|
|
Mediální obraz levicových politických stran v postkomunistické České republice
Šmídová, Veronika ; Jungová, Eliška (vedoucí práce) ; Křeček, Jan (oponent)
(abstrakt) Tato práce zkoumá mediální reprezentaci levicově orientovaných politických stran v postkomunistické zemi a to konkrétně v České republice. První část bude pojednávat o historickém vývoji České republiky, kde zvláštní důraz bude kladen na transformaci médií a jejich vliv na veřejné mínění. Realitu České republiky se pokusí zasadit do kontextu s vybranými zeměmi bývalého východního bloku. Částečně si tak potvrdí či vyvrátí domněnka o nezpochybnitelném vlivu komunistické éry na politické smýšlení lidí. Druhá a třetí část se budou zabývat praktickou stránkou bakalářské práce a to obsahovou analýzou čtyř deníků a dvou týdeníků v období tří na sebe nenavazujících let. Díky této analýze by měla být získána odpověď na otázku, jak objektivní naše média jsou a do jakého světla staví levicové strany. Praktická část práce se dělí na metodologickou a analytickou. V metodologické části jsou stanoveny hypotézy a výzkumné otázky, které vycházejí z teoretické části práce. Dále je zvolena metoda analýzy a to analýza obsahová, jejíž výsledky jsou uvedeny v analytické části a interpretovány.
|
|
|
Analýza textů publicistických útvarů,konkrétně zaměřená na komentáře s politickou tématikou
Bejšáková, Sandra ; Kraus, Jiří (vedoucí práce) ; Klabíková Rábová, Tereza (oponent)
Diplomová práce "Analýza textů publicistických útvarů, konkrétně zaměřená na komentáře s politickou tematikou" pojednává o postoji autorů publicistických útvarů k politickým stranám, případně politikům. Cílem práce je popsání prostředků, které autoři k vyjádření svého postoje využívají, a jejich posouzení v rámci dvou deníků: Právo a Mladá fronta DNES v období leden až červen roku 2010, tedy převážně v předvolebním období. Úvodní část představuje moderní vývoj přístupů k jazyku a textu, aby bylo patrné, jak vznikl pragmatický přístup ke zkoumání jazyka. V praktické části jsou uplatňovány popsané přístupy a byla provedena pragmatická analýza publicistických textů. Kvalitativní analýza publicistických útvarů zkoumá inklinaci autorů publicistiky k pravicovým či levicovým stranám, nejčastěji k ODS a ČSSD. Na základě poznatků lze vyvodit, co autoři zejména kritizují v rámci politické situace jako takové. Zároveň však práce zkoumá, jaké prostředky používají autoři publicistiky pro vyjádření sympatií či antipatií ke konkrétní politické straně či osobnosti. Diplomová práce tak dává přehled o publicistických textech vybraných deníků a charakterizuje koncepci, která reflektuje jejich vztah k politice.
|
|
|
Publicistika poúnorového sociálnědemokratického exilu (1948-1953)
Horák, Pavel ; Čechurová, Jana (vedoucí práce) ; Sekera, Martin (oponent)
Diplomová práce se zabývá historií exilové sociální demokracie v letech 1948-1953, konkrétně její publicistikou, zpravodajstvím a propagandou. Popisuje vytváření jednotlivých stranických frakcí, jejich vymezování, vzájemnou komunikaci a mediální prezentaci. Pozornost věnuje formě tiskovin, výrobě, financování a velikosti nákladu. Sleduje působení sociálních demokratů v rozhlasu a otázky související s plány na tzv. černou vysílačku. Na případu tajemníka Blažeje Vilíma a Bohumila Laušmana, posledního předúnorového předsedy strany, pak studie ukazuje, zda se jednotlivé stranické skupiny ve zkoumaném období snažily publicistickou činností primárně ovlivnit dění v ČSR, nebo zda toto snažení s postupem času ochromoval frakční boj a frustrace z beznadějné politické situace a nedostatku publika natolik, že se mediální výstupy omezily jen na vnitrostranickou diskuzi a formulování politických názorů.
|
|
|
Obnova České strany sociálně demokratické a její činnost v okrese Kutná Hora mezi léty 1989 a 1998
Drda, Václav ; Vaňous, Jaroslav (vedoucí práce) ; Houda, Přemysl (oponent)
Diplomová práce je věnována České straně sociálně demokratické a její činnosti mezi roky 1989 a 1998 s důrazem na okres Kutná Hora. Studie si klade za cíl v souhrnné podobě představit dosud nezpracované téma. Snahou bylo představit nejen činnost Okresního výkonného výboru (OVV) ČSSD, ale také osobní život lidí, kteří byli tehdy v ČSSD aktivní. Zohledněn je rovněž celorepublikový vývoj ČSSD a jeho dopad na samotnou činnost OVV Kutná Hora. Téma bylo zpracováno pomocí literární rešerše tematicky zaměřené literatury a rozborem archivních dokumentů. V rámci výzkumu byla využita také metoda orální historie. Přínosem této práce je nejen zmapování činnosti OVV Kutná Hora, ale především připomenutí osob, které se do historie kutnohorské ČSSD nesmazatelně zapsaly.
|
|
|
Analýza prostorové diferenciace volebních výsledků ČSSD ve volbách do Poslanecké sněmovny v letech 2013-2017
Mencl, Michal ; Císař, Ondřej (vedoucí práce) ; Hanzal, Petr (oponent)
Cílem bakalářské práce je analyzovat územní diferenciaci volební podpory ČSSD ve volbách do Poslanecké sněmovny v letech 2013-2017. Analýze parlamentních voleb v těchto letech se doposud věnuje velmi málo prací. Nejdříve dojde na základě metod volební geografie k definování území, na kterém získali sociální demokraté poměrově největší podporu. Posléze jsou pomocí statistických metod (lineární regrese) určeny charakteristiky, které takové území vykazuje. Tím dojde i k určení nezávisle proměnných, které podmiňují volební podporu ČSSD nejvíce. Jednotkou analyzovaného území jsou okresy České republiky. Práce dochází k závěru, že voličská základna ČSSD se v tomto období příliš nezměnila. Poměrově největší podporu získala ČSSD ve volbách do Poslanecké sněmovny v letech 2013-2017 v téměř stejných okresech České republiky. Dále měla ČSSD větší podporu v okresech s vyšší nezaměstnaností, menším podílem vysokoškoláků, menším podílem osob v exekuci a větším podílem starších osob.
|
|
| |
|
| |
|
|
Krize ČSSD v letech 2013-2018
Kusbach, Ondřej ; Perottino, Michel (vedoucí práce) ; Stauber, Jakub (oponent)
Česká strana sociálně demokratická byla v minulé době jedním z nejúspěšnějších politických uskupení v České republice, nicméně v od roku 2013 se potýká s úbytkem volebních preferencí a v následujících letech bude čelit výzvě o to, aby se udržela v dolní komoře Parlamentu České republiky. Tato diplomová práce se zabývá děním ve straně v letech 2013-2018 a zkoumá příčiny toho, proč se strana, která ve volbách dostávala 30% hlasů a naprosto dominovala krajské úrovni, dostala do krize jak volební, tak vnitrostranické. První kapitola práce popisuje čtyři hlavní teoretické koncepty, o které se práce při popisu stranických procesů opírá. Dále je práce dělena na dvě analytické kapitoly. Ta první se věnuje událostem, kterými strana procházela ve zvoleném pětiletém období. Obsahem je tedy faktografický popis, který je doplněn bližším zaměřením na vnitrostranické spory a vývoj volebních preferencí. Vnitrostranické spory jsou analyzovány z mediálního hlediska, tedy důraz je kladen na to, jak spory média vnímala, a vývoj volebních preferencí je zkoumán v rámci daných časových úseků s ohledem na dopad vnitrostranických sporů. Druhá analytická kapitola se pak věnuje vybraným problémům české sociální demokracie, kdy se jedná především o problémy vnitřní. Je tady např. popisována vnitřní struktura, problematika...
|
|
|
Euroskepticismus v České republice
Gřešák, Dominik
Euroskeptické myšlenky se v České republice (dále jen „ČR“) začaly více šířit zejména od ratifikace Lisabonské smlouvy a posilovaly s přibývajícími globálními problémy, které tomuto jevu nijak nepomohly. Negativní názory politiků na EU mohou posléze podrývat důvěru českých občanů k EU a mají i dopad na celkový vztah ČR s touto evropskou politicko-ekonomickou unií. Diplomová práce nabídne výčet a rozbor konkrétních euroskeptických témat v ČR. Výzkum tak prozkoumá aktuální politickou situaci v ČR ve vztahu k euroskepticismu a jeho výsledky poskytnou pohled na to, jak se euroskepticismus projevuje v politickém diskurzu českých politických stran, jež se dostaly v parlamentních volbách v roce 2017 do Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR. Práce bude analyzovat euroskeptickou situaci v ČR na politické úrovni za rok 2018 a bude se soustředit na přiblížení negativních zmínek o EU, jejichž adresáty jsou výše uvedené české politické strany.
|
|
|
Přístup českých politických stran k referendu v ČR
Snížek, Jan ; Charvát, Jan (vedoucí práce) ; Brunclík, Miloš (oponent)
V posledních parlamentních volbách v roce 2017 skončili na třetím a čtvrtém místě strany Piráti a SPD. Tyto strany se ve svých kampaních často zaměřovaly na téma referenda a větší účasti veřejnosti na demokratickém rozhodování. Převážně strana Svoboda a přímé demokracie - Tomio Okamura má v programu celostátní referendum jako prioritu. Vzhledem k tomu, že tyto strany dohromady získaly přes 20 procent, jsou v jednáních o vzniku vlády důležitými hráči. Předpokládaným cílem tak je ukázat, jak si strany ANO, Piráti, SPD, ČSSD a KSČM představují formu a používání referenda v České republice. Vysvětlit, co vše termín referendum obnáší. Představím základní charakteristické rysy. V práci jsem uvedl, kdy proběhlo c České republice jediné celostátní referendum. Vysvětlil jsem fungování lokálních a krajských referend. Představil jsem návrhy strana hnutí a zaměřil se na body, které mají strany či hnutí v návrzích rozdílné a na kterých se shodují. K práci jsem používal nejvíce sněmovní tisky a jednání z Poslanecké sněmovny. Dále jsem využíval politické debaty, kterých se účastnili členové mnou zvolených politických subjektů. Provedl jsem analýzu předvolebních a dlouhodobých programů a zaměřil se na to, jak se tyto cíle snaží jednotlivé strany naplnit.
|
host ::
RSS.