|
|
Význam Instrukce A a Instrukce B
Kalkus, Jan ; Kalvoda, Petr (oponent) ; Fišer, Zdeněk (vedoucí práce)
Bakalářská práce se zabývá studiem prováděcích předpisů pro pozemkový katastr a vysledováním jejich významu pro současný katastr nemovitostí. První část práce bude zaměřena na historický vývoj mapování na území bývalé Československé republiky a vývoj předpisů pro mapování, která probíhala na našem území. Ve druhé části budou popsána významná ustanovení Instrukce A a Instrukce B, která mají význam pro současnou praxi. Třetí část se bude zabývat porovnáním mezních odchylek uvedených v Instrukci A se současně platnými mezními odchylkami používanými pro práce v katastru nemovitostí.
|
|
|
VLIV ODVODŇOVACÍCH PŘÍKOPŮ NA HYDROLOGICKÝ REŽIM LESNÍHO POVODÍ
Kalkus, Jan ; Kliment, Zdeněk (vedoucí práce) ; Jeníček, Michal (oponent)
Diplomová práce se zabývá fungováním systému odvodňovacích kanálů a jejich vlivem na odtokový proces v lesním povodí Tetřívčího potoka v podhůří Šumavy, povodí horní Blanice. Celková délka kanálů je přes 12 km, v povodí o rozloze 1,62 se tak jedná o velmi výrazný prvek. Rozsáhlou drenážní síť bylo potřeba nejprve detailně zmapovat. Většina použitých dat pochází z přímého terénního měření, pouze srážky a vodní stav v hlavním toku jsou měřeny automatickými přístroji. Největším úskalím je nemožnost porovnání dat se stavem před vybudováním kanálů. Podíl kanálů na celkovém odtoku se zvětšuje s rostoucím průtokem v hlavním toku, běžně se pohybuje od 6 % do 39 %. Zapojení jednotlivých kanálů do odtokového procesu se pohybuje od necelých 20 % v suchých obdobích až po téměř 90 %, což svědčí o funkčnosti odvodňovacího systému. Důležitým faktorem je aktuální nasycenost povodí, vyjádřená buď na základě srážek pomocí indexu API 5, nebo výškou hladiny podzemní vody v pěti samostatných sondách. Při vysoké nasycenosti reagují měřené kanály zvýšením průtoku i po velmi nízkém srážkovém úhrnu (1,7 mm). Výsledky napovídají, že přítomnost kanálů odtok z povodí spíše zvyšuje, zejména během výraznějších srážko-odtokových epizod.
|
|
|
Možnosti hodnocení variability odtoku v experimentálních povodích na Šumavě
Kalkus, Jan ; Kliment, Zdeněk (vedoucí práce) ; Královec, Václav (oponent)
Hlavním cílem bakalářské práce je na základě rešerše vytvořit přehled možných ukazatelů variability odtoku a možností, jak pomocí nich vzájemně porovnat více povodí s různými vlastnostmi. Rovněž jsou zmíněny obecné informace o experimentálních povodích, o typech výzkumu v nich. Praktická část se zaměřuje na aplikaci vybraných metod pro povodí z oblasti centrální Šumavy (Ptačí potok, Rokytka) a horního toku Blanice (párová povodí Tetřívčího a Zbytinského potoka). Výsledky aplikační části potvrzují některé závěry dřívějších výzkumů ve stejných lokalitách. Klíčová slova: variabilita odtoku, srážko-odtokový režim, experimentální povodí, Šumava
|
|
|
VLIV ODVODŇOVACÍCH PŘÍKOPŮ NA HYDROLOGICKÝ REŽIM LESNÍHO POVODÍ
Kalkus, Jan ; Kliment, Zdeněk (vedoucí práce) ; Jeníček, Michal (oponent)
Diplomová práce se zabývá fungováním systému odvodňovacích kanálů a jejich vlivem na odtokový proces v lesním povodí Tetřívčího potoka v podhůří Šumavy, povodí horní Blanice. Celková délka kanálů je přes 12 km, v povodí o rozloze 1,62 se tak jedná o velmi výrazný prvek. Rozsáhlou drenážní síť bylo potřeba nejprve detailně zmapovat. Většina použitých dat pochází z přímého terénního měření, pouze srážky a vodní stav v hlavním toku jsou měřeny automatickými přístroji. Největším úskalím je nemožnost porovnání dat se stavem před vybudováním kanálů. Podíl kanálů na celkovém odtoku se zvětšuje s rostoucím průtokem v hlavním toku, běžně se pohybuje od 6 % do 39 %. Zapojení jednotlivých kanálů do odtokového procesu se pohybuje od necelých 20 % v suchých obdobích až po téměř 90 %, což svědčí o funkčnosti odvodňovacího systému. Důležitým faktorem je aktuální nasycenost povodí, vyjádřená buď na základě srážek pomocí indexu API 5, nebo výškou hladiny podzemní vody v pěti samostatných sondách. Při vysoké nasycenosti reagují měřené kanály zvýšením průtoku i po velmi nízkém srážkovém úhrnu (1,7 mm). Výsledky napovídají, že přítomnost kanálů odtok z povodí spíše zvyšuje, zejména během výraznějších srážko-odtokových epizod.
|
|
|
Možnosti hodnocení variability odtoku v experimentálních povodích na Šumavě
Kalkus, Jan ; Kliment, Zdeněk (vedoucí práce) ; Královec, Václav (oponent)
Hlavním cílem bakalářské práce je na základě rešerše vytvořit přehled možných ukazatelů variability odtoku a možností, jak pomocí nich vzájemně porovnat více povodí s různými vlastnostmi. Rovněž jsou zmíněny obecné informace o experimentálních povodích, o typech výzkumu v nich. Praktická část se zaměřuje na aplikaci vybraných metod pro povodí z oblasti centrální Šumavy (Ptačí potok, Rokytka) a horního toku Blanice (párová povodí Tetřívčího a Zbytinského potoka). Výsledky aplikační části potvrzují některé závěry dřívějších výzkumů ve stejných lokalitách. Klíčová slova: variabilita odtoku, srážko-odtokový režim, experimentální povodí, Šumava
|
|
|
Význam Instrukce A a Instrukce B
Kalkus, Jan ; Kalvoda, Petr (oponent) ; Fišer, Zdeněk (vedoucí práce)
Bakalářská práce se zabývá studiem prováděcích předpisů pro pozemkový katastr a vysledováním jejich významu pro současný katastr nemovitostí. První část práce bude zaměřena na historický vývoj mapování na území bývalé Československé republiky a vývoj předpisů pro mapování, která probíhala na našem území. Ve druhé části budou popsána významná ustanovení Instrukce A a Instrukce B, která mají význam pro současnou praxi. Třetí část se bude zabývat porovnáním mezních odchylek uvedených v Instrukci A se současně platnými mezními odchylkami používanými pro práce v katastru nemovitostí.
|
host ::
RSS.