|
|
Pražské lékařské fakulty a jejich klinická pracoviště v letech 1938-1945
Svobodný, Petr ; Hlaváčková, Ludmila (vedoucí práce) ; Hach, Petr (oponent) ; Míšková, Alena (oponent)
Závěr Již v meziválečném období dominovaly ve vztazích mezi dvěma pražskými univerzitami nezájem, nevraživost nebo otevřené konflikty, reflektované jak současníky, tak s odstupem času historiky. Nejviditelnějším projevem nesmiřitelných postojů představitelů obou univerzit, větší části učitelských sborů i studentských komunit byla tzv. insigniáda v roce 1934. Přesto je možné najít na fakultách obou univerzit výjimečné osobnosti, které ve svých oborech dokázaly se svými protějšky k oboustrannému prospěchu komunikovat a spolupracovat. V oblasti humanitních věd to byli například slavisté, v oblasti lékařských pak sociální lékaři a hygienici. Význam německých sociálních hygieniků pro mezifakultní spolupráci a zejména přínos pro československé veřejné zdravotnictví je proto mimořádný nejen v této specifické oblasti, ale velmi výjimečný i v širších souvislostech německé medicíny, respektive vědy v českých zemích. Německé hygieniky předurčovaly k užší spolupráci s jejich českými kolegy i státními orgány především sociální kontexty medicíny. V některých případech hrál svou roli i jejich původ, zanedlouho označený jako rasový, který jim umožnil bez problémů přijmout novou československou identitu. Loajalita a přínos ke společné československé věci ve výchově nových preventivních lékařů a organizaci veřejného...
|
|
|
Norská politika spolupráce v oblasti vzdělávání a výzkumu jako nástroj měkké moci norské zahraniční politiky
Rozsypal Pajerová, Anna ; Kasáková, Zuzana (vedoucí práce) ; Svobodný, Petr (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá tématem norské politiky spolupráce v oblasti vzdělávání a výzkumu jako nástroje měkké moci norské zahraniční politiky. V oblasti evropského regionu analyzuje tři úrovně, skrze které se Norsko angažuje v programech vzdělávání a výzkumu. První úrovní je politika spolupráce Norska z pozice podřadného aktéra, kterou Norsko zaujímá vůči Evropské unii, druhou je politika spolupráce z pozice rovnocenného aktéra, která je typická pro norskou spolupráci v severském regionu, a poslední je norská kooperace skrze Fondy EHP a Norské fondy, kde Norsko zastává pozici nadřazeného aktéra. Práce vychází z teorie mezinárodní spolupráce a teorie Roberta Keohana a Josepha Nye o měkké moci, komplexní interdependenci a asymetrii vztahů mezi zúčastněnými. Při zkoumání se využívá kombinace kvantitativních a kvalitativních metod. Práce dochází k závěru, že Norsko snižuje finanční výdaje do oblasti, kde má větší vliv a může tak více užít svou měkkou moc, a naopak investuje do oblasti, kde zastává roli podřadného aktéra. Vysvětlení je nalezeno v teorii mezinárodní spolupráci a hře na kuře, kdy pro úspěšnou spolupráci v dlouhodobém horizontu není cílem vyhrát, ale dosáhnout kompromisu, tj. neustále mírnit jakékoliv výkyvy v mocenské rovině a směřovat k rovnovážnému stavu.
|
|
|
Norská politika spolupráce v oblasti vzdělávání a výzkumu jako nástroj měkké moci norské zahraniční politiky
Rozsypal Pajerová, Anna ; Kasáková, Zuzana (vedoucí práce) ; Svobodný, Petr (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá tématem norské politiky spolupráce v oblasti vzdělávání a výzkumu jako nástroje měkké moci norské zahraniční politiky. V oblasti evropského regionu analyzuje tři úrovně, skrze které se Norsko angažuje v programech vzdělávání a výzkumu. První úrovní je politika spolupráce Norska z pozice podřadného aktéra, kterou Norsko zaujímá vůči Evropské unii, druhou je politika spolupráce z pozice rovnocenného aktéra, která je typická pro norskou spolupráci v severském regionu, a poslední je norská kooperace skrze Fondy EHP a Norské fondy, kde Norsko zastává pozici nadřazeného aktéra. Práce vychází z teorie mezinárodní spolupráce a teorie Roberta Keohana a Josepha Nye o měkké moci, komplexní interdependenci a asymetrii vztahů mezi zúčastněnými. Při zkoumání se využívá kombinace kvantitativních a kvalitativních metod. Práce dochází k závěru, že Norsko snižuje finanční výdaje do oblasti, kde má větší vliv a může tak více užít svou měkkou moc, a naopak investuje do oblasti, kde zastává roli podřadného aktéra. Vysvětlení je nalezeno v teorii mezinárodní spolupráci a hře na kuře, kdy pro úspěšnou spolupráci v dlouhodobém horizontu není cílem vyhrát, ale dosáhnout kompromisu, tj. neustále mírnit jakékoliv výkyvy v mocenské rovině a směřovat k rovnovážnému stavu.
|
|
|
Proměny společenského postavení sociální skupiny českých architektů a stavitelů v 19. století
Korbel, Tomáš ; Pešek, Jiří (vedoucí práce) ; Petrasová, Taťána (oponent) ; Svobodný, Petr (oponent)
Tato práce si klade za cíl přispět k výzkumu českých elit 19. století a zpracovat dosud opomíjené téma profesního a společenského vzestupu českých architektů a stavitelů v 19. století. V této době došlo v důsledku státních reforem vzdělávacího, správního a právního systému ke změně profesního vnímání a společenského postavení této vrstvy. V úvodu práce jsou architekti a stavitelé zařazeni do rámce procesu modernizace stavebního průmyslu a vymezeni na základě jejich vztahu k umění, inženýrství a podnikání. Následně jsou architekti a stavitelé definováni jako socioprofesionální skupina, která během sledovaného období dosáhla určitého stupně profesionalizace. Na pozadí formování moderního systému stavitelského a architektonického vzdělávání, práva a správy jsou pak jednotlivé znaky profesionalizace sledovány na konkrétních případech architektů a stavitelů za pomoci metody kolektivní biografie elit ve výzkumných oblastech jejich sociálního zázemí, vzdělání, stavební praxe a dalších veřejných aktivit. V práci se tak prolínají dvě roviny - obecná a osobní. V obecné rovině je sledována vzájemná provázanost stavebního školství, práva a správy od založení stavitelských oborů na polytechnikách a Akademiích a vydání guberniálních nařízení a prvních stavebních zákonů na počátku 19. století, přes vyhlášení...
|
|
|
Pražské nemocnice v letech 1948-1968
Murtingerová, Kateřina ; Mášová, Hana (vedoucí práce) ; Dudra, Ján (oponent) ; Svobodný, Petr (oponent)
Pražské nemocnice v letech 1948-1968 Ing. Mgr. Kateřina Murtingerová Abstrakt: Disertační práce zkoumá pražské nemocnice v letech 1948 až 1968. V první části se věnuje historickým východiskům, která zahrnují vývoj československého zdravotnictví, včetně pražské nemocniční péče, v první polovině 20. století. V této části byly zachyceny také reformní plány a koncepce československého zdravotnictví vytvořené v době první republiky a v průběhu druhé světové války, především pak Albertův a Nedvědův plán, které sehrály klíčovou úlohu při formování předpokladů pro vývoj nemocniční péče po roce 1948. V další části bylo analyzováno legislativní a institucionální nastavení zdravotnictví po druhé světové válce, které vytvořilo základní rámec fungování československého zdravotnictví, včetně nemocniční péče, a které postupně vznikalo od konce druhé světové války v souladu se společenským, politickým a hospodářským vývojem Československa. Z pohledu celorepublikového byly zhodnoceny výsledky zdravotnictví v letech 1948 až 1968, zahrnující vývoj kapacit lůžkového fondu, výdaje na zdravotnictví, zdravotní stav populace a demografický vývoj, rozvoj preventivních opatření a další. Disertační práce shrnuje také vzdělávání ve zdravotnictví zaměřené především na pražskou lékařskou fakultu, resp. pražské lékařské fakulty. Samotná...
|
|
|
Studenti a absolventi lékařské fakulty Univerzity Karlovy v první polovině 20. století: sociální struktura, průběh studia, studentský život, profesní kariéry.
Kopecká, Tereza ; Svobodný, Petr (vedoucí práce) ; Mášová, Hana (oponent) ; Křížová, Eva (oponent)
Studenti a absolventi lékařské fakulty Univerzity Karlovy v první polovině 20. století: sociální struktura, průběh studia, studentský život, profesní kariéry Tereza Kopecká Ústav dějin lékařství a cizích jazyků 1. LFUK Téma studia medicíny v první polovině dvacátého století nabízí zajímavý pohled do světa prvorepublikové mládeže, rozvíjející se moderní medicíny a vysokého školství. Prosopografická studie umožňuje tuto heterogenní problematiku vnímat z mnoha stran: demograficky, sociálně, politicky, z hlediska genderu a dalších. Studenti, kteří jsou tématem této práce, zažili velkou část dvacátého století; společným formujícím zážitkem pro ně byla první světová válka, ale postupně došlo ke komplexní a hluboké diferenciaci, která nám umožňuje nahlédnout do světa vědy, nemocniční i komunitní medicíny, odboje, aktivní politiky i umění. V jejich lékařských kariérách se samozřejmě projevily i organizační změny veřejného zdravotnictví, které vedly ke ztrátě profesní svobody. Tyto obtíže jim ale pomohl překonat sociální kapitál, získaný už v době studia. Hlavním problémem vědeckého života byla diskontinuita daná druhou světovou válkou a vazba vědy na politiku v poválečném období. Klíčová slova: lékařská fakulta, první polovina dvacátého století, prosopografie, gender, demografie
|
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
host ::
RSS.