|
|
Vlastní sebepojetí a profesní sebepojetí adolescentů na středních školách
Hušková, Andrea ; Zvírotský, Michal (vedoucí práce) ; Mojžíšová, Jarmila (oponent)
Diplomová práce se bude zabývat vztahům sebepojetí adolescentů k jejich životním plánům. Práce bude zaměřena na problematiku svého a profesního sebepojetí adolescentů třetích a čtvrtých ročníků středních škol. Cílem práce je popsat vztah žáků středního odborného učiliště a střední odborné školy k sobě samým, jak se hodnotí, jak o sobě smýšlejí, dále vztah k profesnímu sebepojetí, jejich budoucí cíle spojené s profesním životem a dalším vzděláváním. V teoretické části se budu zabývat pojmu sebepojetí, jeho vývojem od dětství až po adolescenci, vývojem vlastního a profesního sebepojetí, významem životních plánu pro budoucí život adolescentů za pomoci odborné literatury české i zahraniční. V závěru teoretické části budou položeny teoretické základy pro výzkumné šetření, které bude obsahem praktické části této práce. V empirické části práce bude analyzován průzkum na středních školách, který se zaměří na vlastní a profesní sebepojetí vybraných žáků čtvrtých ročníků středních odborných škol a třetích ročníků středních odborných učilišť. Bude zvolena kombinace kvalitativního a kvantitativního výzkumného přístupu. Pomocí dotazníku, deskripce, komparace budou zjišťovány a objasňovány vztahy sebepojetí dnešních adolescentů k jejich životním cílům, budoucímu profesnímu životu a náhled na další profesní...
|
|
| |
|
|
Portfolio profesního rozvoje - Tomáš Mikule
Mikule, Tomáš ; Zvírotský, Michal (vedoucí práce) ; Thorovská, Alena (oponent)
Cílem mé bakalářské práce je prokázat, že mé studium na vysoké škole mi dalo mnoho schopností a dovedností, které jsem nemohl získat v praxi. Práce je rozdělena na několik částí, které se však všechny věnují učitelství odborného výcviku, a to ať z teoretického, tak praktického hlediska. Součástí práce je strukturovaný životopis, odborná esej, konspekt knihy dle vlastního výběru, případová studie školy, písemná příprava na pedagogickou činnost, završená závěrečnou úvahou nad přínosem studia. Klíčová slova: případová studie, příprava, esej, učitel, konspekt
|
|
|
Zátěžové faktory v práci učitele konkrétní školy
Hudečková, Dana ; Zvírotský, Michal (vedoucí práce) ; Mojžíšová, Jarmila (oponent)
Tématem diplomové práce jsou zátěžové faktory v práci učitelů konkrétní školy. V teoretické části se zabývá působením zátěžových a rizikových faktorů, které negativně ovlivňují práci učitele, jež působí na duševní zdraví. Stres, stresové situace, jejich příčiny a zvládání jsou jedním z témat první části práce. Dále se práce věnuje syndromu vyhoření, jeho nejčastějším příčinám, prevencí a nakonec některým způsobům relaxace vedoucím k předcházení již zmíněného syndromu vyhoření. Téměř posledním významným tématem teoretické části diplomové práce je duševní hygiena, její historie, vnímání duševní hygieny v širším a užším slova smyslu. Dodržování zásad psychohygieny působí jako nástroj vedoucí k podpoře duševního zdraví a současně předchází syndromu vyhoření. Profesní rozvoj jako nástroj pro podporu duševní hygieny a příklad konkrétních technik jsou závěrečným tématem teoretické části diplomové práce. Praktická část diplomové práce se zabývá výzkumem zaměřujícím se na zátěžové faktory učitelů na Soukromé střední a základní škole, s.r.o. v Mladé Boleslavi. Smíšeným výzkumem, tj. dotazníkem, rozhovorem a pozorováním, jsem zjišťovala do jaké míry je na této škole stresující učitelské povolání, zda některým učitelům nehrozí syndrom vyhoření. Jako součást dotazníku byly také otázky zaměřující se na volný...
|
|
|
Sebevzdělávání jako specifická profesní činnost učitele
Hovorková, Karolína ; Zvírotský, Michal (vedoucí práce) ; Blažková, Veronika (oponent)
Diplomová práce je zaměřena na pozorování jednoho učitelského sboru na druhém stupni malé české venkovské základní školy s ohledem na sebevzdělávání těchto učitelů. Teoretická část se zaměřuje na metody a principy sebevýchovy a sebevzdělávání učitelů druhého stupně základní školy. V praktické části pak je použita jednak kvantitativní metoda - všichni učitelé zkoumaného učitelského sboru vyplnili strukturovaný dotazník, jednak kvalitativní metoda - s těmito učiteli byly vedeny individuální rozhovory. Cílem práce je zmapovat metody a principy sebevzdělávání a aspekty, které učitelům sebevzdělávání ztěžují nebo znemožňují, popř. okolnosti, za jakých by byli ochotni se sebevzdělávat. Tuto práci lze považovat za akční výzkum, kterému byl podroben malý, ale maximální možný vzorek. Průzkum ukázal, jakými způsoby se dotazovaní učitelé vzdělávají, co jim v sebevzdělávání brání a za jakých okolností nebo v jakých oblastech by se rádi sebevzdělávali.
|
|
|
Syndrom vyhoření u učitelů základní školy
Maršík, Petr ; Zvírotský, Michal (vedoucí práce) ; Mojžíšová, Jarmila (oponent)
ABSTRAKT Syndrom vyhoření neboli burnout, byl poprvé popsán v roce 1974. Jde o psychický stav naprostého vyčerpání, který vychází z dlouhodobého stresu. I v učitelské profesi stres stále stoupá a učitelé jsou velmi ohroženou skupinou pro vznik syndromu vyhoření, pokud jím již netrpí. Právě učitelům byl věnován tento výzkum, který probíhal na vybrané základní škole a stanovil si jako hlavní cíl zjistit, zda učitelé této školy trpí syndromem vyhoření a které stresory nejvíce přispívají ke vzniku syndromu vyhoření u učitelů na této škole. Dílčími cíli výzkumu bylo zjistit, jakým způsobem syndromu vyhoření učitelé této školy předcházejí a jakým způsobem syndromu vyhoření u učitelů předchází škola na které učí. Byl realizován kvantitativní výzkum pomocí anonymního strukturovaného dotazníku s otevřenými, polootevřenými a uzavřenými otázkami distribuovaný učitelům vybrané základní školy elektronickou cestou. Výsledky výzkumu neprokázaly, že učitelé vybrané základní školy trpí syndromem vyhoření. Ale bylo prokázáno, že stresory, které jsou v literatuře uvedené jako možné příčiny syndromu vyhoření učitelé také tak vnímají a za stresory je považují. Výzkum také prokázal, že učitelé nepředcházejí syndromu vyhoření dostatečným způsobem. Málo spí a na své koníčky nevěnují dostatečné množství času. Z výsledků výzkumu...
|
|
|
Portfolio profesního rozvoje - Petra Trojanová
Trojanová, Petra ; Zvírotský, Michal (vedoucí práce) ; Thorovská, Alena (oponent)
Obsahem Portfolia profesního rozvoje Petry Trojanové je 10 povinných kapitol, které se věnují otázce osobnosti a práce učitele na střední škole. Portfolio přibližuje profesní rozvoj a sebereflexi pisatelky v průběhu studia bakalářského programu Učitelství praktického vyučování a odborného výcviku na Pedagogické fakultě Univerzity Karlovy. Jedna z částí práce je věnovaná případové studii vybrané školy se zaměřením na výuku odborného výcviku v oboru kosmetické služby. Autorka také pomocí profesiogramu mapuje jednotlivé pracovní činnosti učitele a jejich rozvržení v průběhu jednoho měsíce u vybraného učitele na střední škole. Teoretické poznatky jsou čerpány z oborů pedagogiky, sociologie a psychologie. KLÍČOVÁ SLOVA učitel, žáci, syndrom vyhoření, profesiografický rozbor učitele, případová studie, odborný výcvik
|
|
|
Sebevzdělávání jako specifická profesní činnost pedagoga prvního stupně
Rambousková, Marie ; Zvírotský, Michal (vedoucí práce) ; Blažková, Veronika (oponent)
Diplomová práce je zaměřena na problematiku sebevzdělávání jako součást profesní činnosti učitele prvního stupně. Stručná charakteristika bude věnována definici učitele dle školského zákona a kompetencím pedagogického pracovníka. Následující kapitoly se zabývají sebevzděláváním, sebehodnocením a sebepoznáváním, klíčovými vlastnostmi, které jsou potřebné při poznání sebe sama. Cílem práce je ukázat důležitou úlohu nepřetržitého, neustálého, sebevzdělávání jako nedílné součásti kompetencí učitele uplatňované při každodenní pedagogické činnosti. Převažující část práce je věnována praktické části realizované smíšeným výzkumem. Po provedeném dotazníkovém šetření zaměřeném na zjištění názorů na oblast sebevzdělávání učitelů na prvním stupni pražské základní školy následuje analýza těchto dotazníků. Z celkového počtu 13 dotazovaných byl vybrán vzorek třech učitelů, se kterými byla formou hloubkových rozhovorů zjišťována jejich motivace, formy a metody, které při sebevzdělávání využívají, časová náročnost sebevzdělávání, případně překážky bránící jim v sebevzdělávání. Dále pak jsou analýzou porovnány postoje a názory na sebevzdělávání těchto učitelů. Z výzkumu vyplývá, že nejčastější motivací učitelů k sebevzdělávání je rozvoj sebe sama, snaha na sobě pracovat, zdokonalit své pedagogické schopnosti....
|
|
|
Profesní psychohygiena učitele v mateřské škole - případová studie
Benešová, Anna ; Zvírotský, Michal (vedoucí práce) ; Mojžíšová, Jarmila (oponent)
Teoretická část se zaměřuje na definování psychohygieny. Uvedeny jsou principy psychohygieny, jako je efektivní využívání času, zdravá strava, dostatek pohybu atd. Dále je zde definován pojem stres a podrobněji osvětleny stresory, které mohou zatěžovat učitele v mateřské škole. Je zde osvícena pozice učitele v mateřské škole, jeho osobnost a kompetence. Praktická část je zaměřena kvalitativně. Pomocí případové studie, která je zde definována, je detailně prozkoumáno pracoviště jedné soukromé mateřské školy za pomoci metody pozorování. Další metodou ve výzkumu je dotazník pro pedagogické pracovníky ve dvou pobočkách mateřských škol a jeslí. Na základě poznatků je vyvozen závěr ohledně psychohygieny učitelů. Cílem práce je odhalit pozitiva/negativa, která ovlivňují pedagogy v této mateřské škole a zjistit, jaké mají povědomí o psychohygieně. Z výzkumu vyplývá, že mateřská škola podporuje zaměstnance ve zdravém stravování, pohybu, v efektně plánované pracovní době a v neustále umožňované komunikaci s rodiči. Jedním z největších stresorů vyplývající z dotazníku je především nadměrný hluk a hlasová zátěž a také komunikace s rodiči. Největším stresorem na tomto pracovišti je především špatná mezilidská komunikace přinášející nejrůznější stresové situace. Z výsledků výzkumu také vyplývá, že všechny...
|
|
| |
host ::
RSS.