|
| |
|
|
Faktory spokojenosti a opakovaného využití sdíleného ubytování
Bělohradská, Michaela ; Sedláčková, Markéta (vedoucí práce) ; Sládek, Jan (oponent)
Za účelem lepšího porozumění využívání sdíleného ubytování, se bakalářská práce zabývá faktory podněcujícími spokojenost a opakované využití této ubytovací možnosti. Výzkumný záměr práce je doplněn o zjištění, jaké faktory ovlivňují obecný postoj uživatelů sdíleného ubytování k ekonomice sdílení. Výzkumný soubor (N=129) tvoří uživatelé služby Couchsurfing, kteří byli do stratifikovaného systematického výběru zahrnuti na základě dostupnosti skrze vyhledávač hostitelů, uvedeného bydliště v Praze, znalosti českého jazyka a aktivitě na svém uživatelském profilu během posledního půl roku. Dle relevantního teoretického rámce byl sestaven dotazník i výzkumný model. Následná analýza dat z kvantitativního on-line dotazníkového šetření byla provedena pomocí regresní analýzy. Výsledky odhalují, že k pravděpodobnosti opakovaného využití sdíleného ubytování nejvíce přispívá vnímaná ekologická šetrnost, která je rovněž vlivná i z hlediska obecných postojů. Zjištění dále ukazují na ekologickou šetrnost, radost z pomáhání druhým a ekonomickou úsporu jako na faktory pozitivně ovlivňující spokojenost uživatelů ze sdíleného ubytování.
|
|
|
Přenos generalizované důvěry
Klusáček, Jan ; Hamplová, Dana (vedoucí práce) ; Sedláčková, Markéta (oponent)
Diplomová práce se zabývá mezigeneračním přenosem generalizované důvěry. Generalizovaná důvěra (jako optimistický postoj k interakci s neznámými lidmi) je známá jako důležitá součást sociálního kapitálu a předpoklad zdravého fungování občanského života. Vycházíme z kulturního pojetí důvěry jako morální normy s hlubokými historickými kořeny, přičemž důvěřovat se učíme v raném dětství od svých rodičů. Vznik práce je motivován absencí novějších výzkumů a výzkumů z post-socialistického (respektive českého) prostředí na téma přenosu důvěry z rodičů na děti, mezigenerační přenos existuje v teoriích kulturního pojetí důvěry jako do velké míry neověřený předpoklad, potvrzení socializace v rodině by pomohlo osvětlit stabilitu postoje v čase a prostorovou diferenciaci v důvěře. Na základě dat z první vlny Českého panelového šetření domácností z roku 2015 jsme zkoumali souvislost mezi mírou generalizované důvěry dítěte a mírou generalizované důvěry rodiče. V analýze dat se nám podařilo nalézt vztah mezi důvěrou dítěte a důvěrou rodiče. Nepodařilo se nám potvrdit hypotézu, že mezigenerační přenos důvěry z matky na dítě je silnější než mezigenerační přenos z otce na dítě. Důvěřivější jsou též děti vysokoškolsky a středoškolsky vzdělaných rodičů (oproti vyučeným) a děti z katolických rodin, naopak...
|
|
|
Spokojenost dětských pacientů a možnosti jejího zvýšení: případová studie
Martinová, Michaela ; Hamplová, Dana (vedoucí práce) ; Sedláčková, Markéta (oponent)
(česky) Cílem studie byla ucelená analýza spokojenosti pacientů ve věku 14 - 19 let ve Fakultní nemocnici Brno, která vytvořila základní schéma proměnných pro další zkoumání spokojenosti mladistvých pacientů ve zdravotnických zařízeních. Zároveň se práce věnovala doporučením na zvýšení spokojenosti dětských pacientů na ambulantních a interních odděleních. V ČR probíhá několik různých výzkumů zkoumajících spokojenost, které si objednávají zdravotnická zařízení, aby případně mohla na základě výsledků zvýšit spokojenost pacientů. Výzkumy spokojenosti dětských pacientů zatím mezi ně nepatří, jelikož v mezinárodní sféře stále probíhá standardizace metod. Pro teoretický základ této studie byla provedena výzkumná sonda publikovaných článků o jednotlivých výzkumech a na základě ní vytvořeny teoretické základy práce. Dosažené výsledky mohou usnadnit orientaci při tvorbě dalších výzkumů spokojenosti dětí ve zdravotnických zařízeních. Výzkum dětské spokojenosti pacientů na dětských odděleních Fakultní nemocnice Brno ukázal, že závislými proměnnými na spokojenost dětských pacientů jsou personál, strava a interiér nemocnice.
|
|
|
Nevoliči ve volbách do Poslanecké sněmovny České republiky 2013 a jejich motivace k volební neúčasti
Nováková, Eliška ; Vinopal, Jiří (vedoucí práce) ; Sedláčková, Markéta (oponent)
Cílem práce bylo zmapovat motivace nevoličů se nezúčastňovat voleb do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2013. Jednalo se o volby v České republice s historicky druhou nejnižší volební účastí u tohoto typu voleb, které jsou občany vnímány jako nejdůležitější. Snižující se volební účast může být ohrožením pro správné fungování demokracie. V teoretické části práce jsou představeny teorie fungování demokracie a dále teorie vysvětlující volební účast. Závěry několika studií naznačují, že existují rozdíly v motivacích mezi mladší a starší generací, proto jsem se rozhodla tyto rozdíly popsat. Za tímto cílem odhalení motivací a jejich rozdílů na základě věku bylo realizováno patnáct rozhovorů, devět s nevoliči z mladší generace a šest ze starší generace. Data byla analyzována v souladu s pravidly zakotvené teorie. Výsledkem analýzy je typologie nevoličů a schéma zjištěných vlivů. Výsledky analýzy naznačují, že existuje podstatný rozdíl mezi mladší a starší generací. Klíčová slova: Nevoliči, volební chování, politika, motivace
|
|
|
Diferenciace žáků na úrovni druhého stupně ZŠ
Brunerová, Senta ; Sládek, Jan (vedoucí práce) ; Sedláčková, Markéta (oponent)
Práce se zabývá problematikou diferenciace žáků na úrovni druhého stupně základních škol zejména ve vztahu ke spravedlivému a rovnému přístupu ke vzdělání. Zaměřuje se na historii organizace školství na úrovni druhého stupně povinné školní docházky. Dále pak přináší souhrn současných výzkumů vztahujících se k této problematice v České republice. V empirické části pak prezentuje vlastní kvalitativní výzkum, 11 rozhovorů s učiteli na základních školách. Cílem výzkumu je odpovědět zejména na to, jak nahlíží učitelé základních škol na existenci víceletých gymnázií. Zda má odchod části žáků vliv na další vzdělávání na základní škole a jaké děti odcházejí studovat na víceletá gymnázia.
|
|
|
Role důvěry v demokratickém systému
Sedláčková, Markéta ; Šubrt, Jiří (vedoucí práce) ; Marada, Radim (oponent) ; Perottino, Michel (oponent)
Potřeba porozumět probíhajícím demokratizačním procesům vedla ve společenských vědách k znovuotevření témat legitimity demokratického režimu, utváření politické kultury a s tím v neposledku i k otázce role důvěry v těchto procesech, kterou se zabývá tato práce. V teoretické části je nejprve představen vývoj konceptu důvěry, její možné definice a kategorizace, jakož i s důvěrou provázaný koncept sociálního kapitálu. Vyloženo je blíže zejména paradigma tzv. kolektivního sociálního kapitálu (Putnam, Halpern, Fukuyama), které se zabývá vztahem důvěry a demokracie. Druhá část práce mapuje teorie zabývající se vztahem důvěry a demokracie, přičemž se věnuje zejména střetu argumentů kulturalistů a institucionalistů. Pro uvažování o roli důvěry v demokratickém systému definujeme tři základní kanály jejich vztahu: legitimitu, sociální důvěru a důvěru v instituce. Legitimitu, tedy jakousi systémovou důvěru v oprávněnost režimu, považujeme za základní podmínku existence demokratického systému. Na základě teorií vedeme diskuzi do jaké míry, a zda vůbec, je legitimita ovlivněna sociální důvěrou a důvěrou v instituce. Zaměřujeme se zejména na pozici kulturalistů, podle nichž jak institucionální, tak sociální důvěra zvyšuje podporu legitimity režimu. Kulturní proud dále tvrdí, že sociální důvěra je významně spojena s...
|
|
|
Souvislost přírodních katastrof a sociální důvěry
Arshinnikova, Vera ; Sedláčková, Markéta (vedoucí práce) ; Skovajsa, Marek (oponent)
Tato práce se zabývá sociálním dopadem přírodních katastrof v podobě změn v úrovní generalizované důvěry. Nejprve formuluji teoretická východiska analýzy a docházím k závěru, že změna v úrovni sociální důvěry je adaptační reakcí na nově vzniklá rizika. Dále formuluji vlastní teorii změny a kontinuity postoje po přírodní katastrofě, přičemž vycházím z úlohy úrovně důvěry před katastrofou. Po přírodní katastrofě může docházet ke konformitě na straně jedinců, jejichž úroveň důvěry se odlišuje od úrovně většiny. Dále identifikují jiné intervenující proměnné, které mohou vstupovat do daného vztahu, a to i pomocí analýzy konkrétního případu - zemětřesení Tóhoku v Japonsku s přihlédnutím ke kulturnímu kontextu země. Vyslovuji hypotézu, že k dočasnému snížení sociální důvěry po katastrofě došlo z důvodu technogenní katastrofy ve Fukušimě. Klíčová slova: sociální důvěra, přírodní katastrofy, řízení rizik, komunita, Japonsko
|
|
|
Změny v postoji společnosti k tetování
Kalačová, Barbora ; Richter, Eva (vedoucí práce) ; Sedláčková, Markéta (oponent)
Tématem bakalářské práce je proměna postoje české společnosti k tetování v průběhu druhé poloviny 20. století a začátku 21. století. Práce je rozdělena na dvě části. První je teoretická, ve které je představeno tetování a jeho společenská funkce v historickém kontextu, význam tetování v dnešním světě a stále trvající fenomén stigmatizace. Druhá část práce je empirická, na jejímž začátku je popsána metodologie provedeného výzkumu a sběru dat. Dále jsou prezentovány samotné výsledky, které jsou tematicky rozděleny podle jednotlivých kategorií, dle kterých byly analyzovány. Jako kritéria byla vybrána pohlaví, věk a socio-demografická situace respondenta. Na konci práce je pak představena diskuze výsledků empirické části a již existujících akademických poznatků, které byly představeny v části teoretické.
|
|
|
Chronotyp, denní režim a jeho souvislosti se sociodemografickými charakteristikami a životním stylem
Cápíková, Markéta ; Sumová, Alena (vedoucí práce) ; Sedláčková, Markéta (oponent)
Diplomová práce se zabývá popisem vzorku české populace z hlediska chronotypu a jeho vztahu k sociodemografickým charakteristikám a k proměnným postihujícím životní styl. Snahou této práce je také popsat zkoumaný vzorek z hlediska sociálního jetlagu. Práce se opírá zejména o kvantitativní metody, konkrétně jednotlivé formy regresních analýz, které umožňují postihnout vliv nezávislých proměnných na proměnnou závislou. V analytické části se zpracovávají data pocházející z šetření Qualitas 2016 v rámci projektu Strategie AV21. Analýza odhalila existenci asociace mezi chronotypem a pohlavím, respektive mezi chronotypem a věkem. Také se ukázalo, že extrémní sovy konzumují návykové látky ve větší míře než extrémní skřivani. Sovy mají také zpravidla vyšší BMI, nižší psychickou pohodu a častěji trpí sociálním jetlagem než osoby s časnou cirkadiánní preferencí. Sociální jetlag se však netýká pouze respondentů s pozdní cirkadiánní preferencí, ale celého analyzovaného vzorku. Průměrná délka sociálního jetlagu ve zkoumaném vzorku je 66 minut. Analýza dále odhalila souvislost sociálního jetlagu a abúzu užívání návykových látek.
|
host ::
RSS.