|
|
Mental Illness In The Works Of Edgar Allan Poe
Hladká, Alena ; Procházka, Martin (vedoucí práce) ; Veselá, Pavla (oponent)
1 Abstrakt Tato práce se zaměřuje na duševní choroby v dílech Edgara Allana Poea, jejich využití v Poeových povídkách a jejich funkci jakožto nástroje pro navození pocitů děsu ve čtenáři. Práce se pokusí o vymezení jednotlivých typů šílenství, které budou založeny na šílených postavách z osmi vybraných Poeových povídek. Povídky vybrané pro účely této práce obsahují jasný popis psychicky nemocných postav a jsou to "Černý kocour," "Sud vína amontilladského," "Ligeia," "Eleonora," "Berenice," "Pád domu Usherů," "Zrádné srdce" a "William Wilson." Tato práce se bude skládat ze čtyř hlavních kapitol. Dále bude také doplněna krátkou kapitolou věnovanou životu Edgara Allana Poea, neboť životní příběh právě tohoto autora je důležitý pro pochopení, ba i patřičný prožitek z jeho díla. Kapitola 1 se zaměří na Poeovy vypravěče v povídkách "Eleonora" a "Ligeia." Šílenství, které je u nich patrné, pramení z lásky, vášně a ztráty, především ale i z marného pokusu o dosažení ideálu krásy. To vše se poté odráží ve vypravěčově depresi nebo závislosti na opiu. Tyto postavy v podstatě propadají šílenství kvůli nešťastné lásce. Kapitola 2 bude sledovat, jak se šílenství v mysli přetváří na reálný čin, na vraždu. Tato kapitola se bude zabývat šílenými vrahy z Poeových povídek "Černý kocour," "Sud vína amontilladského" a "Zrádné...
|
|
|
David Foster Wallace, Technology and the Self
Russell, Alexander ; Roraback, Erik Sherman (vedoucí práce) ; Veselá, Pavla (oponent)
Tato práce se zabývá analýzou toho, jak David Foster Wallace zachází s technologií a definuje tak své chápání jáství v Americe pozdního dvacátého a raného jednadvacátého století. Primární zaměření pak spočívá ve vývoji tohoto chápání mezi vydáním Wallacova stěžejního románu Infinite Jest (1996) a jeho posmrtně vydaném nedokončeném románu The Pale King (2011). Zároveň tato studie zváží Wallacovy myšlenky tak jak je vyjádřil skrz své mnohé povídky, literaturu faktu a kritické eseje, zvláště pak ‚E Unibus Pluram: Television and U.S. Fiction' (1993). Tato práce nejprve krátce umístí Wallace do kontextu soudobé akademické literatury za účelem zvážení stavu a rozsahu vznikajícího oboru "Wallace Studies". Následně se tato práce bude zabývat rozborem a rozvržením filozofických základů Wallaceova pojetí jáství a zdůrazní tak důležitost existenciálního myšlení a názoru o tvořeném spíše než přednastaveném individuálním já. Technologie, tak jak je představena ve Infinite Jest a The Pale King, je pak zkoumána ve vztahu k tomuto filozofickému chápání jáství, což z ní činí neustálou překážku pro existenciální sebepoznání, které je tolik zhodnocováno ve Wallaceově románech. Wallaceovův raný zájem o zábavní technologii jakožto udávajícího prvku soudobého vztahu k já se postupně v pozdějších dílech vyvine v obavu,...
|
|
|
Elizabeth Bishop: The Map of Her Life and Work
Nováková, Lucie ; Veselá, Pavla (vedoucí práce) ; Quinn, Justin (oponent)
Bakalářská práce si klade zdánlivě jednoduchý cíl, a tím je čtení vybraných básní Elizabeth Bishopové skrze optiku dvou vztahů, které byly v jejím životě nejvíce formativní. Jedná se o vztah s modernistickou básnířkou Marianne Moorovou a Bishopovým současníkem Robertem Lowellem. První část práce je věnovaná vztahu s Marianne Mooreovou, kterou Bishopová potkala při svých studiích na Vassar College a která ji provázela životem až do své smrti v roce 1972. Od statusu učitelka-žačka se básnířky posunuly na rovinu vzájemně se respektujících přítelkyň. Bakalářská práce představuje jejich vztah pomocí vybraných pasáží z dopisů a rozhovorů a pro lepší ilustraci si na pomoc bere dvě básně: "Roosters" a "Invitation to Miss Marianne Moore". První báseň ukazuje, jakým způsobem se Bishopová vymanila z vlivu Moore a také předkládá tento důležitý krok jako spojnici k druhé části bakalářské práce. Druhá báseň představuje jakési usmíření a urovnání jejich přátelství a také milník, který značící konec paradigmatu učitelka - žačka a který nastoluje novou fázi jejich vztahu. Ve druhé části se seznamujeme s Robertem Lowellem, který je tou již zmíněnou spojnicí mezi první a druhou kapitolou, jelikož to byl právě on, který pomohl Bishopové přijmout nový způsob její tvorby, a který tak svým způsobem umožnil napsání...
|
|
|
Language, Thought and Nineteen Eighty-Four
Sailerová, Simona ; Beran, Zdeněk (vedoucí práce) ; Veselá, Pavla (oponent)
Na základě rozdílů mezi kulturami s primárně ústní tradicí a kulturami s tradicí písemnou tato práce zkoumá, jak samotná podstata písma a písemných záznamů, společně se všemi výhodami, přinesla i jistou rozluku v lidském vnímání, myšlení a vědění a jejich vztahu k vnějšímu a vnitřnímu světu. Potenciální slabiny, které toto vytváří, jsou zneužity Stranou v románu George Orwella 1984 a použity jako prostředek k nastolení a udržení její nadvlády. Jazyk je jedním z jejích hlavních nástrojů a také zásadní téma v románu. Práce se zaměřuje na následující aspekty a jejich vztah k jazyku: paměť a záznamy, čas a změna a význam a vědomí. Na rozdíl od prchavé povahy mluveného jazyka, písmo (a další druhy záznamů) umožňuje slovům, aby existovala jako objekty nezávislé na jejich "mluvčích" a na kontextu, ve kterém vznikly. Rapidní pokrok v produkci textů a v gramotnosti umožnil vytvoření rozsáhlého souboru záznamů, daleko většího a (ideálně) mnohem spolehlivějšího, než je kapacita individuální paměti. Kromě zjevných výhod, které to přináší, existuje - díky trvalosti textů a prestiži spojené s gramotností - představa, že externí záznamy jsou nadřazeny paměti jednotlivce. Podporováním této představy a zároveň úplnou kontrolou nad záznamy, a tedy možností je dle libosti měnit, se Straně podaří zpochybnit...
|
|
|
"A Serious Writer: Various Literary Techniques and Devices in the Selected Short Stories of Joyce Carol Oates from the 1960s and the Early 1970s
Rydlová, Daniela ; Ulmanová, Hana (vedoucí práce) ; Veselá, Pavla (oponent)
Sedm povídek z pera americké autorky Joyce Carol Oatesové je v této práci analyzováno z pohledu rozličných literárních technik, které Oatesová využívá ve svých dílech. Jedná se o povídky "Venkovská krev,"1 "Dívka na kraji oceánu,"2 "Kam jdeš a odkud?,"3 "Norman a vrah,4 " "Nebožtíci"5 a "Jak jsem rozjímala o světě uvnitř Detroitského nápravného zařízení a začala svůj život znovu."6 První část této práce je teoretická. Úvod etabluje Joyce Carol Oatesovou jako vážnou autorku a představuje její snahu o vyobrazení kultury a lidských charakterů své doby. Kapitola 2 vykresluje realitu 60. a 70. let 20. století v Americe a uvádí klíčové událostí, které se v těchto dvou dekádách odehrály. První část této kapitoly se soustředí na Detroit a "decivilizační proces," který je spojován s náhlým vzestupem násilí v americké společnosti 60. let. Druhá část se zabývá úsilím, které započalo na počátku tohoto období a pokračovalo i v průběhu 70. let. To zpochybnilo roli nejen hodnot vyšších vrstev společnosti, ale i samotného prezidenta. Poslední část této kapitoly obsahuje základní shrnutí hnutí za občanská práva a protestů v americké společnosti obecně. Další kapitola pak uvádí několik autorů, kteří Oatesovou nepochybně ovlivnili, a literární proudy a techniky, jež se v díle této autorky objevily: realismus,...
|
|
|
Setting in Poe's Short Stories and Its Relationship to Characters
Nekvasilová, Klára ; Procházka, Martin (vedoucí práce) ; Veselá, Pavla (oponent)
Práce analyzuje prostorové umístění děje ve vybraných povídkách Edgara Allana Poea. Navíc se zabývá i problematikou časového umístění děje. Analýza čerpá zejména z děl Daniely Hodrové "Místa s tajemstvím" a "Poetika míst." Pro práci byly vybrány Poeovy povídky "Sud vína amontilladského," "Černý kocour," "Zrádné srdce," "Eleonora," "Pád domu Usherů," "Maska červené smrti," "Oválný portrét," "Jáma a kyvadlo" a "Ligeia." Bakalářská práce zjišťuje, jak prostorové umístění děje v těchto povídkách souhlasí s konceptem "místa s tajemstvím," který Daniela Hodrová ve svém díle zkoumá a definuje. Současně se práce zaměřuje i na koncept "postavy s tajemstvím," jelikož dle Hodrové jsou postavy a místa v literárních dílech neoddělitelně propojeny. Hlavním cílem práce tedy je nejen prokázat, že prostory v Poeových povídkách spadají do kategorie "místa s tajemstvím," ale především prozkoumat, jak se postavy a místa v jednotlivých povídkách vzájemně ovlivňují. Práce je započata třemi teoretickými kapitolami, které slouží jako základ pro následnou analýzu. Nejprve jsou díla Edgar Allan Poea a Daniely Hodrové zařazeni do kontextu. V případě E. A. Poea se jedná o kontext romantické a gotické literatury, která je představena jak v anglickém, tak v americkém kontextu. Daniela Hodrová je uvedena současně s osobnostmi,...
|
|
|
The Image of Death in Selected Works of Contemporary American Indian Literature
Glatzová, Zuzana ; Veselá, Pavla (vedoucí práce) ; Kolinská, Klára (oponent)
Tématem této bakalářské práce je současná literatura severoamerických indiánů. Cílem práce je zkoumat, jakým způsobem vybraní zástupci této minoritní literatury zobrazují smrt. Ke kompletnímu pochopení postoje původních obyvatel Ameriky ke smrti je taktéž nutno zauvažovat nad jejich tradiční spiritualitou a jak ta se staví k otázce smrti. Tradiční spiritualita se začala proměňovat s příchodem evropských osadníků. Tradiční způsob indiánů byl narušen a z nich se stali oběti vykořisťování. Nejen, že byli likvidováni fyzicky, taktéž jejich kultura byla cíleně potlačována. Tyto události přispěly ke změně v chápání smrti, což se odráží v současné literatuře amerických indiánů. Zkoumána budou následující díla: Obřad od Leslie Marmon Silko, Stopy1 od Louise Erdrich a Dům z úsvitu od N. Scotta Momadaye. Práce je rozdělena na teoretickou a praktickou část. Cílem teoretické části je nastínit rysy tradiční spirituality severoamerických indiánů před kolonizací Ameriky. Taktéž má za úkol představit kulturní střet mezi indiány a bílými osadníky, a jak se tradiční spiritualita vyvíjela pod tlakem křesťanství a asimilačních snah vedených nově formovanými Spojenými státy. Praktická část se skládá ze tří kapitol, z nich každá se soustředí na jeden z vybraných románů, ve kterých analyzuje způsoby, za pomocí kterých...
|
|
|
The Political Aspect of Literature: Criticism of a (Neo)conservative Community
Kašparová, Karolína ; Roraback, Erik Sherman (vedoucí práce) ; Veselá, Pavla (oponent)
Politický aspekt literatury - zvláště pak beletrie - vždy vzbuzoval vášnivé diskuze, a to jak v akademickém prostředí, tak v mainstreamových médiích. Nezohledňování tohoto aspektu ochuzuje literární díla o část jejich kontextu a působivosti, redukujeme-li je však na pouhé politické manifesty, dojde k umenšení estetické hodnoty těchto děl a potlačuje to jejich beletristickou povahu. Je také nutné vzít v úvahu skutečnost, že politika literárních děl z velké části odráží historický kontext, a autor ji tedy nemůže zcela ovládat. Tato práce si klade za úkol probádat, jak funguje politický aspekt literatury, a to na příkladu dvou románů, které kriticky vykreslují život v neokonzervativní komunitě. Těmito romány jsou Příběh služebnice od Margaret Atwoodové a Stepfordské paničky od Iry Levina. Atavistické komunity zobrazené v těchto románech jsou vykresleny tak, aby se jevily jako neliberální, nedemokratické, nebo dokonce fašistické. Jejich analýza vyžaduje výzkum nejenom v oblasti literární teorie (či teorie umění), ale i v oblasti filozofické. Práce zahrnuje dva proudy výzkumu - první cílí na komunitu samotnou a na její totalizační tendence, kde jsou velmi důležitá díla Hannah Arendtové a Roberta Esposita, protože zachycují dynamiku komunity a vysvětlují, jak a proč vzniká komunita, která se snaží...
|
|
|
Feminist Science Fiction: Cherie Priest's The Clockwork Century
Nováková, Petra ; Veselá, Pavla (vedoucí práce) ; Robbins, David Lee (oponent)
Feministická Sci-fi Literatura: Mechanické století Cherie Priest Magisterská Práce Petra Nováková Abstrakt Marleen S. Barr, průkopnice feministické kritiky vědeckofantastické literatury, je otevřenou komentátorkou genderové nerovnosti v tomto žánru. Ve svých dílech Feministické fabulaci: Vesmírná / Postmoderní beletrie a v Budoucích ženách: Kritické antologii Barr definuje feministickou science fiction jako metafikci o patriarchální literatuře. Vymezuje se vůči autorům i kritikům, kteří recyklují příběhy limitované patriarchálním pojetím světa, a odmítá se podílet na propagaci literatury, v níž jsou ženy umlčeny či se stanou pouhými módními doplňky mužského hrdiny, které se chovají stereotypně ženským způsobem. Přestože Barr se zaměřuje na sci-fi literaturu orientovanou do budoucnosti a na zkoumání vesmíru, její analýza situace a postavení ženských postav je aplikovatelná i na žánr steampunku. Z tohoto pohledu může být feministická steampunk literatura chápána jako meditace o zavedených genderových normách. Tvorba Cherie Priest je zdárným příkladem inovativního přehodnocení genderových stereotypů, k čemuž Barr vyzývá ve svých kritických esejích. Jako žena i spisovatelka vědecko-fantastické literatury zvolila ve své steampunk sérii Mechanické století feministický přístup k science fiction. Ve svých románech...
|
|
|
The Concept of Property in the Context of Early American Political Writing
Čabartová, Kristýna ; Robbins, David Lee (vedoucí práce) ; Veselá, Pavla (oponent)
Když sledujeme hodnoty, které se opakovaně objevují v rané americké literatuře, setkáváme se s ideály jako jsou svoboda, volnost a individualita. Ačkoliv majetek a vlastnictví jsou také klíčové v rámci ideologie a motivace Američanů, tyto pojmy se objevují v určitých kontextech velmi zřídka a jsou z nich často i úplně vynechány. Navzdory tomu, majetek byl vždy klíčovou záležitostí v americké kultuře a ekonomická výhodnost byla vždy na předním místě jak na politické tak na individuální úrovni. Tento jev lze pozorovat napříč celou americkou historií od jejího počátku až po současnost. Přesto existuje zvláštní trend v politických textech podceňovat důležitost majetku. V minulosti se o jeho důležitosti nespekulovalo (stačí nám se jen podívat na práce fylozofů jako byl John Locke) ale Američané na venek zaměnili majetek za svobodu. Navzdory tomu důležitost majetku nelze podceňovat. Díky analýze politických textů můžeme vidět, jak je uváděn jako podmínka pro svobodu a bezpečnost i když není centrálním tématem žádného hlavního raného amerického politického textu. Tato práce se zaměřuje na pojetí majetku v kontextu raných amerických politických dokumentů v období osmnáctého a devatenáctého století a čerpá z textů, jako jsou Deklarace nezávislosti, Listy federalistů, Antifederalistické dokumenty, Zdravý...
|
host ::
RSS.