|
|
Variabilita v produkci extracelulárních fosfatáz dominantních druhů fytoplanktonu šumavských jezer
Novotná, Jana ; Nedbalová, Linda (vedoucí práce) ; Rulík, Martin (oponent)
Phosphorus (P) is considered as the most frequently limiting factor for phytoplankton growth in freshwater environments. One of the ways, how to solve the lack of P in algae and cyanobacteria, is the production of extracellular phosphatases. Extracellular phosphatase activity (PA) of phytoplankton at the single cell level was investigated in three acidified mountain lakes - Čertovo, Prášilské and Plešné in the Bohemian Forest (Czech Republic) from May to September 2007. PA of phytoplankton was detected directly at the site of enzyme activity using the fluorescence labelled enzyme activity technique (FLEA) and epifluorescence microscopy. The FLEA technique is based on colourless substrate ELF phosphate (ELFP) that is converted by enzymatic hydrolysis to the insoluble fluorescent product ELF alcohol (ELFA), which marks the site of PA. This thesis is divided into two parts. The first part (in Czech) is aimed at a general comparison of PA of phytoplankton in the three Bohemian Forest lakes. PA was characteristic for dinoflagellates Gymnodinium uberrimum, Gymnodinium sp. and Peridinium umbonatum that were ELFA labelled in all lakes almost during the whole season. Other species (e.g. Carteria sp., Chlorogonium fusiforme or Synura sp.) were active either in only one of lakes or in some samples. PA was...
|
|
|
Změny v prostorové distribuci rosolovitého zooplanktonu: příčiny a následky
Krylová, Pavla ; Petrusek, Adam (vedoucí práce) ; Rulík, Martin (oponent)
Během dne dochází ve vodním sloupci opakovaně ke změnám v prostorové distribuci organismů, k diurnálním vertikálním migracím, které ovlivňují abiotické i biotické složky ekosystémů. K migračnímu chování dochází po celém světě v oceánech i ve sladké vodě, v různých habitatech a za různých fyzikálních podmínek. Mezi hlavní migranty patří rosolovitý zooplankton, což je heterogenní skupina bezobratlých živočichů. Migrují ale i další zástupci zooplanktonu, nektonu i fytoplanktonu. Hlavní náplní studia vertikálních migrací jsou proximatní a ultimátní faktory, které migrace ovlivňují, dále se zkoumá výskyt a hustota organismů. Nejlépe se vertikální migrace rosolovitého zooplanktonu studují kvůli jejich velikosti na medúzách. Způsoby a důvody distribučního chování lze pozorovat i u sladkovodních zástupců. Na diurnální vertikální migraci medúzky sladkovodní byly u nás v předešlých letech provedeny dvě studie. Tato práce má za úkol prozatím uzavřít studium této problematiky - shrnout dosavadní poznatky o prostorové migraci, především o diurnální vertikální migraci. Dále podrobněji rozebrat proximátní a ultimátní faktory a porovnat je mezi zástupci sladkovodních medúzek, mořských medúz a rosolovitého zooplanktonu. Klíčová slova: rosolovitý zooplankton, medúzy, diurnální vertikální migrace, distribuce kořisti,...
|
|
|
Emise metanu z přehrad mírného pásma
Bašta, Jan ; Frouzová, Jaroslava (vedoucí práce) ; Rulík, Martin (oponent)
Emise metanu (CH4) z přehrad mírného pásma jsou uvažovány teprve v posledních desetiletích. Sladkovodní ekosystémy, včetně přehrad, uvolňují zásadní množství tohoto důležitého skleníkového plynu. Ebulice, uvolňování metanu do atmosféry z bublin ze sedimentu, je významný zdroj. Přesto existuje pouze velmi omezené množství prací monitorujících tento tok do atmosféry. Uváděné hodnoty emisí metanu z jednotlivých přehrad mírného pásma jsou značně rozdílné. Pro monitorování emisí metanu existuje mnoho odlišných metod. Také vyhodnocení poměru přírodních a antropogenních emisí není jednoduché. Zdá se, že přehrada většinou podněcuje vznik metanu ve vyšší míře. Snadné není ani konstatovat, jaké je celkové množství emisí metanu z přehrad mírného pásma.
|
|
|
Morfogeneze a vzájemné ovlivňování bakteriálních kolonií
Rieger, Tomáš ; Markoš, Anton (vedoucí práce) ; Rulík, Martin (oponent) ; Kuthan, Martin (oponent)
Tato disertace navazuje svým zaměřením na další práce naší skupiny (Rieger T. et al., 2008, dále Cepl J. et al., 2010 a Patkova I. et al., 2012), kde jsme se věnovali studiu morfogeneze bakteriálních kolonií Serratia marcescens za různých inokulačních podmínek na nutričně bohatých agarech. Bakterie S. marcescens dokáží, pokud rostou v dostatečné izolaci na misce s živným agarem obohaceném o glukózu, vytvářet barevné strukturované kolonie, jež jsme nazvali "fontánka" (F). Díky schopnosti reagovat na proměny okolních podmínek změnou struktury či barevnosti, se tento fenotyp stal ideálním organismem pro další studia vzájemného ovlivňování bakteriálních kolonií. Všimli jsme si, že při standardním výsevu se bakteriální kolonie rostoucí v těsné blízkosti vybarvují dříve než kolonie rostoucí na misce izolovaně. Zjišťovali jsme, za jakých podmínek a jakým způsobem se toto ovlivňování děje. Prokázali jsme, že různé druhy bakteriálních makrokolonií (S. marcescens-fenotyp M, S. rubidea a E. coli) vysílají skrze živný agar informační agens, po jehož přijetí na ní dokáží recipientní fontánkové kolonie S. marcescens reagovat vždy stejným způsobem (X struktura). Jde tedy patrně o jakousi univerzální reakci na látku vysílánou různými druhy Enterobakterií. Růst kolonií fenotypu F na definovaném agaru je pomíněn...
|
|
|
Změny v prostorové distribuci rosolovitého zooplanktonu: příčiny a následky
Krylová, Pavla ; Petrusek, Adam (vedoucí práce) ; Rulík, Martin (oponent)
Během dne dochází ve vodním sloupci opakovaně ke změnám v prostorové distribuci organismů, k diurnálním vertikálním migracím, které ovlivňují abiotické i biotické složky ekosystémů. K migračnímu chování dochází po celém světě v oceánech i ve sladké vodě, v různých habitatech a za různých fyzikálních podmínek. Mezi hlavní migranty patří rosolovitý zooplankton, což je heterogenní skupina bezobratlých živočichů. Migrují ale i další zástupci zooplanktonu, nektonu i fytoplanktonu. Hlavní náplní studia vertikálních migrací jsou proximatní a ultimátní faktory, které migrace ovlivňují, dále se zkoumá výskyt a hustota organismů. Nejlépe se vertikální migrace rosolovitého zooplanktonu studují kvůli jejich velikosti na medúzách. Způsoby a důvody distribučního chování lze pozorovat i u sladkovodních zástupců. Na diurnální vertikální migraci medúzky sladkovodní byly u nás v předešlých letech provedeny dvě studie. Tato práce má za úkol prozatím uzavřít studium této problematiky - shrnout dosavadní poznatky o prostorové migraci, především o diurnální vertikální migraci. Dále podrobněji rozebrat proximátní a ultimátní faktory a porovnat je mezi zástupci sladkovodních medúzek, mořských medúz a rosolovitého zooplanktonu. Klíčová slova: rosolovitý zooplankton, medúzy, diurnální vertikální migrace, distribuce kořisti,...
|
|
|
Vliv možnosti šíření žábronožek (Crustacea: Anostraca) na genetickou strukturu populací
Rychtrmocová, Hana ; Rulík, Martin (oponent) ; Sacherová, Veronika (vedoucí práce)
1 ABSTRACT The coldstenothermal species Eubranchipus grubii (Dybowski, 1860) is restricted only to vernal temporary pools in floodplain and does not occur in any other type of water habitat. Organisms living in these habitats have to be well adapted to low temperatures, desiccation, low nutrient levels, and have the ability to migrate among habitats and colonize newly established ones. E. grubii survives periods of desiccation in the form of cyst. These cysts serve as a mean of dispersion. In the Czech Republic E. grubii occurs in watersheds of rivers Labe, Morava, Odra and Dyje. We collected 95 populations in these different regions. The extent of genetic divergence among populations was assessed by analyzing sequence variation in mitochondrial gene (COI). Comparing levels of mtDNA sequence divergence divided studied populations into three main groups according to watersheds. Genetic relationships among populations inhabiting different watersheds showed 1,7 - 5,7 % sequence divergence. Sequence divergence within populations is very small. It seems that E. grubii colonized the area of today's Czech Republic from different refugia.
|
|
|
Variabilita v produkci extracelulárních fosfatáz dominantních druhů fytoplanktonu šumavských jezer
Novotná, Jana ; Rulík, Martin (oponent) ; Nedbalová, Linda (vedoucí práce)
Phosphorus (P) is considered as the most frequently limiting factor for phytoplankton growth in freshwater environments. One of the ways, how to solve the lack of P in algae and cyanobacteria, is the production of extracellular phosphatases. Extracellular phosphatase activity (PA) of phytoplankton at the single cell level was investigated in three acidified mountain lakes - Čertovo, Prášilské and Plešné in the Bohemian Forest (Czech Republic) from May to September 2007. PA of phytoplankton was detected directly at the site of enzyme activity using the fluorescence labelled enzyme activity technique (FLEA) and epifluorescence microscopy. The FLEA technique is based on colourless substrate ELF phosphate (ELFP) that is converted by enzymatic hydrolysis to the insoluble fluorescent product ELF alcohol (ELFA), which marks the site of PA. This thesis is divided into two parts. The first part (in Czech) is aimed at a general comparison of PA of phytoplankton in the three Bohemian Forest lakes. PA was characteristic for dinoflagellates Gymnodinium uberrimum, Gymnodinium sp. and Peridinium umbonatum that were ELFA labelled in all lakes almost during the whole season. Other species (e.g. Carteria sp., Chlorogonium fusiforme or Synura sp.) were active either in only one of lakes or in some samples. PA was...
|
|
| |
host ::
RSS.