|
| |
|
|
Metody zážitkové pedagogiky a jejich využití v hodinách hudební výchovy
SLAVÍKOVÁ, Tereza
Hlavním tématem této bakalářské práce jsou především principy zážitkové pedagogiky. Práce se skládá ze dvou částí - teoretické a praktické. Teoretická část seznamuje čtenáře se základními pedagogickými pojmy, vývojem hudební výchovy a s pojmem zážitková pedagogika. Praktická část je zaměřena na práci s žáky prvního stupně základní školy v hodinách hudební výchovy. Cílem je ukázat některé ze zážitkových metod, které lze využít k efektivnější a zábavnější výuce hudební výchovy.
|
|
|
Využívání formativního hodnocení v tělesné výchově na základních školách v Písku
Pták, Gabriel ; Peřinová, Radka (vedoucí práce) ; Kotlík, Kamil (oponent)
Název: Využívání formativního hodnocení v tělesné výchově na základních školách v Písku Cíle: Cílem této práce bylo zjištění aktuálního stavu využívání formativního hodnocení ve výuce tělesné výchovy na druhém stupni základních škol v Písku. Zaměřit se, zda jsou prvky formativního hodnocení ve výuce aplikovány a zda jsou používány cíleně. Zjistit, jestli a jakým způsobem je rozvíjena žákova osobnost v průběhu hodin tělesné výchovy. Metody: Pro dosažení cílů byla využita metoda nezúčastněného pozorování a nestandardizovaného dotazníku, který prošel pilotáží. Metoda pozorování sloužila k zachycení průběhu hodin tělesné výchovy s ohledem na využití prvků formativního hodnocení. Následně byl učitelům daných hodin předložen dotazník, jehož odpovědi byly porovnány s výsledky pozorování. Výsledky: Bylo zjištěno, že formativní hodnocení (hodnocení pro učení) se v hodinách tělesné výchovy vyskytuje ve velmi omezené míře v podobě dílčích prvků formativního přístupu. O formativním hodnocení jako takovém však nelze hovořit. Cíle výuky jsou omezeny na pohyb žáka při hodině bez komplexního rozvoje žákovy osobnosti. Klíčová slova: učitel, žák, vzdělávání, hodnocení pro učení, formativní přístup
|
|
|
Šikana pedagogů ze strany žáků a možnosti řešení
Macháčková, Andrea ; Kuba, Radim (vedoucí práce) ; Průšová, Denisa (oponent)
Bakalářská práce se věnuje šikaně učitelů ze strany žáků. Jedná se o významný problém, kterému však v odborné literatuře nebyla věnována dostatečná pozornost. V současnosti se stává ještě aktuálnějším, a proto je tento fenomén rozebíraný již častěji. Předložená práce má charakter literární rešerše vytvořené na základě původních empirií a výzkumů věnující se šikaně učitelů ze strany žáků. Cílem bakalářské práce je představení této formy šikany a shrnutí základních poznatků s ní spjaté. Práce se zabývá i jejím možnostem jejího řešení. Náplní literární rešerše je především utřídění informací o frekvenci šikany a o jejích příčinách. Pochopení důvodů může napomoci k redukci výskytu tohoto jevu. Závěrečná část se pak věnuje možnostem řešení daných situací. V té jsou zmíněny právě východiska, jež by mohly vést ke zmírnění či k úplnému vymizení.
|
|
|
Motivace žáků ke studiu geografie na příkladu Geografického gymnázia
Zdeňková, Vladimíra ; Jelen, Jakub (vedoucí práce) ; Krajňáková, Lenka (oponent)
Bakalářská práce se věnuje motivaci žáků ke studiu geografie. Cílem práce je zhodnotit motivaci žáků ke geografii na střední škole a zjistit, jaké faktory mají na jejich motivaci největší vliv. Tyto proměnné jsou zhodnoceny na příkladu Geografického gymnázia formou Focus group rozhovorů s žáky gymnázia. Informace jsou doplněny o informace od vedení školy, získané pomocí polostandardizovaného rozhovoru. Výsledkem analýzy je, že motivace je ve vyučovacím procesu geografie nezbytná a je za potřebí, aby byly v hodinách přítomné prvky podpory vnější a vnitřní motivace.
|
|
| |
|
|
Podpora seberegulace žáků a snižování stresu ve školním prostředí
Horská, Michaela ; Felcmanová, Lenka (vedoucí práce) ; Květoňová, Lea (oponent)
Diplomová práce pojednává o stresu a seberegulaci žáků ve školním prostředí. Teoretická část se zabývá obecnou otázkou stresu, stresorů, projevů stresu a reakcemi dítěte na stres. Dále je definována seberegulace, relaxační techniky, konkrétní podpora seberegulace žáků a copingové strategie. Teoretická část vymezuje pojem wellbeing a rozvoj socio-emočních dovedností žáků. Závěrem je tato problematika ukotvena v systému základního vzdělávání. Jsou zde definovány třídnické hodiny, komunitní kruhy a průřezové téma Rámcového vzdělávacího programu. Praktická část se zajímá o stresové situace a seberegulaci žáků na 1. stupni v základních školách na Jihlavsku, přesněji zjišťuje a popisuje stresory a seberegulační techniky žáků ve školním prostředí. Obsahuje výzkumné šetření kvalitativního rázu zaměřené na zjištění informací o podpoře žáků ve stresových situacích a využívaných nástrojích pedagogem ke snižování stresu ve školním prostředí. K zisku dat byly použity metody polostrukturovaného rozhovoru a pozorování. K analýze dat byla využita metoda otevřeného kódování a k interpretaci dat metoda vyložení karet. Práce se blíže zaměřuje na popis stresorů, reakcí žáka na stres, využívané metody pedagoga ke snižování stresu ve školním prostředí a podporu wellbeingu. Praktická část nabízí doporučení pro speciálně...
|
|
|
Adaptace žáků na první ročník základní školy
Čermáková, Petra ; Bravená, Noemi (vedoucí práce) ; Stará, Jana (oponent)
Diplomová práce se zabývá adaptací žáků, která bývá v literatuře spojována s mateřskou školou. Pro 1. ročník základní školy je to téma nové. Práce se proto zaměřuje na popsání jednotlivých pojmů, které jsou pro pochopení adaptace dítěte na 1. ročník základní školy zásadní. Teoretická část práce je řazena chronologicky tak, jak jednotlivá témata v životě dítěte přichází, tj. od definice předškolního věku, přes problematiku školní zralosti a připravenosti, zápisu i odkladu školní docházky až po vymezení mladšího školního věku. Stěžejní kapitola je věnována problematice adaptace a příčin neúspěšné adaptace. Pro empirickou část diplomové práce byl zvolen kvalitativní výzkum na základě výzkumné metody případové studie. Pro sběr dat bylo použito několik technik. Jedná se o přímé nezúčastněné pozorování žáků o přestávkách, ale i vyučovacích hodinách. Pozorování je doplněno o polostrukturované individuální rozhovory se žáky, paní učitelkou a paní asistentkou. Další technikou je rodičovský online dotazník. KLÍČOVÁ SLOVA Adaptace, žák, zralost, připravenost, škola, spolužák, kolektiv, nový začátek, prostředí.
|
|
|
Možnosti podpory wellbeingu pohledem učitelů základních škol
Juřičková, Libuše ; Felcmanová, Lenka (vedoucí práce) ; Kotvová, Miroslava (oponent)
Diplomová práce se soustřeďuje na problematiku wellbeingu učitelů prvního stupně základních škol a na možnosti jeho podpory ze strany učitelů samotných i vedení školy. Dělí se na dvě části - teoretickou a výzkumnou. Teorie je rozpracována do čtyř kapitol a shrnuje poznatky z odborné literatury. První kapitola prezentuje základní pojetí wellbeingu a pojmy, které byly dříve synonymem a nyní jsou jeho podstatnou součástí. Další kapitola se věnuje samotnému tématu wellbeingu. Nabízí souhrn existujících teorií, vymezuje a popisuje oblasti wellbeingu a zprostředkovává pohled na wellbeing učitele. Třetí kapitola shromažďuje informace v oblasti péče o wellbeing. Upozorňuje na ohrožující faktory, které mají dopad na duševní zdraví i práceschopnost učitele, k nimž patří např. stres nebo syndrom vyhoření. Dále zprostředkovává poznatky k posilování wellbeingu. Poslední kapitola je věnována roli wellbeingu ve vzdělávání. Kromě učitelova působení na wellbeing žáků věnuje pozornost také jeho podpoře v prostředí školy, tedy směrem od zaměstnavatele k zaměstnancům. Výzkumná část práce navazuje na teoretické poznatky a zabývá se zjišťováním aktuální úrovně wellbeingu učitelů prvního stupně základních škol. S využitím kvalitativní výzkumné metody šetření stanovuje výzkumné otázky, na které za použití techniky...
|
|
| |
host ::
RSS.