|
|
Začínající učitel a řízení třídy
Kratochvílová, Kateřina ; Stará, Jana (vedoucí práce) ; Starý, Karel (oponent)
Diplomová práce se zabývá řízením třídy pohledem začínajících učitelů, absolventů oboru Učitelství pro 1. stupeň ZŠ při Pedagogické fakultě UK. První kapitola se věnuje vymezení pojmu řízení třídy. Druhá kapitola pojednává o roli učitele, o autoritě učitele, její typologii, vztahu autority a výchovy a o důležitosti péče o duševní zdraví učitele. Další kapitola popisuje žákovskou kázeň, její možné příčiny, prevenci a způsoby řešení problémového chování. Kapitola o třídním klimatu zahrnuje vztahy, které se ve školním prostředí utvářejí. Konkrétně interakce mezi učitelem a žákem a také komunikaci žáků mezi sebou. Krátce také pojedná o nenásilné komunikaci. Předposlední kapitola se věnuje motivaci žáků. Zaměřuje se na motivaci vnitřní a vnější. Šestá a zároveň poslední kapitola popisuje hodnocení ve vyučování. Věnuje se formativnímu hodnocení, jeho metodám a výhodám. Empirická část diplomové práce je založena na kvalitativně orientovaném výzkumu. Hlavním cílem výzkumné části této diplomové práce je zjistit, jak začínající učitelé, absolventi PedF UK, hodnotí své první roky v praxi z hlediska řízení třídy. Výzkumnou metodou jsou hloubkové rozhovory se začínajícími učiteli, absolventy PedF UK, a jejich následná analýza. Výstupem jsou případové studie, které potvrzují zjištění v části teoretické. Výzkum...
|
|
|
Rušivé chování žáků na 1. stupni ZŠ
Březinová, Adriana ; Hejlová, Helena (vedoucí práce) ; Krčmářová, Tereza (oponent)
Diplomová práce se zabývá rušivým chováním žáků na prvním stupni základní školy. V teoretické části této práce jsou objasněny termíny školní kázeň a rušivé chování žáků, kapitoly se věnují projevům, příčinám, formám rušivého chování, jeho prevenci a následnému řešení. V praktické části je prezentován kvalitativní výzkum, který byl realizován na prvním stupni základní školy. Cílem výzkumu je zjištění výskytu častých forem rušivého chování při výuce na prvním stupni základní školy v Sušici. Mezi výzkumné úkoly patřilo porovnání pojetí rušivého chování učiteli a žáky prvního, druhého, třetího, čtvrtého a pátého ročníku. Šetření také sledovalo, jaké chování žáky opravdu při vyučování ruší, jak na něj reagují spolužáci i učitel. Dalším úkolem, zaměřeným na podporu začínajících učitelů, bylo zjistit od zkušených učitelů funkční strategie řešení, popřípadě předcházení, rušivému chování. K zodpovězení otázek byla využita metoda rozhovoru s třídním učitelem, metoda dotazníku pro žáky třetího až pátého ročníku a metoda skupinového rozhovoru pro žáky prvního a druhého ročníku. Bylo zjištěno, že rušivé chování žáků je široce rozšířenou problematikou. Mezi nejčastější projevy rušivého chování patří vykřikování, mluvení se spolužákem během výuky a drzé a otravné chování. Nejčastějšími způsoby prevence rušivého...
|
|
|
Kritická místa přípravy učitelů cizích jazyků v oblastech plánování hodiny a řízení třídy
POKORNÁ, Eliška
Tato diplomová práce je součástí týmového projektu GAJU zaměřeného na kritická místa přípravy učitelů cizích jazyků. Jejím hlavním cílem je poukázat na kritická místa v pregraduální přípravě studentů učitelství cizího jazyka související s plánováním vyučovacích hodin a řízení třídy. V teoretické části se diplomantka zabývá tématy požadavky na učitele a etapy jeho přípravy, řízení třídy a plánování hodiny. V praktické části je prováděno dotazníkové šetření s magisterskými studenty daných oborů a začínajícími učiteli cizích jazyků, jehož cílem je zmapovat kritická místa v oblasti přípravy na vyučovací hodinu a její realizace v praxi. S vybranými respondenty poté provádí doplňující rozhovory k tématům vzešlým z výsledků dotazníku.
|
|
|
Řízení třídy v 1. a 2. ročníku ZŠ v nestandardních podmínkách
Bartůňková, Markéta ; Hejlová, Helena (vedoucí práce) ; Poche Kargerová, Jana (oponent)
Diplomová práce se věnuje problematice řízení třídy v prvním a druhém ročníku základní školy v nestandardních podmínkách. Těmito podmínkami je myšlena pandemická situace COVID-19. Omezení, která zakázala fyzickou přítomnost žáků na školách vyžadovala změnu řízení výuky a nutnost pružně reagovat na mimořádná opatření. Distanční výuka byla nová forma výuky, jak pro učitele, tak pro žáky a jejich rodiče. Teoretická část vysvětluje pohledy na řízení třídy, věnuje se školní třídě a specifikům prvního a druhého ročníku. Řízení školní třídy je náročná disciplína a neexistuje jednotný návod na fungující řízení. Učitel se zdokonaluje na základě zkušeností a sám se rozhoduje jaké strategie využívá. Poslední kapitola teoretické části popisuje pandemii a charakterizuje distanční výuku. Podrobně se věnuje situaci v České republice a nabízí přehled vzniklých platforem, které měly usnadnit komunikaci nejen učitelům. Praktická část pomocí polostrukturovaného rozhovoru pomáhá objasnit dva stanovené předpoklady, pojmenovává kritická místa online vyučování a nabízí možnosti, které učitelé mohou pro případné budoucí opakování událostí použít. Hlavním cílem empirické části práce bylo získat podklady, které by pomohly sestavit přibližný obraz o tom, jakým způsobem přizpůsobili čeští učitelé prvních a druhých ročníků své...
|
|
| |
host ::
RSS.