|
|
Role basidiomycetních kvasinek v lišejníkové symbióze
Jerhot, Štěpán ; Steinová, Jana (vedoucí práce) ; Černajová, Ivana (oponent)
Lišejníky jsou podle nejnovější definice považovány za ekosystémy, tvořené interakcí houby s jedním nebo více fotosyntetizujícími partnery a nedefinovaným počtem dalších mikroorganismů. Jednu skupinu těchto mikroorganismů tvoří basidiomycetní kvasinky, jejichž role byla v odborných pracích zaměřených na lišejníky v posledních letech diskutována. Tato bakalářská práce shrnuje znalosti o rozšíření lišejníkových kvasinek a jejich významu v těchto symbiózách. Dále také představuje některé metody nově použité ke studiu kvasinek v lišejníkové symbióze a porovnává často neshodné výsledky na základě metod, které byly v daných pracích použity. Pro vyvození dostatečně obsáhlých závěrů o roli kvasinek v lišejníkové symbióze není téma dostatečně pokryto. Z dosavadních výsledků lze ale usuzovat, že lišejníkové kvasinky nemají nijak významnou specifitu vazby na druh mykobionta a nebylo podpořeno, že by kvasinky přímo zvyšovaly fitness hostitele. K definitivnímu určení jejich role v lišejníkové symbióze by mohlo přispět detailnější zobrazení struktur, které kvasinky vytváří na místech kontaktu s hostitelem a studium mechanismů, kterými mezi sebou zúčastnění partneři komunikují.
|
|
|
Complexity of lichen symbiosis
Černajová, Ivana ; Škaloud, Pavel (vedoucí práce) ; Palice, Zdeněk (oponent) ; Spribille, Toby (oponent)
Lišejníky v současnosti považujeme za komplexní symbiotické systémy. Kromě hlavního mykobionta a fotobionta se v jejich stélkách nachází množství sekundárních hub, bakterií a řas nebo sinic. Diverzita těchto asociovaných organismů je intenzivně studována, avšak k jejímu celkovému zachycení máme stále daleko, stejně tak k porozumění jejich významu pro fungování lišejníku jako celku. K zásadním předpokládaným funkcím asociovaných organismů patří vliv na morfogenetické a fyziologické procesy, případně i různé způsoby zvyšováni fitness lišejníku. Tato dizertační práce se snaží nahlížet na lišejníky v jejich celkové komplexitě. Soustřeďuje se na dva modelové systémy - na symbiózu mezi rody Cladonia (dutohlávka) a Asterochloris a na ekologicky vymezená společenstva lišejníků čeledi Verrucariaceae. Klade si za cíl: i) prozkoumat vztah mezi výběrem fotobionta a ekologií lišejníků, ii) definovat referenční rámec pro testování kompatibility mykobiontů a fotobiontů in vitro, iii) prozkoumat diverzitu vybraných sekundárních hub a jejich možné vztahy k hostitelským lišejníkům. Z našich studií vyplývá, že fotobionti obojživelných lišejníků čeledi Verrucariaceae z přílivové zóny mořského pobřeží jsou málo známé ulvofytní řasy. Většina z nich patřila do čeledi Kornmanniaceae (Ulvales) a mnohé představují nové...
|
|
|
Biotic interactions in epiphytic lichen communities
Černajová, Ivana ; Svoboda, David (vedoucí práce) ; Peksa, Ondřej (oponent)
Súhrn Bakalárska práca je literárnou rešeršou problematiky interakcií v spoločenstvách epifytických lišajníkov. V prvej časti definuje epifytický habitat, ktorý sa svojou mikroklimatickou heterogenitou výrazné líši od iných typov habitatov. Časť venovaná samotným interakciám je rozdelená na kapitoly o kompetícii a o predácii. Lišajníky si medzi sebou a s inými organizmami konkurujú hlavne o svetlo a priestor. Známych mechanizmov kompetície je niekoľko, väčšina spočíva v prerastaní stielok a v chemických interakciách. Vlastnosti podstatné pre úspech v kompetícii sú hlavne morfológia stielky, rýchlosť rastu a obsah alelochemikálií. Kompetičné vlastnosti jednotlivých druhov sa líšia v závislosti na abiotických podmienkach a na celkovom zložení spoločenstva. Prítomnosť spásačov a parazitov núti lišajníky investovať zdroje do tvorby obranných látok. Ich rozmiestnenie je v zhode s teóriou optimálnej obrany. Existujú dôkazy o tom, že všetky tieto interakcie menia vlastnosti jednotlivcov aj druhov, hlavne čo sa týka obsahu sekundárnych metabolitov a šírky realizovanej ekologickej niky. Konkurenti a predátori môžu determinovať rozšírenie druhov v rámci potenciálneho areálu. Práca je zhrnutím doterajších poznatkov o mechanizmoch, charaktere a dopadoch kompetície a predácie v spoločenstvách epifytických lišajníkov....
|
|
|
Interakce lišejníků a bezobratlých živočichů s důrazem na roztoče
Vtípilová, Věra ; Steinová, Jana (vedoucí práce) ; Černajová, Ivana (oponent)
Lišejníky interagují s mnoha skupinami bezobratlých živočichů. Mezi nejčastější patří Acari (roztoči), Gastropoda (plži), Rotifera (vířníci), Nematoda (hlístice), Tardigrada (želvušky), Protozoa (prvoci), Collembola (chvostoskoci) a Insecta (hmyz) a to převážně Psocoptera (pisivky), Lepidoptera (motýli) a Coleoptera (brouci). Tito živočichové využívají lišejníky především pro úkryt a potravu. Lišejníky mají různé obranné mechanismy, jak se spásání bránit, např. pomocí sekundárních metabolitů. Na druhou stranu bezobratlí lišejníkům často zprostředkovávají šíření. Určité lišejníky mohou růst na schránkách i na povrchu těla některých žijících bezobratlých živočichů. Ve své práci popisuji jednotlivé skupiny bezobratlých živočichů, které jsou v interakci s lišejníky, a uvádím konkrétní příklady těchto interakcí. Důraz je kladen na roztoče, protože jsou jedni z nejdůležitějších spásačů lišejníků a budu se jim věnovat ve své diplomové práci.
|
|
|
Mollusc grazing and secondary metabolites of lichens
Černajová, Ivana ; Svoboda, David (vedoucí práce) ; Vondrák, Jan (oponent)
V porovnaní s herbivóriou a množstvom znalostí o jej dôsledkoch, je lichenofágia málo preskúmaným javom, ktorému sa začína venovať viac pozornosti až v posledných rokoch. Množstvo recentných prác potvrdilo, že sekundárne metabolity chránia lišajníky voči viacerým skupinám živočíchov a vznikli rôzne teórie o charaktere týchto interakcií. Okrem toho niekoľko publikovaných prác načrtlo významné ekologické dôsledky lichenofágie. Vo svojej diplomovej práci som sa zamerala na problematiku sekundárnych metabolitov a prirodzené preferencie spásačov medzi jednotlivými druhmi lišajníkov. Na laboratórne pokusy som si vybrala šesť epifytických lišajníkov obsahujúcich sekundárne metabolity (Parmelia sulcata, P. saxatilis, Parmelina tiliacea, Melanelixia glabratula, M. subaurifera, M. glabra), dva bez metabolitov (Melanohalea exasperata, M. exasperatula) a dva druhy slimákov (Lehmannia marginata, Cochlodina cerata), ktoré sa epifytickými lišajníkmi reálne živia. Pomocou tenkovrstevnej chromatografie som overila sekundárne metabolity v stielkach vybraných druhov a ich obranná rola voči mäkkýšom bola v pokusoch preukázaná. Následne som zostavila transplantačný pokus, v ktorom som sledovala preferencie prirodzených spásačov v prirodzených podmienkach. V pokuse bol rod Melanohalea, ktorý neobsahuje sekundárne...
|
|
|
Biotic interactions in epiphytic lichen communities
Černajová, Ivana ; Svoboda, David (vedoucí práce) ; Peksa, Ondřej (oponent)
Súhrn Bakalárska práca je literárnou rešeršou problematiky interakcií v spoločenstvách epifytických lišajníkov. V prvej časti definuje epifytický habitat, ktorý sa svojou mikroklimatickou heterogenitou výrazné líši od iných typov habitatov. Časť venovaná samotným interakciám je rozdelená na kapitoly o kompetícii a o predácii. Lišajníky si medzi sebou a s inými organizmami konkurujú hlavne o svetlo a priestor. Známych mechanizmov kompetície je niekoľko, väčšina spočíva v prerastaní stielok a v chemických interakciách. Vlastnosti podstatné pre úspech v kompetícii sú hlavne morfológia stielky, rýchlosť rastu a obsah alelochemikálií. Kompetičné vlastnosti jednotlivých druhov sa líšia v závislosti na abiotických podmienkach a na celkovom zložení spoločenstva. Prítomnosť spásačov a parazitov núti lišajníky investovať zdroje do tvorby obranných látok. Ich rozmiestnenie je v zhode s teóriou optimálnej obrany. Existujú dôkazy o tom, že všetky tieto interakcie menia vlastnosti jednotlivcov aj druhov, hlavne čo sa týka obsahu sekundárnych metabolitov a šírky realizovanej ekologickej niky. Konkurenti a predátori môžu determinovať rozšírenie druhov v rámci potenciálneho areálu. Práca je zhrnutím doterajších poznatkov o mechanizmoch, charaktere a dopadoch kompetície a predácie v spoločenstvách epifytických lišajníkov....
|
host ::
RSS.