|
|
Ludmila Žofková. Život a dílo
Žáková, Kateřina ; Váňová, Růžena (vedoucí práce) ; Koťa, Jaroslav (oponent)
Cílem této práce je přiblížit čtenáři život a dílo jedné z osobností české reformní pedagogiky 20. a 30. let 19. století, Ludmily Žofkové. V úvodní části se seznámíme s životem paní Žofkové tak, jak na něj ve svých rukopisech vzpomínala. Další část práce je věnována pedagogické činnosti, jakémusi pedagogickému životopisu. Před analýzou bakovského pokusu si připomeneme české a světové pedagogické tendence počátku 20. století. Samotná analýza pokusu je stěžejní částí této práce. Je rozdělena do třech kapitol. V Didaktické analýze se pokusíme nahlédnout na bakovský plán pohledem didaktiky. V kapitole Podmínky nás práce seznámí s tím, jaké podmínky předpokládala realizace bakovského pokusu a jakým podmínkám museli ve skutečnosti bakovští učitelé čelit. Poslední kapitola nazvaná Výchovné aspekty a prostředky nám představí, jaké výchovné cíle si bakovský pokus kladl a jaké prostředky k realizaci cílů využil. Poslední část práce je věnována výuce českého jazyka na bakovské škole a pracovním učebnicím českého jazyka, které Ludmila Žofková napsala. Věřím, že tato práce přinese nové poznatky a inspirace k pedagogické činnosti učitelů.
|
|
|
České ženské učitelské spolky v období první republiky 1918-1939
Kurzweilová, Jolana ; Váňová, Růžena (vedoucí práce) ; Koťa, Jaroslav (oponent)
(česky) Tato práce se zabývá ženskými učitelskými spolky v období let 1918 - 1939. Sleduje vývoj vzdělávání žen v souvislosti s jejich pracovním uplatněním a s jejich účastí ve spolkovém životě. Prvními profesními spolky, které ženy zakládaly, byly spolky učitelské. Práce uvádí přehled ženských učitelských spolků a sleduje základní oblasti jejich činností. Šlo zejména o uvedení ústavou dané rovnoprávnosti žen do reality, zlepšení sociálního a ekonomického postavení učitelek a o účast v reformním hnutí. Pro konkrétní představu o činnosti ženského učitelského spolku je podrobně představen Svaz učitelstva odborných škol pro ženská povolání. Tyto školy, tzv. školy rodinné, jsou také v práci blíže charakterizovány. Následuje základní přehled působení Svazu v průběhu daného období a popis jeho organizace. V dalších kapitolách jsou detailně ukázány aktivity tohoto spolku v oblastech, které byly předmětem jeho největšího zájmu. Svaz je ukázán jako feministická organizace, bojující za zájmy učitelek i žen obecně a obhajující zájmy ženského odborného školství. Závěr práce se věnuje významu ženských učitelských spolků. Zdroje, z nichž práce vychází, jsou odborná literatura včetně kvalifikačních prací, dobový tisk (časopisy ženských učitelských spolků) a archivní materiály Svazu odborných škol pro ženská povolání.
|
|
|
Systém předbělohorského konfesijního školství
Richter Musilová, Oldřiška ; Váňová, Růžena (vedoucí práce) ; Kasper, Tomáš (oponent)
Systém předbělohorského konfesijního školství Abstrakt: Období předbělohorských dějin patří v kontextu evropského vývoje k etapě, která přinesla mimořádný rozvoj českého školství na úrovni latinské vzdělanosti. Odborná literatura klade v tomto smyslu české městské latinské školství na přední místo v evropském vývoji. Dobový systém latinského školství však byl úzce provázaný s odlišným konfesijním zázemím. V Čechách vedle sebe existovaly v době předbělohorské dva základní systémy latinského školství, které se lišily svým konfesijním zázemím. Na straně protestantské to byly latinské školy utrakvistické, fungující pod centrálním dozorem univerzity, a na straně katolické postupně budovaná gymnázia jezuitská, jejichž jednotnou správu i chod zajišťovalo vedení řádu. Obě soustavy škol vytvářely zázemí i pro ideové působení dvou základních konfesijních proudů, na jejichž základě se vymezovaly i základní politické síly v zemi. Konfesijně definované školy vytvářely uvedeným nábožensko- politickým silám prostor nejen pro ovlivňování nastupujících generací obyvatelstva, ale prostřednictvím náboženského vzdělávání podporovaly i formování a upevňování hlavních konfesijních proudů v zemi. Komparace obou základních systémů latinských škol v předbělohorských Čechách odhalila řadu jejich společných znaků, ale také...
|
|
|
Historický vývoj volnočasových aktivit ve Varnsdorfu (1945-1989)
Louková, Barbora ; Váňová, Růžena (vedoucí práce) ; Tvrzová, Ivana (oponent)
Diplomová práce se zaměřuje na historický vývoj volnočasových aktivit v severočeském městě Varnsdorf, podrobněji se zabývá obdobím od roku 1945 do roku 1989. Součástí textu je kapitola, která obecně popisuje problematiku volného času a kapitola věnující se stručnému vývoji volnočasových aktivit do roku 1945 ve Varnsdorfu. Zmiňuje Josefa Mašína jako významnou osobnost ovlivňující volnočasové aktivity ve městě. Klíčová slova: pedagogika volného času, historický vývoj, volnočasové aktivity, Varnsdorf, Josef Mašín
|
|
|
Učitelská jednota Komenský v Mladé Boleslavi (1871-1940)
Toužimská, Jana ; Váňová, Růžena (vedoucí práce) ; Koťa, Jaroslav (oponent)
Diplomová práce Učitelská jednota Komenský v Mladé Boleslavi 1871-1940 sleduje na pozadí sedmdesátiletého historického vývoje učitelského spolku působícího v mladoboleslavském regionu profesní, společenský a sociální růst českého učitelstva a jeho vliv na tehdejší společnost. První část práce je věnována okolnostem a potřebám učitelstva, které vedly k zakládání učitelských spolků a k počátkům učitelského spolkového hnutí jako takového. Druhá část práce se soustřeďuje na působení konkrétního učitelského spolku nazvaného Učitelská jednota Komenský v posledním období vlády rakousko-uherské monarchie v letech 1871- 1918. Třetí část diplomové práce, věnovaná činnosti spolku v letech 1918-1940 se zabývá postupem reformního hnutí v regionu, odbornou vědeckou a publikační činností učitelů a částečně i zápasem s nastupujícím nacismem. Hlavním těžištěm materiálů,obsažených v práci, je výzkum archivních materiálů spolku, uložených v okresním archivu v Mladé Boleslavi. Analýza těchto materiálů umožňuje vysledovat úsilí tehdejšího učitelstva o získání respektu a emancipovaného postavení pro svou profesi v tehdejší společnosti. Závěr vyzdvihuje dosud nedoceněnou úlohu učitelstva jak při procesu národní emancipace na konci devatenáctého století, tak při budování vzdělané české společnosti na začátku dvacátého století.
|
|
|
Vývoj vzdělávání učitelů dramatické výchovy
Malá, Klára ; Valenta, Josef (vedoucí práce) ; Váňová, Růžena (oponent)
Práce mapuje vývoj oboru dramatické výchovy, související změny ve školství a konkrétní podoby a možnosti vzdělávání učitelů dramatické výchovy. Podrobněji se zaměřuje na období od 60. let 20. století (počátky ustanovování oboru) do konce let devadesátých (změny spojené se zřízením vysokoškolského studia dramatické výchovy). Vývoj je členěn do šesti období podle významných změn ve vývoji vzdělávání učitelů dramatické výchovy. Práce sleduje proměny systému vzdělávání učitelů dramatické výchovy, popisuje vzdělávací kurzy a semináře (jejich cíle, obsah, formu, metody, apod.), nastiňuje možnosti vzdělávání učitelů dramatické výchovy v současnosti. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Vývoj vztahu ke vzdělání v 17. století ve světle měšťanských testamentů (příklad Nového Města pražského)
Richter Musilová, Oldřiška ; Váňová, Růžena (vedoucí práce) ; Strouhal, Martin (oponent)
Vývoj vztahu ke vzdělání v 17. století ve světle měšťanských testamentů (příklad Nového Města pražského) Abstrakt Raně novověké testamenty představují jedinečný pramen pro poznání mnoha oblastí života dobové společnosti. I proto se řadí k poměrně často využívaným pramenům v různých směrech historického bádání, k nimž se v posledním období řadí v české historiografii především nové kulturní dějiny. Ty se věnují řadě témat, mezi nimiž však překvapivě do značné míry schází oblast výchovy a vzdělávání. Přitom právě testamenty, které v sobě spojují charakter úředního pramene s osobní výpovědí jednotlivce (testátora), poskytují jedinečnou možnost zachytit vztah dobové společnosti ke vzdělání, a to v různých souvislostech historického vývoje. Jejich význam vystupuje v tomto ohledu do popředí hlavně pro bádání o těch etapách vývoje školství a vzdělanosti, které dosud stály na okraji zájmu historiků, jako např. vývoj městského školství, respektive vývoj vzdělávání v městském prostředí v době pobělohorské. Omezený zájem historiků byl způsoben především nedostatkem pramenů, které by osvětlily změny, jež nastaly v organizaci nově formovaného konfesijního školství po událostech bělohorských. Ty zahájily proces rekatolizace českých zemí, který se zásadním způsobem dotkl i dosud fungujícího systému městského...
|
|
|
Snahy učitelů o sociální výchovu a sociální práci v období první republiky
Kadlecová, Anna ; Váňová, Růžena (vedoucí práce) ; Kasper, Tomáš (oponent)
Předkládaná diplomová práce se zabývá školstvím v období první republiky v Československu. Konkrétně se zaměřuje na učitele pokusných škol, kteří se věnovali sociální výchově a sociální práci s dětmi a rodinami. Činnost těchto učitelů je v práci popsána a zhodnocena. První část práce se zabývá příčinami snah učitelů o sociální výchovu a sociální práci. Pojednává o hospodářské a sociální situaci rodin s dětmi v období první republiky, o státní sociální politice a péči o sociálně slabé rodiny a děti. Dále se zabývá životní úrovní dětí tak, jak byla zachycena dobovými výzkumy a kořeny sociálně výchovných snah našich prvorepublikových učitelů. Zaměřuje se na osobnosti a myšlenkové směry, které mohly ovlivnit učitele a směrovat jejich úsilí k sociálním aspektům výchovy. Druhá část práce pojednává již o konkrétních učitelích a o jejich snahách o sociální výchovu a sociální práci. Předmětem zájmu předkládané práce je činnost Boženy Hrejsové, Františka Bakuleho, Eduarda Štorcha, učitelů Kladenské volné školy práce, učitelů Jaroslava Sedláka a Karla Žitného z Pokusné pracovní školy v Holešovicích, učitelů Domu dětství v Horním Krnsku a sociálního pedagoga Přemysla Pittra.
|
|
|
Cíle ve vyučování a učitelovo pojetí výuky
Rukavička, Radek ; Kasíková, Hana (vedoucí práce) ; Váňová, Růžena (oponent)
Práce pojednává o učitelově pojetí výuky. Sleduje tento fenomén v kontextu časového i společenského vývoje. Shrnuje dosavadní zjištění nejrůznějších odborníků z domácího prostředí i zahraničí. Jak se ukazuje, učitelovo pojetí výuky je problematikou, která si v současné době zaslouží velkou pozornost. Pohled na učitelovo pojetí výuky se v průběhu času značně změnil. Stejně tak i přístup k cíli ve vyučování jako jedné z jeho významných složek. Na začátku 3. tisíciletí, kdy v souvislosti s cíli vzdělávání hovoříme o dovednostech a kompetencích, je více než žádoucí této oblasti rozumět a uchopit ji v celistvosti.
|
|
|
The individualization of teaching - the school reform of the thirties in the Czechoslovak Republic
Kurbelová, Jana ; Váňová, Růžena (vedoucí práce) ; Valenta, Josef (oponent)
Kurbelová, Jana: Individualizácia vyučovania - školská reforma 30. rokov v ČSR. Diplomová práca, Univerzita Karlova v Praze, Filozofická fakulta, Katedra pedagogiky, 2013. 78 s. (vrátane príloh). Vedúci diplomovej práce: doc. PhDr. Růžena Váňová, CSc. Diplomová práca sa zameriava na školskú reformu v 30. rokoch v Československu pod vedením Václava Příhody. Podrobne rozpracováva Příhodovo nové pojatie školy, v centre ktorého stojí predovšetkým individualizácia vyučovania. Práca si kladie za cieľ podrobne analyzovať zavádzanie individualizácie do vyučovania a to po stránke teoretickej i praktickej. V rovine teoretickej ide o popis a analýzu Příhodovho návrhu jednotnej vnútorne diferencovanej školy rešpektujúcej žiakovu individualitu. Praktickú rovinu predstavujú závery a zistenia vychádzajúce z pokusnej práce reformných škôl overujúcich teoretické zásady individualizácie vyučovania v praxi. Práca má historicko-didaktický charakter. Kľúčové slová individualizácia vyučovania, individualizmus, kolektivizmus, diferenciácia, samoučenie, Daltonský plán, Václav Příhoda, školská reforma, pokusné školy, 1918 - 1938
|
host ::
RSS.