|
|
Patologická aktivace STAT3 signální dráhy u nádorových a virových onemocnění.
Podestátová, Barbora ; Reiniš, Milan (vedoucí práce) ; Škarková, Aneta (oponent)
STAT3 je jedním ze sedmi proteinů rodiny STAT, který je schopný přenášet signál do jádra, kde po navázání na specifické sekvence DNA působí jako transkripční faktor. Za fyziologických podmínek STAT3 reguluje geny spojené s řadou funkcí, jako jsou buněčná proliferace, diferenciace, apoptóza nebo imunitní odpověď. V případě patologických podmínek může být STAT3 deregulován nebo konstitutivně aktivován, což může ve výsledku vést ke kancerogenezi. Během tohoto procesu je STAT3 často aktivován přímo v nádorových buňkách, ve kterých působí tumorigenně. STAT3 je také spojován se zánětlivými reakcemi, kterých se účastní imunitní buňky, které se spolu s nádorovými a stromálními buňkami podílí na zformování nádorového mikroprostředí. Role STAT3 je potřebná i při boji s virovou infekcí, nicméně pokud dojde k jeho aberantní aktivaci, může vést k chronickým onemocněním, včetně rakoviny. Kvůli těmto závažným rolím během patogeneze je STAT3 předmětem výzkumu různých inhibitorů, které buď inhibují přímo molekulu STAT3 nebo nepřímo některou ze složek jeho signální dráhy.
|
|
|
Směrovaná polymerní léčiva u karcinomů v oblast hlavy a krku
Betka, Jaroslav ; Říhová, Blanka (vedoucí práce) ; Prausová, Jana (oponent) ; Reiniš, Milan (oponent)
Nádorová onemocnění jsou po kardiovaskulárních chorobách druhou nejčastější příčinou úmrtí ve vyspělých státech. Počet nově diagnostikovaných pacientů se zhoubným nádorem neustále stoupá, průměrně o 2,5% ročně. Tento trend se týká i spinocelulárního karcinomu hlavy a krku, který je 6. nejčastější onkologické onemocnění. Jeho výskyt nejvíce ovlivňuje přítomnost dvou zevních rizikových faktorů: kouření a abusu alkoholu; poslední výzkumy naznačují, že pro vznik neoplazie je rozhodující nejen množství a délka užívání škodlivé látky, ale i doba jejího podání či psychická závislost na ní. V poslední době navíc roste incidence spinocelulárního karcinomu hltanu u nekuřáků a mladších věkových skupin ve spojitosti s výskytem HPV infekce v nádoru. Dosud nejčastěji používané formy protinádorové terapie (chirurgie, radioterapie, chemoterapie) i přes pokroky v posledních desetiletích vedou k významnému zlepšení přežívání pouze u některých typů rakoviny, ale například v případě spinocelulárního karcinomu hlavy a krku je celková pravděpodobnost pětiletého přežití stále nízká, přibližně 40%. Proto se pozornost obrací k novým formám terapie, například k cílené terapii s použitím monoklonálních protilátek nebo polymerních nosičů cytostatických léčiv. Dalším trendem současného výzkumu v této oblasti je možnost využít...
|
|
|
Genotoxic stress and senescence in tumour cells: impact on the tumour growth and anti-tumour immunity.
Sapega, Olena ; Reiniš, Milan (vedoucí práce) ; Brábek, Jan (oponent) ; Šmahel, Michal (oponent)
Předčasná buněčná senescence je proces trvalého zastavení buněčného cyklu v reakci na různé induktory, například na poškození DNA, oxidační stres, chemoterapeutická činidla nebo ozáření. Senescentní buňky produkují a vylučují množství cytokinů, chemokinů, růstových faktorů a dalších látek, které tvoří specifický sekreční fenotyp (senescence-associated secretory phenotype; SASP). Senescence je považována za důležitou bariéru proti progresi nádoru. Senescentní buňky však mohou také ve svém mikroprostředí působit protumorigenně. Na základě tohoto konceptu bylo hlavním cílem této práce charakterizovat senescenci nádorových buněk z hlediska různých induktorů, konkrétně chemoterapeutika docetaxel (DTX) a cytokinů IFNγ a TNFα, a demonstrovat roli imunoterapie při eliminaci senescentních buněk. Naše výsledky ukazují, že senescentní buňky indukované DTX mohou mít účinek podporující růst nádoru, pokud jsou injikovány společně s proliferujícími buňkami u myší. Z výsledků také vyplývá, že imunoterapie pomocí IL-12 potlačuje urychlený růst nádorů. Tyto výsledky naznačují, že imunoterapii založenou na IL-12 lze účinně použít v protinádorové terapii, zejména v případě, že mikroprostředí je ovlivněno přítomností senescentních nádorových buněk. Data, která jsme získali in vitro, na druhou stranu ale ukazují, že...
|
|
|
Adoptivní transfer tumor-specifických lymfocytů v imunoterapii nádorových onemocnění
Vávrová, Kateřina ; Bartůňková, Jiřina (vedoucí práce) ; Němečková, Šárka (oponent) ; Reiniš, Milan (oponent)
Karcinom prostaty je druhou nejčastější příčinou úmrtí mužů na rakovinu v Evropě a USA. V kontextu dosavadních preklinických experimentů a klinických studií existují předpoklady pro úspěšné uplatnění imunoterapie v jeho léčbě. Slibných výsledků je dosaženo převážně kombinací různých léčebných modalit, kdy dochází k jejich synergickému protinádorovému působení. Jednou z možností je využití protinádorových vakcín a adoptivního T buněčného transferu. Téma této dizertační práce navazuje na dlouhodobý výzkumný program pracoviště kandidátky v oblasti protinádorové imunoterapie. Obecná část dizertační práce podává základní přehled o mechanismech protinádorové imunity a o roli jednotlivých složek imunitního systému při jejím zajištění. Další části se věnují současným imunoterapeutickým přístupům s důrazem na metodu adoptivního T buněčného transferu a jejího uplatnění v léčbě karcinomu prostaty. Ve vlastní výzkumné části předkládá vypracovaný experimentální protokol pro adoptivní transfer tumor specifických T lymfocytů, a dále protokol zabývající se ex vivo obohacením buněčných populací o peptid-specifické T lymfocyty u pacientů s karcinomem prostaty. V rámci našeho výzkumu uvádíme též výsledky klinické studie, která si kladla za cíl ověřit biologickou bezpečnost, schopnost indukce imunitní protinádorové...
|
|
|
Identifikace prognostických ukazatelů pro imunoterapii karcinomu ovaria
Quaiserová, Lenka ; Palich Fučíková, Jitka (vedoucí práce) ; Říhová, Blanka (oponent) ; Reiniš, Milan (oponent)
Karcinom ovaria patří mezi gynekologické malignity s nejhorší prognózou, která vyplývá z pozdní diagnózy onemocnění a omezených terapeutických možností. Přes nesporný pokrok v chirurgické a chemoterapeutické léčbě je mortalita tohoto nádorového onemocnění stálé vysoká. Z tohoto důvodu se řada preklinických i klinických studií zabývá identifikací nových léčebných postupů včetně imunoterapie a charakterizací nových prognostických a prediktivních ukazatelů, které by pomohly určit vývoj klinického stavu pacientek či jejich odpověď na léčbu. Cílem této práce byla charakterizace imunitního infiltrátu nádorového mikroprostředí (TME, z angl. tumor microenvironment) high-grade serózního karcinomu ovaria (HGSC, z angl. high-grade serous carcinoma) a stanovení jeho případné prognostické role v léčbě pacientek. Z našich výsledků vyplývá, že přítomnost aktivovaných DC-LAMP+ dendritických buněk v TME je asociováno s indukcí protinádorové Th1 (z angl. T helper type 1) imunitní odpovědi s významnou cytotoxickou aktivitou CD8+ T lymfocytů (CTL, z angl. cytotoxic T lymphocyte). Výsledná efektorová aktivita přítomných CTL není oproti očekávání blokována přítomností inhibičních molekul PD-L1 (z angl. programmed death-ligand 1), PD- 1 (z angl. programmed cell death 1), CTLA-4 (z angl. cytotoxic T-lymphocyte-associated...
|
|
|
Význam složení a funkčních vlastností imunitního infiltrátu nádorového mikroprostředí pro klinický průběh nádorů hlavy a krku
Hladíková, Kamila ; Špíšek, Radek (vedoucí práce) ; Plzák, Jan (oponent) ; Reiniš, Milan (oponent)
Nádory hlavy a krku představují z imunologického hlediska velmi komplexní a heterogenní skupinu onemocnění. Původně byly tyto nádory spojovány především s kouřením a alkoholem. V posledních desetiletích ale výrazně narůstá procento nádorů asociovaných s perzistující infekcí lidským papilomavirem s onkogenním potenciálem v imunologicky privilegované oblasti tonzilárních krypt. Vzhledem k nezastupitelné roli imunitního systému, jak v protivirové, tak v protinádorové imunitní odpovědi je prognóza pacientů významně ovlivněna velikostí, složením a funkční kapacitou imunitního infiltrátu v nádorovém mikroprostředí. Pro nádory hlavy a krku je charakteristické silně imunosupresivní prostředí, zhoršující průběh onemocnění a snižující účinnost imunoterapie. Většina pacientů s touto diagnózou dobře odpovídá na standardní terapii, ta je ale spojená s velmi závažnými časnými a pozdními toxicitami, které mají zásadní vliv na kvalitu života. V roce 2016 byla schválena první imunoterapeutika pro léčbu refrakterních nádorů hlavy a krku - inhibitory kontrolních bodů imunitních reakcí blokující PD-1 - PD-L1 dráhu, nivolumab a pembrolizumab. Tento druh terapie, založený na odblokování imunosuprese, se v protokolech kombinujících více léčebných modalit ukázal být velmi účinný a zároveň výrazně méně toxický oproti...
|
|
|
TET1 overexpression, DNA hypomethylation and aberrant expression of human endogenous retrovirus ERVWE1 in germ cell tumors
Benešová, Martina ; Trejbalová, Kateřina (vedoucí práce) ; Černá, Marie (oponent) ; Reiniš, Milan (oponent)
Testikulární nádory zárodečných buněk se dělí na seminomy a neseminomy (embryonální karcinom, nádor žloutkového váčku, choriokarcinom a teratom). Tyto nádory se mezi sebou liší ve stupni diferenciace, kdy seminom představuje jejich nejméně diferencovaný typ. Našim cílem bylo charakterizovat specifické epigenetické vlastnosti nádorů mužských zárodečných buněk, které zde umožňují transkripci lidského endogenního retroviru ERVWE1. Náš výzkum odhalil zvýšenou hladinu mRNA TET1-3 dioxygenáz, zejména pak TET1 v seminomech. Pro seminomy byla také charakteristická nízká celková hladina 5mC a 5hmC. TET1 knock-down v buněčné linii odvozené od seminomu vedl ke snížení množství 5hmC, zatímco hladina 5mC se nezměnila. Tyto výsledky poukazují na význam málo prozkoumané dynamiky cytosinových modifikací. Nízká celková hladina 5mC v seminomech se odráží i v nízké hladině metylace DNA promotorové oblasti ERVWE1. Nízká hladina metylace DNA v promotorové oblasti je jedním z faktorů, které umožňují pozorovanou intenzivní transkripcí ERVWE1 a účinný sestřih vzniklé RNA. Transkripce dalších zkoumaných lidských endogenních retrovirů neodpovídá produkci pozorované u ERVWE1. Z našich výsledků vyplývá, že vysoká hladina dioxygenázy TET1 je charakteristickou vlastností nediferencovaných typů nádorů zárodečných buněk. Navíc,...
|
|
|
Senescentní buňky a jejich eliminace imunitním systémem
Novotný, Ondřej ; Reiniš, Milan (vedoucí práce) ; Mrázková, Blanka (oponent)
Buněčná senescence je typ zástavy buněčného cyklu, při které dochází ke specifické změně spektra exprimovaných genů, změně tvaru, velikosti a dalších vlastností buňky. Senescentní buňky sekretují specifický soubor látek, kterými ovlivňují okolní tkáň, imunitní systém i sebe samotné. To vše díky indukci signálních drah, vlastním jednotlivým typům senescence. Senescentní buňky se v těle hromadí jak během patologických stavů, tak během přirozeného procesu stárnutí a obnovy tkání, a to s různou intenzitou v závislosti na typu tkáně i druhu organismu. Důsledek jejich přítomnosti v organismu je často ambivalentní - jsou například účinným mechanismem obrany proti nádorovému bujení, zároveň ale dokážou být jeho příčinou. Pozitivní efekt má většinou i včasná eliminace senescentních buněk - tu má in vivo na starosti imunitní systém. Studie mapující přirozenou míru akumulace a eliminace senescentních buněk v jednotlivých orgánech, spolu s novými imunoterapeutickými postupy eliminace, jsou důležitým nástrojem pro vývoj nových přístupů k léčbě širokého spektra lidských chorob a potencionálně i k prodlužování lidského života.
|
|
|
Gradual Molecular Changes in Primary Porcine Cells Expressing Mutated Huntingtin
Šmatlíková, Petra ; Motlík, Jan (vedoucí práce) ; Trejbalová, Kateřina (oponent) ; Reiniš, Milan (oponent)
/ SÚHRN PRÁCE Huntingtonova choroba (HCH) je fatálne dedičné ochorenie spôsobené CAG tripletovými expanziami v géne huntingtínu, čo vedie k expresii mutovanej formy tohto proteínu (mtHtt). Hlavnými príznakmi HCH sú neurodegenerácia, osteoporóza, testikulárna degenerácia, strata svalového tkaniva a poruchy srdcového svalu, strata hmotnosti, metabolické zmeny a poruchy spánku. Vzhľadom k tomu, že proteín huntingtín (Htt) má úlohu vo viacerých biologických procesoch, mnoho molekulárnych mechanizmov ako oxidačný stres, mitochondriálna dysfunkcia, poškodenie DNA a iné, je ovplyvnených mtHtt. Avšak, patogénne mechanizmy mtHtt v HCH ešte nie sú veľmi dobre pochopené. Transgénny model miniprasaťa pre HCH (TgHD) ponúka možnosť izolácie neobmedzeného počtu primárnych buniek, a na rozdiel od primárnych buniek získaných od pacientov s HCH v neskorších štádiách ochorenia, TgHD miniprasací model umožňuje sledovať molekulárne zmeny vyskytujúce sa postupne s vekom a progresiou ochorenia. Takže TgHD model miniprasaťa a primárne bunky izolované z neho hrajú dôležitú úlohu pri skúmaní a pochopení základnej mechanickej príčiny HCH. Zamerali sme sa na molekulárne a bunkové zmeny v primárnych bunkách izolovaných z TgHD miniprasiat a ich wild type (WT) kontrol v rozličných vekových skupinách (24, 36 a 48 mesiacov). V...
|
|
|
Molekulární mechanismy indukce apoptózy taxany u buněk nádoru prsu
Jelínek, Michael ; Kovář, Jan (vedoucí práce) ; Brábek, Jan (oponent) ; Reiniš, Milan (oponent)
Taxany jsou cytostatika rutinně používaná k léčbě solidních nádorů prsu, vaječníků, prostaty, hlavy a krku a dalších typů nádorů. Rezistence nádorových buněk k účinkům taxanů představuje vážnou komplikaci v použití taxanů k léčbě nádorů. Tato rezistence může být mimo jiné spojena se sníženou mírou indukce apoptózy v nádorových buňkách a nebo také se zvýšenou hladinou transportérů, které transportují taxany ven z buňky. V této disertační práci jsme se pokusili: (1) Přispět k objasnění úlohy molekulárních mechanismů indukce apoptózy taxany v buňkách lidských nádorů prsu. Konkrétně to znamenalo přispět k objasnění úlohy iniciačních kaspáz 8, 9, a hlavně potom iniciační kaspázy 2. Dále přispět k objasnění úlohy exekučních kaspáz 3, 6 a 7 a vybraných proteinů rodiny Bcl-2. (2) Přispět k objasnění molekulárních mechanismů rezistence buněk lidských nádorů prsu k taxanům. Konkrétně to znamenalo popsat úlohu vybraných funkčních skupin struktury taxanů v navození a překonávání rezistence k taxanům a dále přispět k objasnění úlohy P-glykoproteinu (ABCB1 transportér) v rezistenci k jednotlivým taxanům. (1) Zjistili jsme, že apikální kaspázou v indukci apoptózy taxany v buňkách nádorů prsu s původem v mléčné žláze je kaspáza 2. V aktivaci kaspázy 2 v těchto buňkách nehraje zásadní úlohu protein p53 ani komplex...
|
host ::
RSS.