Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 5 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Role konspiračních teorií v demokracii
Kott, Josef ; Bíba, Jan (vedoucí práce) ; Těmín, Kristián (oponent)
Bakalářská práce se zabývá zkoumáním konspirační teorie o zfalšovaných prezidentských volbách 2020 v USA stvořenou Donaldem Trumpem jako formou politické manipulace. To je prováděno na teoretickém základě teorie manipulace Roberta Goodina. Tento teoretický rámec je představen, stejně jako základní charakteristické rysy konspiračních teorií. Práce dále představuje Trumpovy narativy o volebních podvodech, jejich vývoj během kampaně a po volbách, jak se šířily a jaký byl jejich nejbezprostřednější dopad. Tato konkrétní konspirační teorie je analyzována Goodinovou teorií manipulace a je zváženo, o jak závažnou manipulaci se podle teorie jedná. Klíčová slova manipulace, konspirační teorie, Donald Trump, nový konspiracismus, volební podvod, narativ
Agonický pluralismus a kritika deliberativní demokracie
Bučoková, Bernardeta ; Bíba, Jan (vedoucí práce) ; Těmín, Kristián (oponent)
Bakalářská práce se zabývá teorií deliberativní demokracie v ü , německého politického filozofa a předního představitele deliberativní demokracie. První část práce nastiňuje a popisuje vznik, historický vývoj a teoretický rámec zmíněné teorie - její principy, charakteristiky a prvky. Vysvětluje princip fungování erace, jež je považována za ústřední element deliberativní demokracie. Druhá polovina práce se pak snaží popsat postoj belgické politoložky a představitelky radikální spatř nedostatku pluralismu, antagonismu a agonismu. Ony nedostatky se práce snaží blíže specifikovat v několika kapitolách a podkapitolách. Závěr práce bude patřit zodpovězení primární otázky bakalářské práce -
Mezinárodní vztahy v době klimatické krize: Nedostatky realistické analýzy
Jakubů, Matyáš ; Slačálek, Ondřej (vedoucí práce) ; Těmín, Kristián (oponent)
Předkládaná práce se zabývá analýzou klimatické a ekologické krize realismem v teorii mezinárodních vztahů. Nejprve je realismus definován v kontrastu s neoliberalismem. Následující kapitola se věnuje Latourově a Mooreově analýze příčin těchto krizí, kteří je nachází v dichotomii mezi člověkem a nelidskou přírodou, v představě přírody jako pasivního objektu, v akumulaci kapitálu a v extraktivistickém vztahu s nelidskou přírodou. Práce dokazuje, že pokusy o syntézu realismu a ekologického myšlení nedokážou tyto příčiny zohlednit, tudíž vnímá jimi navrhovaná řešení jako neadekvátní. Proto představuje hnutí nerůstu jako alternativní reakci na tyto krize, která jejich příčiny překonává, která však nemá ucelenou vizi celosvětové transformace. Poslední kapitola tedy nabízí neo-gramsciánskou analýzu mezinárodního přechodu na nerůst. Klíčová slova teorie mezinárodních vztahů, ekorealismus, Nový klimatický režim, kapitalocén, nerůst
Hannah Arendtová o demokracii
Těmín, Kristián ; Štefek, Martin (vedoucí práce) ; Znoj, Milan (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá specifickým problémem positivního politického zřízení v díle Hannah Arendtové. Positivní politický projekt však nikdy nebyl hlavním tématem její práce. Arendtová spíše reflektuje jednotlivé politické fenomény od dob klasické antické polis až do doby moderních masových společností 20. století. Arendtová předpokládá že jedna z podmínek lidské existence je jednání čili politická aktivita. Tato aktivita však potřebuje specifický prostor pro možnost vyjevení své podstaty. Zároveň tato aktivita předpokládá rovnost jednajících. Tyto předpoklady ale byly znetvořeny během rozmachu masové společnosti. Tato práce zkoumá pozitivní politický projekt Hannah Arendtové, který stojí jako lék či prostředek k nápravě pokřiveného politického prostoru. Nejprve se v práci zabýváme teorií svobody u Arendtové. Tu srovnáváme s teorií I. Berlina. Dále se zabýváme konceptem jednání a vysvětlujeme, proč byl pokřiven během modernity. Nakonec ukazujeme, proč lze označit politický projekt Arendtové za demokratický. Identifikujeme v něm dva momenty (moment deliberace a moment participace), které jsou esenciální pro porozumění samotnému zřízení. Dále se zabýváme problémem elit, který je v jejím díle explicitně obsažen. Představujeme interpretaci, která se opírá o článek J. C. Isaaca, který rozumí...
Nejlepší politické zřízení podle Aristotela
Těmín, Kristián ; Jinek, Jakub (vedoucí práce) ; Špinka, Štěpán (oponent)
Autor: Kristián Těmín Vedoucí práce: Jakub Jinek, Dr. Phil Název: Nejlepší politické zřízení podle Aristotela Rok: 2017 Abstrakt Tato práce zkoumá charakter nejlepšího politického zřízení podle Aristotela. Věnuje se vylíčení pojmu občana a zřízení obecně, krátce také šestičlenné klasifikaci zřízení a následně vlastnímu tématu nejlepšího zřízení a výchově. Práce užívá jako primárního textu hlavně pasáže ze III., VII. a VIII. knihy Aristotelovy Politiky. Autor práce chce pomocí výkladu těchto textů ukázat, že nejlepší zřízení popisované v VII. a VIII. knize je odlišné od nejlepšího zřízení popisovaného v III. knize. Chce představit nejlepší zřízení jako obec, která dosahuje nejvyššího dobra a je přirozeným vyústěním celé Aristotelovy politické nauky. V práci se řeší dvě hlavní otázky, které podle autora vedou k porozumění nejlepšímu zřízení, totiž jaký je rozdíl mezi šestičlenným dělením zřízení a nejlepším zřízením a jaký život je nejvhodnější pro život v nejlepší obci. Práce se věnuje také výchově v nejlepším zřízení a ukazuje vztah mezi výchovou k múzickému umění a životem nejvhodnějším pro nejlepší zřízení.