|
|
Vliv rozvodu rodičů na sociální chování dětí v dospělosti.
RŮŽIČKOVÁ, Lucie
Bakalářská práce se zabývá vlivem rozvodu rodičů na sociální chování dětí v dospělosti a cílem této bakalářské práce je zjistit, jaké dopady může mít rozvod rodičů na sociální chování v dospělosti. V souvislosti s tímto cílem jsou výzkumné otázky, které se zabývají tím, jak vnímají dospělí zkušenost rozvod rodičů a jak vnímají jedinci v období dospělosti dopady rozvodu rodičů na svůj současný život. Praktická část je realizována prostřednictvím kvalitativního výzkumu s využitím techniky sběru dat pomocí polostrukturovaného rozhovoru. Tato metoda umožňuje nejen získat informace o konkrétních otázkách, ale také se zaměřit na jedinečné zkušenosti a pohledy každého jednotlivého komunikačního partnera. Výzkum obsahuje rozhovor s deseti dospělými jedinci, kteří v minulosti prožili rozvod svých rodičů. Z výsledků mého výzkumu je patrné, že zkušenost rozvodu rodičů může být pro dospělé jedince jak inspirací, tak i ponaučením do budoucna, nicméně dopadům, které si dospělí z této zkušenosti odnášejí se nedá vyhnout. Přesto díky svým zkušenostem a dopadům, si mohou určit své preference a priority v životě. Je klíčové umět se svými zkušenostmi a dopady pracovat a najít si dostatečnou podporu od rodiny, partnera, přátel či odborníka. Výsledky tohoto výzkumu mohou přispět k terapeutickým a poradenským službám pro rodiny a jednotlivce, kteří se s těmito výzvami potýkají a také mohou poskytnout cenné informace pracovníkům z odboru sociálně-právní ochrany dětí, kteří se tímto tématem zabývají, a mohou využít výsledky výzkumu k lepšímu porozumění a pomoci svým klientům.
|
|
| |
|
|
Prožívání pozitivních emocí v období středního věku
Halčáková, Bára ; Poláčková Šolcová, Iva (vedoucí práce) ; Lindová, Jitka (oponent)
Při zmínění středního věku si většina jedinců toto období okamžitě spojí s pověstným termínem: ,,krize středního věku." Zvětšiny je tato životní fáze spojována s psychologickou krizí, jež se děje na bázi akceptace nezvratnosti krátícího se času, přijetí procesu stárnutí a podobně. Zabývají li se odborníci tímto konceptem, zaobírají se především negativními aspekty, díky kterým je tato životní etapa tak proslulá. V této diplomové práci pohlížím na střední věk z protikladného úhlu. Aspiruji o nalezení pozitivních aspektů stádia středního věku. Zaměřuji se především na afektivní komponenty reflektující průběžné hodnocení nálad a emocí jedince. Tato diplomová práce nahlíží na střední věk z pohledu emočního prožívání a jejím cílem je zjistit, co je zdrojem pozitivních emocí u jedinců v období střední dospělosti. Teoretická část práce vychází z odborné literatury a zabývá se základními poznatky o emocích, definicí středního věku a jeho psychologií a v neposlední řadě krizí středního věku a jejím emočním prožíváním. Praktická část je koncipována jako kvalitativní výzkumné šetření. Data k analýze byla obdržena a zpracována se souhlasem hlavní řešitelky doc. PhDr. Bc. Ivy Poláčkové Šolcové, Ph.D., která se ve výzkumu zabývá krizí, prožíváním a růstem ve středním věku. Klíčová slova Střední věk, pozitivní, dospělost,...
|
|
|
Přechod mladého člověka s mentálním postižením do dospělosti pohledem pečujících rodičů
Kubišta, Ivan ; Šiška, Jan (vedoucí práce) ; Šumníková, Pavlína (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá tématem přechodu osob s mentálním postižením do dospělého života pohledem jejich pečujících rodičů. Zabývá se otázkou: Jak pečující rodiče postupují v procesu přechodu jejich syna/dcery s mentálním postižením do dospělosti a jak z jejich pohledu tento proces probíhá? Cílem bylo prozkoumat proces přechodu osob s mentálním postižením do dospělosti z pohledu pečujících rodičů a na základě výsledků provedeného výzkumu přispět k bližšímu porozumění této problematice. Metodou literární rešerše byla vypracována informační příprava výzkumu, která shrnuje teoretická východiska a současný stav poznání zvoleného tématu. Kvalitativního výzkumu se zúčastnili celkem tři rodiče osob s mentálním postižením ze třech různých rodin, kteří mají aktuální zkušenost s jejich přechodem do dospělého života. Data byla získána metodou polostrukturovaných rozhovorů, které byly realizovány v domácím prostředí informantů. Součástí výzkumu bylo zodpovězení šesti výzkumných podotázek, které oblast přechodu osob s mentálním postižením do dospělého života, pohledem jejich pečujících rodičů, blíže specifikují. Přechod člověka s mentálním postižením do dospělosti bývá dlouhodobý proces, o kterém pečující rodiče začínají uvažovat kolem 18. roku jeho života. Naplno jej však začínají řešit až v...
|
|
|
Metamorfosis of vax flowers
Kopúnková, Alexandra ; Sabik, Ester (oponent) ; Klodová, Lenka (vedoucí práce)
The diploma thesis Metamorphosis of a wax flower deals with the searching for identity in the layers of folklore from the point of view of a contemporary being. For this project, a floral crown was created (a head decoration in the form of a wreath or "crown", most often made of textile or wax flowers or possibly beaded ornaments or just rosemary and ribbons) as the main artifact of the concept of a transitional ritual to adulthood. The flower crown is part of a performance adapted to a traditional wedding ceremony, when the bride's crown is removed after the ceremony and is replaced by a hat covering brides hair. This work recreates this historical ritual, which had acquired an archaic meaning, and shows a possible alternative, when the key moment of rebirth is applied to the leaving from the academic land and the entry into the business market.
|
|
|
Posttraumatický rozvoj po úmrtí blízké osoby v dospělosti a ve stáří
Finkousová, Andrea ; Valentová, Hana (vedoucí práce) ; Presslerová, Pavla (oponent)
Diplomová práce se zabývá tématem posttraumatického rozvoje v dospělosti (40-60 let) a ve stáří (70 a více let) v důsledku úmrtí blízké osoby v příbuzenském vztahu v rámci dospívání, dospělosti a ve stáří. Cílem práce je zjistit, zda, jak a v jakých oblastech se vyskytuje posttraumatický rozvoj u osmnácti respondentů. Dále se jedná o porovnání výsledků s koncepty Tedeschiho a Calhouna, Janoff-Bulmanové, Josepha a Linleye, Hany Valentové a s výzkumem Finkousové. Teoretická část se věnuje popisu posttraumatického rozvoje, jeho definicím, modelům a činitelům, které ho ovlivňují, dále se také věnuje termínům souvisejícím s úmrtím blízké osoby. V rámci empirické části práce je využit kvalitativní výzkum s využitím polostrukturovaných rozhovorů s osmnácti respondenty a jejich následné obsahové analýzy s pomocí otevřeného kódování. Pomocí analýzy bylo zjištěno 7 hlavních oblastí posttraumatického rozvoje a jejich podoblastí: Vztahy (Rodina, Péče o druhé), Změna vztahu k sobě (Sebedůvěra, Důležitost zdraví, Osamostatnění), Hodnota života (Změna priorit, Vážení si života, Křehkost života), Jiný pohled na události denního života, Změna profesního směřování, Nové možnosti a Spirituální změna. V rámci výzkumu bylo zjištěno i několik proměnných, kterými jsou: sociální podpora, hledisko víry, uvědomění si...
|
|
|
Osoby se získaným postižením sluchu v dospělém věku a jejich kvalita života
Kolářová, Barbora ; Hádková, Kateřina (vedoucí práce) ; Bartoňová, Miroslava (oponent)
Diplomová práce se věnuje problematice kvality života osob se získaným postižením sluchu v dospělém věku. Cíl práce odpovídá názvu, tj. bylo jím zkoumat, jaký vliv má získané postižení sluchu na subjektivní vnímání kvality života. V první části práce je uvedeno teoretické zpracování tematiky na základě studia literatury se zaměřením na postižení sluchu a kvalitu života. Druhá část práce je pak věnovaná samotnému výzkumnému šetření. Výzkumný vzorek byl definován záměrně velmi rozmanitě, což umožňuje naznačení šíře studovaného tématu a určení společných aspektů. Výzkumné otázky jsou zaměřeny na dílčí témata, mimo jiné jaké je subjektivní vnímání kvality života v kontextu věku nebo celkového zdravotního stavu, jaké mají informanti osobní zkušenosti s kompenzačními pomůckami, nebo jaké oblasti kvality života jsou sluchovým postižením nejvíce ovlivněny. Zpracování tématu je založené na kvalitativním rozboru informací získaných z dotazníkového šetření a polostrukturovaných osobních rozhovorů, které jsou zpracovány formou případových studií. Výsledky výzkumu poukazují na některé překvapivé závěry: např. je možné se domnívat, že získané postižení sluchu má sice vliv na každodenní život informantů, nepatří však k hlavním faktorům utvářejícím jejich kvalitu života. Jeho dopady se navíc daří mírnit pomocí...
|
|
| |
|
|
Přechod člověka s mentálním postižením ze školy do dospělého života prizmatem pedagogických pracovníků
Wiesnerová, Kateřina ; Šiška, Jan (vedoucí práce) ; Šumníková, Pavlína (oponent)
Diplomová práce se zabývá tématem přechodu osob s mentálním postižením ze školy do dospělého života. Cílem je porozumět tomuto procesu a faktorům, které ho ovlivňují, dále zjistit, jak respondenti vnímají úspěšný přechod a co k němu vede. V práci jsou popsána teoretická východiska týkající se přechodu osob mentálním postižením do dospělosti. Uvedena je definice procesu přechodu, jeho plánování a oblasti. Popsána je dostupná podpora v České republice, problematika sebeurčení a role rodiny během přechodového období. V další části je definována dospělost, její období a specifika u osob s mentálním postižením. Výzkumné šetření bylo provedeno v rámci projektu PEDAL. Byla zvolena kvalitativní strategie výzkumu a metoda diskuse ohniskových skupin. Respondenty šetření bylo pět pedagogických pracovníků škol dle § 16 odst. 9, školského zákona, vzdělávající žáky a studenty s mentálním postižením v posledních dvou až třech letech školní docházky. Prostřednictvím tematické analýzy byla definována čtyři témata a několik subtémat, která reagovala na výzkumné otázky. Bylo zjištěno, že plánování přechodu během školní docházky má mnoho podob a podílí se na něm mnoho subjektů. Velký vliv má okolí jedince, především pak jeho rodina. Mladý dospělý s mentálním postižením čelí během tohoto období mnoha překážkám -...
|
|
|
Bydlení dospělých osob s tělesným a kombinovaným postižením
JAŠKOVÁ, Kristýna
Diplomová práce se zaměřuje na osoby s tělesným a kombinovaným postižením a možnosti jejich samostatného bydlení. Cílem diplomové práce byla komparace jednotlivých v praxi využívaných způsobů a modelů bydlení dospělých osob s tělesným a kombinovaným postižením zejména z pohledu samotných uživatelů bydlení a zahrnující bydlení v zařízení pobytové sociální služby, samostatné bydlení s podporou terénních sociálních služeb nebo neformálních pečovatelů a dobrovolníků. Zvýšená pozornost bude věnována ne zcela běžným a tradičním modelům zajištění samostatného bydlení, kvalifikovaný popis jejich fungování a možnosti jejich širšího využití. Ke zjištění cíle diplomové práce byly stanoveny tři výzkumné otázky. VO1: Jak se liší role sociálního pracovníka a používané metody sociální práce v rámci podpory uživatele při přechodu do samostatného bydlení a při jeho realizaci v závislosti na využitém modelu bydlení osob s tělesným a kombinovaným postižením? VO2: V čem spočívají pozitivní přínosy a subjektivně vnímané nevýhody jednotlivých využívaných modelů a způsobů samostatného bydlení osob s tělesným a kombinovaným postižením? VO3: Jakým způsobem a s jakými organizačními a personálními požadavky a právním rámcem jsou realizovány "netradiční" způsoby samostatného bydlení osob s tělesným a kombinovaným postižením v porovnání s obvyklými a převážně využívanými formami? Jaké jsou možnosti a příležitosti pro jejich rozvoj a širší využití? Výzkumná část byla zpracována na základě kvalitativní výzkumné strategie prostřednictvím metody dotazování, techniky polostrukturovaného rozhovoru. Tento rozhovor se skládal z otázek pro poskytovatele a otázek pro uživatele jednotlivých služeb a rovněž netradiční formy samostatného bydlení. Rozhovory se skládaly z 25 otázek, které byly na základě rozhovorů doplňovány dalšími otázkami. Z výsledků výzkumu vyplynulo, že existují velké rozdíly mezi tradičními způsoby samostatného bydlení, a ne zcela běžnými formami samostatného bydlení dospělých osob s tělesným a kombinovaným postižením.
|
host ::
RSS.