|
|
Interests of the United States and Canada in the Artic
Vargová, Žaneta ; Bečka, Jan (vedoucí práce) ; Šír, Jan (oponent)
Severozápadná cesta je potenciálne splavný koridor v arktickej oblasti, ktorý je na západe ohraničený Beafortovým morom a na východe Baffinovým zálivom. Ako sa arktická ľadová pokrývka každým rokom stále viac zmenšuje, táto cesta sa v stredne dlhom časovom horizonte može stať pravidelne splavnou. To so sebou ale prináša množstvo doležitých otázok a problémov úzko súvisiacimi s právnym štatútom prielivu. Táto práca mapuje rozne dovody, prečo sa problémom zaoberať, a sústreďuje sa na Kanadu ako štát, ktorý by mohol byť najviac zasiahnutý komerčným využitím koridoru. Kanadská strana si nárokuje na postavenie Severozápadnej cesty ako vnútorných vod, zatiaľ čo štáty stojace v opozícii, hlavne USA, pokladajú cestu za medzinárodný prieliv. V práci je venovaný priestor prístupom k určení štatútu na základe princípov medzinárodného práva, a to v chronologickom poradí podľa dáta ich vznesenia s dorazom na nárok pomocou priamych základných línií. Avšak práca tvrdí, že medzinárodne právne riešenie nie je to jediné možné a dokonca može byť potenciálne škodlivé pre Kanadu. Hypotézou tejto práce teda je, že existujú aj iné než mezinárodne-právne riešenia tejto situácie. Ponúkajú sa politické riešenia na medzinárodnej úrovni, kde by mala vzniknúť regionálna spolupráca, najmä s USA, umožňujúca bezpečné využívanie...
|
|
|
Význam Arktidy v mezinárodních vztazích
Kopečná, Anna ; Bečka, Jan (vedoucí práce) ; Šír, Jan (oponent)
V poslední době se díky několika faktorům změnil význam Arktidy v mezinárodních vztazích. Zaprvé, tání arktického ledu umožňuje snazší přístup k rozsáhlým přírodním zdrojům, nacházejících se pod dnem Severního ledového oceánu. Odhaduje se, že v Arktidě se může nacházet až čtvrtina dosud neobjevených zásob ropy a zemního plynu na světě. Zadruhé, ledová pokrývka na námořních trasách podél severního pobřeží Ruska a Kanady roztála, i když zatím pouze na pár dní v roce. Pokud se bude Severní ledový oceán nadále oteplovat, pak by Severovýchodní a Severozápadní cesta mohly být průjezdné po většinu roku. Tím by se zkrátily dosavadní plavební trasy z Evropy do Asie o 40 procent a obchodním společnostem by se ušetřil čas i náklady. Zatřetí, protože Arktida nepatří žádnému státu, stal se ten tento region předmětem zvýšeného zájmu zemí sousedících se Severním ledovým oceánem. Ty pracují na vytyčení svých námořních hranic, aby si zajistily své teritoriální nároky. Tento proces postupuje v souladu s mezinárodním právním rámcem, jenž byl ustanoven Úmluvou OSN o mořském právu (UNCLOS) z roku 1982. Pobřežní státy mají právo na výlučnou ekonomickou zónu (EEZ) kolem svého pobřeží, jejíž šířka činí 200 námořních mil. Pokud ale státy prokážou, že jejich kontinentální šelf zasahuje za tuto zónu, mohou následně rozšířit...
|
|
|
Arktida jako regionální bezpečnostní komplex. Aplikace teorie regionálních bezpečnostních komplexů na geopolitický region Arktida
Košatková, Iva ; Weiss, Tomáš (vedoucí práce) ; Karásek, Tomáš (oponent)
Shrnutí Diplomová práce se zabývá tématem geopolitického regionu Arktida z pohledu jednoho z nejvlivnějších regionalistických přístupů ke studiu mezinárodní bezpečnosti, který představuje teorie regionálního bezpečnostního komplexu formulovaná výzkumníky kodaňské školy - Barry Buzanem a Ole Wæverem. Cílem práce je nalézt odpověď na otázku zda lze na geopolitický region Arktida nahlížet optikou této teorie a klasifikovat ji v rámci studia mezinárodní bezpečnosti jako regionální bezpečnostní komplex definovaný svébytnou dynamikou bezpečnostních vztahů a vzájemnou provázaností sekuritizačních a desekuritizačních procesů. Tato výzkumná otázka je motivována snahou nabídnout či naopak zavrhnout možný teoretický nástroj k analýze specifické bezpečnostní dynamiky arktického regionu a eventuálně navrhnout teoretické modifikace tam, kde se teorie v konfrontaci s případem ukazuje jako rigidní. Diplomová práce dochází k závěru, že Arktidu lze s určitými teoretickými modifikacemi, které vycházejí vstříc kritikům konceptu, klasifikovat jako vznikající regionální bezpečnostní komplex, jehož sekuritizační vazby jsou zatím stále poměrně slabé, nicméně intenzita bezpečnostní dynamiky v regionu má zřetelně stoupající trend a do budoucna lze očekávat výrazné zvýšení bezpečnostních interakcí v regionu. Klíčová slova: Arktida,...
|
|
|
Význam Arktidy v mezinárodních vztazích
Kopečná, Anna ; Bečka, Jan (vedoucí práce) ; Šír, Jan (oponent)
V poslední době se díky několika faktorům změnil význam Arktidy v mezinárodních vztazích. Zaprvé, tání arktického ledu umožňuje snazší přístup k rozsáhlým přírodním zdrojům, nacházejících se pod dnem Severního ledového oceánu. Odhaduje se, že v Arktidě se může nacházet až čtvrtina dosud neobjevených zásob ropy a zemního plynu na světě. Zadruhé, ledová pokrývka na námořních trasách podél severního pobřeží Ruska a Kanady roztála, i když zatím pouze na pár dní v roce. Pokud se bude Severní ledový oceán nadále oteplovat, pak by Severovýchodní a Severozápadní cesta mohly být průjezdné po většinu roku. Tím by se zkrátily dosavadní plavební trasy z Evropy do Asie o 40 procent a obchodním společnostem by se ušetřil čas i náklady. Zatřetí, protože Arktida nepatří žádnému státu, stal se ten tento region předmětem zvýšeného zájmu zemí sousedících se Severním ledovým oceánem. Ty pracují na vytyčení svých námořních hranic, aby si zajistily své teritoriální nároky. Tento proces postupuje v souladu s mezinárodním právním rámcem, jenž byl ustanoven Úmluvou OSN o mořském právu (UNCLOS) z roku 1982. Pobřežní státy mají právo na výlučnou ekonomickou zónu (EEZ) kolem svého pobřeží, jejíž šířka činí 200 námořních mil. Pokud ale státy prokážou, že jejich kontinentální šelf zasahuje za tuto zónu, mohou následně rozšířit...
|
|
|
Emise skleníkových plynů ve vztahu k mikrobiální aktivitě a obsahu živin arktických půd
HAJŠMANOVÁ, Klára
Práce se zabývá emisemi skleníkových plynů metanu (CH4) a oxidu dusného (N2O) ve vztahu k mikrobiální aktivitě a obsahu živin z různých typů půd na Svalbardu. Vlivem oteplování se z půdy do ovzduší může uvolňovat velké množství uhlíku (C) a dusíku (N) ve formě skleníkových plynů, což může přispívat ke změnám klimatu na planetě. Měření emisí skleníkových plynů a odběry půdy byly provedeny na pěti odlišných typech lokalit v srpnu v letech 2014 a 2015. Sledované plochy se lišily obsahem živin a také celkovým pokryvem vegetace, ale nelišily se v emisích sledovaných skleníkových plynů.
|
|
|
(Arbo)viruses in high European Arctic
ELSTEROVÁ, Jana
Since an ongoing climate change covers strongly the polar areas. Higher temperatures and related climate parameters bring the emergence of new parasites and their pathogens to higher latitudes. This may influence zoonotic diseases including arthropod-transmitted diseases. The tick species Ixodes uriae, parasitizing seabirds in the Arctic, may transmit many pathogens including various arboviruses, Borrelia spirochetes and Babesia apicomplexans. In the study we diagnosed 89 individuals of seabird tick Ixodes uriae and searched for arthropod-borne viruses from the genera Flavivirus, Alphavirus, Orthobunyavirus, Phlebovirus and Orbivirus using genus-specific primers. Moreover we searched for presence of Borrelia spp. and Babesia spp. DNA in the ticks. All samples were negative after PCR amplification for all tested pathogens. The result signalizes that tested pathogens might not be present in such high latitudes of European Arctic. Though, the possibility of introduction of these pathogens may be observable in near future due to quick changing of the Arctic ecosystem with the rising of migration of vertebrate hosts including humans to the polar areas. It is though important to continue to study potential presence of pathogens in polar areas. We are working on increase of the number of tick samples to confirm the presence or absence of the tick-borne pathogens in the European Arctic.
|
|
|
Problematika Arktidy a související výzvy pro mezinárodní vztahy
Štěpánek, Zdeněk ; Rolenc, Jan Martin (vedoucí práce) ; Trávníčková, Zuzana (oponent)
Diplomová práce se zabývá identifikací, analýzou a kritickým hodnocením výzev pro mezinárodní vztahy, které se v Arktidě objevují v souvislosti s globální změnou klimatu, projevující se především ústupem zalednění. Jako teoretickou kotvu využívá koncept bezpečnostních sektorů kodaňské školy. V diplomové práci je zmapován přístup teorií mezinárodních vztahů k Arktidě v průběhu času a zdůvodněna relevance aplikace konceptu bezpečnostních sektorů na arktický prostor. Práce se též zabývá současnou mezinárodněprávní a institucionální governance regionu. Konkrétní výzvy pro mezinárodní vztahy, které práce identifikuje, analyzuje a kriticky hodnotí, jsou členěny dle jednotlivých bezpečnostních sektorů definovaných kodaňskou školou. Nejdříve jsou analyzovány výzvy v environmentálním a societálním sektoru, následně pak výzvy v sektoru ekonomickém, politickém a vojenském.
|
|
|
Nový ekonomický potenciál Arktidy
Denis, Tadeáš ; Kašpar, Václav (vedoucí práce) ; Machytka, Daniel (oponent)
Zaměřením této bakalářské práce je otázka ekonomického využití arktického regionu. Zabývá se přírodními podmínkami Arktidy, příčinami a důsledky klimatických změn a jejich dopady na potenciální ekonomické využití Arktidy. Popisuje také regionální uskupení Arctic Council. V další části jsou rozebrány možnosti jednotlivých oblastí: těžba ropy, zemního plynu a nerostných surovin, námořní doprava, rybolov a turismus. Vposlední kapitole jsou předloženy výsledky rozhovoru s britskou geoložkou působící v Dánském klimatickém centru.
|
|
|
Problém Arktidy v současných mezinárodních vztazích
Frýbová, Martina ; Kochan, Jan (vedoucí práce) ; Tůmová, Jana (oponent)
Bakalářská práce se zabývá problémem Arktidy v současných mezinárodních vztazích. Nejprve jsou teoreticky vymezeny základní pojmy jako je Arktida a mezinárodní režim, dále je popsán konkrétní mezinárodní režim Arktidy, jeho historický vývoj a srovnání s mezinárodním režimem Antarktidy. V závěru jsou v práci popsány deklarace jednotlivých arktických států, kde jsou zakotveny budoucí zájmy těchto států v oblasti Arktidy.
|
|
|
Photoautotrophic microorganisms in the glacial ecosystem of Svalbard, high Arctic
STIBAL, Marek
Photoautotrophic microorganisms, i.e. cyanobacteria and microalgae, are ubiquitous in the glacial ecosystem of the high Arctic archipelago of Svalbard. Their communities play significant roles in the ecosystem, including organic carbon production on the glacier surface and its supply to downstream environments, initiating microbial colonisation after glacier retreat and preparing proglacial substrata for further succession.
|
host ::
RSS.