|
|
Konstanty a proměny náhledu Jana Patočky na odkaz T.G. Masaryka
Bálek, Jindřich ; Kouba, Pavel (vedoucí práce) ; Ritter, Martin (oponent)
Jindřich Bálek Konstanty a proměny náhledu Jana Patočky na odkaz T. G. Masaryka Tato práce si klade za cíl předvést, jakou podobu má Patočkův zájem o Masarykovo myslitelské dílo a jak se v průběhu života mění. Přihlédnout přitom musíme jak k povaze jednotlivých textů a jejich konkrétnímu určení, tak k obecným tezím a motivacím, které Patočku vedly k zájmu o Masaryka. Povaha textů znemožňuje jednoduché systematické členění. Po části rozvržené historicky podle roku vniku textů nabízí systematičtější pohled na tři vybrané ústřední motivy: Patočkova kritika Masarykova pozitivizmu, filosofie náboženství a vztah teorie a praxe.
|
|
|
Historický čas a politické společenství u Jana Patočky
Josl, Jan ; Kouba, Pavel (vedoucí práce) ; Ritter, Martin (oponent)
Diplomová práce Historický čas a politické společenství u Jana Patočky se zabývá vyjasněním vztahu mezi politikou a dějinami v Kacířských esejích o filosofii dějin. Při interpretaci tohoto vztahu je zohledněna především Patočkova inspirace u Martina Heideggera, Hannah Arendtové a Aristotela. Cílem je vyjasnit Patočkovo kacířské chápání dějin a politiky a na základě tohoto vyjasnění předvést nové podněty, ale i problémy Patočkova uvažování.
|
|
|
Filosofie jazyka Waltera Benjamina
Ritter, Martin ; Petříček, Miroslav (vedoucí práce) ; Thein, Karel (oponent) ; Stromšík, Jiří (oponent)
Gershom Scholem věnoval svou v lecčems průkopnickou knihu o židovské mystice Walteru Benjaminovi jako "příteli, v jehož géniu se setkala hloubka metafysika, pronikavost kritika a vědění učence". 1 Četba takového autora nepochybně žádá od čtenáře mnoho: především z toho důvodu, že Benjamin není ochoten to, co jako učenec vkládá do svých metafyzických rozvrhů- jež jsou oporou kritiky, ale často i jádrem kritiky samépředložit jednoduše čitelným, a tudíž i podobně jednoduše kritizovatelným způsobem.2 Sám Gershom Scholem ovšem stojí se svou interpretace Benjamina takříkajíc na jedné straně barikády, jejíž druhou stranu zastupuje především jméno Theodor W. Adomo. Pokud tato jména převedeme na pojmové konfigurace, pak tu jde o protiklad mezi zdůrazněním na jedné straně teologických, na straně druhé materialistických motivů Benjaminova myšlení. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
O pojmu rozumění v novější hermeneutické filosofii
Jiskra, Martin ; Kouba, Pavel (oponent) ; Ritter, Martin (vedoucí práce)
V této práci jsem se pokusil zmapovat nejvýznamnější milníky v dějinách novější hermeneutické filosofie a soustředil jsem se na nejdůležitější pojem hermeneutické filosofie, totiž na pojem rozumění. Pokoušel jsem se o to, aby má Bakalářská práce nebyla pouhou mrtvou encyklopedií jednotlivých autorů. Tato práce nemá být pouhým shrnutím jednotlivých faktů, nýbrž se mi jednalo spíše o to, abych nahlédl dějiny pojmu rozumění jako jeden z důležitých duchovních pohybů kontinentální filosofie. Šlo o to, abych za agregátem jednotlivých autorů a témat zahlédl něco, co tyto jednotlivosti přesahuje. Mojí snahou bylo ukázat pojem rozumění v kontextu a souvislostech, dále zdůraznit vzájemné přesahování a obohacování mezi jednotlivými autory, nenahlížet jednotlivé hermeneutické problémy pouze v kontextu díla a doby jednotlivých autorů, nýbrž v hermeneutických souvislostech celé novější hermeneutické filosofie. Za jednotlivými "fakty" zahlédnout to, co i zapřísáhlý antidialektik nazývá duch, a pokusit se tento duchovní pohyb ukázat.
|
|
|
Žižkova kritika ideologie
Májíček, Jan ; Ritter, Martin (oponent) ; Hauser, Michael (vedoucí práce)
V této práci se zabýváme Žižkovou kritikou ideologie. Vycházíme z Marxova pojetí ideologie jako falešného vědomí. Navazujeme na něj Žižkovým zavedením pojmu jouissance, kritikou původního Marxova přístupu a ustanovením svébytné Žižkovy teorie ideologie. Práce se zabývá také kritikou pojmu "totalitarismu" a v jeho světle analýzou nacismu a stalinismu.
|
|
|
Světlo u Platóna
Trlifajová, Justina ; Ritter, Martin (oponent) ; Karfík, Filip (vedoucí práce)
Práce se zabývá světlem vidění a metaforou světla poznání u Platóna a snaží se o výklad Platónova pojetí světla poznání. V první části práce jsou shrnuty hlavní Platónovy texty, které se týkají tohoto tématu. V další části pak autorka rozvíjí vlastní interpretaci Platónova pojetí světla poznání, která vychází z analogie světla vidění a světla poznání v Ústavě. Autorka formuluje hypotézu o tom, co je u Platóna světlo poznání, a pomocí ní dále zpětně sleduje souvislosti světla poznání se světlem vidění. V průběhu práce se ukazují různé významy, kterých světlo poznání u Platóna nabývá. Tyto významy jsou shrnuty na konci druhé části práce. Platónská světelná metaforika hraje důležitou roli v dějinách evropské myšlenkové tradice. V úvodu práce proto autorka zmiňuje význam metafory světla u některých předplatónských myslitelů a v závěru nastiňuje vlivy platónského světla poznání pro následující vývoj náboženského a filosofického myšlení.
|
|
|
Nepřímý prorok existence. Kierkegaard
Marek, Jakub ; Benyovszky, Ladislav (vedoucí práce) ; Petříček, Miroslav (oponent) ; Ritter, Martin (oponent)
Ve své disertační práci jsem sledoval celek rozhodující fáze Kierkegaardova autorství (mezi lety 1841-1846), kdy bylo záměrem poskytnou interpretaci jeho "profetického nároku", tedy motivu "stávání se křesťanem". Perspektivou byla rekonstrukce figury "konkrétního čtenáře", jehož Kierkegaard předpokládá, určuje a především svým "nepřímým sdělením" vede na cestě ke křesťanství.
|
|
|
Imperativ transcendence. O smyslu filosofie a jejích možnostech na sklonku metafyzické éry podle Jana Patočky. Interpretace vybraných textů z let 1929-1952
Sladký, Pavel ; Ritter, Martin (oponent) ; Karfík, Filip (vedoucí práce)
Jedním z velkých témat filosofie Jana Patočky je otázka bytostné povahy a smyslu filosofie. Odehrává-li se filosofické myšlení v médiu celkovosti, představuje filosofická sebereflexe přirozenou součást vlastní filosofické činnosti. V období od konce 20. do počátku 50. let minulého století lze v Patočkově tvorbě nalézt tři podoby filosofické sebereflexe. První je obsažena v sérii raných statí, v nichž Patočka postupně a z různých perspektiv představuje podstatné stránky "osobního filosofického života". Druhá odpovídá Patočkově interpretaci filosofické sókratiky. Konečně třetí podobu je možné vysledovat v programovém textu Negativní platonismus, v němž Patočka podrobně vymezuje vztah metafyziky a filosofie. Cílem naší práce bylo postupně a soustavně představit uvedené podoby Patočkovy metafilosofie a odkrýt jejich vzájemný vztah. Ačkoli se Patočkovo myšlení a terminologie z hlediska sledovaného období a tématu vyvíjejí, ukazujeme, že smysl centrálních metafilosofických motivů neprodělává u Patočky podstatných změn - atributy filosofické subjektivity z raných statí se "zhmotňují" v Patočkově Sókratovi jako paradigmatu filosofování vůbec; filosofie negativního platonismu jako "syntetická" ("Aufheben") odpověď na krizi metafyziky následně nachází svůj předobraz v sókratovství.
|
|
|
Rozbytí pobytu
Kovář, Vojtěch ; Ritter, Martin (oponent) ; Kouba, Petr (vedoucí práce)
"Rozbytí pobytu" se věnuje ontologické problematice šílenství. Na základech fundamentální ontologie se pokouší o promýšlení existenciální situace šíleného člověka, který je pochopen jakožto existence. Nicméně poněkud jiná existence než pobyt, který analyzuje Martin Heidegger v Bytí a čase. Text se pokouší vydobýt si přístup k takovéto jiné existenci tím, že nastiňuje osobitý pohled na ontologii vůbec. Tak si vytváří nutné nástroje a ontologické pojmy, které umožňují pochopit šílenství v jeho ontologické povaze. Ta se ukazuje jako návrat do bytí a znovupostavení rozbytého pobytu před úděl existovat.
|
|
|
Identifikace s filmovou postavou: Prožitek příběhu někoho jiného
Heřmánek, Josef ; Vojvodík, Josef (vedoucí práce) ; Ritter, Martin (oponent)
Práce se zabývá fenoménem, který bývá obecně označovaný jako identifikace s filmovou postavou, a sice z perspektivy fenomenologie. K rozboru využívám především textů Edity Steinové, Edmunda Husserla, Vivian Sobchack a Christiane Voss. V úvodní části představuji problematiku pojmu identifikace a jeho kritiku ze strany moderního filmového bádání. V následující části se pokouším fenomén analyzovat za pomoci pojmu vcítění z husserlovské fenomenologie a jeho aplikace na kinematografický prožitek, respektive vymezit prožitek vcítění, jak jej prožíváme v rámci estetické zkušenosti filmu. Za tímto účelem využívám prací současných autorek Vivian Sobchack a Christiane Voss, které zkušenost, již prožíváme při sledování filmů, charakterizují za pomocí pojmů cinestetického subjektu a propůjčeného těla a zpochybňují idealistickou představu diváka jako subjektu filmové zkušenosti. Klíčová slova Identifikace, film, filmová postava, filmová zkušenost, vcítění, cinestetický subjekt, propůjčené tělo.
|
host ::
RSS.