azyl v uprchlické politice vyvolaly četné změny, především přesnější definování práv žadatelů o azyl a uprchlíků, ale i snížení míry přiznání ochrany. Vstup do Evropské unie měl za následek přijetí úplnější a obsáhlejší azylové politiky v souladu se společným evropským azylovým systémem (SEAS). Státy V4 zastávaly spíše restriktivní výklad SEAS, což lze vysvětlit tlakem společného evropského azylového systému na státy na vnějších hranicích EU a nižší ekonomickou schopností ubytovat velké množství uprchlíků. Poslední vývoj je výsledkem politického zneužívání problému uprchlické krize v rámci euroskepticismu, jenž v regionu panuje.
|
host ::
RSS.