|
|
Svoboda projevu a její meze
Smílek, Ondřej ; Suchánek, Radovan (vedoucí práce) ; Jirásková, Věra (oponent)
Tato diplomová práce pojednává o svobodě projevu a jejích mezích. Svoboda projevu je jakožto základní lidské právo nezbytné pro řádné fungování demokratického právního státu a v tomto ohledu mu také musí být dána náležitá ochrana. Tu v českém právním řádku zajišťuje právní předpis nejvyšší právní síly, součást ústavního pořádku České republiky, Listina základních práv a svobod. Svoboda projevu v podobě, v jaké ji chápeme dnes, byla formulována teprve po druhé světové válce jako prevence před podobně zničujícím válečným konfliktem v budoucnosti. Určitou touhu po šíření svobodných myšlenek však spatřujeme i hluboko v historii, kdy byly první pokusy o získání svobody projevu úzce spjaty s náboženstvím. V 19. století, kdy již svoboda vyznání našla své pevné místo v zákonech většiny evropských zemí, počala být svoboda projevu chápána v souvislosti se svobodou tisku, které bylo v té době jediným sdělovacím prostředkem. V průběhu 20. Století, kdy bylo lidstvo na celém světě svědkem otřesných hrůz válek, bylo nutno lidská práva přísně chránit. Za tímto účelem vznikly mezinárodní organizace a v jejich rámci i mezinárodní katalogy lidských práv. Formulace lidských práv a základních svobod je v těchto dokumentech velmi podobná, zároveň je pojí myšlenka, že lidská práva jsou nadřazená jakýmkoli jiným zájmům. Svoboda...
|
|
|
Ústavní záruky nestrannosti soudců a její sociální konotace
Žižko, Igor ; Suchánek, Radovan (vedoucí práce) ; Janstová, Kateřina (oponent)
Moderní společnost je založena na úctě k jedinci a zároveň s tím si vytvořila institut soudnictví, v jehož rámci by strany měly v zájmu zachování sociální soudržnosti řešit své spory prostřednictvím systému uplatňování práv. Úkolem soudnictví je tedy být nestranným arbitrem, což je bezpodmínečnou podmínkou pro akceptaci autoritativnosti tohoto orgánu, resp. pro funkčnost i smysl tohoto institutu v rámci společenské smlouvy. Pouze nezaujatý soudce je jedinou zárukou zachování zásady nemo iudex in causa sua. Evropská úmluva ukládá státům - členům Rady Evropy vytvořit takové právní podmínky, které každému zaručují právo na projednání jeho záležitosti spravedlivě, veřejně a v přiměřené lhůtě nezávislým a nestranným soudem zřízeným zákonem, který rozhodne o jeho občanských právech nebo závazcích nebo o oprávněnosti jakéhokoli trestního obvinění vznesenému proti němu. Ústavní řád ČR zaručuje každému právo na spravedlivý soudní proces vedený v souladu se zákonem před nezávislým a nestranným soudcem. Ústavní záruky zákonného spravedlivého řízení před nestranným soudcem se doplňují právními normami podústavního práva. Přitom právě požadavek nestrannosti soudců chrání důvěru, kterou by měly soudy v demokratické společnosti vzbuzovat, jak u veřejnosti, tak u účastníků řízení. Nestrannost soudce je subjektivní...
|
|
|
Pravomoci Ústavního soudu ČR a Spolkového ústavního soudu SRN (srovnání)
Ladýřová, Šárka ; Jirásková, Věra (vedoucí práce) ; Suchánek, Radovan (oponent)
v českém jazyce Hlavním obsahem a zaměřením této diplomové práce jsou kompetence Ústavního soudu České republiky a Spolkového ústavního soudu Spolkové republiky Německo a jejich srovnání. Práce se člení na 4 části. V první úvodní části se stručně zabývám zrodem ústavního soudnictví a popisem jeho dvou základních modelů. Následně charakterizuji ústavní soudnictví v SRN a ČR a dále se věnuji právnímu zakotvení a organizaci Spolkového ústavního soudu a Ústavního soudu ČR, přičemž v závěru první části se ještě stručně zabývám kompetencemi ústavních soudů (v modelu koncentrovaného a specializovaného ústavního soudnictví) obecně. V části druhé nejprve podávám přehled kompetencí ústavních soudů jak SRN, tak ČR. Poté se již zabývám rozborem jednotlivých jejich kompetencí, a to konkrétně kontrolou norem, ústavní stížností, kontrolou ústavnosti mezinárodních smluv a kompetenčními konflikty. Dalšími kompetencemi, kterými oba ústavní soudy dále disponují, jsem se již nezabývala, a to jednak proto, že k pochopení dané problematiky to již nebylo nutné, a jednak proto, aby byl zachován přiměřený rozsah této diplomové práce. V následující třetí části vycházím z rozboru kompetencí provedeného v části druhé a provádím potřebné srovnání. Vzhledem k tomu, že oba srovnávané ústavní soudy vychází ze stejného modelu...
|
|
|
Vývoj institutu státního občanství v československých ústavních dějinách
Volf, Zdeněk ; Hřebejk, Jiří (vedoucí práce) ; Suchánek, Radovan (oponent)
Touto diplomovou prací jsem se snažil popsat vývoj institutu státního občanství v československém ústavním systému. Československé státní občanství vzniklo současně se vznikem československého státu. Ústavní Listinou z roku 1920 bylo koncipováno jako jediné a jednotné. Hlavním pramenem státoobčanského práva meziválečného Československa byly recipované rakousko-uherské právní předpisy. V těchto předpisech byla úprava státního občanství úzce provázána s institutem domovského práva. Dalším charakteristickým rysem právní úpravy státního občanství v tomto období bylo uplatňování principu jednotného státoobčanského statusu rodiny. V této koncepci se projevovalo nerovnoprávné postavení žen, neboť státní občanství členů rodiny bylo odvozeno od státní příslušnosti manžela resp. otce. V dalším vývoji dochází k prosazování principů individuálního nabývání a pozbývání státního občanství. Sňatek nebo změna státní příslušnosti manžela za trvání manželství postupně přestávají tvořit samostatnou právní skutečnost, na základě které by docházelo ke změně státoobčanského statusu ženy. Po II. světové válce se ve státoobčanském zákonodárství projevuje zřetelná tendence směřující k vytvoření národního státu Čechů a Slováků. Ústavním dekretem prezidenta republiky č. 33/1945 Sb. byly ze státního svazku propuštěny osoby německé a...
|
|
| |
|
| |
|
|
Právní úprava střetu zájmů v České republice de lege lata a de lege ferenda
Řehoř, Václav ; Kudrna, Jan (vedoucí práce) ; Suchánek, Radovan (oponent)
Závěr Z výše uvedeného je více než patrné, že střet zájmů je vysoce důležitým právním institutem v každém státě, a to zejména z pohledu náležité ochrany veřejného zájmu a veřejných financí. Každý stát disponuje určitým výkonem státní moci, který je definován v jednotlivých ústavách či právních dokumentech obdobného významu (ať se již nazývají jak chtějí), přičemž tato pravidla mohou být i nepsaná. Jejich smyslem však vždy je upravit a patřičným způsobem nastavit obecně platná pravidla pro základní fungování toho kterého státu, včetně nastavení míry svobody občanů a celkového způsobu výkonu státní moci. Vzhledem k tomu, že takový dokument nutně obsahuje pravidla pro obsazování mocenských pozic, které mají následně rozhodující vliv na nakládání s veřejnými zdroji, je vysoce důležité právně zakotvit ochranu veřejných zájmů, a to zejména s ohledem na veřejné finance. Právě z těchto důvodů vzniká potřeba právně upravit případné střety zájmů, a to jak ve formě inkompatibility jednotlivých funkcí ve státě (zde zpravidla v demokratických státech), která tak zamezuje případné ingerenci jedné ze tří základních mocí do druhé, či třetí a naopak, tak v případě střetu mezi zájmem veřejným a soukromým (resp. osobním). Vzhledem k tomu, že se jedná o velmi citlivou oblast právní úpravy, je toto téma poměrně obsáhle veřejně...
|
|
|
Právo na život a trest smrti
Caletka, Lumír ; Suchánek, Radovan (vedoucí práce) ; Reschová, Jana (oponent)
Shrnutí Trest smrti neboli nejvyšší trest, či také absolutní trest je trest, který předpokládá usmrcení (neboli popravu) odsouzeného člověka za trestný čin, za který je dle platného trestního práva možné tento trest uložit. V dřívějších dobách byly takovéto trestné činy nazývány hrdelními zločiny. Vzhledem ke své definitivnosti (nemožnosti jakékoli nápravy po jeho vykonání) se jedná o trest velmi kontroverzní. Jeho zastánci uvádějí, že se jedná o jediný spravedlivý trest za vraždu a jiné závažné zločiny, znemožňuje recidivu a má významné odstrašující (preventivní) účinky. Odpůrci upozorňují kromě morálních argumentů souvisejících s právem každého na život především na nebezpečí justičního omylu, který je v tomto případě nenapravitelný, a poukazují na to, že zas tak odstrašující není a navíc poprava bývá dražší než doživotní vězení. O 70. let 20. století byl trest smrti postupně rušen ve většině evropských a jihoamerických států. Mezi zeměmi, které ho i nadále praktikují, jsou mj. některé ze států ve Spojených státech amerických a Čínská lidová republika Trestem smrti se zaobírám v první části této práce, přičemž se věnuji nejen jeho kontroverznosti ale také jeho legislativním hlediskům a popisuji také katalog jednotlivých druhů výkonu trestu. S trestem smrti bezprostředně souvisí právo na život, které je...
|
|
| |
|
|
Ústavní soudnictví ve Španělsku
Borská, Nela ; Mlsna, Petr (vedoucí práce) ; Suchánek, Radovan (oponent)
Resumé: Tématem této diplomové práce je ústavní soudnictví ve Španělsku. Španělsko se dnem účinnosti Ústavy z roku 1978 připojilo ke státům, v jejichž ústavních systémech je zakotven model koncentrovaného a specializovaného ústavního soudnictví. Španělskému ústavnímu soudnictví není v české odborné literatuře věnováno příliš prostoru, často se spíše odkazuje na jeho podobnost s ústavním soudnictvím německým. Přesto, že španělská úprava ústavního soudnictví opravdu v mnohém ze vzoru Spolkového ústavního soudu vychází (zejména se jedná o oblast kompetencí), nacházíme rovněž některá významná specifika, charakteristické znaky a instituty, které španělský Ústavní soud od tohoto vzoru odlišují, a jejichž rozbor může být v mnoha ohledech zajímavým a přínosným. Obsahem této práce není podrobná analýza všech aspektů španělského ústavního soudnictví, která z hlediska rozsahových možností této práce není zcela možná. Proto jsem se při své činnosti zaměřila pouze na některé oblasti španělského ústavního soudnictví, kterými jsou zejména otázka postavení a významu Ústavního soudu v ústavním systému Španělska a ve společnosti, právní úprava španělského ústavního soudnictví, způsob konstituování Ústavního soudu, postavení ústavních soudců, organizace Ústavního soudu a jeho kompetence. Dále se v rámci této práce více věnuji...
|
host ::
RSS.