|
|
Role sociálního pracovníka v dětském domově
LOMENOVÁ, Petra
Bakalářská práce se zabývá rolí sociálního pracovníka v dětském domově. V teoretické části jsou rozlišeny typy ústavních zařízení dle zákona 109/2002 Sb. Zákon o výkonu ústavní výchovy nebo ochranné výchovy ve školských zařízeních a o preventivně výchovné péči ve školských zařízeních. Dále popisují kompetence, činnost, osobnostní a profesní předpoklady sociálního pracovníka v dětském domově. Nejobsáhlejší kapitolou jsou samotné role, do kterých se sociální pracovník v DD dostává. Praktická část obsahuje porovnání odborné literatury s praxí sociálních pracovnic působících v sedmi dětských domovech ze západních Čech.
|
|
| |
|
|
Transformace sociálních služeb pro osoby se zdravotním postižením v kontextu deinstitucionalizace
Rabová, Lenka ; Dobiášová, Karolína (vedoucí práce) ; Angelovská, Olga (oponent)
Diplomová práce se zabývá průběhem transformace sociálních služeb pro osoby se zdravotním postižením v kontextu deinstitucionalizace v České republice. Pro zodpovězení výzkumných cílů (1) Zjistit, jak probíhaly a probíhají hlavní transformační procesy v oblasti politiky sociálních služeb v České republice v kontextu deinstitucionalizace se zaměřením na skupinu zdravotně postižených, (2) zjistit optikou SKCP jak se podílí osoby se zdravotním postižením na politice deinstitucionalizace pobytových sociálních služeb, byl použit kvalitativní výzkumný přístup. Přístup vychází z analýzy dokumentů a expertního šetření. Teoretickými východisky práce jsou teorie implementace a prvky teoretického rámce sociální konstrukce cílové populace, zaměřující se na politickou moc. S pomocí teorie implementace je vysvětlen průběh transformačních procesů v České republice od roku 2007 do současnosti, jsou identifikovány klíčové milníky politiky deinstitucionalizace, cíle, současné dopady, stěžejní bariéry a implementační deficity. Optikou teorie sociální konstrukce cílové populace je zjišťováno, jakou politickou mocí skupina osob se zdravotním postižením disponuje a jaké jsou jejich možnosti participace na vývoji transformace sociálních služeb.
|
|
|
Vývoj postavení hendikepovaných lidí ve společnosti od procesu modernizace po současnost
Šebová, Magda ; Müller, Karel (vedoucí práce) ; Marková, Alena (oponent)
This work is focus on problematical situation of handicap people in society that was and in influenced by the view of conception of care about handicap persons and development of nursing institutions. My work contents history of the handicap, while the biggest attention is devoted to problems of handicap person from the very beginning of modern changes to the present's time. Further this work includes empiric-historical part, whose goal is to analyze the development of nursing institution for the handicapped personality since early beginning social changes from the traditional types to the modern one, at the present time. As the research method there was used analysis of documents. These research confirmed research hypotheses. Firstly it was witness that by spreading of enlightening ideals in the context of modern processes in the society brought the change in conception of handicap person care. Secondly it was validated that modern changes, that happened in society of the 20th century were influenced above all in positive sense by institutional organization handicap person's treatment. Key words: handicap, handicapped persons, position in society, development, modernization, nursing institution, development of nursing institution
|
|
| |
|
|
Ústavní výchova
PAPÁČKOVÁ, Lucie
Tato bakalářská práce má za úkol seznámit čtenáře s ústavní výchovou v České republice, která je vykonávána v zařízeních patřících do rezortu Ministerstva zdravotnictví, Ministerstva práce a sociálních věcí a Ministerstva školství, tělovýchovy a sportu. Ústavní výchova je jedním z nejzávažnějších opatřeních, kterým může stát zasahovat do rodinných vztahů. Nezletilé děti mají právní nárok na zabezpečení řádné výchovy a všestranného rozvoje. Pokud rodiče či bližší rodina není schopna tento právní nárok plnit, pak nastupuje na řadu stát, který má povinnosti zajistit takovému dítěti náhradní výchovné prostředí, a to buď svěřením dítěte do péče fyzické osoby, svěřením dítě do zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc a v případě nezbytnosti, pak také nejzávažnějším opatřením nařízením ústavní výchovy. Přednost má vždy individuální péče před ústavní, ať už u jiné fyzické osoby, poručníka nebo pěstouna. Zákon také přesně definuje, kdy je možné přistoupit ke krajnímu řešení a nařídit ústavní výchovu. Vzhledem k závažnosti tohoto opatření, přísluší toto rozhodnutí pouze soudům. Žádná jiná státní či nestátní instituce takovou pravomoc nemá. Tato práce má za úkol představit ústavní výchovu a ochranu dětí v České republice, zejména pak poukázat na roztříštěnost systému ústavní výchovy. Stěžejní část této práce popisuje proces nařizování ústavní výchovy a především její realizaci v jednotlivých ústavních zařízeních, která jsou diferencována podle věku dětí, podle jejich fyzických a psychických schopností a podle důvodů, proč bylo o ústavní výchově rozhodnuto. Prioritou by vždy měl být zájem a blaho dítěte. Tato práce rovněž poukazuje na nedostatky ústavní výchovy, především na nedostatečnou spolupráci orgánu sociálně-právní ochrany dětí a ústavních zařízení, omezenou spolupráci mezi jednotlivými vládními resorty, nedostatečnou sanaci rodiny, či nízký počet terénních sociálních pracovníků a soudců. V neposlední řadě zmiňuji i úspěchy, které s sebou přinesla transformace ústavní výchovy, zejména přeměna na malá zařízení rodinného typu, která jsou obklopená sítí služeb pro rodiny umístěných dětí, pro děti samotné, ale i pro další rodiny, které se ocitnou v tíživé situaci. Ne všechny děti je možné umístit do náhradní rodinné péče, ne všechny rodiny se podaří sanovat. Zejména pro některé starší děti a děti, které za sebou mají specifickou životní zkušenost (týrání, opakované vracení z náhradní rodiny), je ústavní zařízení prostředím, kde se cítí bezpečněji a kde mohou naplnit svou potřebu patřit do skupiny vrstevníků. Ve své práci jsem rovněž chtěla upozornit na současný systém péče o děti a mládež, který neřeší období po odchodu mladého člověka z ústavní výchovy, ačkoli toto období osamostatňování se je nejdůležitější etapou pro jejich budoucí život.
|
|
|
Oblíbené činnosti seniorů starších 70 let na Českobudějovicku
ŽIGOVÁ, Simona
Oblíbené činnosti seniorů starších 70 let nabývají na významu vzhledem k demografickému vývoji populace, nárůstu počtu osob ve vyšším věku a navyšujícímu se počtu osob, které žijí osaměle. Dnešní moderní společnost nabízí širokou škálu možností, jak trávit svůj volný čas v období penze. Díky prevenci, lepším stravovacím návykům a hlavně lékům jsou ve společnosti staří lidé nejen zdravější, než byli jejich rodiče, ale dosahují vyššího vzdělání a mají tak i vyšší požadavky na život. Způsob vyřešení tohoto problému, není otázkou finančních prostředků, ale změnou v náplni života. Cíl práce: Cílem mé diplomové práce bylo zjistit, jaké jsou oblíbené činnosti seniorů starších 70 let a posoudit zda má zdravotní stav, pobyt v přirozeném prostředí a pobyt v zařízení pro seniory vliv na tyto činnosti. Hypotézy: H1 - U seniorů starších 70 let hraje významnou úlohu pobyt v přirozeném prostředí, H2 - Zařízení v němž senioři žijí má výrazný vliv na volnočasové aktivity, H3 - Zdravotní stav zásadním způsobem ovlivňuje oblíbené činnosti seniorů starších 70 let K ověření hypotéz byla zvolena forma kvantitativního výzkumu. Sběr dat probíhal pomocí řízeného dotazníku u seniorů žijících v přirozeném prostředí a v ústavních zařízeních. Dotazníky byly určeny pro osoby starší 70 let věku na Českobudějovicku a dále byly rozděleny podle respondentů žijících v přirozeném prostředí a v ústavních zařízeních. Oba dotazníky obsahovaly 17 otázek. Konečný soubor činil 116 respondentů, z nichž bylo 56 osob z přirozeného prostředí a 60 z ústavních zařízení. Sběr dat: Z výsledků diplomové práce je možno usoudit, že zdravotní stav má vliv na oblíbené činnosti, stejně tak je rozdíl mezi tím, zda senioři žijí v přirozeném sociálním prostředí či v ústavních zařízeních ve vztahu k oblíbeným činnostem. Provedeným výzkumem byly H1, H2 a H3 potvrzeny. Závěr: Dnešní společnost by měla zajistit větší informovanost a komplexnější přehled možností využití volnočasových aktivit této generaci, jež by přispěla ke zlepšení životní situace a zvýšení kvality života.
|
|
|
Vnitřní klima a možnosti řízených aktivit u klientů s mentálním postižením v zařízeních v ČR a USA.
ŠINKOVÁ, Hana
ABSTRAKT, Vnitřní klima a možnosti řízených aktivit u klientů s mentálním postižením v zařízeních v ČR a USA. Cílem této práce je zjistit a porovnat vnitřní klima a možnosti řízených aktivit v zařízeních v ČR a v USA. Cíl byl splněn pozorováním vnitřního klimatu v organizacích a vyhodnocením otázek v dotazníku, které vztahují k charakteru sociálního klimatu organizace. Z rozhovoru s vedoucími zařízení vyplynulo, že v organizaci RTR, Inc. v USA není nabízeno vyšívání, pletení, háčkování, modelování, práci s počítačem, jízda na kole, jízda na koni, práce na zahradě a péče o hospodářská zvířata. To je 9 činností z 36 uvedených v dotazníku, což je 25 %. V českých organizacích není nabízena práce s počítačem a bowling. To jsou 2 činnosti z 36 uvedených v dotazníku, což je 5,5 %. Domnívám se tedy, že se hypotéza H1: V USA využívají širší nabídku řízených aktivit než v ČR, se NEPOTVRDILA. V dotazníku v otázkách, vztahujících se k charakteru sociálního klimatu organizace, zařízení v ČR získaly 10 bodů a v USA 12 bodů. Domnívám se tedy, že hypotéza H2: V systémech Home group v USA je vnímání sociálního klimatu vyšší než v zařízeních v ČR, se POTVRDILA. Systém Group home je podobný chráněnému bydlení v ČR. Na rozdíl od ČR žijí v tomto systému klienti všech druhů a stupňů postižení. Group home má za úkol integrovat lidi s postižením do společnosti a umožnit jim žít život, co nejvíce podobný životu v rodině. Domy systému Group home jsou součástí běžné městské zástavby, od které nejsou nikterak odděleny. Život klientů v USA je více podobný životu intaktní populace než v ČR. V ČR se na klienty stále pohlíží jako na nemocné pacienty, o které se musí pečovat a kteří se musí léčit. V USA se klienti tolik nesetkávají s léčebnými terapiemi jako v ČR, ale jsou více začleněni do života, velice podobného intaktní společnosti. Klienti v ČR mají možnost uspokojení většiny svých potřeb uvnitř organizace. Z toho vyplývá, že mají menší potřebu vycházet ven z organizace, do prostředí majoritní populace. Výsledkem výzkumu k hypotéze H2 se prokázalo, že v USA organizace pečuje více o své zaměstnance než v ČR.
|
host ::
RSS.