|
|
Účast veřejnosti na rozhodování ve věcech životního prostředí
Balážová, Julie ; Sobotka, Michal (vedoucí práce) ; Fiala, Zdeněk (oponent)
Účast veřejnosti na rozhodování ve věcech životního prostředí Abstrakt Tato diplomová práce se zabývá účastí veřejnosti ve správních procesech, které se týkají životního prostředí. Ve veřejných diskusích zaznívá toto téma zejména v souvislosti s legislativními snahami o zrychlení povolovacích procesů ve stavebním právu. Zdaleka se však netýká jen jich a právní úprava je rozptýlena v mnoha předpisech. Cílem práce je proto představit uceleně vybrané zákony a rozebrat podmínky a rozsah účasti osob na řízeních, která jsou podle nich vedena. V první řadě jsou čtenáři seznámeni s formami "účasti" a různými definicemi "veřejnosti". Následně jsou představeny prameny právní úpravy a z nich vybrány zákony, které jsou podrobně popsány v dalších částech. Dále je vysvětleno, jak účastníky řízení vymezuje správní řád, jak se tato úprava dotýká dalších předpisů a jaké problémy v praxi některá ustanovení mohou přinést. Další část představuje mezinárodní dokument, který se účastí veřejnosti obecně zabývá, a to tzv. Aarhuskou úmluvu a zmiňuje její význam v evropském i českém právu. Dále se autorka zaměřila už na popis zákonů, podle kterých jsou vedena řízení, jejichž výsledkem je povolení určité činnosti (dle zákona o integrované prevenci) či záměru (zákon o posuzování vlivů na životní prostředí) s významnými negativními...
|
|
|
Judikatura Evropského soudního dvora na úseku ochrany životního prostředí
Kolafová, Lenka ; Sobotka, Michal (vedoucí práce) ; Stejskal, Vojtěch (oponent)
59 SHRNUTÍ Diplomová práce se zabývá judikaturou Evropského soudního dvora na vybraném úseku ochrany životního prostředí. V konkrétním případě jde o problematiku odpadů. Odpady jsou samozřejmý produkt lidské činnosti a je nutné stanovit jasně daná pravidla, jak s nimi nakládat, tak aby bylo minimalizováno riziko dopadu na životní prostředí či lidské zdraví. Práce je rozdělena do tří částí. Na úvod je zmíněno postavení a právní základy pro činnost Evropského soudního dvora v rámci systémů orgánů Evropských společenství, jeho organizační struktura a stručně i průběh řízení. Je zde také zmíněn vliv Lisabonské smlouvy na fungování ESD. Ve druhé kapitole se věnuji roli ESD v oblasti ochrany životního prostředí. Jsou zde identifikovány vybrané typy řízení před ESD a ke každému typu řízení je podána i statistika za určité časové období. Třetí část mé práce se zaměřuje již zcela na judikaturu ESD v oblasti odpadů. Jsou zde rozebrány klíčové judikáty zabývající se centrálním pojmem odpad, zejména předpoklady klasifikace materiálu jako odpadu a vymezení pojmu vedlejšího produktu, podmínkami přepravy odpadů a přesahem odpadového hospodářství do problematiky volného pohybu zboží, jedné ze základních svobod Společenství. V této kapitole se také zabývám vývojem komunitární právní úpravy odpadů. SUMMARY This diploma...
|
|
|
Právo na příznivé životní prostředí v českém právu a v právu Britské Kolumbie
Čechtická, Alena ; Damohorský, Milan (vedoucí práce) ; Sobotka, Michal (oponent)
- 70 - Závěr Ve své diplomové práci jsem se pokusila porovnat právo na příznivé životní prostředí v právním řádu České republiky a v právním řádu Britské Kolumbie. Pojem práva na příznivé životní prostředí jsem pojala široce, nejen jako ustanovení právního řádu, ale také jako princip ovlivňující celou oblast práva životního prostředí. Přistupuji k němu jako k neoddělitelné součásti právní ochrany životního prostředí a zkoumám jej především v kontextu práva životního prostředí obou srovnávaných zemí, a to z mnoha hledisek. Na začátku jsem se zabývala pojetím základních pojmů týkajících se práva životního prostředí v obou zemích. Z porovnání vyplynulo, že pojem "životní prostředí" je v právních řádech obou zemí definován poměrně jednotně. Shodnost pojetí definice životního prostředí vychází především z toho, že problematika životního prostředí a jeho ochrany byla v minulosti a je dodnes diskutována především na poli mezinárodních konferencí s účastí prakticky všech států vyspělého světa a v současné době můžeme říci, že na poli základů práva životního prostředí došlo již k určitému sjednocení. U pojmu "příznivé životní prostředí" již narážíme na problém. Přívlastek "příznivé" je velmi obtížně definovatelný, neboť co může být v jednom případě považováno za příznivé, v jiném případě pak příznivé být nemusí;...
|
|
| |
|
|
Právo na informace o životním prostředí
Polcarová, Kristýna ; Žákovská, Karolina (vedoucí práce) ; Sobotka, Michal (oponent)
Závěr Mezinárodní závazky České republiky ve vztahu k právu na informace o životním prostředí, vyplývající z jejího členství v Evropské unii a z ratifikace Aarhuské úmluvy, byly formálně naplněny zejména přijetím InfŽPZ a InfZ. Ze skutečností uvedených v předchozích kapitolách je však zřejmé, že koexistence obou právních předpisů v praxi není vždy jednoduchá. Povinným subjektům může totiž činit potíže zejména rozeznat, podle kterého zákona mají v konkrétním případě postupovat. Jak už bylo shora uvedeno, je třeba pro správné určení právního předpisu, podle jehož ustanovení bude žádost vyřizována, vyřešit, zda se jedná o informaci o životním prostředí ve smyslu ust. § 2 písm. a) InfŽPZ, či nikoliv. Vzhledem k tomu, že okruh těchto informací je stanoven demonstrativním výčtem, je zákonodárcem vytvořen určitý prostor pro správní uvážení a každý povinný subjekt si tak musí tuto otázku vyřešit sám. Přitom by však měl dbát především smyslu právního předpisu, z něhož je možno dovodit, že pojem informace o životním prostředí by měl být vykládán extenzivně. K tomuto postupu přitom nabádá i právní úprava práva na informace obsažená v právních předpisech Evropské unie.1 Dovodit ji pak můžeme i z Aarhuské úmluvy. Dále pak mohou dle názoru autorky vznikat v praxi potíže zejména tam, kde bude třeba část žádosti vyřídit...
|
|
|
Přeprava a nakládání s nebezpečným odpadem z pohledu mezinár.práva
Diblíková, Anna ; Damohorský, Milan (vedoucí práce) ; Sobotka, Michal (oponent)
72 Závěr Základ pro fungování jakéhokoliv lidského společenství představuje existence určitého souboru pravidel, kterým se bude společenství řídit. Pravidla se mění s ohledem na potřeby lidí. Zásadní předpoklad pro jejich efektivní uplatnění představuje shoda dané skupiny ohledně jejich obsahu. Mezinárodní právo životního prostředí jako soubor pravidel vzniklo, v poměru k jiným právním odvětvím, například obchodnímu právu, nedávno. Málokdo zajisté pochybuje o nutnosti regulace obchodních vztahů, bohužel leckdo v 21. století váhá nad potřebou právní úpravy ochrany životního prostředí. Oproti zmíněné obchodněprávní úpravě, se bere ochrana před zdroji ohrožení životního prostředí jako "něco navíc" a při tvoření právních pravidel zůstává někdy na okraji zájmu. Každý soubor pravidel se vyvíjí z určitých právních idejí, které jsou danému společenství vlastní. Takovéto vedoucí postoje mnohdy překračují hranice jednotlivých společenství a stávají se jednotící myšlenkou pro rozličné právní řády. Řečené platí také pro úpravu mezinárodního práva životního prostředí. Princip prevence, předběžné opatrnosti, odpovědnosti původce odpadu, blízkosti a soběstačnosti představují základ, z kterého vychází mezinárodní, evropská i národní úprava. Mezinárodněprávní úprava se zaměřila, s ohledem na svůj nadnárodní dosah, především...
|
|
| |
|
| |
|
|
Právní aspekty limitů těžby hnědého uhlí
Beňasová, Kateřina ; Sobotka, Michal (vedoucí práce) ; Damohorský, Milan (oponent)
Tato diplomová práce si klade za cíl poskytnout rozbor právních limitů kladených těžbě hnědého uhlí v České republice, a to včetně posouzení, jakým způsobem tyto limity vstupují do jednotlivých fází hornické činnosti. První kapitola shrnuje relevantní právní úpravu horního práva. Druhá kapitola se věnuje omezením nastaveným ve prospěch ochrany životního prostředí. Následující kapitola se dále soustřeďuje na specifickou problematiku tzv. ekologických limitů těžby. Čtvrtá kapitola pak přibližuje omezení kladená právem vlastnickým. Diplomová práce je zakončena závěrem shrnujícím v ní obsažené poznatky.
|
|
| |
host ::
RSS.