|
| |
|
| |
|
|
Druhová diverzita enkláv suchých bazických biotopů v lesním prostředí Dokeska: vliv přírodních podmínek a historického využití
Martinec, Pavel ; Sádlo, Jiří (vedoucí práce) ; Novák, Jan (oponent)
Cílem práce je postihnout do jaké míry je současná vegetace suchých bazických biotopů v lesním prostředí Dokeska ovlivněna faktory prostředí a nakolik je determinována hospodářským využíváním v minulosti. Označením "suchý bazický biotop v lesním prostředí" jsou uvažovány souhrnně typy biotopů, na které jsou vázány suchomilné a bazifilní druhy rostlin a zároveň se vyskytují v přímém kontaktu s lesním prostředím. Mohou se nacházet přímo v interiéru lesa, na jeho okraji nebo vytváří mozaiku lesa a bezlesí s přechody ke křovinným porostům zastoupené v různém poměru. Podle fytocenologické klasifikace mouhou SBB odpovídat lesní a křovinné vegetaci napříč všemi třídami kromě mokřadní, poříční a subalpínské lesní, klečové vegetace a ruderální vegetace podle (Chytrý et al. 2013). Primárně byla zvolena oblast Hradčanských stěn lokalita suchých bazických biotopů. Veškerá xerotermní a vápnomilná vegetace v této oblasti tvoří indikační skupinu druhů (Tab. 1), která dále definuje další lokality SBB na území celého Dokeska. Soubor lokalit SBB na Dokesku a tím i výčet zkoumaných oblastí je tak definován právě touto indikační skupinou rostlinných druhů.Studované území Dokeska zaujímá cca 378 km2 v severních Čechách v rámci České křídové tabule a představuje neobvykle rozsáhlé území se souvislými lesy tvořenými...
|
|
|
Environmental gradients during Late Glacial in Central Europe
Petr, Libor ; Sádlo, Jiří (vedoucí práce) ; Magyari, Eniko (oponent) ; Roleček, Jan (oponent)
Období pozdního glaciálu a raného holocénu představuje klíčovou periodu ve vývoji současné přírody. Pro studium těchto změn je důležitý mezioborový přístup. Teprve propojením biologického a geovědního záznamu lze získat ucelenější obraz této klíčové periody. Bez znalosti vývoje lokality a jejího okolí nelze interpretovat pylové spektrum obsažené v sedimentárním záznamu. Rapidní klimatické změny měli zásadní vliv na prostředí a vegetaci. Kontinentalita klimatu a nedostatek srážek zesiluje vliv lokálních podmínek. Vegetaci, stejně jako v případě zvířat a měkkýšů, tvoří kombinace druhů z kontinentální stepy, horského biotopu a druhů narušovaných stanovišť. To umožnilo kontakt druhů a populací dnes biogeograficky oddělených. Vegetace pozdního glaciálu v ČR má charakter od mrazové pustiny na horách, stepotundrové vegetace ve středních polohách až po kontinentální step v nížinách a borové lesy vázané na vlhkou nivu. Západní Karpaty jsou pokryty tajgou, v panonské nížině jsou světlé lesy s jehličnany a širokolistými dřevinami. Teprve začátkem holocénu migrací lesních dřevin a naopak ústupem horských prvků příroda nabývá dnešní charakter. V České kotlině nejprve expanduje světlí březoborový les, v Panonii se rovnou šíří širokolisté dřeviny. Nástup neolitu se v pylovém záznamu neprojevuje, protože vegetace...
|
|
|
Změny lesní vegetace Šumavy a jejího podhůří během druhé poloviny 20. století
Prach, Jindřich ; Kopecký, Martin (vedoucí práce) ; Sádlo, Jiří (oponent)
Dlouhodobé změny lesní vegetace byly studovány v oblasti jihočeské části Šumavy, jejího podhůří a Novohradských hor. Lesnické typologické plochy založené mezi lety 1955 a 1980 byly relativně přesně znovu dohledány a byl pořízen nový fytocenologický snímek. Záznamy ze 158 opakovaných ploch byly zpracovány moderními statistickými metodami s cílem zjistit, zda a jak se vegetace změnila. Byla prokázána změna vegetace a její homogenizace. Bioindikačně byla zjištěna eutofizace. Opakované měření pH půdy ukázalo acidifikaci, ale trpí metodickými problémy. Studované lesy jsou velmi variabilní a mění se různě, nebyl zjištěn nějaký hlavní, všude patrný trend. Změny pravděpodobně souvisí s atmosférickou depozicí sloučenin síry a dusíku a s lesním hospodařením, případný vliv stárnutí porostů se jeví nevýznamný. Diskutovány jsou nejen zjištěné změny a jejich možné příčiny, ale i problematika použití tohoto starého lesnického datového materiálu pro řešení botanických a vegetačně-ekologických otázek.
|
|
|
Východiska pro ochranářskou interpretaci biodiverzity vyšších rostlin suchých bazických biotopů v rámci lesního prostředí Dokeska
Martinec, Pavel ; Sádlo, Jiří (vedoucí práce) ; Pivnička, Karel (oponent)
Téma: Východiska pro ochranářskou interpretaci biodiverzity vyšších rostlin suchých bazických biotopů v rámci lesního prostředí Dokeska Abstrakt: Předmětem práce jsou druhově bohatá území bazických biotopů v regionu Dokeska obklopená kontrastními, živinově a druhově chudými biotopy jehličnatých lesů. Tyto biotopy jsou ochranářsky velmi cenné zejména kvůli jejich vysoké α-diverzitě a výskytem vzácných druhů vyšších rostlin s omezeným výskytem v rámci flóry celé České republiky. Současně jsou suché bazické biotopy rozlohou drobné a vzájemně izolované. Cílem práce je shromáždit a zhodnotit data o těchto biotopech a jejich biodiverzitě a najít vhodné přístupy k jejich analýze a následné ochranářské interpretaci. Je známo, že aktuální stav vegetace a flóry závisí na environmentálních vlivech, biotických vztazích, evoluci a historii. Jako perspektivní přístup pro analýzu diverzity se v práci ukazuje species pool hypotéza (Taylor et al. 1990), která tyto faktory definuje a třídí. Klíčová slova: biodiverzita, vyšší rostliny, region Dokeska, species-pool hypotéza, ochrana přírody
|
|
| |
|
|
Vegetation of fir- and calcicolous beech forests of the Czech Republic
Boublík, Karel ; Sádlo, Jiří (vedoucí práce) ; Roleček, Jan (oponent) ; Ewald, Jörg (oponent) ; Walentowski, Helge (oponent)
Souhrn BoublikK. (2009):vegetacejedlina v6pnomilnjchbudinieskd republiky.- Ms., 104p. lDisertadnipr6ce;depon.in: Knihovnakaterdybotaniky,piF UK v prazel Pniceptini5i u./sledkylrtocenologickt klasifikacev6pnomilnlichbudinajedlin desk6republiky. _ Fyocenologick6 snimky vfpnornilnjch budin s dominancibuku lesniho (Fagion, Cephalinthero- Fagmion) byly rybniny pomoci dvou metod:(i) na zikladd piitornnosti druhri iexpertnE definovand skupiny druhri a (ii) formalizovanou m€todou cocktail. V piipad€ metody cockLil byly definice frtocgnotogjgtic! jednotek vytvgf.eny kombinaci sociologiilcfih skupin druhrl pomoci iogiclcyctr openitoru.V definicichbyla pouZitarovndZdominancedruhrl.Byla-rozli5enajen jedna a-sociace vipnomilnfch b.oEin(cephalanthero-Fagetum).Tato se vyskltuje oboykl" nu u,ip"n"i.t, v6pnifjch piskovc(ch a opuMch. Mtz€me se s nl vsak setkattakd na baziltech'a zndlcicb- V nimci Seshjch uipnomilnjch budin byly pomoci anallizy TWINSPAN rozliseny fii vegetadni rypy, kier6 jsou interpretovanyjako subasociaceCephalanthero-Fageum:(1) cephalantheri-Fageai-seslerietosum caeruleaes dominanci Sesleia caemlea a s vfskytem petrofftri najdemena .idff"l;"f,, kamenifjch prid6ch.(ii) cephalanthuo-Fagetumwicum seryskytuje na iuchfcl a mdlkjch prid6ci a obsahuie iadu svdtlomilnly'ch,teplomilnfch a v.ipnomilnjch druhri. (iiD...
|
|
| |
|
|
Komárov a Čenkov. Regionální sondy do vývoje krajiny Brd v období industrializace
Röschová, Kateřina ; Matoušek, Václav (vedoucí práce) ; Sádlo, Jiří (oponent)
Diplomová práce sleduje vývoj krajiny zalesněného pohoří ve středních Čechách - Brd, od pozdního středověku do konce druhé světové války. Od 15. století byly Brdy významným železářským centrem celých Čech. Pro výrobu železa zde bylo vše potřebné - dobře tavitelná železná ruda, bohaté lesy, vodní toky a blízká odbytiště výrobků. Během průmyslové revoluce (1800- 1873) se železářské podniky koncentrovaly a modernizovaly. Drobné provozy zanikaly a výroba se soustředila do vznikajících průmyslových center. Brdské lesy, z nichž mizela železářská výroba, se staly cílem turistů, skautů a trampů. Rozsáhlé zalesněné pohoří upoutalo pozornost i Ministerstva národní obrany, které se rozhodlo vybudovat zde dělostřeleckou střelnici. Konkrétní proměny krajiny Brd jsou ukázány na příkladu dvou katastrů - Čenkova a Komárova.
|
host ::
RSS.