|
|
Metabolická aktivita mezofilních zákysů při výrobě sýrů s bílou plísní
Štěpničková, Jana ; Vítová, Eva (oponent) ; Babák, Libor (vedoucí práce)
Diplomová práce byla prováděna ve společnosti Pribina s.r.o. a byla zaměřena na sýry s bílou plísní na povrchu. Práce se zabývala sledováním průběhu kysacích křivek u používaných zákysů a to na základě měření teploty, titrační kyselosti a pH v určitých časových intervalech. Kysací křivka byla vyhodnocena jako nepřímé stanovení změny kyselosti zákysu za jednotku času. Dále byla měřena aktivita jednotlivých zákysů a to na základě měření změny pH za jednotku času. Byl sledován vliv kultivačních podmínek na změny chování bakteriálních kultur, kdy sledované zákysy byly složeny z mezofilních a termofilních bakteriálních kmenů.
|
|
|
Jeřabiny - nutriční charakteristika a využití v potravinářství
Andrlová, Kateřina ; Vítová, Eva (oponent) ; Vespalcová, Milena (vedoucí práce)
Bakalářská práce je orientována na jeden z méně využívaných druhů drobného ovoce – na jeřabiny. Podává přehled především o biologicky aktivních látkách obsažených v tomto ovoci a o využití plodů v lidské stravě. Úvodní část je zaměřena na botanický popis rodu jeřáb Sorbus. Dále jsou zde uvedeny nejznámější druhy rodu jeřáb. Největší pozornost je věnována druhu jeřáb obecný Sorbus aucuparia, jehož odrůdy poskytují sladké a výživově hodnotné plody. Druhá část práce je věnována popisu biologicky aktivních látek obsažených v jedlých jeřabinách. Nejcennější z nich jsou vitamin C, flavonoidní látky (kvercetin, kampferol), fenolické sloučeniny (kys. chlorogenová) a pektiny. Možnosti zpracování jeřabin na nejrůznější konzervárenské výrobky jsou obsahem další části práce. Vyrábějí se z nich kompoty, marmelády, kandované ovoce, želé a šťávy. Lze z nich vyrábět i víno, mošt a likér. V závěru práce jsou popsány metody stanovení vybraných obsahových látek jeřábu (vitaminu C a pektinů). Jsou zde zmíněny především metody manuální.
|
|
|
Kvasinky v procesu výroby vína
Horká, Daniela ; Vítová, Eva (oponent) ; Vránová, Dana (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se zabývá sledováním vlivu kvasinek na proces výroby vína a na jeho konečné vlastnosti. Byla provedena izolace a identifikace kvasinek ve vzorku moštu odrůdy Veltlínské zelené s využitím základních mikrobiologických operací a molekulárně-biologické metody založené na PCR – RFLP. V další části práce bylo provedeno sledování chemických změn v kvasícím moštu odrůdy Hibernal pomocí spektrofotometrických metod. Měřenými parametry bylo pH a celková antioxidační aktivita kvasícího moštu. Při výrobě vína Hibernal byla použita autochtonní kvasinka izolovaná v loňském roce v naší laboratoři z povrchu bobulí. V rámci literární rešerše byla vyhledána odborná literatura k zadanému tématu, v práci je pak stručně popsána historie vinařství, charakteristika révy vinné, morfologická stavba a chemické složení hroznů, jednotlivé fáze technologie výroby vína, závěrečné úpravy vína a principy využitých metod.
|
|
|
Příprava a studium vybraných éterických olejů
Chmelová, Nikola ; Vítová, Eva (oponent) ; Zemanová, Jana (vedoucí práce)
Teoretická část této práce je zaměřená na charakteristiku, účinky a využití éterických olejů. Zároveň jsou popsány metody vhodné pro izolaci éterických olejů z rostlinných materiálů, možnosti identifikace a metody vhodné pro posouzení jejich kvality. V experimentální části byl připraven éterický olej z rostliny rýmovníku (Plectranthus amboinicus) a máty peprné (Mentha piperita). Pro izolaci byly použity metody ethanolová extrakce a automatická extrakce hexanem pomocí přístroje Gerhardt Soxtherm. Látky obsažené v silici z rýmovníku a máty byly analyzovány pomocí plynového chromatografu s hmotnostním detektorem. Cílem práce bylo zjistit, jaké potenciálně alergenní látky jsou obsaženy v silicích.
|
|
|
Změny v obsahu gliadinových frakcí bílkovin u dvou genotypů ozimé pšenice s rozdílnou délkou vegetační doby v reakci na zvýšenou koncentraci oxidu uhličitého.
Janíčková, Vlasta ; Vítová, Eva (oponent) ; Hrstka, Miroslav (vedoucí práce)
Tato diplomová práce se zabývá vlivem zvýšené koncentrace CO2 (700 mol·mol-1) na obsah proteinů gliadinové frakce pšenice ozimé (Triticum aestivum) rané odrůdy Avenue a pozdní odrůdy Tobac. Pro separaci gliadinových proteinů byla použita metoda A-PAGE a následná kvantifikace byla provedena počítačovou denzitometrií. Byl zjištěn významný vliv genotypu na gliadinovou frakci lepkových proteinů. Vlivem zvýšené koncentrace CO2 došlo ke snížení obsahu gliadinových frakcí odrůdy Avenue, naopak obsah gliadinových frakcí odrůdy Tobac při zvýšené koncentraci CO2 vzrostl. Působením zvýšené koncentrace CO2 byl u odrůdy Avenue zaznamenán výrazný rozdíl celkového obsahu gliadinových frakcí a frakce 1,2-gliadinů. U odrůdy Tobac byl zjištěn výrazný rozdíl pouze u gliadinové frakce 1,2.
|
|
|
Srovnání obsahu anthokyanových barviv ve vybraných odrůdách bezu černého a vinných hroznů
Becková, Eliška ; Vítová, Eva (oponent) ; Vespalcová, Milena (vedoucí práce)
Náplní této diplomové práce je srovnání obsahu anthokyanových barviv v různých odrůdách šlechtěného bezu černého (Sambucus nigra L.). Dále byl studován vztah mezi obsahem anthokyanových barviv ve vybraných vzorcích modrých odrůd hroznů (Vitis vinifera L.) a poloze trati, kde byly hrozny vypěstovány. Teoretická část práce charakterizuje plody černého bezu a vinné hrozny po stránce botanické, chemické a po stránce jejich využití v potravinářském průmyslu. Dominantní částí této kapitoly je popis anthokyanových barviv a možnosti jejich stanovení v černém bezu a vinných hroznech. Důraz je při tom kladen na metody pH-diferenciální a vysokoúčinnou kapalinovou chromatografii. Experimenty jsou rozděleny na dvě části. Cílem první experimentální části je porovnání celkového obsahu anthokyanů v patnácti odrůdách černého bezu. Z provedených analýz vyplývá, že z hlediska obsahu anthokyanů jsou pro pěstování černého bezu na území České republiky nejvhodnější odrůdy Mammut, Samyl, Reise aus Vossloch a Haschberg. Druhá experimentální část uvádí přehled celkového obsahu anthokyanů v devíti modrých odrůdách vinné révy pěstovaných v mikulovské oblasti. Aplikovanými metodami stanovení byly stejně jako v první části HPLC a pH-diferenciální. Nejvyšší obsah barviv byl nalezen v odrůdách Alibernet a Neronet. Současná studie zaměřující se na vhodnost polohy viniční tratě poukázala na jižní až jihovýchodní orientaci výsadby. Závěrem experimentální části bylo provedeno srovnání obou metod stanovení. Metoda vysokoúčinné kapalinové chromatografie poskytovala velmi přesné výsledky oproti méně náročné pH-diferenciální metodě stanovení. Tuto lze doporučit pouze pro orientační stanovení obsahu anthokyanů v reálných vzorcích.
|
|
|
Aplikace spektrálních a nespektrálních analytických metod pro sledování kvality kečupů
Havlíčková, Barbora ; Vítová, Eva (oponent) ; Diviš, Pavel (vedoucí práce)
Cílem diplomové práce bylo ověření použitelnosti technik elementární analýzy a molekulové spektrometrie pro zkoumání autenticity kečupu. Pro ověření podílu refraktometrické sušiny vnesené do kečupu z rajčat byla použita analýza obsahu draslíku a lykopenu. Byly připraveny kečupy s různým obsahem rajčat a následně byly vytvořeny modely, které byly použity pro ověření podílu refraktometrické sušiny vnesené do kečupu z rajčat u kečupů z obchodní sítě. Výsledky práce prokázaly, že množství lykopenu je problematický marker pro ověřování autenticity kečupu, neboť během výroby kečupu dochází k degradaci lykopenu. Naopak množství draslíku v kečupech se ukázalo být dobrým markerem pro sledování autenticity kečupu. Model založený na obsahu draslíku v kečupech fungoval spolehlivě, dosažené odchylky od množství použitých rajčat pro výrobu kečupu uváděné na obalech byly menší než 10 %. Vyšších odchylek bylo dosahováno v kečupech s minimálním povoleným obsahem rajčat a to až 20 %. Koncentraci draslíku v kečupech s nižším obsahem použitých rajčat může výrazně ovlivnit přídavek dalších složek do kečupu (cibule, česnek, mrkev, jablko apod.). Kromě použité technologie výroby kečupu má výrazný vliv na model pro ověření autenticity kečupu také zralost rajčat.
|
|
|
Senzorická jakost vybraných druhů piva
Lišková, Michaela ; Divišová, Radka (oponent) ; Vítová, Eva (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce pojednává o senzorickém hodnocení vybraných druhů piv. Teoretická část byla zaměřena na výrobu sladu a piva a surovin k tomu potřebných a byl také popsán úvod do senzorické analýzy. Experimentální část byla zaměřena na vlastní hodnocení. K senzorickému hodnocení bylo přizváno 19 neškolených hodnotitelů FCH VUT v Brně, kteří pomocí připraveného formuláře hodnotili 5 vzorků vybraných druhů piv. Pro hodnocení vzhledu a barvy, chuti a vůně, plnosti, říznosti, pěnivosti, hořkosti, příp. cizí chuti a vůně u jednotlivých vzorků byla použita nestrukturovaná grafická stupnice se slovním popisem krajních bodů. Pro celkové hodnocení přijatelnosti vzorku byla využita pětibodová kategorová ordinální stupnice. Výsledky analýzy byly poté graficky a statisticky zpracovány.
|
|
|
Charakterizace lipidů v čerstvých sýrech
Vaňková, Veronika ; Křikala, Jakub (oponent) ; Vítová, Eva (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se zabývá stanovením mastných kyselin ve vzorcích čerstvých sýrů bez/s přídavkem rostlinných extraktů (rýmovník, echinacea), vyrobených v laboratorních podmínkách na FCH VUT v Brně. Teoretická část je věnována obecné charakterizaci lipidů a mastných kyselin (MK). V další části práce je rozebíraná charakterizace, rozdělení a způsoby výroby sýrů se zaměřením hlavně na sýry čerstvé, kterými se tato práce zabývá. Závěr teoretické části je věnován plynové chromatografii, jako metodě stanovení mastných kyselin ve vzorcích sýrů. V experimentální části byl stanoven obsah mastných kyselin ve vzorcích čerstvých sýrů. Pro extrakci lipidů ze vzorků sýrů byla použita metoda dle ČSN EN ISO 1735, pro přípravu methylesterů mastných kyselin byla použita kyselá esterifikace s bortrifluoridem jako katalyzátorem. Vlastní stanovení methylesterů mastných kyselin bylo provedeno pomocí plynové chromatografie s plameno-ionizačním detektorem (GC-FID). Celkově bylo ve všech vzorcích identifikováno 14 mastných kyselin ve formě vázané a volné. Ve všech vzorcích převažovaly kyseliny myristrová, palmitová, stearová a olejová, což je v souladu se znalostmi o složení mléčného tuku. Ze získaných výsledků vyplývá, že i přes nepatrné rozdíly v obsahu jednotlivých MK, přídavek extraktů nemá výrazný vliv na složení MK v čerstvých sýrech.
|
|
|
Sledování nutričního profilu jedlých tuků a olejů po kulinářských úpravách
Chadimová, Markéta ; Vítová, Eva (oponent) ; Němcová, Andrea (vedoucí práce)
Tato diplomová práce studuje změny nutričního složení (zejména změny tuků) u vybraných tuků a olejů po různých kulinářských úpravách a při jejich skladování za nevhodných podmínek. Tuky a oleje se řadí mezi tzv. triacylglyceroly, tedy jsou složeny z glycerolu a tří mastných kyselin. Právě mastné kyseliny navázané na glycerol určují vlastnosti tuku a jeho stabilitu. K analýze bylo využito osm druhů tuků a olejů (slunečnicový olej, řepkový olej, olivový olej, kokosový olej, lněný olej, máslo, ghí a sádlo). Vzorek lněného oleje byl po dobu 3 měsíců uchováván v nepříznivých podmínkách pro jeho skladování, tedy na světle a v teple. Ostatní tuky a oleje byly využity na smažení, pečení, dušení, grilování a fritování masa a cibule. Cílem této práce bylo porovnat změny složení mastných kyselin a jejich vliv na oxidační stabilitu, změny tukových čísel a porovnat množství vitamínu E obsaženého v jednotlivých olejích před a po úpravách. Z výsledků analýzy bylo zjištěno, že u vzorků tuků nedošlo po kulinářských úpravách ani po nevhodném skladování k výrazným změnám tukových čísel, mastných kyselin ani vitamínu E. Z toho usuzuji, že tuky a oleje byly vystaveny vysokým teplotám a nevhodným podmínkám krátkou dobu. Největší rozdíl ve složení mastných kyselin byl naměřen u slunečnicového oleje, kdy bylo po úpravě naměřeno vyšší množství trans mastných kyselin a celkově bylo naměřeno nižší zastoupení PUFA než před úpravou. Jelikož má slunečnicový olej vysoký obsah polynenasycených MK a nízký bod zakouření, byl tento výsledek předpokládán. Nejvyšší koncentrace vitamínu E byla zjištěna v řepkovém oleji.
|
host ::
RSS.