|
|
Proměny a růst malého města v časech normalizace - příklad Benešova u Prahy
Houzar, Jakub ; Zdichynec, Jan (vedoucí práce) ; Najbert, Jaroslav (oponent)
Práce se zabývá proměnou Benešova u Prahy z devítitisícového města venkovského charakteru na centrum široké oblasti Podblanicka s téměř dvojnásobným počtem obyvatel. Změna neprobíhala snadno. Obyvatelé, ale i úřady řešili spoustu problémů od nevyhovující dopravní a obchodní sítě po nedostatečnou kapacitu ve školských zařízeních. Během 20 let (70. a 80. léta 20. století) prošel Benešov obrovskou proměnou patrnou již na první pohled. Panelová sídliště rostla na okrajích města i v hustě zastavěných, pro účely stavby asanovaných oblastech. Asanaci neušly ani místní historické památky. Dnešní podoba města je tak do velké míry odrazem patnácti až dvaceti let plánovací a stavební činnosti ve sledovaném období. Jak se měnil Benešov během sledovaného období dvaceti let? Jakou proměnou prošly všechny části města (centrum, okraje města)? Podařilo se nabídnout nově příchozím i starousedlým obyvatelům dostatečné kapacity (bytové, pracovní)? Jak se Benešov vypořádal z hlediska obslužnosti (školství, doprava, byty, obchodní síť) s téměř dvojnásobným počtem obyvatel? Jaký byl každodenní život v přestavovaném Benešově? Na tyto otázky se snaží odpovědět následující studie pomocí práce...
|
|
|
The Representation of Richard Nixon in Works of Hunter S. Thompson and Norman Mailer/Zobrazení Richarda Nixona v díle Huntera S. Thompsona a Normana Mailera
REMEŠ, Jakub
Anotace Tato práce si klade za cíl ukázat souvislost mezi nepříliš známými knihami Normana Mailera a Huntera S. Thompsona, kteří oba patřili ke hnutí "the New Journalism", a historickými událostmi z šedesátých a sedmdesátých let 20. století. V první polovině student představí oba spisovatele a objasní historické souvislosti. Druhá část nastiňuje atmosféru prezidentských voleb v USA z roku 1972 a osobnost Richarda M. Nixona, což je založeno na postřezích Mailera a Thompsona, a doplněno o informace z vědeckých historických pojednání. Na konec student srovná, v čem se vybrané knihy shodují, a v čem se liší. Závěrečná část shrnuje, jak knihy reflektovaly dějinné události, a proč má cenu o nich psát.
|
|
| |
|
| |
|
|
Balet Národního divadla v 70. a 80. letech 20. století
Čižmáriková, Monika ; NĚMEČKOVÁ, Elvíra (vedoucí práce) ; GREMLICOVÁ, Dorota (oponent)
Tato práce přibližuje a shrnuje dění v baletu Národního divadla v Praze v 70. a 80. letech 20. století, konkrétně mezi lety 1969 a 1989. Zabývám se v ní osobnostmi na postu šéfů baletu, Jiřím Němečkem, Emerichem Gabzdylem a Miroslavem Kůrou, kteří kromě vedení baletu působili také jako choreografové. Vedle výše zmíněných se v divadle věnovali choreografii také například Jiří Blažek, Antonín Landa, Vlastimil Jílek, či Daniel Wiesner. Přibližuji jednotlivé sezony a konkrétní díla, která se v nich v premiéře uvedla. Dále se ve své práci věnuji výjimečné generaci interpretů, působila zde například Michaela Černá, Marta Drottnerová, Vlastimil Harapes, Jan Kadlec, Lubomír Kafka, Jaromír Petřík, Michaela Vítková, Hana Vláčilová, Aneta Voleská, Pavel Ždichynec a mnozí další. To vše zasazuji do kontextu politické doby, do období známého jako normalizace. Věnuji prostor zahraničním souborům a jednotlivcům, kteří u nás hostovali. Mým primárním zdrojem byl Archiv Národního divadla, dále Ročenky Národního divadla, soudobé periodikum Taneční listy, ze kterých jsem čerpala kritiky a recenze k premiérám. Dalším cenným pramenem byla osobní svědectví umělců, kteří v dané době v Národním divadle působili: Mahuleny Křenkové, Jiřího Němečka ml., Astrid Štúrové, Hany Vláčilové a Daniela Wiesnera.
|
|
|
Rudé brigády a jejich působení v Itálii v sedmdesátých letech 20. století
Pešta, Mikuláš ; Kovář, Martin (vedoucí práce) ; Koura, Jan (oponent)
Levicový terorismus v Itálii sedmdesátých let a Rudé brigády jako jeho nejvýznamnější symptom navazoval z dlouhodobého hlediska na boje mezi partyzány a fašisty v druhé světové válce a z krátkodobého vycházel ze studentsko-dělnických protestů z konce šedesátých let. Rudé brigády byly založeny v roce 1970 a její složky tvořili především tridentští studenti (Curcio, Cagolová), komunisté z Reggio Emilia (Franceschini, Gallinari) a dělníci z Milána (Moretti). V prvních letech jejich činnosti docházelo k agitaci v továrnách, zapalování aut vysokých manažerů a únosům. Práce sleduje postupnou radikalizaci skupiny a změnu cílů, které začali tvořit politici, soudci a státní úředníci. Proměna Rudých brigád souvisela také s personálními změnami ve vedení - po zatčení Franceschiniho a Curcia a zabití Cagolové prosadil svůj vliv radikální Moretti. Organizace pod jeho vedením začala plánovaně zabíjet své oběti a vlna brutálních útoků vyvrcholila na jaře 1978 v únosu a vraždě bývalého premiéra Alda Mora. Rudé brigády se však dostávaly do stále větší společenské izolace a mezi členy vedení docházelo k ideologickým rozporům, které vedly ke štěpení organizace. Sporadicky docházelo k útokům ještě během osmdesátých let.
|
|
|
Stylizace obrazu amerických kameramanů v kinematografii 60tých a 70tých let 20. století
Chajewski, Jan ; BRABEC, Jaroslav (vedoucí práce) ; SMUTNÝ, Vladimír (oponent)
Cílem práce je analýza proměn ve stylizaci obrazu americké kinematografie v období „New Hollywood“ nebo „Americké nové vlny“ v kontextu vlivu francouzské kinematografie na americkou šedesátých a sedmdesátých let minulého století. Důležité pro tuto analýzu jsou specifické aspekty americké vizuální kultury a všeobecný pokrok této vizuální kultury, který nastal v okamžiku, kdy kameramani pracující v komerční žánrové kinematografii, prosadili přijatelnost výrazových prostředků, které měli jejich starší kolegové zakázány. Na příkladu dvou rozebíraných filmů: francouzského Jules et Jim a jeho americké verze Bonnie and Clyde, analyzuji vliv nové filmové myšlenky, jež začala platit v období Nové vlny a její vliv na vývoj stylizace obrazu.
Hlavním přínosem práce je analýza výrazových prostředku „povolených“ ve vizuální tvorbě, díky pokrokům, které zavedla generace kameramanů pracujících pro velká hollywoodská studia v období „Americké nové vlny“. Ty lze aplikovat u běžného sledování filmu, nebo jakéhokoliv audiovizuálního produktu natočeného po roce 1967, ve kterém měl premiérů Bonnie and Clyde. Pro zájemce o práci s pohyblivým obrazem, užitečný je historický kontext a místo konkrétních výrazových prostředků v dějinách filmu, což umožnuje o něco více informované snímání.
|
|
|
Pozice české dokumentární fotografie za normalizace
Folk, Čeněk ; VANČÁT, Pavel (vedoucí práce) ; Ledvina, Josef (oponent)
Předmětem mé práce je pozice české dokumentární fotografie v době normalizace na českém území. Termín „pozice“ v sobě zahrnuje několik zkoumaných aspektů: politické i tvůrčí podmínky, za kterých česká dokumentární fotografie vznikala; její status v rámci fotografie jakožto umělecké disciplíny a v rámci ostatních uměleckých disciplín; myšlení o dokumentární fotografii a jeho proměny v čase; společenské uplatnění dokumentární fotografie a v neposlední řadě také její vliv na politické události. V 70. a 80. letech dosáhla česká dokumentární fotografie největšího rozmachu, navzdory nelehkému politickému pozadí a zázemí. Má práce (mimo jiné) zkoumá, jak, proč a za jakých okolností k tomuto rozmachu došlo.
|
|
|
Reflexe osobnosti a díla Franze Kafky v české kinematografii
Císařovská, Natálie ; BERNARD, Jan (vedoucí práce) ; ADLER, Rudolf (oponent)
Ve své bakalářské práci mapuji, jak se čeští filmoví tvůrci zabývali dílem a osobností Franze Kafky. Tento autor byl do 60. let opomíjen a ignorován, a objevila ho až generace převážně autorů Nové Vlny. Téma Kafka odrážela stav politického ale i společenského klimatu. V 70. a 80. letech autor zcela zakázáný, objevoval se v amatérských či exilových filmech, v 90. letech se jím kinematografie mohla zase volně inspirovat.
|
|
|
Ruští kameramani 70. a 80. let 20.století
Souček, Prokop ; SMUTNÝ, Vladimír (vedoucí práce) ; BERNARD, Jan (oponent)
Tato diplomová práce shrnuje a rozšiřuje informace o kameramanech 70. a 80. let 20. století. Věnuje se jak teoretickým základům včetně dobového kontextu a uměleckých souvislostí, tak podrobným rozborům konkrétních filmů s cílem vysvětlit novátorské vizuální postupy vznikající v tomto období na území Ruska.
Práce si klade za cíl rozborem konkrétních výrazových prostředků dokázat vyjímečnost tvorby této doby a její vliv na současnou kinematografii.
|
host ::
RSS.