Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 32 záznamů.  začátekpředchozí23 - 32  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Autobiografická paměť u osob s depresivní poruchou
Fantová, Lucie ; Loneková, Katarína (vedoucí práce) ; Rodriguez Manchola, Mabel Virginia (oponent)
V práci jsou vymezeny koncepty autobiografické paměti a depresivní poruchy. Autobiografická paměť obsahuje vzpomínky na zážitky z vlastního života. Depresivní porucha je charakterizovaná opakovanými fázemi deprese, při kterých je typické, že osoba má zhoršenou náladu‚ sníženou energii a fyzickou i mentální aktivitu. Termín autobiografické paměti je dále vymezen proti ostatním typům paměti, zařazen do všeobecných teorií paměti a vysvětlen i z neurobiologického hlediska. Dále je definována depresivní porucha a jsou popsány její symptomy, prevalence a etiologie, na což navazuje téma vztahu deprese s pamětí obecně. Nakonec jsou propojeny oba předchozí koncepty - jsou popsána specifika autobiografické paměti u osob s depresivní poruchou (opět i z neurobiologického pohledu) a na to je logicky navázáno možným využitím těchto poznatků v psychoterapii. V empirické části je navržena kvantitativní výzkumná strategie k zjišťování charakteristik autobiografické paměti osob s depresivní poruchou pomocí Testu autobiografické paměti (AMT) a Beckovy škály depresivity pro dospělé (BDI - II). Respondenty bude tvořit soubor pacientů léčených pro depresivní poruchu diagnostikovanou na základě psychiatrického vyšetření a následně bude vytvořena srovnávací skupina zdravých jedinců. Výsledky mohou přispět k zjištění...
Soucit k sobě a stud u pacientů s úzkostnou poruchou
Dvořáková, Marika ; Loneková, Katarína (vedoucí práce) ; Rodriguez Manchola, Mabel Virginia (oponent)
Mnohé výzkumy se zabývají širokou škálou možností příčin vzniku úzkostných poruch, kterými mohou být různá nezpracovaná traumata, fyziologické příčiny, kognitivní zkreslení nebo naučené reakce. Úzkostné poruchy mívají tendenci vytvořit tzv. bludný kruh stresu a úzkosti, který pacienty uzavírá, vede k sociální izolaci a pozvolné ztrátě životních jistot. Úzkostné poruchy patří mezi nejrozšířenější duševní onemocnění. Hlavní typy poruch jsou v práci představeny a propojeny s koncepty soucitu k sobě, studu a viny, které jsou v posledních letech zkoumány v zahraničí. Výzkumná část pak přináší výsledky zkoumání role soucitu k sobě, studu a viny v prožívání klinické úzkosti, které potvrzují předpoklad, že pacienti trpící úzkostí vykazují statisticky významně nižší míru soucitu k sobě, vyšší tendenci k prožívání studu a internalizovaného studu. Tendence k prožívání viny nevykazuje vztah se soucitem k sobě. Podrobnosti jsou diskutovány. Klíčová slova: úzkost soucit k sobě stud internalizovaný stud vina
Stigmatizace osob s vyšší tělesnou hmotností
Beníčková, Tereza ; Hrachovinová, Tamara (vedoucí práce) ; Rodriguez Manchola, Mabel Virginia (oponent)
V posledních desetiletích došlo k dramatickému nárůstu prevalence nadváhy a obezity, což s sebou přineslo i zvýšený zájem o problematiku stigmatizace osob s nadváhou a obezitou. Teoretická část této práce shrnuje dosavadní poznatky z této oblasti a popisuje podobu váhového stigmatu v různých oblastech života - v pracovní oblasti, v lékařské péči a v médiích. Zahraniční studie přichází s tvrzením, že váhové stigma je v těchto a dalších oblastech života nejenom přítomné, ale že mít i různé negativní dopady na psychiku a zdraví stigmatizovaného jedince. Ačkoliv jsou výzkumy v této oblasti v začátcích, již nyní existuje evidence o vztahu váhového stigmatu a patologického jídelního chování, afektivních poruch či negativního body image. Psychologická intervence a terapie však nabízí uspokojivé nástroje pro práci s tématem stigmatizace. Váhové stigma není, i přes svou rozšířenost v zahraničí, v Česku tématem. Výzkum realizovaný v rámci empirické části práce je prvotním pokusem o zmapování fenoménu stigmatizace osob s nadváhou a obezitou v českém prostředí. Pro účely práce byl sestaven dotazník, jež byl následně použit v experimentálním designu. Dotazník zjišťoval, zda může být hodnocení osmi vybraných osobnostních charakteristik vztahujících se k výkonu práce ovlivněno tělesnou hmotností jedince....
Souvislost mezi absolvování redukčního kurzu a vnímanou osobní účinností u osob s obezitou
Vávrová, Kateřina ; Hrachovinová, Tamara (vedoucí práce) ; Rodriguez Manchola, Mabel Virginia (oponent)
Diplomová práce se zabývá souvislostí mezi absolvováním redukčního kurzu a vnímanou osobní účinností u osob s obezitou. Teoretická část práce zabývá tématem obezity, jejího výskytu a oblastí spojených s její léčbou. Dále je popsán koncept vnímané osobní účinnosti, jeho kontexty s obezitou a pohybovou aktivností a koncept obecné vnímané účinnosti. Empirická část práce se zabývá popsáním pohybové aktivnosti u respondentů s obezitou a změnami vnímané osobní účinnosti v oblasti pohybu a obecné vnímané účinnosti v kontextu absolvování redukčního kurzu u respondentů s obezitou. Pro zmapování pohybové aktivnosti a ověření souvislosti mezi vnímanou osobní účinností v oblasti pohybových aktivit a absolvování redukčního kurzu byly vytvořeny vlastní dotazníky. Pro zkoumání souvislosti mezi obecnou vnímanou účinností a absolvováním redukčního kurzu byl použit inventář Obecné vlastní efektivity. Data byla sbírána v redukčních kurzech pořádaných organizací STOB. Sběr dat proběhl vždy na začátku a na konci jednotlivých kurzů. K ověření hypotéz byl použit párový t- test. U respondentů byla zjištěna nedostatečná frekvence pohybových aktivit. Mezi obecnou vnímanou účinností a absolvováním redukčního kurzu byl signifikantně významný rozdíl. Naopak nebyl nalezen signifikantně významný rozdíl mezi absolvováním kurzu a...
Validizační studie testu Sémantické verbální fluence k diagnostice kognitivního deficitu u schizofrenie
Vavrošová, Kateřina ; Loneková, Katarína (vedoucí práce) ; Rodriguez Manchola, Mabel Virginia (oponent)
Diplomová práce se zabývá testem sémantické verbální fluence a jeho potenciálem k diagnostice kognitivního deficitu u schizofrenní populace. Deficit v oblasti kognitivních funkcí je v současné době považován za jádrový příznak tohoto onemocnění, který zásadním způsobem ovlivňuje fungování jedinců v běžném životě. Pozornost je věnována zejména rozlišovací schopnosti testu sémantické verbální fluence, která je ověřována na vzorku duševně a neurologicky zdravých jedinců a pacientů s diagnózou schizofrenie ve věku od 18 do 40 let (N=339). Dále jsou v této práci představeny výsledky hlubší analýzy, která byla provedena pomocí kvalitativního skórovacího systému u jedinců z dílčího výzkumného souboru (N=47). Studie se rovněž zabývá vztahem vybraných demografických proměnných (pohlaví, věk, počet let vzdělání) a výsledkem v testu sémantické verbální fluence. Podle výsledků naší statistické analýzy, dosahovali pacienti s diagnózou schizofrenie signifikantně horších výsledků ve všech zkoumaných proměnných (celkový počet slov, celkový počet sémantických clusterů, celkový počet switchů, průměrná velikost clusteru, procento slov v clusterech, podíl cluster switchů) ve srovnání s duševně a neurologicky zdravými jedinci. Srovnatelných výsledků dosahovali pacienti pouze v proměnné "počet hard switchů". Výsledky...
Kognitivní funkce u depresivních pacientů v interkulturním kontextu
Goláňová, Ivana ; Niederlová, Markéta (vedoucí práce) ; Rodriguez Manchola, Mabel Virginia (oponent)
Depresivní onemocnění je nejrozšířenějším psychickým onemocněním a má na svědomí invaliditu velkého množství osob. Toto onemocnění však není jen patologickou změnou nálady. Současné výzkumy ukazují, že ruku v ruce s depresí může jít i kognitivní deficit, tedy narušení optimálního fungování poznávacích funkcí jedince. Tento deficit pak může způsobovat prohlubování jak nemoci tak pacientovy neschopnosti v pracovním i osobním životě. Předkládaná práce čtenáři přiblíží onemocnění, příčiny jeho vzniku a způsoby, jakými se v současné době deprese a kognitivní deficit léčí. Jelikož je výzkumná práce uskutečněna v interkulturním kontextu, jsou čtenáři na pozadí aktuálních teorií přiblíženy kulturní koreláty, ve kterých výzkum probíhá, a to Česká republika a Mexiko. Výzkumná část pojednává o kognitivním deficitu u depresivních osob na pozadí zmíněných kultur. Do souvislosti je dávána hloubka depresivního onemocnění s výsledky v neuropsychologických testech, ale také s mírou ruminace, kterou pacienti projevují. Výsledky neprokázaly významnější rozdíl mezi kulturami, avšak poukazují na deficit v kognitivních funkcích depresivních pacientů. Klíčová slova: deprese kognitivní funkce kognitivní deficit ruminace mezikulturní srovnání Mexiko Česká republika
Možnosti nefarmakologické intervence v terapii kognitivního deficitu u českých pacientů se schizofrenním onemocněním - kognitivní remediace pomocí počítačů
Rodriguez Manchola, Mabel Virginia ; Šípek, Jiří (vedoucí práce) ; Horáček, Jiří (oponent) ; Kulišťák, Petr (oponent)
Souhrn Kognitivní deficit u schizofrenie a možnosti jeho remediace jsou bohatě popsány v zahraniční literatuře. V České republice se však touto problematikou zabývalo jen málo studií. Cílem práce bylo přispět ke zmapování možností nefarmakologické intervence v podobě kognitivní remediace za pomoci počítačů u českých pacientů s onemocněním ze schizofrenního okruhu s prokázaným kognitivním deficitem. Do naší studie bylo zařazeno celkem 99 pacientů, finální data jsou ze souboru 44 pacientů v experimentální skupině (podstoupili 8týdenní remediaci počítačovým programem PSS Cog Rehab) a od 33 pacientů v kontrolní skupině (bez remediace). Výsledky potvrdily pozitivní krátkodobý efekt cílené remediace selektivních domén kognitivního deficitu u pacientů se schizofrenií. Zdá se, že na strukturovanou intervenci je nejvíce citlivá funkce pracovní paměti. Tyto výsledky se shodují s některými zahraničními pracemi, které použily stejnou počítačovou metodu při remediaci, ale i se studiemi, které využily jiných metod remediace. Navíc funkce pracovní paměti se zlepšila i v generalizované podobě (vizuální intervence vedla i k auditivnímu zlepšení). Klíčová slova: Schizofrenie, kognice, deficit, remediace, počítač
Subjektivně vnímaná stigmatizace u osob s psychiatrickou diagnózou
Jurášková, Kamila ; Šípek, Jiří (oponent) ; Rodriguez Manchola, Mabel Virginia (vedoucí práce)
Cílem práce bylo přispět k tématu stigmatizace duševních poruch, a to zejména v oblasti jejího vnímání a dopadu na ty, kteří jsou jí vystaveni. Toto téma bylo zpracováno jak po stránce teoretické, tak doplněno empirickým šetřením. Záměrem teoretické části bylo podat souhrn dostupných informací k tématu, které jsou velmi kusé a rozptýlené v jednotlivých úzce vymezených výzkumných studiích. Empirická část mapovala její subjektivní vnímání a respondenty udávané jednotlivé aspekty pociťované stigmatizace.
Rehabilitace pacientů se schizofrenním onemocněním: trénink kognitivních funkcí jako možnost terapeutického ovlivnění kognitivního deficitu
Benešová, Miroslava ; Kulišťák, Petr (oponent) ; Rodriguez Manchola, Mabel Virginia (vedoucí práce)
Rehabilitace pacientů se schizofrenií se v současné době stává běžnou součástí léčebné péče o osoby s psychotickým onemocněním. Její účinnost však často limitují kognitivní deficity, se kterými se lidé nemocní schizofrenií často potýkají i v běžném životě. V předložené práci jsme nastínili základní teoretická východiska a specifika psychosociální rehabilitace a tréninku kognitivních funkcí u pacientů se schizofrenií. V empirické části jsme zjišťovali možné efekty programu tréninku kognitivních funkcí probíhajícího v občanském sdružení o. s. Green Doors. Během výzkumu trvajícího 35 měsíců měsíců se podařilo získat kompletní výzkumná data od 20 ambulantně léčených pacientů, kteří absolvovali intenzivní tříměsíční kognitivní trénink a od 14 osob jim blízkých. Výzkumná data byla sbírána pomocí administrované neuropsychologické testové baterie, tří sebehodnotících dotazníků zaměřených na kognitivní deficit a jeho vliv v běžném životě - určených pro probandy, a dvou dotazníků pro hodnocení blízkými osobami. Měření probíhala vždy na počátku a na konci tříměsíčního tréninkového programu. Statistickou analýzou získaných údajů (n=20, nSO=14) bylo zjištěno signifikantní zlepšení po tréninku v některých subskórech Paměťového testu učení, v kopii i reprodukcích Rey-Osterriethovy figury, v Testu pozornosti "d2",...

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 32 záznamů.   začátekpředchozí23 - 32  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.