|
| |
|
| |
|
| |
|
|
Škola a duševní zdraví pohledem budoucích pedagogů, kteří se identifikují jako LGBTQ+
Nekvasilová, Sára ; Machovcová, Kateřina (vedoucí práce) ; Smetáčková, Irena (oponent)
Diplomová práce se zabývá tématem školy a duševního zdraví LGBTQ+ lidí. Teoretická část práce představuje téma duševního zdraví LGBTQ+ dospívajících v kontextu školního prostředí. Cílem empirické části práce bylo zjistit, jak na problematiku nahlíží budoucí vyučující, kteří se sami identifkují jako LGBTQ+. Výzkum si klade tří otázky: 1) jaké zkušenosti respondenti a respondentky jakožto LGBTQ+ studující zažívali v rámci střední školy a považují je za významné, 2) jak na tyto zkušenosti nahlížejí a jakým způsobem reflektují vliv těchto zkušeností na jejich duševní zdraví a budoucí směřování a 3) jak nahlížejí na své budoucí působení jakožto vyučující v otázce duševního zdraví LGBTQ+ lidí školách. Data byla sbírána formou individuálních polostrukturovaných rozhovorů, přičemž struktura rozhovoru byla vytvořena na základě ohniskových skupin zaměřených na související téma. Rozhovory byly provedeny s 11 respondenty a respondentkami různé genderové a sexuální identifikace. Data byla následně analyzována reflexivní tematickou analýzou. Výsledky výzkumu jsou prezentovány v tematické mapě zobrazující 9 témat a 9 subtémat, mezi které například patří: Škola nedává LGBTQ+ lidem dostatečně najevo, že tam patří; Nemožnost sdílet, nemožnost nevědět; Malé poznámky mají velký vliv; Strach z nepřijetí; Důležitost...
|
|
|
Rodinné modely: Učitelský pohled na začlenění tématu do výuky
Rejfová, Dominika ; Smetáčková, Irena (vedoucí práce) ; Hyánková, Tereza (oponent)
Bakalářská práce "Rodinné modely: Učitelský pohled na začlenění tématu do výuky" se zabývá tím, jak učitelé nakládají s rodinnými modely ve výuce podle svých profesních zkušeností. Zajímá mě, jak učitelé vnímají zařazení rodinných modelů do výuky. Jestli by se v hodinách ZSV mělo tomuto tématu věnovat více času nebo jestli je naopak toto téma ve vzdělávacích programech zastoupeno v dostatečné míře. Zaměřuji se na to, jestli učitelé prezentují pouze tradiční rodinu jako vzor nebo se snaží o zahrnutí i jiných rodinných modelů do výuky. Od toho se poté odvíjí další související otázky. Jedná se především o to, jakým způsobem učitelé aplikují rodinné modely do výuky, jestli se učitelé obávají vyjádření svého názoru nebo jestli se cítí být ve své praxi omezováni školou nebo rodiči. V teoretické části se věnuji terminologii rodiny, učiteli jako osobnosti a rodině v kurikulu a výuce. Chci poukázat na význam rodiny pro dítě a na faktory ovlivňující podobu a funkčnost rodiny. V praktické části je prováděn kvalitativní výzkum na základě rozhovorů s deseti informanty, kteří vyučují na gymnáziu ZSV. Na základě tematické analýzy bylo zjištěno, že informanti hodnotí zařazení rodinných modelů do výuky velmi kladně. Dokonce většina z dotázaných by ocenila, kdyby vzdělávací programy byly rozšířeny o tato témata....
|
|
|
Podpora LGBTQ studujících ze strany školního poradenského pracoviště
Marková, Tereza ; Smetáčková, Irena (vedoucí práce) ; Machovcová, Kateřina (oponent)
Diplomová práce se zabývá tématem podpory LGBTQ studujících. Popisuje zkušenosti LGBTQ dospívajících ve školním prostředí a různé formy podpory, která jim v tomto prostředí může být poskytnuta. Práce se soustředí zejména na podporu LGBTQ studujících ze strany školního poradenského pracoviště a roli školních poradenských pracovníků/pracovnic jako advokátů LGBTQ studujících. Výzkum v této práci se věnuje zmapování zkušeností a porovnání pohledů školních poradenských pracovníků/pracovnic a LGBTQ studujících na LGBTQ tématiku v českém školství a roli školního poradenského pracoviště v podpoře LGBTQ studujících. Výzkum v této práci je kvalitativní a pracuje se dvěma výzkumnými soubory. Ke sběru dat byly použity individuální rozhovory a fokusní skupiny, k následné analýze dat byla zvolena tematická analýza. Výsledky výzkumu upozorňují především na absenci LGBTQ tématiky v českém vzdělávání a nedostatečnou podporu LGBTQ studujících ze strany dospělých osob ve školství. Školní poradenští pracovníci/pracovnice se ve své praxi začínají s LGBTQ studujícími, a především těmi transgender a nebinárními, setkávat až v posledních několika letech, což je pro některé popudem začít se v LGBTQ tématice více vzdělávat a zaujímat na jejich školách pozici hlavního obhájce jejich potřeb. KLÍČOVÁ SLOVA školní poradenské...
|
|
|
Role programu "I ve mně je lídr" při rozvíjení klíčových kompetencí
Kučerová, Zuzana ; Smetáčková, Irena (vedoucí práce) ; Frombergerová, Anna (oponent)
Předmětem této práce je popsat a představit program I ve mně je lídr jako jedno z možných východisek současného výchovně - vzdělávacího působení na žáky všech stupňů vzdělávacího systému ve smyslu jejich vybavení klíčovými kompetencemi. V teoretické části jsou vymezeny základní pojmy týkající se rámcového vzdělávacího programu, klíčových kompetencí ve vzdělávání a školního vzdělávacího programu. Dále jsou zde popsány principy 7 návyků efektivního jednání a uvedeno, jak je lze pomocí programu I ve mně je lídr aplikovat ve školním prostředí. Praktická část práce se zaměřuje na metody vedoucí k osvojování klíčových kompetencí v rámci hodin Osobnostně - sociální výchovy a na možnosti a dopad zavedení programu I ve mně je Lídr do praxe na Základní škole Bratří Čapků v Ústí nad Orlicí. Zjišťování informací probíhalo prostřednictvím rozhovorů a následných dotazníků. Z tohoto výzkumu vyplynulo, že umístění Osobnostní a sociální výchovy jako samostatného předmětu, jeho náplň i výstupy, jsou v souladu s doporučeními Rámcového vzdělávacího plánu pro základní vzdělávání, i se smýšlením a záměry třídních učitelů. Dále se ukázalo, že i přes to, že dle vyjádření vyučujících principy 7 návyků pomáhají rozvíjet všechny klíčové kompetence uváděné v RVP ZV, je v současné době ve výuce využívá pouze polovina učitelů....
|
|
| |
|
|
Konstrukce intencionality u dospívajících delikventů
Onder, Jakub ; Smetáčková, Irena (vedoucí práce) ; Chrz, Vladimír (oponent)
Ve své práci se snažím podrobně zmapovat tzv. intencionální profil mladistvých delikventů, tj. způsob, jakým delikventi vnímají a prožívají okolní svět, jaké mu přisuzují významy a jak o něm přemýšlí. Součást tohoto profilu je také představa úlohy a začlenění sebe sama v rámci tohoto světa. Dalším cílem výzkumu je vysvětlení funkce delikventního chování v rámci tohoto profilu. Výzkum proběhl v diagnostickém ústavu se čtyřmi chlapci ve věku 16 a 17 let s delikventní minulostí. Spočíval v narativní a diskursivní analýze padesáti- minutových autobiografických rozhovorů s důrazem na vlastní přinášení životních témat samotnými respondenty. Výsledkem analýz bylo sestavení tzv. teorie egocentrismu. Její srovnání s různými dalšími teoriemi a výzkumy a začlenění do společensko-vědního kontextu se nachází v druhé polovině práce. Egocentrismus je srovnáván především s obranným mechanismem štěpení v pojetí M. Kleinové a interpretován v souladu s myšlenkami E. Fromma a C. G. Junga. Na závěr také formuluji některá psychoterapeutická doporučení pro práci s delikventy především pro pracovníky výchovných a diagnostických ústavů, která vycházejí z nabytých poznatků.
|
|
|
Self-efficacy v matematice u žáků a žákyň prvního stupně ZŠ
Vozková, Anna ; Smetáčková, Irena (vedoucí práce) ; Pavelková, Isabella (oponent)
Self-efficacy významně ovlivňuje fungování jedince, je to nejenom přesvědčení o jeho vlastních schopnostech ale také o tom, jakých výkonů s nimi může dosáhnout. Tato bakalářská práce se zabývá specifickou oblastí self-efficacy v matematice, ale také dalšími proměnnými spojenými s matematikou. V teoretické části jsou nejprve shrnuta základní teoretická východiska self-efficacy především tak jak je uvádí autor tohoto konceptu Albert Bandura. Další části se věnují akademické self-efficacy a self- efficacy v matematice a také rozdílům v matematických výkonech a v postojích k matematice mezi chlapci a dívkami. Empirická část popisuje uskutečněný výzkum, jehož cílem bylo zjistit míru matematické self-efficacy a případné rozdíly v ní mezi žáky a žákyněmi 4. ročníku ZŠ. Dále se zaměřil i na vztah matematické self-efficacy k dalším proměnným (k matematickému výkonu, známce z matematiky, identifikaci s matematikou) a také na to zda je možné najít genderové rozdíly v těchto a jiných proměnných. Ve výzkumu byly jako metody použity dva dotazníky a matematický test. Výsledky výzkumu naznačují, že ve 4. ročníku ZŠ nejsou mezi žáky a žákyněmi rozdíly v matematické self- efficacy stejně jako v dalších proměnných, rozdíly v některých položkách obou dotazníků však naznačují, že chlapci by mohli mít pozitivnější postoj k...
|
host ::
RSS.