|
|
Exilové periodikum "Nedělní hlasatel" na přelomu let 1989/1990
Brichta, Miloslav ; Kopeček, Michal (vedoucí práce) ; Roubal, Petr (oponent)
Týdeník Nedělní hlasatel patří datem svého vzniku, rokem 1891, k nejstarším krajanským periodikům vůbec. Představuje zajímavou sondu do způsobu myšlení krajanské komunity, v průběhu času, v důsledku historických událostí v Evropě se postupně stává také periodikem exulantským. Reflexe událostí roku 1989 obráží úhel pohledu jeho tvůrců, z velké části dobrovolných přispěvatelů hodnotících vývoj z odstupu a zohledňujících vlastní životní zkušenosti a představy. Texty vynikají přímočarou syrovostí, jazykovým stylem a důrazem na české národní tradice připomínající myšlenkový svět první poloviny dvacátého století. Důvodem je skladba autorů a přispěvatelů, tvoří v zásadě dvě základní skupiny, první, usedlíci žijící ve Spojených státech již po mnoho generací, přejímají lingvistickou skladbu češtiny a myšlenkový svět svých rodičů a prarodičů, druhá, poúnoroví a z menší části posrpnoví exulanti si přinášejí obraz vlasti v podobě, jakou ji pamatují v době svého odchodu. V politickém zaměření článků a zpravodajských komentářů převažuje důsledný antikomunismus s určitými prvky křesťanského konzervatismu. Nechybí ani antisemitismus, určitý rasistický podtext obsahují příspěvky krajanů z Jižní Afriky. Toto zaměření některých textů, zcela jistě nepředstavujících většinu, přitahovalo pozornost některých českých...
|
|
|
Pomlčková válka v jednání Federálního shromáždění Československé socialistické repubiky
Kovařík, Pavel ; Michela, Miroslav (vedoucí práce) ; Činátl, Kamil (oponent)
Text předložené bakalářské práce se zabývá několika prvními měsíci, které navázaly na dynamické období sametové revoluce. V tomto období je československý politický systém poněkud zaskočen novou politickou agendou, která se stane stejně významnou, jako samotná rekonstrukce parlamentní liberální demokracie. Národnostní problém, který provázel celou existenci Československa, se znovu objevil a tentokráte se tak stalo velmi nečekaně v podobě jinak kuriózní "pomlčkové války". Vedle institucionálního rámce, v němž celý spor probíhal, pojednávám o určitých komunikačních problémech, které ovlivnily nejen průběh vyjednávání o názvu státu, ale naznačily i průběh posledních let společného soužití Čechů a Slováků v jedné federaci. Primárním pramenem pro studium nastíněného problému pro mě bude materiál Společné česko-slovenské digitální parlamentní knihovny. Konkrétně výběr textů složený ze sněmovních tisků a stenoprotokolů z jara 1990. Klíčová slova: Československo; pomlčková válka; politická komunikace; Federální shromáždění; přechodné období
|
|
|
Pomlčková válka v jednání Federálního shromáždění Československé socialistické repubiky
Kovařík, Pavel ; Michela, Miroslav (vedoucí práce) ; Činátl, Kamil (oponent)
Text předložené bakalářské práce se zabývá několika prvními měsíci, které navázaly na dynamické období sametové revoluce. V tomto období je československý politický systém poněkud zaskočen novou politickou agendou, která se stane stejně významnou, jako samotná rekonstrukce parlamentní liberální demokracie. Národnostní problém, který provázel celou existenci Československa, se znovu objevil a tentokráte se tak stalo velmi nečekaně v podobě jinak kuriózní "pomlčkové války". Vedle institucionálního rámce, v němž celý spor probíhal, pojednávám o určitých komunikačních problémech, které ovlivnily nejen průběh vyjednávání o názvu státu, ale naznačily i průběh posledních let společného soužití Čechů a Slováků v jedné federaci. Primárním pramenem pro studium nastíněného problému pro mě bude materiál Společné česko-slovenské digitální parlamentní knihovny. Konkrétně výběr textů složený ze sněmovních tisků a stenoprotokolů z jara 1990. Klíčová slova: Československo; pomlčková válka; politická komunikace; Federální shromáždění; přechodné období
|
|
|
Exilové periodikum "Nedělní hlasatel" na přelomu let 1989/1990
Brichta, Miloslav ; Kopeček, Michal (vedoucí práce) ; Rychlík, Jan (oponent)
Týdeník Nedělní hlasatel patří datem svého vzniku, rokem 1891, k nejstarším krajanským periodikům vůbec. Představuje zajímavou sondu do způsobu myšlení krajanské komunity, v průběhu času, v důsledku historických událostí v Evropě se postupně stává také periodikem exulantským. Reflexe událostí roku 1989 obráží úhel pohledu jeho tvůrců, z velké části dobrovolných přispěvatelů hodnotících vývoj z odstupu a zohledňujících vlastní životní zkušenosti a představy. Texty vynikají přímočarou syrovostí, jazykovým stylem a důrazem na české národní tradice připomínající myšlenkový svět první poloviny dvacátého století. Důvodem je skladba autorů a přispěvatelů, tvoří v zásadě dvě základní skupiny, první, usedlíci žijící ve Spojených státech již po mnoho generací, přejímají lingvistickou skladbu češtiny a myšlenkový svět svých rodičů a prarodičů, druhá, poúnoroví a z menší části posrpnoví exulanti si přinášejí obraz vlasti v podobě, jakou ji pamatují v době svého odchodu. V politickém zaměření článků a zpravodajských komentářů převažuje důsledný antikomunismus s určitými prvky křesťanského konzervatismu. Nechybí ani antisemitismus, určitý rasistický podtext obsahují příspěvky krajanů z Jižní Afriky. Toto zaměření některých textů, zcela jistě nepředstavujících většinu, přitahovalo pozornost některých českých...
|
|
|
Reform of the French orthography in 1990
Kaderová, Kateřina ; Klinka, Tomáš (vedoucí práce) ; Müllerová, Eva (oponent)
Kateřina Kaderová La réforme de l'orthographe française de 1990 - Reforma francouzského pravopisu z roku 1990 Klíčová slova: francouzština, reforma pravopisu, 1990, nový pravopis, učitelé, Česká republika Diplomová práce - abstrakt (český) Více jak 20 let po své publikaci nemá reforma francouzského pravopisu z roku 1990 stále své jasné místo. Vzrušené debaty pomalu utichají a přichází čas zamyslet se nad tím, jak s ní dále naložit. V této diplomové práci představíme reformu v celé její šíři a zaměříme se zejména na školní prostředí, které má na její rozšířenost zásadní vliv. Cílem práce je posbírat dostatek podkladů, které nám umožní formulovat doporučení pro české učitele francouzštiny, jak se postavit k reformě, zda ji zapojit do výuky a v jaké míře. Reforma se pomalu prosazuje zejména díku úsilí jejích podporovatelů. Ve francouzském školství už má oporu i v oficiálních dokumentech, ale v České republice samozřejmě nic předepsané není. Pomocí výzkumu mezi českými pedagogy jsme zjistili, že informovanost o novém pravopisu je poměrně vysoká a vztah k němu relativně kladný. Někteří učitelé již nové formy ve výuce používají a další se k nim mohou přidat po uvážení všech pro a proti.
|
|
|
Exilové periodikum "Nedělní hlasatel" na přelomu let 1989/1990
Brichta, Miloslav ; Kopeček, Michal (vedoucí práce) ; Roubal, Petr (oponent)
Týdeník Nedělní hlasatel patří datem svého vzniku, rokem 1891, k nejstarším krajanským periodikům vůbec. Představuje zajímavou sondu do způsobu myšlení krajanské komunity, v průběhu času, v důsledku historických událostí v Evropě se postupně stává také periodikem exulantským. Reflexe událostí roku 1989 obráží úhel pohledu jeho tvůrců, z velké části dobrovolných přispěvatelů hodnotících vývoj z odstupu a zohledňujících vlastní životní zkušenosti a představy. Texty vynikají přímočarou syrovostí, jazykovým stylem a důrazem na české národní tradice připomínající myšlenkový svět první poloviny dvacátého století. Důvodem je skladba autorů a přispěvatelů, tvoří v zásadě dvě základní skupiny, první, usedlíci žijící ve Spojených státech již po mnoho generací, přejímají lingvistickou skladbu češtiny a myšlenkový svět svých rodičů a prarodičů, druhá, poúnoroví a z menší části posrpnoví exulanti si přinášejí obraz vlasti v podobě, jakou ji pamatují v době svého odchodu. V politickém zaměření článků a zpravodajských komentářů převažuje důsledný antikomunismus s určitými prvky křesťanského konzervatismu. Nechybí ani antisemitismus, určitý rasistický podtext obsahují příspěvky krajanů z Jižní Afriky. Toto zaměření některých textů, zcela jistě nepředstavujících většinu, přitahovalo pozornost některých českých...
|
|
|
Sondy do české poezie 90. let 20. století
Manová, Vilma ; Wiendl, Jan (vedoucí práce) ; Holý, Jiří (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá zkoumáním poetiky básníků, kteří oficiálně vstoupili na českou literární scénu v 90. letech 20. století, tedy v době po listopadové revoluci, kdy se zcela změnil charakter českého literárního života. Mapuje tvorbu autorů narozených v 60. a na počátku 70. let minulého století, a to Petra Borkovce, Martina Langera, Pavla Kolmačky a Petra Hrušky. Soustředí se na analýzu jejich prvních dvou samostatných sbírek vydaných mezi lety 1990-1998. Důležitou roli hraje nezatíženost spisovatelů zkušeností s kulturní politikou uplatňovanou před listopadem 1989. Práce nejprve nastiňuje dění na české literární scéně po revolučním převratu. Následují sondy do tvorby jednotlivých básníků. Jejich součástí je představení dobové kritické reflexe, jádrem potom vlastní interpretace básnického díla. Prostřednictvím analytického čtení práce sleduje zásadní motivické konstanty a zohledňuje i další výrazné složky rané autorské poetiky. Cílem práce je poukázat na tendence v mladé české poezii v době náhlé mnohosti možností a doložit či vyvrátit přítomnost tradičních poetik. Klíčová slova: česká poezie, 90. léta 20. století, básnický debut, Petr Borkovec, Martin Langer, Pavel Kolmačka, Petr Hruška
|
|
| |
host ::
RSS.