|
| |
|
|
Dezinformace a jejich šíření na účtech sociální sítě Twitter v Německu při volbách do Evropského parlamentu 2019
Ženka, Ctirad ; Eberle, Jakub (vedoucí práce) ; Kochnowski, Roman (oponent)
Diplomová práce se zabývá sociální sítí Twitter a šířením dezinformací v období posledních týdnů před konáním voleb do Evropského parlamentu v Německu v roce 2019. Cílem výzkumu je analyzovat šíření dezinformací bezprostředně před volbami a určit, jaká byla specifika německého prostředí této problematiky. Teorie informačního chaosu od autorů Wardle a Derakhshana umožnila detailně prostudovat šířené dezinformace. Práce vysvětluje základy teorie dezinformací a jejich propojení s pravicovým populismem. V Německu je tento fenomén spojen převážně s AfD - Alternative für Deutschland, jejíž stěžejní témata - migrace, zdánlivá cenzura nebo klimaskepticismus, jsou i definovanými tématy dezinformací v Německu. Práce vysvětluje základní teorie dezinformací, specifika německého prostředí a jejich návaznost na sociální síť Twitter jako jeden z prostředků k jejich šíření. Prostřednictvím obsahové analýzy kvantitativních dat z období 1.-25. 5. 2019 vysvětluje typy dezinformací podle teorie informačního chaosu a jejich výskyt v německém prostoru, interpretuje témata a snaží se propojit šíření dezinformací přímo s AfD jako stranou. Výzkumník analyzuje tři účty: účet volebního lídra AfD Jörga Meuthena, účet média spřízněného s AfD a účet podporovatele strany. Práce si klade za cíl zmapovat dezinformační prostor na...
|
|
|
Vzestup populistických stran v období evropské migrační krize
CHRAMOSTA, Patrik
Ve své bakalářské práci se autor zaměří na problematiku populismu a bude analyzovat, jaký vliv na růst populismu v Evropě měla migrační krize v roce 2015. V první části bude definován samotný pojem populismus, bude popsán rozsah tohoto fenoménu z hlediska úspěchu relevantních politických stran v evropském měřítku. Stručně bude popsán historický vývoj, základní rysy a specifika populistické rétoriky. Druhá část práce bude věnována migrační krizi. V této části budou aplikovány poznatky z části první a autor se zde pokusí vysvětlit, jakých nástrojů využily populistické strany k tomu, aby se dostaly v období migrační krize k moci, nebo zvýšily své volební zisky. Vztah populistických stran k tématu migrace a role, jakou toto téma hrálo v úspěšné mobilizaci voličů bude ukázáno na konkrétních příkladech politických stran v zemích EU, kde populisté uspěli.
|
|
|
Imigrační krise v projevech euroskeptických stran - obsahová analýza
Chlumský, David ; Brunclík, Miloš (vedoucí práce) ; Krausz Hladká, Malvína (oponent)
Tato magisterská diplomová práce se zabývá obrazem imigrační krise v projevech euroskeptických stran. Klade si za cíl pomocí obsahové analýzy tiskových zpráv a programových dokumentů prozkoumat postoje vybraných stran k imigrační krisi, jejich charakter a případnou souvislost s mírou euroskepticismu dané strany. Výzkum pracuje se čtveřicí stran vybraných dle míry euroskepticismu a zasažení jejich země imigrační krisí tak, aby byly zastoupeny mírně i radikálně euroskeptické strany pocházející ze zemí z opačných konců imigrační statistiky. Výzkumné období je stanoveno od začátku roku 2015 až do září 2016, což pokrývá období, které odpovídá největším migračním vlnám. Výzkum ukázal, že ve vystupování euroskeptických stran směrem k imigraci sice můžeme najít některé shodné znaky, avšak mnohem více determinujícím faktorem je ideologické zaměření strany nad rámec euroskepticismu. Charakterově tak můžeme pozorovat široké spektrum výstupů od projevů solidarity a vůli konstruktivně řešit krisovou situaci, přes zaměření se pouze na kritiku politiky Evropské unie až po protimigrantské projevy hraničící s xenofobií. Po zhodnocení všech faktorů lze konstatovat, že radikálně euroskeptické strany sice mají větší sklony k radikálnějšímu vnímání imigrační krise, avšak ne v takové míře, jak by se možná mohlo zdát z...
|
|
|
Populismus v současné české a německé stranické politice - příklad Alternativy pro Německo a Svobody a přímé demokracie v České republice
RŮŽIČKOVÁ, Veronika
Ve své práci se zaměřuji na téma populismu, jeho definici, zařazení v rámci systému politických směrů, stručnou historii vývoje v rámci západní demokracie, jeho charakteristické rysy a současnou tendenci růstu podílu populistických stran na participaci v prostředí parlamentů zastupitelských demokracií i nárůstu podpory populistických kandidátů v prostředí prezidentských demokracií. Konkrétně se zaměřím na dvě politické strany, jednu v rámci německého a druhou v rámci českého systému parlamentních stran. Představím hlavní společné rysy a rozdíly německé politické strany Alternativa pro Německo (Alternative für Deutschland - AfD) a české politické strany Svoboda a přímá demokracie (SPD) v historickém vývoji, struktuře organizace, volebním programu a předvolební kampani. Dále bude provedena analýza volebních výsledků do parlamentů v jednotlivých zemích (v Německu Deutscher Bundestag, v ČR Poslanecká sněmovna Parlamentu ČR.
|
|
|
Alternative für Deutschland
Szobonyová, Anna ; Charvát, Jan (vedoucí práce) ; Švec, Radek (oponent)
Diplomová práce se zabývá německou politickou stranou Alternative für Deutschland ) od jejího založení v roce 2013 až do jara 2017. Cílem práce je odhalit faktory úspěchu zkoumané strany. Širší teoretický rámec poskytuje podklad pro rozbor okolností vzniku a ožena jako euroskeptická strana. Později se v souvislosti se změnou vedení začala profilovat jako krajně pravicová strana. Práce sleduje ideologický a programový vývoj AfD a volební úspěchy. Práce využívá průzkumy, které poskytly ičích obrázek o tom, jak voliči s Závěrečná část práce analyzuje faktory úspěchu AfD prostřednictvím použití voličského jednání. Faktory úspěchy jsou vysvětleny na základě průniku strany poptávky a
|
|
|
Alternative für Deutschland
Szobonyová, Anna ; Charvát, Jan (vedoucí práce) ; Švec, Radek (oponent)
Diplomová práce pojednává o německé politické straně Alternative für Deutschland (dále jen AfD) a jejím etablování v rámci německého stranického systému. Práce zkoumá AfD od jejího založení v roce 2013 až do jara 2017. Práce si klade za cíl analyzovat ideologickou a programovou proměnu AfD. AfD byla založena jako euroskeptická strana a stala se první německou euroskeptickou stranou, která získala podporu na místní, národní i evropské úrovni. Hlavní motivací strany byl boj proti krizi eurozóny a kritika EU. Kritika AfD byla zaměřena zejména na fiskální a měnový režim EU. Roku 2015 došlo ke změně politického vedení a do čela strany se dostala Frauke Petry. Petry je velmi výrazným lídrem v čele strany a podařilo se jí změnit podobu AfD. Pod jejím vedením se AfD začala profilovat jako anti-imigrační strana. Od roku 2015 se AfD zaměřuje na kritiku migrační a azylové politiky EU a Německa. Později u strany začaly sílit xenofobní, rasistické a islamofobní tendence. Od změny vedení můžeme sledovat rostoucí radikalizaci strany. Práce se věnuje srovnání AfD jako euroskeptické strany a jako anti-imigrační strany. Značný prostor je věnován analýze programových dokumentů.
|
|
|
Imigrační krise v projevech euroskeptických stran - obsahová analýza
Chlumský, David ; Brunclík, Miloš (vedoucí práce) ; Krausz Hladká, Malvína (oponent)
Tato magisterská diplomová práce se zabývá obrazem imigrační krise v projevech euroskeptických stran. Klade si za cíl pomocí obsahové analýzy tiskových zpráv a programových dokumentů prozkoumat postoje vybraných stran k imigrační krisi, jejich charakter a případnou souvislost s mírou euroskepticismu dané strany. Výzkum pracuje se čtveřicí stran vybraných dle míry euroskepticismu a zasažení jejich země imigrační krisí tak, aby byly zastoupeny mírně i radikálně euroskeptické strany pocházející ze zemí z opačných konců imigrační statistiky. Výzkumné období je stanoveno od začátku roku 2015 až do září 2016, což pokrývá období, které odpovídá největším migračním vlnám. Výzkum ukázal, že ve vystupování euroskeptických stran směrem k imigraci sice můžeme najít některé shodné znaky, avšak mnohem více determinujícím faktorem je ideologické zaměření strany nad rámec euroskepticismu. Charakterově tak můžeme pozorovat široké spektrum výstupů od projevů solidarity a vůli konstruktivně řešit krisovou situaci, přes zaměření se pouze na kritiku politiky Evropské unie až po protimigrantské projevy hraničící s xenofobií. Po zhodnocení všech faktorů lze konstatovat, že radikálně euroskeptické strany sice mají větší sklony k radikálnějšímu vnímání imigrační krise, avšak ne v takové míře, jak by se možná mohlo zdát z...
|
host ::
RSS.