Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 4 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Morfogeneze mnohobuněčných těl u bakterie Serratia marcescens
Rieger, Tomáš
Bakteriální kolonie a další makroskopické útvary rostoucí na pevných živných médiích jsou obecně brány jako nahromadění buněk na jednom místě, kde jsou buňky neorganizovaně namačkané a kde spolu pouze bojují o místo a živiny. Jen málo pozornosti se upíná k jejich vzhledu, jež je obecně brán jen jako masa nekooperujících buněk. Vlastnosti těchto kolonií, jako je velikost, struktura, tvar a barva se většinou hodnotí a užívá odděleně, pouze jako vhodný pomocník pro identifikování bakterií. Bližší pohled brzy odhalí, že makroskopický vzhled není jen fenoménem kumulace buněčné masy, ale že je autonomní strukturou, vycházející z kontrolované a sofistikované morfogeneze. Představujeme zde úvodní studii morfogeneze bakteriálních kolonií u bakterie Serratia Marcescens. Zaměřili jsme naší pozornost ne pouze na kolonie, což jsou klonální struktury vzniklé množením jediné buňky. Také jsme se soustředili na struktury narostlé ze suspenze bakterií, které jsme během vývoje mechanicky rozrušovali. Také jsme se zaměřili na růst mnohobuněčných těl vzniklých z blízkého kontaktu dvou mikrokolonií, kde hrálo roli jejich vzájemné ovlivňování. Také jsme studovali struktury vzniklé z dvou odlišných bakteriálních kmenů. Naše pozorování a jednoduché experimenty nám dávají důkazy, že proces formace mnohobuněčných útvarů je složitý...
Morfogeneze a vzájemné ovlivňování bakteriálních kolonií
Rieger, Tomáš ; Markoš, Anton (vedoucí práce) ; Rulík, Martin (oponent) ; Kuthan, Martin (oponent)
Tato disertace navazuje svým zaměřením na další práce naší skupiny (Rieger T. et al., 2008, dále Cepl J. et al., 2010 a Patkova I. et al., 2012), kde jsme se věnovali studiu morfogeneze bakteriálních kolonií Serratia marcescens za různých inokulačních podmínek na nutričně bohatých agarech. Bakterie S. marcescens dokáží, pokud rostou v dostatečné izolaci na misce s živným agarem obohaceném o glukózu, vytvářet barevné strukturované kolonie, jež jsme nazvali "fontánka" (F). Díky schopnosti reagovat na proměny okolních podmínek změnou struktury či barevnosti, se tento fenotyp stal ideálním organismem pro další studia vzájemného ovlivňování bakteriálních kolonií. Všimli jsme si, že při standardním výsevu se bakteriální kolonie rostoucí v těsné blízkosti vybarvují dříve než kolonie rostoucí na misce izolovaně. Zjišťovali jsme, za jakých podmínek a jakým způsobem se toto ovlivňování děje. Prokázali jsme, že různé druhy bakteriálních makrokolonií (S. marcescens-fenotyp M, S. rubidea a E. coli) vysílají skrze živný agar informační agens, po jehož přijetí na ní dokáží recipientní fontánkové kolonie S. marcescens reagovat vždy stejným způsobem (X struktura). Jde tedy patrně o jakousi univerzální reakci na látku vysílánou různými druhy Enterobakterií. Růst kolonií fenotypu F na definovaném agaru je pomíněn...
Morfogeneze mnohobuněčných těl u bakterie Serratia marcescens
Rieger, Tomáš
Bakteriální kolonie a další makroskopické útvary rostoucí na pevných živných médiích jsou obecně brány jako nahromadění buněk na jednom místě, kde jsou buňky neorganizovaně namačkané a kde spolu pouze bojují o místo a živiny. Jen málo pozornosti se upíná k jejich vzhledu, jež je obecně brán jen jako masa nekooperujících buněk. Vlastnosti těchto kolonií, jako je velikost, struktura, tvar a barva se většinou hodnotí a užívá odděleně, pouze jako vhodný pomocník pro identifikování bakterií. Bližší pohled brzy odhalí, že makroskopický vzhled není jen fenoménem kumulace buněčné masy, ale že je autonomní strukturou, vycházející z kontrolované a sofistikované morfogeneze. Představujeme zde úvodní studii morfogeneze bakteriálních kolonií u bakterie Serratia Marcescens. Zaměřili jsme naší pozornost ne pouze na kolonie, což jsou klonální struktury vzniklé množením jediné buňky. Také jsme se soustředili na struktury narostlé ze suspenze bakterií, které jsme během vývoje mechanicky rozrušovali. Také jsme se zaměřili na růst mnohobuněčných těl vzniklých z blízkého kontaktu dvou mikrokolonií, kde hrálo roli jejich vzájemné ovlivňování. Také jsme studovali struktury vzniklé z dvou odlišných bakteriálních kmenů. Naše pozorování a jednoduché experimenty nám dávají důkazy, že proces formace mnohobuněčných útvarů je složitý...

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.