|
|
Imunita poslanců a senátorů
Popelková, Eva ; Kudrna, Jan (vedoucí práce) ; Syllová, Jindřiška (oponent)
Tématem diplomové práce je poslanecká a senátorská imunita v České republice. Práce je rozdělena do dvou výslovně nepojmenovaných částí, kdy první z nich se věnuje genezi tohoto institutu. Historický vývoj popisuje vznik institutu imunity, který sahá až do 13. století. Imunitou lze nazývat ochranu poskytovanou anglickým panovníkem reprezentantům lidu, která se postupně změnila v uznání privilegovaného postavení vznikající instituce, kterou dnes v moderní době nazýváme parlamentem. Exkurz historického vývoje v časové ose 800 let nazpět má posloužit k pochopení základní myšlenky, že imunita poslanců resp. senátorů slouží jako instrument ochrany zákonodárného sboru, potažmo Parlamentu České republiky. Pokud jde o imunitu týkající se poslanců (senátorů) České republiky, relevantní kapitoly zapracovávají první pokusy o vytvoření ústavních listin na konci 19. století, kdy byly České země součástí rakouského soustátí. Za základní relevantní dokument, stěžení pro dnešní pojetí imunity poslanců a senátorů v České republice, lze považovat Ústavní listinu z roku 1920, které je v práci věnován příslušný prostor. Pro úplnost je také několik kapitol věnováno pozdějším ústavám z let 1948 a 1960. Druhá část práce se již týká současné úpravy imunity poslanců a senátorů v Ústavní listině České republiky. Imunita...
|
|
|
Legislativní proces a jeho budoucnost
Zahořák, Marek ; Hřebejk, Jiří (vedoucí práce) ; Syllová, Jindřiška (oponent)
Legislativní proces a jeho budoucnost Abstrakt Rigorózní práce se zabývá problematikou legislativního procesu v České republice. Cílem bylo objasnění průběhu přijímání návrhů zákonů, zároveň se v práci objevují náměty na možné úpravy a změny již existujících a nově zavedených pravidel, podle kterých jsou návrhy zákonů schvalovány v praxi. Jako prameny posloužily zejména platné právní normy České republiky, judikatura Ústavního soudu České republiky a odborná literatura.
|
|
|
Institut parlamentní imunity: právní úprava platná v České republice v evropském kontextu
Částková, Eva ; Syllová, Jindřiška (oponent) ; Suchánek, Radovan (oponent)
Rigorózní práce je věnována tématu parlamentní imunity, a to oběma jejím složkám, tedy jak indemnitě tak nestíhatelnosti. Parlamentní imunita představující legitimní institut právního státu je zde chápána jako čistě funkční privilegium, které je uděleno ve prospěch parlamentu jako celku a nikoli jeho jednotlivých členů. Práce se především zaměřuje na analýzu platné právní úpravy parlamentní imunity dle článku 27 Ústavy České republiky, přičemž se opírá zejména o názory právní vědy a příslušná soudní rozhodnutí. Za pomoci využití komparativní metody poukazuje na jiná možná řešení konkrétních problematik spojených s aplikací parlamentní imunity, přičemž se věnuje i judikatuře Evropského soudu pro lidská práva. Ve snaze pojednat o tématu parlamentní imunity co nejuceleněji se autorka práce zaměřuje na právní vývoj institutu a snaží se nastínit řešení některých obecných otázek. Samostatná část je věnována otázce imunity poslanců Evropského parlamentu. V závěru práce autorka shledává, že parlamentní imunita má stále své opodstatnění, zejména indemnita a následně naznačuje možnosti ústavněprávní úpravy parlamentní imunity de lege ferenda.
|
|
|
Pozměňovací návrhy nesouvisející s předmětem osnovy zákona v legislativní praxi České republiky
Fenclová, Martina ; Suchánek, Radovan (vedoucí práce) ; Syllová, Jindřiška (oponent)
diplomové práce "Pozměňovací návrhy nesouvisející s předmětem osnovy zákona v legislativní praxi České republiky" Cílem práce bylo pojednat o problematice nesouvisejících pozměňovacích návrhů. V první kapitole bylo pojednáno o průběhu legislativního procesu, na čemž bylo vysvětleno, v jakých jeho fázích k podávání pozměňovacích návrhů dochází, a jaké požadavky jsou na pozměňovací návrhy kladeny. Druhá kapitola se zabývala už samotnými nesouvisejícími pozměňovacími návrhy. Vysvětlila, co je jejich podstatou a uvedla konkrétní příklady. Poté bylo na nesouvisející pozměňovací návrhy nahlíženo z vícero hledisek, zejména z toho kdo je jejich původcem, z jakých důvodů jsou podávány, v čem spočívá jejich problematičnost a jak je možné je členit. V rámci třetí kapitoly bylo pojednáno o judikatuře Ústavního soudu vztahující se k nesouvisejícím pozměňovacím návrhům. Poslední čtvrtá kapitola se zabývala úvahami, jak lze podávání nesouvisejících pozměňovacích návrhů zabránit nebo tuto praxi alespoň omezit již podle stávající úpravy a též byly představeny možnosti, jak změnit stávající předpisy.
|
|
|
Právní úprava postavení politických stran
Musil, Michal ; Suchánek, Radovan (vedoucí práce) ; Syllová, Jindřiška (oponent)
Právní úprava postavení politických stran Diplomová práce rozebírá právní úpravu postavení politických stran v České republice, která je základní součástí ústavního práva. Diplomová práce se skládá z osmi kapitol, zpravidla členěných na další podkapitoly. První kapitola vymezuje obecnou definici politické strany a její roli v demokratickém právním státě. Druhá kapitola se zabývá historickým vývojem české právní úpravy politických stran a její význam pro současnou úpravu. Třetí kapitola rozebírá platnou právu úprav postavení politických stran v zákoně č. 424/1991 Sb., o sdružování v politických stranách a v politických hnutích, ústavní základy právní úprava a oddělenost stran od státu. Další dvě kapitoly hodnotí podmínky vzniku politických stran a úpravu členství v nich. Šestá kapitola se věnuje otázkám zrušení a zániku politických stran, pozastavení jejich činnosti a rozpouštění. Značná část této kapitoly se věnuje případu rozpuštění Dělnické strany, přičemž vycházím především z judikatury Nejvyššího správního soudu. Sedmá kapitola je zaměřena na oblast financování a hospodaření politických stran. Zde je kladen také důraz na judikaturu Ústavního soudu, který se několikrát zabýval otázkou přímého státního financování politických stran a také problémem vyvíjení podnikatelské činnosti stranami....
|
|
|
Proměny ústavního práva v souvislosti se vstupem ČR do EU
Dvořáková, Lucie ; Reschová, Jana (vedoucí práce) ; Syllová, Jindřiška (oponent)
PROMĚNY ÚSTAVNÍHO PRÁVA V SOUVISLOSTI SE VSTUPEM ČR DO EU ABSTRAKT Vstup České republiky do Evropské unie se dá bezesporu považovat za jeden z nejdůležitějších milníků ve vývoji českého právního řádu. Méně či více významným změnám se nevyhnulo snad žádné právní odvětví, včetně práva ústavního. Množství literatury svědčí o tom, že jsou proměny ústavního práva mezi českou právnickou veřejností důležitým tématem, literatura v této oblasti je však poměrně roztříštěná a povětšinou zaměřená na určité dílčí problémy. Tato práce se proto pokouší shrnout některé důležité změny, které nastaly v oblasti ústavněprávní materie v souvislosti se vstupem do Evropské unie, s konkrétním zaměřením na oblast institucionální a otázky postavení členského státu (a jeho ústavních institucí) v rámci EU. Práce se sestává z úvodu, čtyř kapitol (které se poté dále dělí s ohledem na problematiku) a závěru. V úvodu je vymezena oblast konkrétního zaměření práce a jsou nastoleny základní otázky tématu. První kapitola stručně přibližuje historii vstupu České republiky do Evropské unie. Druhá kapitola analyzuje postavení členských států v rámci EU. Zabývá se mj. otázkou povahy Evropské unie, jakož i vztahem práva EU a členských států. Třetí kapitola podává výklad o přímých proměnách ústavního práva (tj. v psaných pramenech). Stěžejní roli...
|
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
host ::
RSS.