|
| |
|
|
Jan František Novák (?-1771) a jeho mešní tvorba
Polášek, Vojtěch ; Niubo, Marc (vedoucí práce) ; Kapsa, Václav (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá dochovanou mešní tvorbou Jana Františka Nováka (+1771), kapelníka v katedrále sv. Víta v Praze v letech 1737-1758. Tyto mše a jejich opisy jsou podrobeny kritice a následně souhrnně i případově analyzovány. V souvislosti se zdejším Novákovým působením se v práci pojednávají také některé aspekty hudebního provozu a sbírky hudebnin metropolitní kapituly.
|
|
|
F. X. Brixi's Oratorium pro die sacro parasceves
Labudová, Jana ; Niubo, Marc (vedoucí práce) ; Slavický, Tomáš (oponent)
Diplomová práca sa zaoberá hudobno-štýlovou analýzou oratória F. X. Brixiho Judas Iscariothes, ktorého opis sa dochoval v kláštore Osek pod názvom Oratorium pro die sacro parasceves. Prvá časť práce popisuje hudobné dejiny a dochované pramene a inventáre kláštora Osek. Ďalšia časť sa zaoberá oratóriom v Oseku, pričom hlavným bodom tejto kapitoly je súpis oratórnych produkcií predvedených v Oseku v priebehu 18. a začiatkom 19. storočia. Kľúčovou časťou práce je hudobno-štýlová analýza oratória Judas Iscariothes, ktorej predchádza popis spartovaného prameňa a dochovaných libriet. Príloha práce obsahuje edičný návrh tohto diela.
|
|
|
Hraběnka Serényiová a město Blatná
Hasilová, Pavla ; Čechura, Jaroslav (vedoucí práce) ; Županič, Jan (oponent)
HRABĚNKA SERENIOVÁ A MĚSTO BLATNÁ Diplomová práce je jednak příspěvkem k regionální historii Blatné a Blatenska, jednak sondou do života barokního šlechtického manželského páru. První část studie (1. a 2. kapitola) je věnována přehledu dosavadního bádání, zejména osobnosti J. P. Hilleho, a přehledu pramenné báze. Dále je čtenář seznámen s životními mezníky Marie Alžběty, hraběnky Sereniové, rozené z Waldsteina (1698-1787), a jejího chotě, hraběte Josefa Sereniho (1686-1742), v jejichž držení se blatenské panství nacházelo od roku 1709 až do roku 1787 (podkapitola 3.1.), a s úřední kariérou hraběte Josefa Sereniho (podkapitola 3.2.). 4. a 5. kapitola pak představují vhled do každodennosti barokní šlechty, a to zejména prostřednictvím dochovaných účtů hraběcí domácnosti; autorka se zabývá problematikou příjmů, výdajů a nákladů na reprezentaci, stolováním, rezidencemi, služebnictvem a garderobou, a to zejména s přihlédnutím k fenoménu šlechtické sebeprezentace. Její specifická forma - problematika rodová legendy - je potom analyzována v 6. kapitole práce. Nejrozsáhlejší, tj. 7. kapitola, se potom zabývá převážně působením ovdovělé Marie Alžběty na blatenském panství, a to prizmatem barokní zbožnosti. Jsou sledovány Sereniovské církevní nadace, fundace sakrální architektury, snaha o pozvednutí blatenské školy,...
|
|
|
Bell Beakers on Iberian Peninsula and in Czech republic. Analysis of similarities and differences in the manifestations of this culture.
Brathová, Gabriela ; Dobeš, Miroslav (vedoucí práce) ; Limburský, Petr (oponent)
Diplomová práca sa zaoberá kultúrou zvoncovitých pohárov v závere eneolitu v dvoch oblastiach jej rozšírenia, na území Českej republiky a na Pyrenejskom polostrove. Hoci ide o jednu kultúru je možné v nej sledovať odlišnosti založené predovšetkým na základe rozdielneho domáceho, kultúrneho podložia. Odlišnosti a podobnosti v prejavoch kultúry pochádzajú z analýzy jej jednotlivých aspektov v oboch oblastiach, akými sú sídliskové prejavy, pohrebný rítus a hmotná kultúra, z ktorej najcharakteristickejšími sú zdobené zvoncovité poháre a tzv. lukostrelecká výbava pochádzajúca z hrobov. Okrem rozboru jednotlivých častí kultúry sa práca venuje aj charakteristike spoločnosti zvoncovitých pohárov, teda charakteristike nositeľov kultúry so zvoncovitými pohármi a vývojom názorov na tento fenomén.
|
|
|
Strakonický hrad a komenda
Králová, Radka ; Záruba, František (vedoucí práce) ; Šmied, Miroslav (oponent)
Tématem mé bakalářské práce je strakonický hrad a komenda, kde vedle sebe po téměř dvě století žili Bavorové a maltézští rytíři. Nejprve se práce bude zabývat vývojem osídlení Prácheňska, zejména Strakonicka, od nejstarších dob až do 13. století. Dále představí rod Bavorů a řád maltézských rytířů a jejich působení na strakonickém hradě. Na závěr se bude věnovat založení komendy a hradu, jejich dalšímu stavebnímu vývoji a architektonickému rozboru.
|
|
|
Velké Popovice: velké století v dějinách malé obce
Fleissigová, Lucie ; Županič, Jan (vedoucí práce) ; Dvořáková, Michaela (oponent)
Předmětem této diplomové práce je snaha o zachycení historie obce Velké Popovice v období od konce 19. století, kdy se jejím majitelem stal František Ringhoffer, do událostí, které následovaly těsně po Sametové revoluci. Hlavní část práce je věnována politickým, hospodářským a obecním záležitostem obce. Autorka se zabývá rodinou Ringhofferů a vším, co se jim podařilo ve Velkých Popovicích a jejich okolí zrealizovat. Zastavuje se u první světové války, která se dotkla nejen mnoha civilních obyvatel, ale i vojáků a jejich příběh přibližuje na osudech Josefa Kabeláče - legionáře, který z Velkých Popovic pocházel. V práci je dále zachyceno významné období první republiky následované protektorátem, na jehož konci málem došlo v obci k velké tragédii. V následující části je zachycena doba, která přinesla Popovicím nejen vládu komunistického režimu a utlumení činnosti v mnoha odvětvích, ale i jeho následný pád a opětovný rozkvět této oblasti. Dějiny obce jsou doplněny samostatnými kapitolami, které se týkají kostela Panny Marie Sněžné, pivovaru Velké Popovice, školství a místní spolkové činnosti.
|
|
|
Oděv jako výraz moci a hierarchií od konce 14. do konce 15. století. Komparace vývoje v českých zemích a Burgundsku
Hojková, Anna ; Nejedlý, Martin (vedoucí práce) ; Svátek, Jaroslav (oponent)
Diplomová práce "Oděv jako výraz moci a hierarchií od konce 14. do konce 15. století. Komparace vývoje v českých zemích a Burgundsku" popisuje vývoj způsobu odívání v obou zemích. Vychází především z ikonografických pramenů, doplněných informacemi z písemných pramenů a literatury. Na základě tohoto popisu srovnává potom způsoby a přístup k reprezentaci pomocí oděvu u vyšších vrstev světské společnosti daných oblastí. Počáteční společný základ vycházející z kultury francouzského dvora 14. století rozvíjí burgundská společnost v původním směru, s důrazem na tvarování siluety. Oproti tomu dochází v Čechách k odklonu od této linie a přeorientování na německou oblast. Impulzy zaalpské módy přijímá až v poslední čtvrtině 15. století. Před siluetou je upřednostňován jako primární reprezentační prvek materiál oděvu. Práce nastiňuje také tendence dalšího vývoje a upozorňuje na některé sporné body problematiky.
|
|
|
Secesní sakrální architektura v Čechách
Pešlová, Jana ; Pech, Milan (vedoucí práce) ; Czumalo, Vladimír (oponent)
Bibliografická citace Secesní sakrální architektura v Čechách [rukopis]: diplomová práce / Jana Pešlová; vedoucí práce: PhDr. Milan Pech, Ph.D. Praha, 2013. 237 s. Anotace Secesní sakrální architektura v Čechách Diplomová práce se zabývá secesní sakrální architekturou v Čechách. Představuje kulturní a umělecké dění mezi léty 1890 - 1920, které zahrnuje architekturu pozdního historismu, secese a moderny. V první části se práce zabývá inspiračními vlivy, které působily na vývoj secesní sakrální architektury v Čechách, její stavitele a architekty. Předkládá také vybrané architektonické prvky, které jsou pro zdejší secesní sakrální architekturu charakteristické. Druhá část práce představuje konkrétní sakrální realizace v jednotlivých regionech Čech a následně v chronologicky uspořádaném katalogu. Klíčová slova Secese, sakrální architektura, katolická církev, evangelická církev, Čechy, 19. a 20. století, 1890-1920
|
|
|
Typologie a ikonografie motivu Odpočívajícího Krista. Devoční námět Odpočívajícího Krista na historickém území Čech pozdní gotiky a rané renesance
Šormová, Tereza ; Royt, Jan (vedoucí práce) ; Ottová, Michaela (oponent)
Diplomová práce pojmenovaná Typologie a ikonografie motivu Odpočívajícího Krista. Devoční námět Odpočívajícího Krista na historickém území Čech pozdní gotiky a rané renesance mapuje výskyt neobvyklého tématu, který se začal ve střední Evropě častěji objevovat v poslední čtvrtině 15. století. Na našem území se pak rozšířil na počátku století následujícího. Práce reflektuje problém terminologie, hledá původ zobrazení v typologickém srovnávání i výskytu motivu. Nachází rozdílné ikonografické typy sedícího Krista Trpitele, jejichž nejzávažnější díla jsou představena v přiloženém katalogu. Autorka práce dospěla k názoru, že motiv měl velmi blízko k františkánské spiritualitě, ale také k význačnému znaku duchovního života středověkého člověka, totiž očekávání Apokalypsy. Klíčová slova: Odpočívající Kristus / devoční (námět) / ikonografie / sochařství / Čechy
|
host ::
RSS.