|
|
Vztah velikosti genomu mykobionta s ekologickou strategií lišejníků
Konečná, Eliška ; Malíček, Jiří (vedoucí práce) ; Vondrák, Jan (oponent)
Jak bude organismus vypadat, je definováno jeho DNA. Nejen informace obsažená v DNA, ale i samotná velikost genomu však může ovlivnit, jak daný organismus funguje. Narozdíl od mnoha údajů pro jiné skupiny organismů, u lišejníků (jejich mykobiontů) je známo jen velmi omezené množství velikostí genomů. Vzhledem k tomu bylo možné dosud jen spekulovat o možných spojitostech mezi velikostí genomu a ekologií lišejníků. V rámci své práce jsem za použití průtokové cytometrie úspěšně změřila velikost genomu u 50 druhů lišejníků. Abych rozeznala vliv fylogenetických vztahů mezi druhy na velikost jejich genomu, udělala jsem molekulární fylogenetickou analýzu 141 druhů se známou velikostí genomu. Fylogenetickou analýzu jsem založila na dvou genech - ITS a mtSSU. Statisticky jsem analyzovala dataset sestávají z údajů o naměřené velikosti genomu, ekologicky relevantních vlastností lišejníků a fylogenetického stromu, který jsem vytvořila. Zjistila jsem možnou souvislost mezi velikostí genomu a substrátovou preferencí, vegetativním rozmnožováním a typem fotobionta lišejníku. Ve vhodném výběru druhů lišejníků pro srovnání lze nalézt spojení mezi velikostí genomu a životní strategií druhu. Druhy s velkými genomy častěji spadají do kategorie K-stratégů, druhy s menšími genomy jsou spíše r-strategické. Nově jsem určila...
|
|
|
Diversity and phylogeny of symbiotic partners in zeorin-containing red-fruited Cladonia species.
Steinová, Jana ; Škaloud, Pavel (vedoucí práce) ; Pérez-Ortega, Sergio (oponent) ; Vondrák, Jan (oponent)
Ačkoliv lišejníky představují jeden z nejklasičtějších příkladů symbiotických asociací, tak se pohled na jejich symbiózu během posledních sto padesáti let výrazně změnil. V současnosti jsou lišejníky obvykle vnímány jako mikroekosystémy skládající se z několika symbiotických partnerů, kteří různým způsobům příspívají k fungování celého systému a kteří se vzájemně liší silou vazby k dalším partnerům. Úroveň poznání specificity, diverzity a faktorů, které tuto diverzitu ovlivňují, se u jednotlivých partnerů (mykobiont, fotobiont a bakterie) výrazně liší. Hlavním cílem této práce bylo odhalit diverzitu organismů, které se na lišejníkové symbióze podílejí a lépe porozumět biologickým silám, které tuto diverzitu ovlivňují. Pracovali jsme s červenoplodými zeorin obsahujícími dutohlávkami, což je poměrně běžná skupina lišejníků. Konkrétně jsme se zaměřili na studium organismů (mykobiontů, fotobiontů a bakterií), které se v těchto dutohlávkách vyskytují. V průběhu studie vyšlo najevo, že dalším tématem, které si zaslouží naši pozornost, je problematika vymezení druhů (species delimation). Z výsledků vyplynulo, že současné vymezení většiny druhů mykobiontů není podpořeno molekulárními daty. Genetická diverzita mykobiontů byla poměrně vysoká a bylo zjištěno několik linií, které nebylo možné fenotypově...
|
|
|
Dynamika lišejníkové symbiózy
Vaiglová, Zuzana ; Škaloud, Pavel (vedoucí práce) ; Vondrák, Jan (oponent)
Symbiotické vztahy často nejsou jen neměnným soužitím dvou organismů, ale mohou se postupem času vyvíjet. U lišejníků bylo již publikováno mnoho prací o jejich specificitě, která se pohybuje od vysoce specifických typů, po takové, které jsou schopny kooperace s řasami nejrůznějšími. A právě u lišejníků schopných kooperace s více různými řasami si lze představit možnost změnit fotobionta během života, neboli dynamiku jejich symbiózy. Tento fenomén byl studován pomocí srovnání fotobiontů na disturbovaných lokalitách a lokalitách bez známek disturbancí. Počtem přítomných linií fotobiontů byly obě lokality vyrovnané, avšak rodů fotobiontů bylo na disturbovaných lokalitách nalezeno více. Srovnání fylogenetické diverzity obou stanovišť také poukázalo na vyšší diverzitu disturbovaných stanovišť. Nefylogenetické analýzy naopak vyzdvihly diverzitu lokalit stálých - avšak na těchto lokalitách tvořily většinu diverzity různé linie rodu Trebouxia. Byly nalezeny i případy lišejníků téhož druhu, které měly na lokalitách disturbovaných jiného fotobionta, než na lokalitách stálých. Nalezená distribuce fotobiontů naznačuje možnost změny fotobionta s vývojem společenstva. Vysvětlením by mohla být buď snížená specificita při tvorbě stélky a možnost pozdějšího nahrazení, či to, že fotobiont upřednostněný v počátečních...
|
|
|
Mytologie titulních stran časopisu Reflex
Vondrák, Jan ; Jirák, Jan (vedoucí práce) ; Šoltys, Otakar (oponent)
Tato diplomová práce zkoumá produkt z oblasti tištěných médií, kterým jsou titulní strany týdeníku Reflex. Využívá metodu mytologické analýzy, v kvalitativním výzkumu mediálních obsahů aplikovanou již půl století a řadící se tak mezi tradiční metody užívané mediálními studii. Narozdíl od jiných diplomových prací z tohoto tematického okruhu nezkoumá pouze vizuální či lexikální obsah titulních stran, ale zaměřuje se také na jejich spolupráci při tvorbě mýtických obsahů. Nejprve jsou představena klíčová teoretická východiska a z nich plynoucí termíny, které tato práce používá v následujících analýzách popisujících mýtizační působení jednotlivých titulních stran. Závěr pak přináší pokus o zobecnění a explanaci popsaných jevů. Práce se snaží dešifrovat mýty obsažené v prvním sdělení, kterým časopis Reflex týden co týden oslovuje své čtenáře, tedy titulní strany jednotlivých čísel. Všímá si toho, jak časopis konstruuje systém mýtů, jehož pomocí ideologicky působí na své čtenáře. Jejím cílem je popsat nejen proces, při kterém si mýty přisvojují nejrůznější znaky a naplňují je vlastními významy, ale také dialektický vztah mýtů se stereotypy a ideologiemi, které stojí v jejich pozadí.
|
|
|
Mollusc grazing and secondary metabolites of lichens
Černajová, Ivana ; Svoboda, David (vedoucí práce) ; Vondrák, Jan (oponent)
V porovnaní s herbivóriou a množstvom znalostí o jej dôsledkoch, je lichenofágia málo preskúmaným javom, ktorému sa začína venovať viac pozornosti až v posledných rokoch. Množstvo recentných prác potvrdilo, že sekundárne metabolity chránia lišajníky voči viacerým skupinám živočíchov a vznikli rôzne teórie o charaktere týchto interakcií. Okrem toho niekoľko publikovaných prác načrtlo významné ekologické dôsledky lichenofágie. Vo svojej diplomovej práci som sa zamerala na problematiku sekundárnych metabolitov a prirodzené preferencie spásačov medzi jednotlivými druhmi lišajníkov. Na laboratórne pokusy som si vybrala šesť epifytických lišajníkov obsahujúcich sekundárne metabolity (Parmelia sulcata, P. saxatilis, Parmelina tiliacea, Melanelixia glabratula, M. subaurifera, M. glabra), dva bez metabolitov (Melanohalea exasperata, M. exasperatula) a dva druhy slimákov (Lehmannia marginata, Cochlodina cerata), ktoré sa epifytickými lišajníkmi reálne živia. Pomocou tenkovrstevnej chromatografie som overila sekundárne metabolity v stielkach vybraných druhov a ich obranná rola voči mäkkýšom bola v pokusoch preukázaná. Následne som zostavila transplantačný pokus, v ktorom som sledovala preferencie prirodzených spásačov v prirodzených podmienkach. V pokuse bol rod Melanohalea, ktorý neobsahuje sekundárne...
|
|
| |
|
|
Biogeografie a specifita fotobiontů rodu Asterochloris
Řídká, Tereza ; Škaloud, Pavel (vedoucí práce) ; Vondrák, Jan (oponent)
Tato práce se zabývá diverzitou a biogeografií fotobiontů rodu Asterochloris. Jelikož dosud nebyla publikována žádná studie, která by se biogeografií symbiotických organismů zabývala, je předkládaná práce první, která se pokouší zachytit biogeografickou distribuci a endemismus symbiontů. Získáním 121 sekvencí z dalších míst, než jen z Evropy a Ameriky, se diverzita v rámci rodu výrazně zvýšila. Fylogenetická analýza založená na kombinaci ITS rDNA a aktin sekvencí fotobiontů vyizolovaných ze stélek lišejníků rodu Cladonia a Stereocaulon objevila 28 různě podpořených linií. Osm z nich bylo nově objeveno. Na základě statistického testování fylogenetického signálu možných ekologických faktorů, které mohou ovlivňovat rozšíření fotobiontů, jsem vybrala tři proměnné, které ovlivňují složení jednotlivých linií rodu Asterochloris, a to dva různé typy biogeografických ekoregionů a typ substrátu. Celková biogeografie rodu Asterochloris vykazuje převážně kosmopolitní rozšíření s velmi nízkou mírou endemismu. Nově získaná data ukazují, že omezený výskyt jakékoliv linie fotobiontů není způsoben historickými nebo biologickými faktory, ale je způsoben spíše specifickými klimatickými podmínkami a jinými prvky na habitatu.
|
|
| |
|
|
Epifytické druhy skupiny Lecanora subfusca v České republice
Malíček, Jiří ; Vondrák, Jan (oponent) ; Palice, Zdeněk (vedoucí práce)
Cílem bakalá ské práce je shromážd ní poznatk o skupin lišejník Lecanora subfusca agg., které se vyskytují v eské republice, pop . je výskyt n kterých druh v této oblasti p edpokládaný. Vzhledem k rozsahu skupiny jsou zahrnuty pouze epifytické a epixylické druhy, tedy deset (respektive 16) taxon . Rozlišování zástupc skupiny pat í k problematickým, proto v rámci eské republiky a dalších st edoevropských stát není tento okruh lišejník p íliš prozkoumaný. Kvalitní recentní studie z tohoto území zcela chybí. K dispozici není dostatek spolehlivých údaj o ekologii, rozší ení, chemii ani o vymezení n kterých druh . Bakalá ská práce by m la vést k shrnutí zna ného množství historických pramen , které se podrobn zabývají morfologickou a anatomickou charakteristickou skupiny. Shromážd ní doposud publikovaných údaj bude sloužit jako podklad pro navazující diplomovou práci.
|
|
| |
host ::
RSS.