|
|
Narativy křížových výprav v českých středoškolských učebnicích dějepisu 20. století
Kroupová, Pavlína ; Storchová, Lucie (vedoucí práce) ; Činátl, Kamil (oponent)
Tato diplomová práce srovnává různé narativy křížových výprav v českých středoškolských učebnicích dějepisu publikovaných v průběhu 20. století. Na příkladu tématu křížových výprav odhaluje vypravěčské strategie a jazykové prostředky, jimiž autoři různých učebnic dosahují různého vyznění výkladu stejné historické materie. Práce je zakotvena v paradigmatu historického narativismu, jehož teoretická východiska představuje v první kapitole. Druhá kapitola se zabývá teoretickým pohledem na učebnice dějepisu a jejich dosavadním zkoumáním, třetí kapitola nabízí rozbor jednotlivých učebnic. Ten dále rozvíjí a propojuje syntetická čtvrtá kapitola, která napříč všemi analyzovanými učebnicemi pojednává o jednotlivých tématech a fenoménech.
|
|
|
Vnímání mužského a ženského těla v české lékařské literatuře druhé poloviny 19. a počátku 20. století
Najmanová, Veronika ; Sokolová, Věra (vedoucí práce) ; Storchová, Lucie (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá tím, jakým způsobem bylo v konkrétním druhu lékařské literatury v tzv. domácích lékařích, v druhé polovině 19. století a na počátku 20. století tematizováno lidské tělo. Práce vychází z předpokladu, že tělo není pouze neutrální biologický základ daný přírodou, ale že vnímání těla a tělesnosti je ovlivněno společností a proto se určité společenské změny mohou odrážet i ve změně nahlížení na lidské tělo, zejména při jeho pojímání jako těla mužského a ženského. Právě zhruba od šedesátých let 19. století docházelo k rozvoji emancipačních aktivit českých žen, k rozšíření jejich práv a obecně k proměně genderových vztahů ve společnosti. Práce se zabývá tím, zda se tyto společenské změny promítly do toho, jakým způsobem bylo o lidském, a potažmo tedy o mužském a ženském těle, referováno v konkrétní lékařské literatuře a zkoumá, co nám zpětně taková pojetí těla říkají o genderových změnách ve společnosti.
|
|
|
Diskursy zbožnosti a genderů v českých raně novověkých preskriptivních spisech týkajících se manželství, vdovství a panenství
Nováková, Petra ; Storchová, Lucie (vedoucí práce) ; Ratajová, Jana (oponent)
V diplomové práci se zabývám tím, jak je definována, tematizována a legitimizována zbožnost v raně novověkých preskriptivních textech, které se týkají manželství, panenství a vdovství. Ve spisech z 16. a 17. století není imaginace genderů omezena na binární genderový model femininita-maskulinita, ale objevuje se větší množství kvalitativně nerovných genderů. V práci analyzuji, jak se lišila tematizace a legitimizace zbožnosti mezi těmito jednotlivými gendery. S každým z genderů se pojí určitý normativně daný soubor ctností, které charakterizují "dobrého" příslušníka daného genderu. Další výzkumnou otázkou je, jak se lišilo pojímání zbožnosti na časové ose, tedy mezi spisy z 16. a 17. století na jedné straně a texty z 2. poloviny 18. století na straně druhé. V tomto pozdějším období byla totiž pluralita genderů nahrazena dichotomní představou pouze dvou genderů.
|
|
|
"A tak by měli všickni dělat". Konstrukce "společenství Čechů" ve vybraných cestopisných dílech Václava Matěje Krameria
Fialka, Jiří ; Himl, Pavel (vedoucí práce) ; Storchová, Lucie (oponent)
Záměrem této práce je nevnímat Krameria apriorně jako "národního obrozence", nýbrž ho pojmout jako spisovatele a vydavatele. Snažím se totiž poukázat na to, že Kramerius může využívat a zároveň utvářet nacionalismus nejen pro potřeby "obecného blaha", ale také pro potřeby vlastní. Na základě této optiky se pak poučování čtenářů může také jevit jako návod, jak se stát dobrým Krameriovým zákazníkem. Jako zastřešující pojem pro přístup k pramenům, tedy Krameriovým cestopisům, jsem si zvolil Nový historismus, jenž propojuje historiografii s literární vědou a klade důraz na reprezentace a žánr textu. Snahou této práce je poukázat také na konstruovanost řady fenoménů, jež jsou často chápány jako objektivní. Více než cokoli jiného je tak tato práce analýzou stereotypů. Klíčová slova: Václav Matěj Kramerius, cestopisy, nacionalismus, konstruktivismus, Čechové
|
|
|
Reprezentace "úchylky" a strategie popularizace na stránkách časopisu "Úchylná mládež" mezi lety 1925-1938
Satinová, Gabriela ; Storchová, Lucie (vedoucí práce) ; Stella, Marco (oponent)
Tématem této práce je diskursivní analýza textové produkce časopisu "Úchylná mládež", ve které se zaměřuji na to, jak byla tělesná ab/normalita vnímaná optikou eugenického diskurzu v českém prostředí v první polovině 20. století. Cílem je zjistit, jakým způsobem ovlivňovala eugenika pohled na ab/normalitu a jakým přispěla k vnímání představ o produktivitě "postiženého" těla. Práce vychází z předpokladu, že eugenika do velké míry přispěla k začlenění "postiženého" těla do produktivního "kolektivního těla" společnosti pomocí dohlížecích a ovládacích praktik, kdy se "individuální tělo" ve veřejném diskursu stává součástí "těla společenského" a "politického". S využitím konceptu biomoci se práce zaměřuje na způsoby artikulace zdravého těla konstruovaného na základě definování "rizikových skupin". V práci jsou analyzovány diskursivní praktiky, jejichž prostřednictvím byla tělesná a duševní abnormalita tematizovaná a definovaná v souvislosti s eugenickou naukou a také to, jakým způsobem se přistupovalo k produktivitě "postiženého" těla. V práci jsou rovněž analyzovány řečové prostředky definující jednotlivé kategorie či představy o "ne/normalitě"
|
|
|
Tragédie pronásledování, romance úspěchu. Historické narativy a politiky identity současných židovských komunit v Praze
Schreiberová, Zuzana ; Storchová, Lucie (vedoucí práce) ; Barša, Pavel (oponent)
4 Abstrakt Předložená diplomová práce se zabývá tématem vytváření skupinové identity pražských židovských komunit, na základě toho, jak dané židovské komunity vnímají české židovské dějiny a svou roli v nich. Klíčovým konceptem této práce je teorie narativismu Haydena Whita, dále pak autoři zabývajících se pamětí jako byl Maurice Halbwachs, Pierre Nora či Jan Assmann. Hlavním pramenem této práce jsou články zabývající se historickými tématy, které vycházejí ve čtyřech časopisech vydávaných židovskými komunitami (Roš Chodeš, Obecní noviny, Maskil, Židovské listy). Tento pramen doplňují ještě analýzy polostrukturovaných rozhovorů s představiteli komunit. Cílem práce jen zjistit, zda způsob vyprávění českých židovských dějin ovlivňuje skutečnost, zda se dané komunity hlasí k reformnímu či ortodoxními hnutí či nějaké další faktory. Jedním z faktorů mohou být politiky identit a vnitřní konflikty. Práce si klade otázku, zda se konflikt probíhající na pražské židovské obci projevil i na způsobu vnímání a vyprávění české židovské historie. Klíčová slova: Židé, židovské komunity, židovské časopisy, dějiny Židů v Čechách, paměť, narativismus , konflikt Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Kelti jdou! Diskurzivní a sociální praxe keltománie v českých zemích v 90. letech
Vališ, Daniel ; Storchová, Lucie (vedoucí práce) ; Antalík, Dalibor (oponent)
Tato práce pojednává o fenoménu společensky relevantní aktualizace tématu Keltů v českých zemí v průběhu devadesátých let, pro něž se vžil název "keltománie". Hlavním předmětem zájmu jsou diskurzivní, performativní a další společenské praxe, při nichž byli Keltové připomínáni a které utvářely jejich podobu. Ukazuje se, že v procesu postsocialisticé transformace české společnosti plnila keltská symbolika roli ideologie, jak ji chápe Clifford Geertz - jejím prostřednictvím doboví aktéři uchopovali svoji minulost, přítomnost i vysněnou budoucnost, čímž Kelty přetvářeli v jakousi esenci dobra. Na konci práce se zamýšlím nad tím, zda právě specifický přístup k symbolickému kapitálu Keltů nevysvětluje jak velký úspěch keltománie v českých zemích, tak relativně rychlý ústup tohoto fenoménu.
|
|
|
Liliputáni. Reprezentace tělesné "odlišnosti" v tradici pražských "přehlídek lidských kuriozit" 1820-1940.
Herza, Filip ; Storchová, Lucie (vedoucí práce) ; Kolářová, Kateřina (oponent)
V předkládané práci jsem se zaměřil na reprezentace tělesné "odlišnosti" v pražské tradici "přehlídek lidských kuriozit", konkrétně na vystavování tzv. "liliputánů", které se těšilo mimořádné popularitě veřejnosti od počátku 19. století až do čtyřicátých let století následujícího. V úvodních kapitolách představuji pražské "přehlídky lidských kuriozit" jakožto specifickou sociální praxi a snažím se je zasadit do mezinárodního kontextu kultury freakshow v Evropě a Spojených státech. Ve druhé části práce se tyto přehlídky pokouším kriticky interpretovat, přičemž vycházím z teoretických pozic disability studies. Tělesnou "odlišnost" chápu jako diferenční kategorii, která vzniká křížením dobově relevantních ideologií, podílí se na utváření dobových kolektivních a individuálních identit a přispívá k nerovnému mocenskému uspořádání společnosti. V průběhu práce se soustředím na dis/kontinuity v imaginaci "odlišného" těla a snažím se pojmenovat specifika vystavování "liliputánů" v českém kontextu. Klíčová slova: 19. století, tělo, reprezentace, tělesná odlišnost, abnormalita, ideologie 1
|
|
| |
|
|
Paupertate styloque connecti. Formální diskursivní modus, literární pole a textové utváření humanistické učenecké komunity v českých zemích.
Storchová, Lucie ; Beneš, Zdeněk (vedoucí práce) ; Horský, Jan (oponent) ; Urbánek, Vladimír (oponent)
Disertace vychází z konceptů symbolické sociologie (koncept literárního pole), řečových reprezentací a performativity a aplikuje je na výzkum humanistických učeneckých komunit v českých zemích v letech 1550-1650. Zodpovídá na následující badatelské otázky: Jak v rámci formalizovaného diskursivního modu charakteristického pro latinské humanistické básnictví probíhala komunikace? Jak fungovala jednotlivá humanistická literární pole? Jak se v heteronomním poli modelovaly vztahy k mecenátu? Jak se textově utvářela učenecká komunita a sebeprezentovali jednotliví učenci? Tyto problémy autorka sleduje od období po roce 1550, kdy se v českých zemích zformovaly první pravidelné humanistické komunikační struktury; hlavní pozornost se soustředí na intelektuální provoz spojený s pražskou univerzitou a přidruženými městskými okruhy a následně na mimouniverzitní učenecké skupiny a rozpad univerzitního literárního pole okolo poloviny 17. století. V závěrečné části práce autorka analyzuje, jak byly v humanistických textech "obsazovány" různé typy subjektových pozic a jak byl v souvislosti s učeneckými reprezentacemi a autorstvím performován gender a tělo.
|
host ::
RSS.