|
|
Ochrana spotřebitele ve finančních službách podle evropského práva
Přibyl, Tomáš ; Tomášek, Michal (vedoucí práce) ; Zemánek, Jiří (oponent)
Závěr Finanční služby představují oblast, ve které se spotřebitel složitě orientuje a je pro něj obtížné se rozhodovat se znalostí věci. Přesto hrají finanční služby důležitou úlohu v životě spotřebitelů. Existuje řada evropských směrnic upravujících specifické aspekty finančních služeb. Jejich ustanovení směřují především k tomu, aby na základě regulace pravomocí a finanční síly prodávajících byla zaručena vysoká úroveň ochrany spotřebitelů. Jak jsem se snažil ukázat na přijetí směrnice o nekalých obchodních praktikách i směrnice o smlouvách o spotřebitelském úvěru, jež jsem ve svém textu podrobil komplexní analýze, byly obě zmiňované směrnice přijaty legislativně právní technikou spočívající na principu maximální harmonizace. Samotná myšlenka plné harmonizace je zřejmě logická z hlediska evropského integračního procesu, problém ale nastává v praktickém uplatnění takového principu. Pokud má totiž v celé EU platit jednotný standard ochrany spotřebitele v určité oblasti, tak se musí členské státy dohodnout na nastavení tohoto standardu. Takovou otázku členské státy u principu minimální harmonizace řešit nemusely, neboť si mohly ponechat svůj vyšší standard ochrany. Nyní je ale možné, že díky uplatnění principu plné harmonizace se v některých státech úroveň ochrany spotřebitele sníží, což dané státy nesou...
|
|
|
Procedural aspects of mediation in EC law
Rivera, Eva ; Tomášek, Michal (vedoucí práce) ; Pauknerová, Monika (oponent) ; Zavadilová, Marta (oponent)
Procesně právní aspekty mediace v právu ES Eva Rivera, 2011 1 Abstrakt Disertační práce se zabývá problematikou procesně právních aspektů mediace a vychází z předpokladu, že se na mediační řízení nedá pohlížet odloučeně od procesních souvislostí, jestliže účinnost mediace nemá být ohrožena. Předmětem zkoumání je, jak dalece tento přístup nalezne potvrzení v právu Evropské unie. Mediaci je nutno pojmout mimo její vlastnosti komunikační techniky zejména jako řízení k řešení sporu. Jako taková se stává v Evropě stále důležitějším nástrojem pro řešení zejména občanských a obchodních sporů. V této souvislosti je relevantní její úloha ohledně dalších druhů řízení k řešení sporů resp. její prolínání s nimi. Přitom mohou být na jedné straně vymezení a přechod mezi mediací a dalšími formami tzv. Alternative Dispute Resolution (ADR) a dokonce i vůči soudním pokusům o smírné urovnání právního sporu zčásti plynulé. Na druhé straně lze současně konstatovat, že mediace jako způsob mimosoudního řešení sporů již i v Evropě vyzrála a že zřetelně vykazuje vlastní procesní souvislosti. Ze srovnání evropských národních právních řádů vyplývá jádro vymezení mediace, které ji definuje jako řízení spočívající na dobrovolnosti stran, v němž třetí osoba bez pravomoci spor rozhodnout systematicky podporuje komunikaci mezi stranami s...
|
|
|
Ústava pro Evropu
Feichtinger, Jiří ; Jirásková, Věra (vedoucí práce) ; Tomášek, Michal (oponent) ; Klíma, Karel (oponent)
disertační práce Ústava pro Evropu JUDr. Jiří Feichtinger Ústředním tématem této disertační práce je posouzení a hodnocení Smlouvy o Ústavě pro Evropu ("ústavní smlouvy") a tzv. zakládacích smluv, tj. Smlouvy o Evropské unii a Smlouvy o fungování Evropské unie (dále jen "zakládací smlouvy") z hlediska teorie ústavního práva a obecné státovědy. Ze stejných hledisek proto zkoumám i povahu Evropské unie. Toto téma jsem zvolil z důvodu stále častější a intenzivnější diskuse o míře evropské integrace, o její potřebě a smyslu a především o tom, zda se Evropská unie stává státem nebo zda zůstává stále jen mezinárodní organizací svého druhu. V této práci hledám odpověď na otázku, nakolik obsah ústavní smlouvy odpovídal jejímu názvu a byl-li tento dokument z ústavněprávního hlediska skutečně ústavou; na tuto otázku odpovídám i ve vztahu k zakládacím smlouvám. V práci dále zkoumám, zda ústavní smlouva či smlouvy zakládací otevírají cestu ke sjednocené Evropě nejen z hlediska dosavadního zaměření evropské integrace, ale i z hlediska státovědeckého, tj. zda by tyto smlouvy mohly sloužit jako základní právní předpis Evropy jako jednotného státu, což je hlavním smyslem existence jakékoli ústavy. S ohledem na výše uvedené se ve své práci logicky zabývám dále otázkou, nakolik je Evropská unie způsobilá stát se...
|
|
|
Právní aspekty přistoupení Chorvatska do Evropské unie
Humplíková, Kateřina ; Tomášek, Michal (vedoucí práce) ; Pítrová, Lenka (oponent)
Právní aspekty přistoupení Chorvatska do Evropské unie Abstrakt Politika rozšiřování Evropské unie představuje jeden z nejdůležitějších nástrojů evropské zahraniční a bezpečnostní politiky, který Unii umožňuje dosahovat svých cílů jako je budování společného prostoru míru, stability a prosperity. Vzhledem k tomu, že ještě v nedávné minulosti se země západního Balkánu zmítaly ve válečném konfliktu a že tyto země jsou přímými sousedy Evropské unie, představuje balkánský region jeden z klíčových zájmů zahraniční politiky Unie. Začlenění do evropských struktur tedy není jednostrannou snahou balkánských zemí, ale je také v zájmu Unie samotné. S ohledem na stále probíhající poválečnou obnovu jihovýchodní Evropy představuje vstup Chorvatska do EU důležitý historický moment jak pro balkánský region, tak pro Evropskou unii. V tuto chvíli již Chorvatsko prošlo celým přístupovým procesem a může sloužit jako model pro ostatní země regionu. V této práci autorka analyzuje průběh přístupového procesu v obecné rovině a specifika přistoupení Chorvatska v kontextu politiky EU vůči zemím západního Balkánu. Přestože EU v primárním právu stanovila přístupová kritéria a procesní pravidla, přistoupení každého státu je individuální proces, který závisí na aktuální situaci v dané zemi. Tato práce analyzuje právní aspekty...
|
|
|
Ochrana práva na spravedlivý proces ve vztahu k řízení o předběžné otázce
Němečková, Petra ; Tomášek, Michal (vedoucí práce) ; Král, Richard (oponent) ; Smolek, Martin (oponent)
v českém jazyce - Czech abstract Ochrana práva na spravedlivý proces ve vztahu k řízení o předběžné otázce Právo na spravedlivý proces je jedním ze základních lidských práv, které umožňuje jednotlivcům dovolávat se účinně svých práv a svobod u zákonného, nestranného a nezávislého soudu. V Evropě je ochrana tohoto práva zaručena na vícestupňové úrovni, jejíž stupně se navzájem prolínají: první stupeň tvoří ústavní pořádky jednotlivých států, druhý institucemi Evropské unie, především Soudního dvora EU a, třetí, Evropský soud pro lidská práva. V Evropské unii byl Smlouvami zaveden mechanismus předběžné otázky pro zachování jednoty a koherentního výkladu a aplikace evropského práva soudy členských států. Řízení o předběžné otázce zaručuje efektivní spolupráci mezi národními soudy členských států a Soudní dvůr EU. Čl. 267 SFEU uděluje soudům členských států dokonce povinnost toto řízení zahájit, jedná-li se o soud posledního stupně (a neaplikuje-li se některá z výjimek stanovených rozsudkem CILFIT). Porušení této povinnosti může znamenat porušení práva na spravedlivý proces ve všech třech stupních ochrany lidských práv v Evropě. Každá z evropských jurisdikcí vymezuje vlastní podmínky porušení, které nejsou zcela totožné. Totéž platí pro doktríny stanovené v této otázce ústavními soudy členských států,...
|
|
|
Historický vývoj pojmu volný pohyb osob v evropském právu
Vejsadová, Ivana ; Tomášek, Michal (vedoucí práce) ; Král, Richard (oponent)
Historický vývoj pojmu volný pohyb osob v evropském právu Resumé Ve své diplomové práci jsem se zabývala tím, co pro nás, občany Evropské unie znamená pojem volný pohyb osob a jak se obsah tohoto pojmu měnil a mění i nadále v závislosti na klíčových dokumentech přijatých Evropskou unií a na judikatuře Soudního dvora Evropské unie. Hlavní linie tohoto vývoje je vymezena hned v první kapitole v historickém přehledu nejdůležitějších smluv a legislativních aktů Evropské unie. V dalších kapitolách se soustředím na judikaturu Soudního dvora Evropské unie, na případové studie, na kterých můžeme vidět posun v chápání volného pohybu jakožto základní svobody. Původně byl tento pojem užíván pouze v souvislosti s ekonomicky aktivními osobami, tedy fyzickými osobami pracovníky, osobami samostatně výdělečně činnými a právnickými osobami, které využívaly svobody usazování na území členských států Evropské unie. Později díky právnímu institutu občanství Evropské unie byla možnost využívat svobody pohybu rozšířena na všechny občany EU, tedy i na nepracující jakými jsou např. studenti, důchodci či rodinní příslušníci občanů členských států. Svá práva získali i rodinní příslušníci pocházející ze třetích států. Účelem bylo poskytnutí svobody volně se pohybovat a pobývat na území Evropské unie všem občanům EU a jejich rodinám...
|
|
|
Vliv směrnice 2004/38 na volný pohyb občanů Evropské unie s přihlédnutím k relevantní judikatuře Evropského soudního dvora
Sokolová, Ivana ; Tomášek, Michal (vedoucí práce) ; Král, Richard (oponent)
Vliv směrnice 2004/38 na volný pohyb občanů Evropské unie s přihlédnutím k relevantní judikatuře Evropského soudního dvora Tato diplomová práce se zabývá vlivem směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/38/ES ze dne 29. dubna 2004, o právu občanů Unie a jejich rodinných příslušníků svobodně se pohybovat a pobývat na území členských států, na volný pohyb osob. První kapitola této práce mapuje vývoj práva na volný pohyb. Počínaje volným pohybem pracovníků, jakožto ekonomického faktoru a konče právem na volný pohyb, které je garantováno všem občanům Evropské unie. Vzhledem k tomu, že zavedení unijního občanství bylo velmi důležitým bodem ve vývoji práva volného pohybu, zabývá se tato kapitola také hodnocením tohoto institutu. Dále tato kapitola obsahuje nejvýznamnější judikáty Soudního dvora EU, které ovlivnily právo na volný pohyb zejména v souvislosti se zavedením evropského občanství. Druhá kapitola práce je stěžejní částí. Zabývá se rozborem samotného textu směrnice 2004/38, zejména předmětem úpravy, okruhem beneficientů práv a omezení plynoucí z této směrnice. Směrnice 2004/38 zrušila několik předchozích směrnic na poli úpravy volného pohybu osob a také převzala řadu principů, které se objevily v judikatuře Soudního dvora EU. Nejdůležitější z nich jsou v této kapitole zahrnuty a rozebrány. Závěrečná...
|
|
|
Odůvodnění soudních rozhodnutí evropských soudů
Vilímková, Veronika ; Tomášek, Michal (vedoucí práce) ; Kühn, Zdeněk (oponent)
Tato práce se zabývá tématem odůvodnění soudních rozhodnutí evropských soudů. Na začátku práce jsou rozebrány teoretické aspekty odůvodnění, konkrétně právní zakotvení povinnosti soudů odůvodňovat rozhodnutí a analýza důvodů existence této povinnosti. Dále je pak zkoumána problematika odůvodnění rozhodnutí tak, jak je zakotvená v českém právním systému a v právu Evropské unie. Na konci práce je provedena komparace rozhodnutí českých soudů a rozsudků Soudního dvora Evropské unie. Posuzované aspekty odůvodnění jsou vysvětleny na příkladech dvou evropských soudů a to již zmiňovaného Soudního dvora Evropské unie a českého nejvyššího správního soudu.
|
|
| |
|
|
Nová role Evropské centrální banky ve finančním dohledu
Hartmann, Ivo ; Tomášek, Michal (vedoucí práce) ; Šmejkal, Václav (oponent)
Cílem této práce je analyzovat vývoj, resp. aktuální změny struktury evropského finančního dohledu s ohledem na postupující ekonomickou integraci zemí Evropské unie. V práci je finanční dohled na evropské úrovni pojímán jako nutný důsledek nadnárodní ekonomické integrace, avšak s tím, že podoba a forma takového dohledu je nebo přinejmenším donedávna byla v Evropské unii značně problematická, neboť jednotlivé členské státy EU necítily potřebu institucionalizovat spolupráci v oblasti finančního dohledu na nadnárodní bázi a už vůbec předávat jakékoli kompetence v této oblasti na nadnárodní úroveň. Práce především zohledňuje důsledky světové finanční krize a její vliv na strukturu evropského finančního dohledu, avšak vzhledem k tomu, že analyzuje vývoj evropského finančního dohledu v delším časovém horizontu, stejně jako motivy, překážky a cíle jednotlivých kroků podniknutých v této oblasti v tom kterém období, zabývá se nejen důsledky a dopady světové finanční krize, nýbrž i vlivem dalších faktorů. Z událostí a dokumentů, které dle našeho názoru v období před vypuknutím světové finanční krize nejvíce ovlivnily současnou podobu evropského finančního dohledu, je pozornost věnována především vlivu a přínosům vyplývajícím ze Smlouvy o založení Evropského společenství, z Akčního plánu finančních služeb a z...
|
host ::
RSS.