|
|
Proměna Detroit Police Department v kontextu socio-ekonomické situace města Detroit od 60. do 80. let
Moucha, František ; Sehnálková, Jana (vedoucí práce) ; Pondělíček, Jiří (oponent)
Reforma policejních složek ve městě Detroit amerického státu Michigan, je fenomén sahající zhruba do počátku 60. let 20. století. Jedná se o fenomén charakterizující organizování a fungování policejních složek alternativními způsoby, kdy se policie odklání od komunitního policejního dozoru k různým programům, které mají za cíl rychlé snížení kriminální aktivity. K tomu jsou často využívány federální prostředky, ať už finančních, nebo zákonných rámců. Tyto legislativní rámce umožnují například spolufinancování lokálních policejních složek s pomocí federální vlády nebo převedení vojenského vybavení v rukou civilních bezpečnostních složek, a jejich nakládaní s těmito prostředky. Avšak dojem veřejnosti z tohoto fenoménu může být ale různý. Policie jakožto civilní bezpečnostní složka se díky tomto fenoménu dostává nebezpečně blízko k definici a fungování vojenských ozbrojených složek. Toto může vést k dojmu splynutí těchto dvou složek. Fenomén se tedy věnuje tomu, zda se jedná o policii užívající vojenské postupy, či se z policie naopak stává další ozbrojená složka s represivním fungováním.
|
|
|
C. J. Walker: Její role v rámci afroamerické komunity a v boji za politicko-sociální práva žen
Hofmanová, Terezie ; Sehnálková, Jana (vedoucí práce) ; Kýrová, Lucie (oponent)
Bakalářská práce se věnuje životnímu příběhu Madam C. J. Walker, která se stala na počátku 20. století první milionářkou ve Spojených státech. Její životní příběh je pozoruhodný zejména kvůli dvěma aspektům: byla ženou a navíc afroamerického původu. Období Jima Crowa, které se vyznačovalo především rasovou segregací, rasismem a nerovnými sociálními a politickými příležitostmi pro Afroameričany, nebylo rozhodně ideální dobou k podnikání. Přesto Madam Walker dokázala vybudovat firmu The Madam Walker Company, která vyvážela své vlasové a kosmetické produkty i mimo Spojené státy a poskytovala pracovní příležitosti desítkám tisíc Afroameričanů. Zaměřila se totiž na opomíjené potřeby afroamerických žen v oblasti péče o zevnějšek. Souběžně se svým podnikáním se Madam Walker zapojovala do socio-politického aktivismu a dobročinnosti. Práce si klade za cíl za pomoci biografické metody zanalyzovat filantropické a aktivistické činy Madam Walker a na základě této analýzy zjistit, jakou roli hrála v rámci afroamerické komunity. Práce je rozdělena do čtyř kapitol, přičemž první dvě kapitoly se zabývají relevantním historickým kontextem konce 19. a počátku 20. století ve Spojených státech a hlavními životními milníky Madam Walker. Ve třetí kapitole práce analyzuje její konkrétní filantropické skutky v rámci...
|
|
| |
|
|
U.S.-China Cooperation During Six Party Talks
Hladíková, Kristýna ; Sehnálková, Jana (vedoucí práce) ; Bečka, Jan (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá americko-čínskou spoluprací během šestistranných rozhovorů o ukončení severokorejského jaderného programu v letech 2003 až 2009 a jejím cílem je rozbor hlavních zájmů a záměrů, se kterými USA a Čína přistupovaly k jednacímu stolu, a dále analýza problematických bodů mezi oběma zeměmi, jenž nejvíce komplikovaly celý průběh diskuzí. Ačkoliv obě země upřímně deklarovaly společný zájem na jaderném odzbrojení korejského poloostrova, jejich skutečné pořadí priorit se v rámci rozhovorů lišilo. Na rozdíl od USA, Čína upřednostňovala stabilitu regionu před jeho denuklearizací a velmi se snažila mírnit tvrdý americký postup vůči KLDR. Díky tomu však bylo prakticky nemožné efektivně donutit Severní Koreu k tomu, aby zanechala jaderného programu, což ale bylo bezpodmínečně požadováno Spojenými státy. Dlouhotrvající politické a strategické spojenectví mezi Pekingem a Pchjongjangem celý problém dále výrazně komplikovalo. Jakákoliv prohlášení nebo rezoluce, které byly přijaty, pak postrádaly dostatečnou razanci a nedonutily Severní Koreu ukončit jaderný program. Americko-čínská spolupráce tedy nebyla v tomto ohledu příliš úspěšná. Na základě těchto zjištění pak práce dochází k závěru, že hlavní překážkou k dosažení jaderného odzbrojení KLDR byl nekompromisní postoj Ameriky vůči...
|
|
|
Komparace bezpečnostněpolitických opatření USA v souvislosti s jaderným programem KLDR za vlád prezidentů George W. Bushe a Baracka Obamy
Vítková, Kateřina ; Sehnálková, Jana (vedoucí práce) ; Anděl, Petr (oponent)
Práce Komparace bezpečnostněpolitických opatření USA v souvislosti s jaderným programem KLDR za vlád prezidentů George W. Bushe a Baracka Obamy sleduje reakce prezidentů G. W. Bushe a Baracka Obamy a jejich administrativ na jednotlivé severokorejské jaderné testy uskutečněné v letech 2006, 2009 a 2013. Snaží se identifikovat podobnosti a rozdíly mezi uvedenými administrativami a prokázat tezi, že kroky přijaté Spojenými státy americkými za Baracka Obamy nebyly ve výsledku efektivnější než ty přijaté za jeho předchůdce. Práce se soustředí na časové období počínaje situací před prvním severokorejským jaderným testem do podzimu 2014. Metodologie zahrnuje kvalitativní přístup a komparaci. Reakce jsou pro větší přehlednost rozděleny do několika skupin: rétorika, promítnutí do strategických dokumentů, legislativa, ekonomické aspekty apod. V závěru práce konstatuje, že přestože se postoj administrativ George Bushe a Baracka Obamy vůči severokorejským jaderným testům v některých aspektech podobal, lze identifikovat řadu faktorů, které je zřetelně odlišují. Barack Obama kladl ve sledovaném období na Asii větší důraz a jeho postoj ke KLDR se jevil mnohem vyrovnanější. Přesto ale ani on kýžený průlom v jednání nepřinesl.
|
|
|
Politika pozitivní diskriminace na amerických univerzitách: perspektiva Nejvyššího soudu 1978-2003
Mertová, Viktorie ; Sehnálková, Jana (vedoucí práce) ; Calda, Miloš (oponent)
Americké univerzity ve svém přijímacím řízení často aplikují tzv. pozitivní diskriminaci, tedy zvýhodňování zástupců menšin odlišených obvykle na základě rasy či barvy pleti. Jedním z důvodů pro tuto politiku je to, že v šedesátých letech dvacátého století bylo nařízeno, že všechny instituce financované federální vládou musí přijmout pozitivní opatření jako boj proti diskriminaci menšin. Dalším důvodem je, že se univerzity pokoušejí na své půdě vytvořit pestré, rozmanité prostředí, které má zvyšovat kvalitu vzdělání. Takový postup vyvolává mnoho kontroverzí. Odpůrci této politiky se domnívají, že porušuje Čtrnáctý dodatek Ústavy, protože diskriminuje představitele většinové společnosti. Na toto téma ve Spojených státech proběhlo mnoho soudních sporů, několik případů se dostalo až k Nejvyššímu soudu. Bakalářská práce "Politika pozitivní diskriminace na amerických univerzitách: perspektiva Nejvyššího soudu 1978-2003" se zabývá tím, jak se vyvinul přístup Nejvyššího soudu Spojených států k této problematice od roku 1978, kdy proběhl první velký případ, do roku 2003, kdy soud o této otázce rozhodoval naposledy. Na základě analýzy rozsudků tří významných případů jsou představeny nejvýznamnější rozdíly mezi postoji a argumenty soudců za 25 let existence této problematiky.
|
|
|
Typologie chování Korejské lidově demokratické republiky: Analýza vývoje vzájemných vztahů mezi Spojenými státy americkými a Korejskou lidově demokratickou republikou
Štroblová, Radka ; Hornát, Jan (vedoucí práce) ; Sehnálková, Jana (oponent)
do prezidentského úřadu již došlo , které ovlivnily vztahy Spojených států amerických a Korejské lidově demokratické - , přes slovní urážky obou představitelů, historické setkání vůdců korejských států demilitarizované zóně společné vystoupení jihokorejských a severokorejských sportovců na zimních olympijských hrách Pchjongčchangu, až po historický summit v Čong který měl přinést zásadní proměnu vzájemných vztahů. V pořadí druhá schůze obou představitelů v Hanoji však skončila předčasně - bez podpisu plánovaného společného prohlášení. Vztahy mezi Spojenými státy americkými a Korejskou lidově demokratickou republikou se neustále a často dramaticky vyvíjejí. Hlavním tématem vzájemných rozhovorů byla již v minulosti úplná, ověřitelná a nenávratná denuklearizace Korejského poloostrova, která měla zajistit trvalý mír a stabilitu regi omezení se tak staly hlavní otázkou řešenou při multilaterálních jednání, kterých se kromě Spojených států a Severní Koreje účastnila i Korejská republika, Čína, Rusko a Japonsko. Severní Korea však rozhovory často sabotovala a období kooperace tak byla přerušována provokacemi a nepřátelskými akcemi v podobě testů balistických střel či jaderných zbraní. Ve své práci se snažím nalézt obecnou typologii chování Korejské lidově demokratické republiky se zaměřením na opakující se cykly...
|
|
|
Manas Air Base and U.S.-Kyrgyz Relations
Nováková, Sabina ; Sehnálková, Jana (vedoucí práce) ; Horák, Slavomír (oponent)
Bakalářská práce představuje případovou studii americké vojenské základny Manas v Kyrgyzstánu. Věnuje se významu základny v kontextu americko-kyrgyzských vztahů po roce 2001. Zaměřuje se na analýzu bilaterálních jednání mezi USA a Kyrgyzstánem ve spojitosti se zřízením, fungováním a uzavřením základny v roce 2014. Práce hledá odpověď na otázku, v čem spočívaly pozice obou zemí, jaká byla motivace jejich kroků a jaké další faktory vstupovaly do procesu vyjednávání. Dospívá k závěru, že snaha Spojených států získat a udržet přístup k základně byla vedena potřebou zajistit opěrný bod pro zásobování ozbrojených sil v Afghánistánu. Oproti tomu Kyrgyzstán byl primárně zaujat vidinou finančního prospěchu plynoucího z přítomnosti americké základny na svém území. Spojené státy poskytly místním elitám možnost obohacení díky příjmům spojeným s provozem základny. Důležitý dopad na postoj Kyrgyzstánu k zahraničněpolitickým otázkám včetně základny Manas měla rovněž nestabilita vnitropolitických poměrů. Spojené státy se nezřídka ocitly ve vleku vnitropolitického dění v Kyrgyzstánu, přestože byly v tomto asymetrickém vztahu silnějším hráčem. Biškek dlouhodobě postrádal ucelenou zahraničněpolitickou strategii. Jeho kroky, vyznačující se častými obraty a náhlými zvraty, zpochybňovaly z pohledu Spojených států reputaci...
|
|
|
Diskontinuita urbanizačních procesů v poválečné Číně - Urbanizační politika ČLR na pozadí reformních změn 70. let 20. století
Bolchová, Jitka ; Sýkora, Jan (vedoucí práce) ; Sehnálková, Jana (oponent)
Práce pojednává o urbanizačních politikách Čínské lidové republiky v období od skončení občanské války v roce 1949 po současnost. Zaměřuje se zejména na vliv reforem ze 70. let 20. století. V období vlády Mao Ce-Tunga před Velkým skokem vpřed je urbanizační proces v Číně přítomen spíše jako vedlejší efekt centrálních politik, než jako následek cílených pro-urbanizačních politik. Období Velkého skoku vpřed a Kulturní revoluce jsou na jednu stranu charakteristická masivní industrializací, na druhou však potlačováním jakýchkoli urbanizačních procesů. Dále dochází k centrální vládou řízené migraci obyvatel z měst na venkov a její kontrole skrze Hukou systém. Po reformách ze 70. let 20. století se Čína otevírá okolnímu světu a dochází k radikální změně jejího nasměrování k tržní socialistické ekonomice. K hlavním změnám patří soustředění se na ekonomickou prosperitu a de-ideologizace politiky, Čína se otevírá Západnímu světu. Velice rychle se začíná projevovat pozitivní vliv urbanizace na ekonomickou prosperitu a růst urbanizace je tedy podporován řadou centrálních politik. Jedním z mechanismů vedoucích k mohutné urbanizaci a následně k ekonomickému růstu je uvolnění neformálního pracovního sektoru. Dalším je decentralizace centrálních pravomocí na úroveň lokálních vlád, vedoucí k masivnímu přílivu...
|
|
|
Domácí terorismus ve Spojených státech v letech 2001-2015
Zelinka, Ondřej ; Sehnálková, Jana (vedoucí práce) ; Divišová, Kristýna (oponent)
Práce se věnuje tématu domácího terorismu (homegrown terrorism) ve Spojených stá- tech v období od roku 2001 do roku 2015. Práce nejprve věnuje rozdílu mezi pojmy domestic a homegrown terrorism, které se v českém a anglickém jazyce obsahově liší, a následnému stanovení definice domácího terorismu. Práce se dále věnuje dvěma nejvýznamnějším odvět- vím domácího terorismu v USA - tedy pravicovému a džihádistickému. Každý ze směrů je roze- brán z hlediska ideologie, přičemž v případě pravicového extremismu se práce věnuje také jeho nejdůležitějším odnožím. Práce se následně stručně věnuje historickému kontextu a dále pak aktivitám, ke kterým se jednotlivé ideologické směry ve zkoumaném období uchýlily, jako jsou například jednotlivé teroristické útoky a incidenty, ke kterým došlo mezi lety 2001 až 2015. Dále se tato práce věnuje zevrubné analýze trendů v domácím terorismu, porovnání nebez- pečnosti jednotlivých teroristických ideologických směrů, vytvoření profilu typického pachatele teroristických činů na základě statistických údajů a analýze smrtících útoků, ke kterým v daném období došlo. Klíčová slova domácí terorismus, USA, pravicový extremismus, muslimský extremismus, džihádis- mus, trendy v domácím terorismu
|
host ::
RSS.