|
|
Příjem a využití různých forem dusíku u rostlin pšenice
Raimanová, Ivana ; Haberle, Jan (vedoucí práce) ; Vaněk, Václav (oponent) ; Gloser, Vít (oponent)
77 7. Závěry Cílem disertační práce bylo hodnocení fyziologických a agronomických aspektů příjmu a následného využití hlavních forem N u pšenice. Shrnutí hlavních výsledků je dále uvedeno. Pšenice patří mezi druhy rostlin, které jsou citlivé k toxickému působení amonného iontu a zároveň negativně reagující na nízké pH. U rostlin, které měly jako jediný zdroj dusíku NH4 + byly pozorovány symptomy toxicity - omezený růst kořenů, nižší R/S poměr, deficit esenciálních kationtů (K+ , Ca2+ , Mg2+ ) a akumulace amonných iontů v nejstarších listech. Tyto projevy byly z velké části potlačeny zvýšením pH živného roztoku. Nízké pH působilo negativně i na rostliny z nitrátové varianty. Dostupnost obou forem dusíku toxické působení amonných iontů zmírňuje. Zdá se, že výrazná acidifikace rhizosféry vyvolaná příjmem amonných iontů je hlavní příčinou negativní růstové reakce rostlin pšenice. Kinetické parametry příjmu (Vmax a Km), charakterizující vysoko-afinitní příjmový systém, mohou sloužit pro hodnocení vnitrodruhových a mezidruhových rozdílů v efektivitě příjmu nitrátů a amonných iontů. Oba sledované druhy pšenice (T. aestivum a T. durum) se vyznačují vyšší maximální rychlostí (Vmax) pro příjem amonných iontů v porovnání s nitráty a současně lepší osvojovací schopností pro nitráty (nižší Km). Rozvoj kořenového systému...
|
|
|
Postava kněze v české literatuře 19. století
Trdlica, Vilém ; Vaněk, Václav (vedoucí práce) ; Hošna, Jiří (oponent)
Práce analyzuje prozaická díla české literatury 19. století, ve kterých vystupuje postava kněze, a interpretuje pasáže vybraných prací K. V. Raise, K. Klostermanna, J. Š. Baara, I. Herrmanna a B. Němcové. Prózy, které rozpracovávají psychologii postav kněží hlouběji, jsou zasazeny do venkovského prostředí. Kněží v nich vstupují s farníky do různých vztahů i konfliktů. Je tak ilustrován buď obraz tradiční vesnice, nebo naopak její výrazné proměny. V práci je věnován prostor také analýze popisu vzájemných vztahů mezi kněžími. Pro postavu kněze v české literatuře je charakteristické, že s věřícími komunikuje zejména prostřednictvím svého úřadu, ale že často projevuje své sociální cítění i nad jeho rámec. Práce dospívá k závěru, že kněz je v české literatuře 19. století vnímán i představován jako postava s převažujícími pozitivními rysy.
|
|
| |
|
|
Rým a strofika v českém verši, obzvláště u Jana Nerudy
Říha, Jakub ; Vaněk, Václav (vedoucí práce) ; Tureček, Dalibor (oponent) ; Wiendl, Jan (oponent)
Předkládaná práce se zaměřuje na dvě rozsáhlé oblasti teorie a historie českého verše: rým a strofiku. V první části, věnované rýmu, je po historickém a terminologickém úvodu představen ucelený popis a výklad norem rýmu v českém sylabotonickém verši (19. století), metodologicky vycházející z tradic českého strukturalismu. Charakteristika norem rýmu v ostatních versifikačních systémech a ve volném verši je podána ve zvláštním oddílu. Druhá část, věnovaná strofice, přináší obdobně koncipovaný výklad o strofických formách v českém sylabickém a sylabotónickém verši, inspirovaný vzhledem k absenci domácí tradice francouzskou metrikou. Vedle terminologického a metodologického aparátu obsahuje druhá část výčet a rozbor základních strofických forem v českém verši. Samostatný oddíl je v druhé části věnován nevelké skupině časoměrných strof užívaných v českém verši. Třetí část práce přináší tři případové studie věnované rýmu a strofice v české poezii druhé poloviny 19. století, se zvláštním zřetelem k dílu Jana Nerudy. Studie pojednávají (1) o problematice rýmu v poezii májovců, (2) o rytmické stránce Nerudova rýmu a (3) o strofice v básnickém díle Jana Nerudy. Klíčová slova: versologie - rým - strofika - májovci - Neruda, Jan
|
|
|
Ženské postavy v raných prózách Julia Zeyera
Kumžáková, Karolína ; Vaněk, Václav (vedoucí práce) ; Činátlová, Blanka (oponent)
Práce pojednává o ženských postavách v raných románech Julia Zeyera. Východiskem práce je Šaldův výrok, kterým rozděluje ženské postavy na anděly a lítice a ve kterém upozorňuje na silnou pozici ženy v Zeyerově díle. Práce se zabývá platností tohoto dělení v románech Ondřej Černyšev, Román o věrném přátelství Amise a Amila a Gompači a Komurasaki. Zaměřuje se tedy na rozdíly v uměleckém ztvárnění ženských a mužských postav, věnuje se polaritě ženy-anděla a ženy-démona a komplexně zkoumá pozici ženské postavy v díle Julia Zeyera.
|
|
|
Postavy a příběhy ze dna Prahy v beletristické reflexi na přelomu 19. a 20. století
Bartoňová, Barbora ; Vaněk, Václav (vedoucí práce) ; Wiendl, Jan (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá literaturou, která na přelomu devatenáctého a dvacátého století v různých žánrech zpracovávala problematiku "pražské spodiny", tedy skupiny sociálně vyčleněných a ponižovaných obyvatel Prahy. Jejím hlavním cílem je charakterizovat postavu bezdomovce, člověka bez přístřeší, neboli "pražského tuláka", který se coby specifická literární postava v této literatuře opakovaně objevuje. Tato práce popisuje několik konkrétních pražských tuláků, které posléze porovnává s literárním typem tuláka (teoretické poznatky o této postavě přejímá z prací Daniely Hodrové) a ukazuje, ve kterých aspektech jsou ovlivněni prostředím velkoměsta, v němž žijí. Vedle toho také nahlíží, jakým způsobem je ve sledovaných dílech zobrazován prostor Prahy, neboť pražský tulák je se svým městem pevně spjat a do značné míry je jím determinován. Primárně se práce zabývá díly prozaickými (bylo do ní však zařazeno i několik dramat) a snaží se zaměřit především na dnes již nepříliš dobře známé autory, jako byli R. J. Kronbauer, K. L. Kukla, V. Plaček, F. L. Šmíd, J. Hais Týnecký a další. Klíčová slova Praha, "pražská spodina", tulák, žebrák, sociální problematika, literární postava, prostor
|
|
|
Reflexe bělohorské doby v české historické próze 19. století
Bruknerová, Tereza ; Vaněk, Václav (vedoucí práce) ; Merhaut, Luboš (oponent)
(česky) Tématem bakalářské práce je reflexe bělohorských událostí a života v pobělohorské době v česky psané beletrii 19. století. Na vybraných prozaických dílech (především Jiráskových) bude ukázáno, jak byla v 19. století formující se českou společností vnímána bělohorská bitva a především její důsledky. Pozornost bude věnována zejména tomu, jak se v jednotlivých historických prózách utvářel bělohorský mýtus a s jakými národními a politickými zájmy a ideály, případně s jakými odlišnostmi a preferencemi, jednotliví autoři k bělohorské látce přistupovali.
|
|
|
Autorská pohádka první poloviny dvacátých let 20. století
Meixnerová, Karolína ; Vaněk, Václav (vedoucí práce) ; Králíková, Andrea (oponent)
Cílem této bakalářské práce je pokusit se popsat žánr autorské pohádky. Zaměříme se především na období dvacátých let 20. století, kdy tento žánr zaznamenal největší rozmach. Při definici autorské pohádky jakožto speciálního druhu příběhu s pohádkovými prvky budeme vycházet z klasifikace Hany Šmahelové a Very Vařejkové. Abychom co nejlépe postihli charakteristické rysy autorské pohádky, rozhodli jsme se podpořit teoretickou část interpretací vybraných textů, jejichž vznik podstatně ovlivnil celou vývojovou linii žánru. Práce se bude konkrétně opírat o srovnání sociální pohádky (J. Wolker, M. Majerová), pohádky s tematikou války (R. Medek) a s tematikou domova (J. John), a konečně autorských pohádek obsažených v trojici sborníků Nůše pohádek (1918, 1919, 1920).
|
|
|
Proměny religiozity v ještědských prózách Karoliny Světlé
Kamenická, Andrea ; Vaněk, Václav (oponent) ; Heczková, Libuše (oponent)
Rigorózní práce s názvem "Proměny religiozity v ještědských prózách Karoliny Světlé" se zabývá rozbory ještědských románů spisovatelky Karoliny Světlé. Prostřednictvím analýzy proměn náboženského vědomí postav a následné interpretace vystihuje charakteristiku podob lidové zbožnosti v prózách. Cílem práce je reflektovat vývojové proměny prozaických děl Karoliny Světlé a interpretovat je na pozadí námi stanovených problémových okruhů dobového pojetí zbožnosti a přístupů k samotné víře. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Pohádkové drama na přelomu 19. a 20. století
Šestáková, Kristýna ; Vaněk, Václav (vedoucí práce) ; Wiendl, Jan (oponent)
Cílem této bakalářské práce je pokusit se definovat a charakterizovat žánr pohádkového dramatu a pomocí jednotlivých her také postihnout proměny v rámci celého žánru. Při definici pohádkového dramatu zohledníme především prvky, kterými se pohádkové drama odlišuje od pohádky. Co se týče proměn žánru, zaměříme se nejprve na zahraniční autory, poté se budeme věnovat autorům českým. Pro charakteristiku proměn žánru v Čechách bylo zvoleno sedm textů, u nichž si budeme všímat okolností vzniku, kompozice, recepce, dále motivů, způsobu zobrazení časoprostoru a psychologie postav.
|
host ::
RSS.