|
| |
|
|
Fyzickogeografická analýza výskytu rysa ostrovida na Šumavě
Sladová, Michaela ; Romportl, Dušan (vedoucí práce) ; Chuman, Tomáš (oponent)
V důsledku lidské činnosti došlo k přeměně přírodní krajiny a následné fragmentaci lesních stanovišť. Podepsalo se to i na úbytku lesních druhů, mezi které patří rys ostrovid. V České republice byla tato šelma v minulosti vyhubena. Česká a německá strana Šumavy patří k nejlesnatějším oblastem Evropy a je vhodným místem k trvalému výskytu savců s velkými prostorovými nároky. Proto došlo během 80. let k obnově šumavské populace této šelmy reintrodukcí 24 jedinců. V současné době představuje Šumava jednu z hlavních jádrových oblastí pro trvalý výskyt rysa ostrovida v České republice. Na základě radiotelemetrických dat pocházejících od 10 rysů (6 samců a 4 samic) byly analyzovány prostorové nároky této šelmy pomocí tří metod (Minimum Convex Polygon, Kernel Home Range a Local Convex Hull). Dále byla řešena preference krajinného pokryvu a otázka vlivu lidských aktivit a charakteru reliéfu na výskyt rysa. Bylo zjištěno, že rozšíření této velké šelmy je limitováno zástavbou, dopravní infrastrukturou a fragmentací lesa, což potvrzují i zahraniční studie. Výskyt rysa je také determinován hustotou kořisti, ale tento vliv nebyl v bakalářské práci zkoumán. Pokud má být rys ostrovid součástí přírody, tak by se mělo předcházet konfliktům s dalšími uživateli krajiny, aby se snížily největší hrozby pro jeho...
|
|
|
Změny v říční síti SZ Pošumaví
Hošek, Roman ; Hartvich, Filip (vedoucí práce) ; Borská, Jana (oponent)
4 ABSTRAKT Předkládaná bakalářská práce se zabývá procesy vyvolávající změny říční sítě. Mezi hlavní procesy jsou řazeny zejména tektonika, svahové procesy, zpětná a boční eroze, antropogenní činnost, rozdílná litologie koryta, změny základní erozní báze a klima, které ovlivňují morfologii údolí. Poznatky z rešeršní práce byly použity pro vyhledání potenciálních lokalit s indikátory změn říční sítě, které byly zpracovány v prostředí GIS. Jednotlivé lokality byly vybrány na základě ukazatelů, které jsou příznačné pro změny říční sítě: náhlé změny směru toku, opuštěná suchá údolí (wind gap), toky procházejícího topografickou bariérou a možné načepování toku. Pro výběr lokalit bylo určující převýšení nad vytvořeným údolnicovým povrchem, které ukazuje nízké rozvodí mezi toky. Lokality potenciálních změn byly dále porovnány s podélnými profily údolí, kde křivky obsahující náhlé změny sklonu ukazují možný vliv procesů, které způsobují změny říční sítě. Klíčová slova: změny říční sítě, zpětná eroze, boční eroze, říční pirátství, svahové procesy, tektonika, antropogenní procesy, Šumava, Pošumaví
|
|
|
Možnosti hodnocení variability odtoku v experimentálních povodích na Šumavě
Kalkus, Jan ; Kliment, Zdeněk (vedoucí práce) ; Královec, Václav (oponent)
Hlavním cílem bakalářské práce je na základě rešerše vytvořit přehled možných ukazatelů variability odtoku a možností, jak pomocí nich vzájemně porovnat více povodí s různými vlastnostmi. Rovněž jsou zmíněny obecné informace o experimentálních povodích, o typech výzkumu v nich. Praktická část se zaměřuje na aplikaci vybraných metod pro povodí z oblasti centrální Šumavy (Ptačí potok, Rokytka) a horního toku Blanice (párová povodí Tetřívčího a Zbytinského potoka). Výsledky aplikační části potvrzují některé závěry dřívějších výzkumů ve stejných lokalitách. Klíčová slova: variabilita odtoku, srážko-odtokový režim, experimentální povodí, Šumava
|
|
|
Posouzení vlivu revitalizačních opatření vybraných horských vrchovišť v povodí horní Vydry na jejich vodní režim
Doležal, Tomáš ; Kocum, Jan (vedoucí práce) ; Kliment, Zdeněk (oponent)
Posouzení vlivu revitalizačních opatření vybraných horských vrchovišť v povodí horní Vydry na jejich vodní režim Abstrakt: Vliv horských vrchovišť na odtokový režim je i přes celou řadu výzkumných projektů dosud ne zcela objasněné téma. Zejména v NP Šumava se nachází několik rašelinišť, která v minulosti byla pod silným antropogenním tlakem. Následná revitalizační opatření měla zmírnit následky těchto zásahů do krajiny, zastavit degradaci těchto cenných biotopů a napravit narušený vodní režim rašelinišť. Práce je tak zaměřena zejména na kolísání hladiny podzemní vody a odtokový režim v povodí Rokytky a Cikánského potoka, která se nachází v jádrové zóně Šumavy. Práce navazuje na autorovu bakalářskou práci s názvem "Revitalizační opatření horských vrchovišť a jejich vliv na dynamiku odtoku v pramenné oblasti Otavy." Obsahuje experimentální výzkum vlivu odvodňovacích kanálů a revitalizačních opatření na kolísání hladiny podzemní vody. Dále je věnována pozornost zjištění míry meteorologických vlivů na změny hladiny podzemní vody. Práce se také zaměřuje na hodnocení stavu revitalizací a jejich možným vlivem na odtokový režim. Klíčová slova: horská vrchoviště, revitalizační opatření, Šumava, vodní režim
|
|
|
Proměna Šumavy za industrializace: zapomenuté stopy dřevařů
Blažková, Tereza ; Matoušek, Václav (vedoucí práce) ; Semotanová, Eva (oponent) ; Krajíc, Rudolf (oponent)
Cílem práce je ukázat proměny a vývoj krajiny a osídlení oblasti střední Šumavy vlivem industrializace v 19. století. Jedná se o práci, jež je teoreticky a metodologicky zakotvena v oboru antropologie krajiny a industriální archeologie. Kombinuje práci s archivními písemnými a kartografickými prameny s nedestruktivním terénním výzkumem antropogenních reliéfních tvarů terénu. Industrializace sledované oblasti znamenala dřevařskou expanzi, jež byla vyvolána nedostatkem palivového dříví v Praze a okolí a realizována jako podnikatelský záměr šlechtickým rodem Schwarzenbergů. Schwarzenberská lesní těžba a plavební systém k transportu palivového dřeva přinesly významné krajinné změny do dosud člověkem téměř nedotčených lesních horských oblastí. Provedený terénní výzkum identifikoval prvky plavebního systému, jako jsou plavební nádrže či úpravy koryt vodních toků, zabýval se Vchynicko-tetovským plavebním kanálem, stejně jako stopami dřevařského osídlení, jak ve stálých, tak sezonních dřevařských osadách. Práce rozděluje sledovanou oblast na čtyři zóny, podle způsobu jejich využívání, osídlení a přetváření během 19. století. Největší pozornost věnuje zóně I, odlehlé lesní oblasti, která se stala zásadní oblastí zdrojů pro celé podnikání a kde došlo k dalekosáhlým a významným krajinným a ekologickým změnám.
|
|
|
Variabilita krátkovlnné a dlouhovlnné radiace na plochách s různou strukturou lesa na Šumavě během tání sněhu
Míka, Dominik ; Jeníček, Michal (vedoucí práce) ; Hotový, Ondřej (oponent)
Bakalářská práce se zabývá variabilitou dlouhovlnného a krátkovlnného záření na třech lokalitách s různou strukturou lesa v rámci povodí Ptačího potoka na Šumavě. Strukturu vegetace kvantifikuje index listové plochy (Leaf Area Index, LAI) vypočtený na základě hemisférických snímků vegetace. Data o krátkovlnné a dlouhovlnné radiace na všech lokalitách byla měřena pomocí radiometrů. U zdravého lesa je průměrná propustnost krátkovlnného záření 6,5 % a v závislosti na struktuře vegetace je v meziročním srovnání neměnná. Naopak propustnost krátkovlnné radiace se u poškozeného lesa v čase mění. Propustnost také závisí na celkové velikosti příchozí radiace, kdy s vyšší intenzitou záření roste propustnost vegetace. Celková bilance dlouhovlnného záření pod lesní vegetací je ovlivněna řadou faktorů, mezi které patří nejen struktura lesní vegetace, ale také její propustnost a velikost celkové příchozí krátkovlnné radiace. Bilance dlouhovlnné radiace byla kladná ve zdravém lese, záporná na otevřené ploše a v poškozeném lese se postupně měnila z kladné na zápornou hodnotu. Rozdíly v bilanci dlouhovlnné radiace vedou k různé dynamice tání sněhu. Zvyšování kladné bilance dlouhovlnného záření pod zdravou lesní vegetací vykazovalo závislost na příchozí krátkovlnné radiaci v korelačním koeficientu r = 0,68. U...
|
|
|
Využití meteorologických dat v hydrologickém modelování na příkladu malého povodí horní Vydry
Vlček, Lukáš ; Šípek, Václav
Příspěvek se zabývá hodnocením malého výzkumného povodí tvořeným dvěma dominantními půdními typy (kryptopodzol, organozem) pramenné oblasti Vydry. Hydrometeorologická a hydropedologická měření jsou doplněná hydrologickým modelem HBV ve snaze odhadnout míru zapojení různých složek povrchového a podpovrchového proudění vody a jejich vliv na odtokový proces. Data byla získána přímým měřením v terénu v průběhu 5-ti hydrologických let (2013-2017). Jde o data půdní vlhkosti odvozené z ret. křivek a z měření potenciálu půdní vody ve dvou hloubkách (20 a 60 cm) na dvou lokalitách, hladiny podzemní vody na 5 místech ve vrchovišti. Vodní stav byl měřen automaticky v závěrovém profilu a také manuálně u dvou pramenů.\nPomocí hydrologického modelu došlo k uspokojivé reprezentaci srážko-odtokového procesu v povodí, režimu půdní vody i kolísání podzemní vody ve svrchní části vrchoviště (organozemi). Celkově je větší množství odtoku z povodí generováno z organozemi a to zejména díky nižší evapotranspiraci rašeliniště oproti ploše kryté kryptopodzolem. V suchých periodách naopak většina odtoku pochází z organominerální půdy (v této studii kryptopodzol) a organozem se na odtoku podílí jen pomalým výtokem ze spodní, dlouhodobě nasycené zóny (část katotelmu).\n
|
|
|
Proměna Šumavy za industrializace: zapomenuté stopy dřevařů
Blažková, Tereza ; Matoušek, Václav (vedoucí práce) ; Semotanová, Eva (oponent) ; Krajíc, Rudolf (oponent)
Cílem práce je ukázat proměny a vývoj krajiny a osídlení oblasti střední Šumavy vlivem industrializace v 19. století. Jedná se o práci, jež je teoreticky a metodologicky zakotvena v oboru antropologie krajiny a industriální archeologie. Kombinuje práci s archivními písemnými a kartografickými prameny s nedestruktivním terénním výzkumem antropogenních reliéfních tvarů terénu. Industrializace sledované oblasti znamenala dřevařskou expanzi, jež byla vyvolána nedostatkem palivového dříví v Praze a okolí a realizována jako podnikatelský záměr šlechtickým rodem Schwarzenbergů. Schwarzenberská lesní těžba a plavební systém k transportu palivového dřeva přinesly významné krajinné změny do dosud člověkem téměř nedotčených lesních horských oblastí. Provedený terénní výzkum identifikoval prvky plavebního systému, jako jsou plavební nádrže či úpravy koryt vodních toků, zabýval se Vchynicko-tetovským plavebním kanálem, stejně jako stopami dřevařského osídlení, jak ve stálých, tak sezonních dřevařských osadách. Práce rozděluje sledovanou oblast na čtyři zóny, podle způsobu jejich využívání, osídlení a přetváření během 19. století. Největší pozornost věnuje zóně I, odlehlé lesní oblasti, která se stala zásadní oblastí zdrojů pro celé podnikání a kde došlo k dalekosáhlým a významným krajinným a ekologickým změnám.
|
|
|
Vliv fyzickogeografických faktorů na extremitu odtoku (Případová studie: Porovnání malých povodí v oblasti centrální Šumavy)
Hojovec, Daniel ; Janský, Bohumír (vedoucí práce) ; Matoušková, Milada (oponent)
V souvislosti se vzrůstajícím výskytem extrémních hydrologických situací se objevují nové možnosti řešení ochrany před povodněmi. Mezi tyto možnosti patří i postupné zvyšování retenční kapacity povodí a zmírnění variability odtoku v pramenné oblasti toků. Tato bakalářská práce se zabývá porovnáním tří fyzicko-geograficky různých povodí v pramenných oblastech Šumavy. Hlavním cílem práce je zkoumání vlivu fyzicko-geografických faktorů na extremitu odtoku v povodí jednotlivých vybraných toků na základě srovnávací analýzy. Extremita odtoku je znázorněna pomocí vybraných povodňových událostí, které byly zpracovány na základě dat z experimentálního monitoringu katedry fyzické geografie a geoekologie PřF UK v Praze. Úvodní část této práce je tvořena literární rešerší a dále fyzicko- geografickými a hydrografickými charakteristikami všech povodí. Hlavní část práce je zaměřena na popis a porovnání extrémních situací ve sledovaných povodích. V závěru práce je uvedeno zhodnocení, spočívající v posouzení vlivu fyzickogeografických faktorů na extremitu odtoku. Ve výsledném hodnocení bylo zjištěno, že reakce Černého potoka, na povodňové události, je odlišná od reakce dvojice Ranklovský potok, Rokytka. Důvodem této odlišnosti je rozdílná plocha rašelinišť na daných povodích.
|
host ::
RSS.