|
|
Chomutov 1945-48
Šulka, Petr ; Jakubec, Ivan (vedoucí práce) ; Rákosník, Jakub (oponent)
Práce Chomutov 1945-1948 se zabývá poválečným děním v Chomutově a jeho okolí s důrazem na příchod a každodenní život osídlenců. Jako prameny práce využívá jak archivních dokumentu, tisku, odborné literatury a internetových zdrojů avšak stěžejním zdrojem informací jsou přímí účastníci události a jejich vzpomínky a svědectví. V úvodu se práce pokouší nastínit soužití české menšiny s německou většinou v předválečném období, v krátkosti události roku 1938, připojení a život ve Velkoněmecké říši až po její pád a znovu připojení Chomutova k obnovené Československé republice. V další části se pak práce zabývá odsunem a perzekucí německého obyvatelstva a jeho vztahy s nově příchozími. Ve stěžejní části se pak práce pokouší nastínit život přistěhovalců v tomto období. Za pomoci vzpomínek pamětníku se zčásti podařilo zmapovat každodenní život osídlenců. Jsou zde popsány všední problémy se zásobováním, zdravotní péčí a například se školstvím a dětstvím v této oblasti. Pozornost je věnována především vzniku společnosti, které vznikalo často ve velkých bolestech a z lidí pocházejících z mnoha zcela odlišných a nepřátelských kultur. Není opomenut ani krátký pohled na tehdejší regionální kulturu, sport a politickou situaci. Práce by měla být přínosem ke studiu dosud málo probádaného období.
|
|
|
Třetí republika v Poděbradech
Jelínek, Martin ; Míšková, Alena (vedoucí práce) ; Václavů, Lubor (oponent)
Badatelský zájem diplomové práce Třetí republika v Poděbradech je časově i prostorově vymezen na Poděbrady v letech 1945 - 1948. Práce předkládá čtenáři ucelený pohled na události konce Druhé světové války v Poděbradech, na dobu osvobození, příchod Rudé armády a spojeneckých vojenských jednotek do Poděbrad. Zabývá se událostmi odehrávajícími se v Poděbradech v období třetí republiky v letech 1945 - 1948. Zkoumá vznik Místního a Okresního národního výboru v Poděbradech a jejich fungování. Práce se zabývá poděbradským školstvím, případy řešenými místním Sborem národní bezpečnosti, sklářstvím a lázeňstvím v Poděbradech a jejich znárodněním společně s dalšími hospodářskými obory.
|
|
|
Komparace politiky Spojeného království k palestinské otázce v letech 1936-1939 a 1945-1948
Semera, David ; Váška, Jan (vedoucí práce) ; Fojtek, Vít (oponent)
Bakalářská práce Komparace politiky Spojeného království k palestinské otázce v letech 1936-1939 a 1945-1948 srovnává politiku Spojeného království k Palestině v obdobích vymezených lety 1936-1939 a 1945-1945. Zaměřuje se na její rozdíly v porovnávaných obdobích a analyzuje jejich příčiny. Klade si přitom otázku, jaké důvody vedly britskou vládu k přijetí odlišné politiky v daných obdobích. Úvodní kapitola je historickým úvodem a stručně představuje dějiny Britské mandátu Palestina. Ukazuje také, jaká byla politika Londýna k Palestině v letech 1936-1939 a 1945-1948. Druhá kapitola srovnává podmínky, v nichž se britský přístup utvářel. Třetí kapitola je komparací zájmů Spojeného království, které mohly ovlivnit politiku Londýna k palestinské otázce.
|
|
|
Jak se změnila sportovní žurnalistika v československém tisku po roce 1948? Srovnání období let 1945-1948 a 1953-1958
Řanda, Tomáš ; Lukšů, David (vedoucí práce) ; Trunečka, Ondřej (oponent)
Diplomová práce s názvem Jak se změnila sportovní žurnalistika v československém tisku po roce 1948? Srovnání období let 1945-1948 a 1953-1958 se zabývá vývojem a srovnáním sportovní žurnalistiky v poválečném Československu a prostřednictvím kvalitativní obsahové analýzy tří vybraných sportovních periodik (Ruch v tělesné výchově/Ruch v tělovýchově a sportu, Stadion, Československý sport) ve sledovaném období sleduje proměny sportovního tisku. Vedle samotných mediálních sdělení sleduje výzkum pronikání politiky do mediálních obsahů, grafické a jazykové změny a otázku vývoje redakčních složení sledovaných periodik. Dílčími tématy jsou také osudy vybraných redaktorů, poválečný vývoj Klubu sportovních novinářů a sjednocování tělovýchovy. Autor využil bohatého archivního materiálu v podobě jednotlivých vydání sportovních periodik a dále pramenů z Národního archivu. Sekundárně pak použil přehledovou literaturu k vývoji v médiích a žurnalistice po druhé světové válce s využitím historických monografií k analýze historického kontextu, který je pro pochopení poválečného vývoje v Československu a v oblasti tisku naprosto zásadní.
|
|
|
Komparace politiky Spojeného království k palestinské otázce v letech 1936-1939 a 1945-1948
Semera, David ; Váška, Jan (vedoucí práce) ; Fojtek, Vít (oponent)
Bakalářská práce Komparace politiky Spojeného království k palestinské otázce v letech 1936-1939 a 1945-1948 srovnává politiku Spojeného království k Palestině v obdobích vymezených lety 1936-1939 a 1945-1945. Zaměřuje se na její rozdíly v porovnávaných obdobích a analyzuje jejich příčiny. Klade si přitom otázku, jaké důvody vedly britskou vládu k přijetí odlišné politiky v daných obdobích. Úvodní kapitola je historickým úvodem a stručně představuje dějiny Britské mandátu Palestina. Ukazuje také, jaká byla politika Londýna k Palestině v letech 1936-1939 a 1945-1948. Druhá kapitola srovnává podmínky, v nichž se britský přístup utvářel. Třetí kapitola je komparací zájmů Spojeného království, které mohly ovlivnit politiku Londýna k palestinské otázce.
|
|
|
Chomutov 1945-48
Šulka, Petr ; Jakubec, Ivan (vedoucí práce) ; Rákosník, Jakub (oponent)
Práce Chomutov 1945-1948 se zabývá poválečným děním v Chomutově a jeho okolí s důrazem na příchod a každodenní život osídlenců. Jako prameny práce využívá jak archivních dokumentu, tisku, odborné literatury a internetových zdrojů avšak stěžejním zdrojem informací jsou přímí účastníci události a jejich vzpomínky a svědectví. V úvodu se práce pokouší nastínit soužití české menšiny s německou většinou v předválečném období, v krátkosti události roku 1938, připojení a život ve Velkoněmecké říši až po její pád a znovu připojení Chomutova k obnovené Československé republice. V další části se pak práce zabývá odsunem a perzekucí německého obyvatelstva a jeho vztahy s nově příchozími. Ve stěžejní části se pak práce pokouší nastínit život přistěhovalců v tomto období. Za pomoci vzpomínek pamětníku se zčásti podařilo zmapovat každodenní život osídlenců. Jsou zde popsány všední problémy se zásobováním, zdravotní péčí a například se školstvím a dětstvím v této oblasti. Pozornost je věnována především vzniku společnosti, které vznikalo často ve velkých bolestech a z lidí pocházejících z mnoha zcela odlišných a nepřátelských kultur. Není opomenut ani krátký pohled na tehdejší regionální kulturu, sport a politickou situaci. Práce by měla být přínosem ke studiu dosud málo probádaného období.
|
|
|
Třetí republika v Poděbradech
Jelínek, Martin ; Míšková, Alena (vedoucí práce) ; Václavů, Lubor (oponent)
Badatelský zájem diplomové práce Třetí republika v Poděbradech je časově i prostorově vymezen na Poděbrady v letech 1945 - 1948. Práce předkládá čtenáři ucelený pohled na události konce Druhé světové války v Poděbradech, na dobu osvobození, příchod Rudé armády a spojeneckých vojenských jednotek do Poděbrad. Zabývá se událostmi odehrávajícími se v Poděbradech v období třetí republiky v letech 1945 - 1948. Zkoumá vznik Místního a Okresního národního výboru v Poděbradech a jejich fungování. Práce se zabývá poděbradským školstvím, případy řešenými místním Sborem národní bezpečnosti, sklářstvím a lázeňstvím v Poděbradech a jejich znárodněním společně s dalšími hospodářskými obory.
|
|
|
Národohospodářská komise ÚV KSČ 1945-1948. Aktéři a ideologie.
Keller, Filip ; Pullmann, Michal (vedoucí práce) ; Jančík, Drahomír (oponent)
Práce je koncipována jako prosopografická studie členů národohospodářské komise ÚV KSČ a jejích odborných subkomisí působících v letech 1945 až 1948, které zkoumá z hlediska kritérií výběru členů, jejich předchozí kariéry, dosaženého vzdělání apod. Práce je příspěvkem k dějinám středních vrstev v českých zemích - cílem analýzy je vysvětlit příklon těchto lidí k projektu socialistické společnosti a jejich připravenost podílet se na poválečném komunistickém hnutí. Kromě základního rámce agendy národohospodářské komise se práce zabývá také přísliby a očekáváními, které byly v souvislosti s projektem socialistické společnosti artikulovány, a pokouší se tak charakterizovat motivy osobní angažovanosti členů národohospodářské komise v poválečné společenské transformaci a jejich osvojení socialistické ideologie.
|
|
|
Živnostenské podnikání v Prachaticích v poválečných letech. Příspěvek k hospodářským dějinám města v polovině 20. století
ČERNÝ, Václav
Tato práce se zaměřuje na zmapování vývoje živnostenského podnikání v Prachaticích v období tzv. Třetí republiky v letech 1945-1948 s přesahem do roku 1954. Časové rozpětí práce je do značné míry ovlivněno charakterem archivních materiálů, které jsou celistvější až v období 1948-1954. Za hlavní archivní materiály lez považovat především různé vyhlášky a seznamy týkající se živností v daném období, ale i malé množství fotografií. Na základě archivních pramenů je charakterizován vývoj živnostenského podnikání v Prachaticích ve výše uvedených letech včetně proměn struktury živnostenského podnikání. Tento vývoj je pak zasazen do politického, hospodářského a sociálního vývoj československého státu, potažmo jižních Čech a okresu Prachatice. Vývoj živnostenského podnikání je průběžně porovnáván s vývojem ve dvou lokalitách, konkrétně pro rok 1946 s Vimperkem a pro roky 1946, 1948-1954 s Volary. Práce se také snaží o porovnání stavu a charakteru poválečného živnostenského podnikání s předválečným.
|
host ::
RSS.