|
|
Specifika ve vzdělávání generace 50 + na Českobudějovicku
ŽIGOVÁ, Simona
Vzdělávání generace 50 plus je stále na začátku svého vývoje v naší společnosti. Význam a následná realizace nejvhodnějším forem a metod celoživotního vzdělávání jsou nejen pro generaci 50 plus velmi důležitým faktorem, ovlivňujícím kvalitu života jedince. Celoživotní učení a vzdělávání dospělých patří dnes mezi aktuální priority Evropské unie, jež by měli pomoci vytvořit a zavést moderní systémy a koordinované přístupy ve sférách výchovy a vzdělávání dospělých i u nás. Možnosti učit se by měly být pro každého jednotlivce stejné bez ohledu na věk. Ve všech obdobích života člověka, by měl být kladen důraz na jeho seberealizaci a tak následný osobní rozvoj ve společnosti. Vzdělávání a výchova by se měly stát hlavními prostředky pro formování a budování osobního rozvoje jedince. K programům celoživotního vzdělávání bezpochyby patří i Univerzita třetího věku. Pro generaci 50 plus byla forma tohoto vzdělávání do České republiky zavedena již v roce 1986 a to na Univerzitě třetího věku při univerzitě Palackého v Olomouci. Následovalo mnoho dalších univerzit a také dnešní zájem ze strany veřejnosti o vzdělávání tohoto typu neustále roste. Na druhé straně patří dnešní generace 50 plus na trhu práce do skupin dlouhodobě nezaměstnaných. Patří sem především osoby s nízkou rekvalifikací, se zdravotním postižením, s osobními a sociálními handicapy atd. Většina těchto lidí měla za svůj život jen jedno zaměstnání, a tak neprožité zkušenosti s jiným druhem práce a s tím spojeným defenzivním chováním přisuzují hlavně společnosti nikoliv svým schopnostem. Učení je bráno u generace 50 plus jako něco navíc, co už oni nemají zapotřebí. Zaměstnavatelé požadují od svých zaměstnanců maximální výkon, což je u této generace s ohledem na pokles fyzických aktivit a s tím spojených zdravotních problémů nemožné. Zaměstnavatelé upřednostňují vlastní prestiž a dobré místo v očích společnosti, před životními zkušenostmi, věrností a důvěryhodností, kterou jim může generace 50 plus nabídnout. Jedním z cílů vlády je podpora zvyšování kvalifikace lidí ve vyšším věku. Ministerstvo práce a sociálních věcí připravuje vzdělávací a rekvalifikační kurzy, které by se měly týkat nezaměstnaných nad 50 let věku. V České republice existuje řada společnosti, které se zabývají vzděláváním lidí a to nejen generace 50 plus.
|
|
|
Oblíbené činnosti seniorů starších 70 let na Českobudějovicku
ŽIGOVÁ, Simona
Oblíbené činnosti seniorů starších 70 let nabývají na významu vzhledem k demografickému vývoji populace, nárůstu počtu osob ve vyšším věku a navyšujícímu se počtu osob, které žijí osaměle. Dnešní moderní společnost nabízí širokou škálu možností, jak trávit svůj volný čas v období penze. Díky prevenci, lepším stravovacím návykům a hlavně lékům jsou ve společnosti staří lidé nejen zdravější, než byli jejich rodiče, ale dosahují vyššího vzdělání a mají tak i vyšší požadavky na život. Způsob vyřešení tohoto problému, není otázkou finančních prostředků, ale změnou v náplni života. Cíl práce: Cílem mé diplomové práce bylo zjistit, jaké jsou oblíbené činnosti seniorů starších 70 let a posoudit zda má zdravotní stav, pobyt v přirozeném prostředí a pobyt v zařízení pro seniory vliv na tyto činnosti. Hypotézy: H1 - U seniorů starších 70 let hraje významnou úlohu pobyt v přirozeném prostředí, H2 - Zařízení v němž senioři žijí má výrazný vliv na volnočasové aktivity, H3 - Zdravotní stav zásadním způsobem ovlivňuje oblíbené činnosti seniorů starších 70 let K ověření hypotéz byla zvolena forma kvantitativního výzkumu. Sběr dat probíhal pomocí řízeného dotazníku u seniorů žijících v přirozeném prostředí a v ústavních zařízeních. Dotazníky byly určeny pro osoby starší 70 let věku na Českobudějovicku a dále byly rozděleny podle respondentů žijících v přirozeném prostředí a v ústavních zařízeních. Oba dotazníky obsahovaly 17 otázek. Konečný soubor činil 116 respondentů, z nichž bylo 56 osob z přirozeného prostředí a 60 z ústavních zařízení. Sběr dat: Z výsledků diplomové práce je možno usoudit, že zdravotní stav má vliv na oblíbené činnosti, stejně tak je rozdíl mezi tím, zda senioři žijí v přirozeném sociálním prostředí či v ústavních zařízeních ve vztahu k oblíbeným činnostem. Provedeným výzkumem byly H1, H2 a H3 potvrzeny. Závěr: Dnešní společnost by měla zajistit větší informovanost a komplexnější přehled možností využití volnočasových aktivit této generaci, jež by přispěla ke zlepšení životní situace a zvýšení kvality života.
|
host ::
RSS.