|
|
Vnitrostranické rozepře uvnitř Československé strany národně socialistické v období po roce 1945
JASZ, Adam
Hlavním cílem předkládané diplomové práce je popis a analýza působení Československé strany národně socialistické na československém politickém poli po konci druhé světové války. Zvláštní důraz je kladen zejména na interpretaci různých vnitrostranických rozepří a sporů, kterým se národní socialisté ve sledovaném období nevyhnuli, což nakonec vedlo k oslabení jejich pozic na celonárodní politické scéně. V textu však čtenář nalezne i další informace. Jde například o důkladný popis organizace a fungování strany, a to včetně představení jejích předních představitelů. Mezi lety 1945 až 1948 byli národní socialisté největšími konkurenty a protivníky československých komunistů. Z tohoto důvodu se text práce věnuje i politickému souboji obou těchto stran, který vyvrcholil dramatickými událostmi v únoru 1948.
|
|
|
Srovnání vztahu Československé strany národně socialistické a Československé sociální demokracie ke Komunistické straně Československa v poválečných letech 1945-1948
Kočí, Jakub ; Kocian, Jiří (vedoucí práce) ; Vykoukal, Jiří (oponent)
Tato bakalářská práce porovnává vztah Československé strany národně socialistické a Československé sociální demokracie ke Komunistické straně Československa v období třetí československé republiky, tedy v poválečných letech 1945-1948. Cílem práce je vyložit zkoumané vztahy v kontextu vybraných vnitropolitických událostí, při kterých se ukázaly shody a rozdíly mezi těmito třemi socialistickými stranami. Nejprve je v textu nastíněno poválečné obnovení činnosti politických stran, přijetí Košického vládního programu a vytvoření Národní fronty. Poté následuje pasáž věnovaná parlamentním volbám do Ústavodárného Národního shromáždění v roce 1946 a rozbor debat o znárodnění a o pozemkové reformě. Další část práce se zabývá spory ohledně milionářské dávky, které vyvolaly nejen vnitropolitické konflikty, ale vystupňovaly ještě více rozpory uvnitř sociální demokracie, která následně na Brněnském sjezdu změnila předsedu strany. Poslední část textu se pak zaobírá událostmi v únoru 1948, kdy se naplno projevil rozkol NF, kde tehdy probíhaly názorové střety zejména mezi národními socialisty a komunisty. Během rozhodných okamžiků po podání demisí členů vlády se sociální demokraté, kteří o tomto činu nebyli předem informováni, většinově postavili na stranu komunistů, a tak jim dopomohli k uchopení moci.
|
|
| |
|
|
Provokace StB prováděné proti ilegálním skupinám třetího odboje v rámci akce Skaut. Provokace jako systém operativní práce StB na příkladu skupiny "Za svobodu" v letech 1948-1951
Svoboda, Petr
Práce, která se zabývá problematikou provokací StB proti ilegálním skupinám třetího odboje v zakladatelském období komunistického režimu v Československu, pojednává o dvou méně známých, avšak dobře připravených a ve svém důsledku úspěšných provokacích zaměřených na funkcionáře národně socialistické strany. Je zasazena do kontextu tehdejšího mezinárodního dění v mimořádně vyhrocené fázi studené války a nepříznivého domácího vývoje, zejména pak prohlubující se hospodářské, sociální a posléze i politické krize umocněné sílící represí a politickými procesy. Ústředním tématem je vznik a činnost ilegální odbojové skupiny "Za svobodu" v letech 1948-1951, její infiltrace, postupná kontrola a likvidace ze strany bezpečnostního aparátu komunistického režimu. Činnost skupiny, vedené bývalým tajemníkem ústředního sekretariátu národně socialistické strany Josefem Vlasatým ("kpt. Hrdý"), dokumentuje v odborné literatuře dosud opomíjený fakt, že na protikomunistickém odboji v poúnorovém Československu se aktivně podíleli též příslušníci ozbrojených sil v činné službě, v tomto případě příslušníci SNB. Skupina byla infiltrována za pomoci agenta provokatéra JUDr. Vlastislava Chalupy ("mjr. Král") prostřednictvím projektu Československé strany práce a byla součástí "akce Skaut", která je považována za největší...
|
|
|
Provokace StB prováděné proti ilegálním skupinám třetího odboje v rámci akce Skaut. Provokace jako systém operativní práce StB na příkladu skupiny "Za svobodu" v letech 1948-1951
Svoboda, Petr
Práce, která se zabývá problematikou provokací StB proti ilegálním skupinám třetího odboje v zakladatelském období komunistického režimu v Československu, pojednává o dvou méně známých, avšak dobře připravených a ve svém důsledku úspěšných provokacích zaměřených na funkcionáře národně socialistické strany. Je zasazena do kontextu tehdejšího mezinárodního dění v mimořádně vyhrocené fázi studené války a nepříznivého domácího vývoje, zejména pak prohlubující se hospodářské, sociální a posléze i politické krize umocněné sílící represí a politickými procesy. Ústředním tématem je vznik a činnost ilegální odbojové skupiny "Za svobodu" v letech 1948-1951, její infiltrace, postupná kontrola a likvidace ze strany bezpečnostního aparátu komunistického režimu. Činnost skupiny, vedené bývalým tajemníkem ústředního sekretariátu národně socialistické strany Josefem Vlasatým ("kpt. Hrdý"), dokumentuje v odborné literatuře dosud opomíjený fakt, že na protikomunistickém odboji v poúnorovém Československu se aktivně podíleli též příslušníci ozbrojených sil v činné službě, v tomto případě příslušníci SNB. Skupina byla infiltrována za pomoci agenta provokatéra JUDr. Vlastislava Chalupy ("mjr. Král") prostřednictvím projektu Československé strany práce a byla součástí "akce Skaut", která je považována za největší...
|
|
|
Pozice a podpora československých socialistických stran ve vybraných industriálních oblastech Československa v období 1918 - 1935
Nalejvač, Tomáš ; Doubek, Vratislav (vedoucí práce) ; Štefek, Martin (oponent)
Práce si klade za cíl analyzovat proměnu podpory stran socialistického bloku ve vybraných průmyslových lokalitách Československa v meziválečné epoše, a to na základě detailního rozboru výsledků parlamentních voleb nahlíženého v kontextu regionálního vývoje. Výběr jednotlivých regionů a jejich center bude proveden s ohledem na srovnatelná kritéria sociálního a ekonomického charakteru (počtu obyvatel, převažující profesního struktury v závislosti na výrobní struktuře), zároveň bude výběr zohledňovat snahu o srovnání regionů z Čech, Moravy a Slovenska. Řešitel přihlédne k širšímu kontextu vývoje československé stranické politiky a zejména proměn podpory socialistických stran v celostátním měřítku. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
| |
|
|
Františka Zeminová
Borská, Eva ; Míšková, Alena (vedoucí práce) ; Havlůjová, Hana (oponent)
1. ABSTRAKT Tato práce pojednává o životě Františky Zeminové (1882 - 1962), která působila jako redaktorka, národně-socialistická politička a aktivní členka ženského hnutí. Významná část práce mapuje její činnost v ženském hnutí a v různých ženských organizacích, zejména pak její činnost ve Výboru pro volební právo žen, který roku 1905 spoluzakládala. Byla velkou obdivovatelkou Masaryka a Beneše a byla to právě ona, kdo již při prvomájových slavnostech roku 1918 provolával slávu T. G. Masarykovi, za což byla na čas vypovězena z Prahy. Již od 14. listopadu 1918 se stala členkou Národního shromáždění, kde setrvala s výjimkou válečných let až do roku 1948. V průběhu své politické kariéry bojovala za plné zrovnoprávnění žen, za lepší pracovní podmínky, za zlepšení sociální situace vdov a sirotků a rázně zápolila s korupcí, prostitucí a alkoholismem. Věnovala se také hospodářským otázkám. Roku 1938 byla nucena stáhnout se z politického života a po celé trvání války působila v odboji. Ke konci války spoluzaložila Revoluční výkonný výbor národně-socialistické strany, který pomohl s obnovou strany v osvobozeném Československu. Po celý život a zejména pak v letech 1945-1948 se vyhrazovala proti politice Komunistické strany a po únoru 1948 odešla z politického a veřejného života. Roku 1949 byla zatčena a souzena v...
|
|
|
Demokrat Petr Zenkl (od učitelství do exilu)
Nekola, Martin ; Kocian, Jiří (vedoucí práce) ; Konečný, Karel (oponent) ; Raška, Francis (oponent)
Studie "Demokrat Petr Zenkl (od učitelství do exilu)" je komplexní politickou monografií jednoho z nejvýznamnějších československých politiků, PhDr. Petra Zenkla. Popisuje jeho odboj proti Rakosko-Uhersku, osvětovou činnost a počátky v politice, komunální působení v Praze, účast ve vládách druhé a třetí republiky, kariéru v rámci Československé strany národně socialistické a vůdčí úlohu protikomunistického exilu v USA během studené války.
|
|
|
Srovnání vztahu Československé strany národně socialistické a Československé sociální demokracie ke Komunistické straně Československa v poválečných letech 1945-1948
Kočí, Jakub ; Kocian, Jiří (vedoucí práce) ; Vykoukal, Jiří (oponent)
Tato bakalářská práce porovnává vztah Československé strany národně socialistické a Československé sociální demokracie ke Komunistické straně Československa v období třetí československé republiky, tedy v poválečných letech 1945-1948. Cílem práce je vyložit zkoumané vztahy v kontextu vybraných vnitropolitických událostí, při kterých se ukázaly shody a rozdíly mezi těmito třemi socialistickými stranami. Nejprve je v textu nastíněno poválečné obnovení činnosti politických stran, přijetí Košického vládního programu a vytvoření Národní fronty. Poté následuje pasáž věnovaná parlamentním volbám do Ústavodárného Národního shromáždění v roce 1946 a rozbor debat o znárodnění a o pozemkové reformě. Další část práce se zabývá spory ohledně milionářské dávky, které vyvolaly nejen vnitropolitické konflikty, ale vystupňovaly ještě více rozpory uvnitř sociální demokracie, která následně na Brněnském sjezdu změnila předsedu strany. Poslední část textu se pak zaobírá událostmi v únoru 1948, kdy se naplno projevil rozkol NF, kde tehdy probíhaly názorové střety zejména mezi národními socialisty a komunisty. Během rozhodných okamžiků po podání demisí členů vlády se sociální demokraté, kteří o tomto činu nebyli předem informováni, většinově postavili na stranu komunistů, a tak jim dopomohli k uchopení moci.
|
host ::
RSS.