Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 9 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Význam genetických mutací u karcinomu prsu
Šustr, Jan ; Fínek, Jindřich (vedoucí práce) ; Petráková, Katarína (oponent) ; Prausová, Jana (oponent)
Úvod: Na podkladě genetických mutací vzniká asi 5 - 10% karcinomů prsu. Nejčastější genetickou mutací, která se podílí na vzniku této malignity, je mutace v tumor supresorových genech BRCA1/2, jejíž nosičky mají přibližně 70% celoživotní riziko vzniku nádorového onemocnění prsu. Prognóza pacientek s karcinomem mammy vzniklým na podkladě mutace BRCA1/2, oproti pacientkám se sporadickým karcinomem je porovnávána v řadě studií s nejednoznačnými výsledky. Cíl: V teoretické části práce bylo cílem přiblížit problematiku nádorového onemocnění prsu a nejčastějších genetických syndromů s ním spojených. V rámci praktické části práce byla provedena retrospektivní studie s cílem porovnat pacientky s karcinomem prsu s přítomností BRCA1/2 mutace s pacientkami s CA prsu bez přítomnosti této mutace, a to v profilu nádoru, způsobu léčby a prognóze. Metodika: Retrospektivně jsme analyzovali data 134 pacientek, které byly vyšetřeny v letech 2013-2018 na Ústavu lékařské genetiky FN Plzeň na přítomnost BRCA1/2 mutace a zároveň byly v letech 2000 - 2020 léčeny ve Fakultní nemocnici Plzeň pro časný karcinom prsu. 32 pacientek bylo BRCA1 pozitivních (24%), 10 BRCA2 pozitivních (7%) a 92 bez přítomnosti BRCA1/2 mutace (69%). Doba sledování byla stanovena od data operace do 1/2020. Výsledky: Ženy s BRCA1/2 mutací...
Prevalence anální HPV infekce u pacientek léčených pro těžkou dysplazii děložního hrdla a její vztah k sexuálnímu chování
Sehnal, Borek ; Sláma, Jiří (vedoucí práce) ; Bouda, Jiří (oponent) ; Prausová, Jana (oponent)
SOUHRN Úvod: Více než 90 % karcinomů anu je způsobeno infekcí vysoce rizikovými genotypy lidských papillomavirů (HR HPV). Anamnéza cervikální intraepiteliální neoplazie (CIN) a cervikálního karcinomu je proto definována jako možný rizikový faktor budoucího rozvoje karcinomu anu. Cílem práce bylo zjistit vztah mezi anální a cervikální HPV infekcí u žen s různými stupni CIN a s mikroinvazivním karcinomem děložního hrdla a určit potenciální rizikové faktory pro rozvoj společné cerviko-anální HPV infekce. Metodika: Celkem bylo do studie zahrnuto 272 žen. Studovanou skupinu zahrnovalo 172 žen, které podstoupily konizaci pro těžkou prekancerózu CIN nebo mikroinvazivní karcinom děložního hrdla (CIN 2+). Kontrolní skupina tvořilo ze 100 žen s jinými neonkologickými gynekologickými chorobami nebo s biopticky ověřenou CIN 1. Všechny účastnice vyplnily dotazník se zaměřením na anamnézu a sexuální rizikové faktory a byly jim odebrány stěry z anu a děložního hrdla na stanovení genotypu HPV pomocí testu Lynear array (Roche). Výsledky: Cervikální, anální a společná cerviko-anální HPV infekce byly zjištěny u 82,6 %, 48,3 % and 42,4 % žen ve studované skupině a u 28,0 %, 26,0 % a 8,0 % žen v kontrolní skupině. Prevalence HR HPV genotypů byla signifikantně vyšší ve studované skupině a významně narůstala se závažností...
Směrovaná polymerní léčiva u karcinomů v oblast hlavy a krku
Betka, Jaroslav ; Říhová, Blanka (vedoucí práce) ; Prausová, Jana (oponent) ; Reiniš, Milan (oponent)
Nádorová onemocnění jsou po kardiovaskulárních chorobách druhou nejčastější příčinou úmrtí ve vyspělých státech. Počet nově diagnostikovaných pacientů se zhoubným nádorem neustále stoupá, průměrně o 2,5% ročně. Tento trend se týká i spinocelulárního karcinomu hlavy a krku, který je 6. nejčastější onkologické onemocnění. Jeho výskyt nejvíce ovlivňuje přítomnost dvou zevních rizikových faktorů: kouření a abusu alkoholu; poslední výzkumy naznačují, že pro vznik neoplazie je rozhodující nejen množství a délka užívání škodlivé látky, ale i doba jejího podání či psychická závislost na ní. V poslední době navíc roste incidence spinocelulárního karcinomu hltanu u nekuřáků a mladších věkových skupin ve spojitosti s výskytem HPV infekce v nádoru. Dosud nejčastěji používané formy protinádorové terapie (chirurgie, radioterapie, chemoterapie) i přes pokroky v posledních desetiletích vedou k významnému zlepšení přežívání pouze u některých typů rakoviny, ale například v případě spinocelulárního karcinomu hlavy a krku je celková pravděpodobnost pětiletého přežití stále nízká, přibližně 40%. Proto se pozornost obrací k novým formám terapie, například k cílené terapii s použitím monoklonálních protilátek nebo polymerních nosičů cytostatických léčiv. Dalším trendem současného výzkumu v této oblasti je možnost využít...
Analýza prognostických znaků u pacientů s karcinomem prsu a kolorektálním karcinomem.
Vočka, Michal ; Petruželka, Luboš (vedoucí práce) ; Fínek, Jindřich (oponent) ; Prausová, Jana (oponent)
Nádorová onemocnění patří mezi druhou nejčastější příčinu úmrtí v ČR. Mezi nejčastější patří karcinomy prsu a kolorekta. Hledání prognostických faktorů umožňujících lepší rozhodování o postupu léčby je jednou z klíčových otázek klinického výzkumu v onkologii. Nosiči mutací v genech predisponujících k dědičné formě karcinomu prsu tvoří malou, ale klinicky významnou skupinu vysoce rizikových osob. Zavedení NGS v posledních letech umožňuje zrychlení analýz predispozičních genů. Množství informací o přítomnosti patogenních mutací v predispozičních genech je v ostrém kontrastu s pouze velmi malým množstvím údajů o jejich vztahu ke klinicko-patologickým charakteristikám nádorů u jejich nosičů. Obtíže způsobuje rovněž určení míry rizika vzniku nádorových onemocnění u nosičů vzácných mutací a variant nejasného významu v genech s neúplnou penetrancí. K řešení těchto problémů jsme se pokusili přispět zavedením jednotného přístupu NGS analýz u pacientek s karcinomem prsu, charakterizací významu prognostických faktorů u nosiček mutací v hlavních predispozičních genech BRCA1/BRCA2 a určením rizik spojených se vznikem karcinomu prsu u nosičů genu. Kolorektální karcinom představuje zdánlivě histologicky homogenní onemocnění. Na molekulární úrovni však vytváří subtypy, které se odlišují značně rozdílnou prognózou....
Směrovaná polymerní léčiva u karcinomů v oblast hlavy a krku
Betka, Jaroslav ; Říhová, Blanka (vedoucí práce) ; Prausová, Jana (oponent) ; Reiniš, Milan (oponent)
Nádorová onemocnění jsou po kardiovaskulárních chorobách druhou nejčastější příčinou úmrtí ve vyspělých státech. Počet nově diagnostikovaných pacientů se zhoubným nádorem neustále stoupá, průměrně o 2,5% ročně. Tento trend se týká i spinocelulárního karcinomu hlavy a krku, který je 6. nejčastější onkologické onemocnění. Jeho výskyt nejvíce ovlivňuje přítomnost dvou zevních rizikových faktorů: kouření a abusu alkoholu; poslední výzkumy naznačují, že pro vznik neoplazie je rozhodující nejen množství a délka užívání škodlivé látky, ale i doba jejího podání či psychická závislost na ní. V poslední době navíc roste incidence spinocelulárního karcinomu hltanu u nekuřáků a mladších věkových skupin ve spojitosti s výskytem HPV infekce v nádoru. Dosud nejčastěji používané formy protinádorové terapie (chirurgie, radioterapie, chemoterapie) i přes pokroky v posledních desetiletích vedou k významnému zlepšení přežívání pouze u některých typů rakoviny, ale například v případě spinocelulárního karcinomu hlavy a krku je celková pravděpodobnost pětiletého přežití stále nízká, přibližně 40%. Proto se pozornost obrací k novým formám terapie, například k cílené terapii s použitím monoklonálních protilátek nebo polymerních nosičů cytostatických léčiv. Dalším trendem současného výzkumu v této oblasti je možnost využít...
Metalothioneiny a další biomarkery v terapeutickém rozhodování u dětských onkologických pacientů
Kruseová, Jarmila ; Eckschlager, Tomáš (vedoucí práce) ; Prausová, Jana (oponent) ; Raudenská, Martina (oponent)
Metalothioneny (MT) jsou nízkomolekulární proteiny bohaté na cystein, které udržují homeostázu kovů. Podílejí se na karcinogenezi a mohou být zodpovědné za vznik chemorezistence. Cíl: najít vztah mezi hladinami MT v séru v korelaci s aktivitou nádorového nemocnění a s laboratorními hodnotami u pacientů s nádory a přispět tak k časné diagnostice a cílenější terapii nádorů. Materiál a metody: V období let 2008-2011 jsme vyšetřili 865 vzorků u 172 pacientů (71 dívek a 101 chlapců) se solidními nádory. Medián věku byl 9,9 let (0,1-19,5). Metastatické onemocnění v době stanovení diagnózy mělo 93 pacientů (54,1%), recidivu nádoru 12 pacientů (7%) a 32 pacientů (18,6%) zemřelo. MT jsme stanovovali diferenciační pulzní voltalometrií (Brdičkovou reakcí). Výsledky: Průměrná hladina MT byla 2,67±0,5μM/l (vs. kontrolní skupina zdravých jedinců 0,05 μM/l). Neprokázali jsme statisticky signifikantní rozdíl v hladinách MT u jednotlivých nádorových diagnóz ani v hladinách MT u aktivního onemocnění a onemocnění v remisi (p=0,33). Prokázali jsme významnou pozitivní korelaci MT a věku (p=0,009), negativní korelaci MT a hladin kreatininu (p=0,003). Pacienti s recidivou onemocnění měli MT hladiny během onkologické léčby nižší proti pacientům, kteří jsou stále v kompletní remisi (2,34μM/l vs. 2.67μM/l, p=0.001). Závěr: Nález...
Prevalence anální HPV infekce u pacientek léčených pro těžkou dysplazii děložního hrdla a její vztah k sexuálnímu chování
Sehnal, Borek ; Sláma, Jiří (vedoucí práce) ; Bouda, Jiří (oponent) ; Prausová, Jana (oponent)
SOUHRN Úvod: Více než 90 % karcinomů anu je způsobeno infekcí vysoce rizikovými genotypy lidských papillomavirů (HR HPV). Anamnéza cervikální intraepiteliální neoplazie (CIN) a cervikálního karcinomu je proto definována jako možný rizikový faktor budoucího rozvoje karcinomu anu. Cílem práce bylo zjistit vztah mezi anální a cervikální HPV infekcí u žen s různými stupni CIN a s mikroinvazivním karcinomem děložního hrdla a určit potenciální rizikové faktory pro rozvoj společné cerviko-anální HPV infekce. Metodika: Celkem bylo do studie zahrnuto 272 žen. Studovanou skupinu zahrnovalo 172 žen, které podstoupily konizaci pro těžkou prekancerózu CIN nebo mikroinvazivní karcinom děložního hrdla (CIN 2+). Kontrolní skupina tvořilo ze 100 žen s jinými neonkologickými gynekologickými chorobami nebo s biopticky ověřenou CIN 1. Všechny účastnice vyplnily dotazník se zaměřením na anamnézu a sexuální rizikové faktory a byly jim odebrány stěry z anu a děložního hrdla na stanovení genotypu HPV pomocí testu Lynear array (Roche). Výsledky: Cervikální, anální a společná cerviko-anální HPV infekce byly zjištěny u 82,6 %, 48,3 % and 42,4 % žen ve studované skupině a u 28,0 %, 26,0 % a 8,0 % žen v kontrolní skupině. Prevalence HR HPV genotypů byla signifikantně vyšší ve studované skupině a významně narůstala se závažností...
Úloha imunitního systému u kolorektálního a ovariálního karcinomu
Kocián, Petr ; Hoch, Jiří (vedoucí práce) ; Prausová, Jana (oponent) ; Žaloudík, Jan (oponent)
Prognóza nádorového onemocnění je v současné době zpravidla stanovena na základě histopatologického vyšetření resekátu primárního nádoru. K určení rozsahu onemocnění se běžně používá AJCC/UICC klasifikace (TNM klasifikace), která stratifikuje nemocné do jednotlivých klinických stádií a je zároveň určujícím kritériem pro indikaci adjuvantní onkologické léčby. Nevýhodou TNM klasifikace je skutečnost, že nepřináší žádné informace o biologickém chování nádoru a proto prognóza pacienta stejného klinického stádia se do značné míry může lišit. Aktuálním tématem je proto hledání nových prognostických a prediktivních biomarkerů, které povedou k zpřesnění dosavadních klasifikačních systémů a racionalizaci adjuvantní onkologické léčby. Nedávno publikovaná data získaná od pacientů s nádorovým onemocněním prokazují, že přítomnost efektorových T lymfocytů v nádorové tkáni je významným prognostickým faktorem. Cílem této práce je analýza imunitního infiltrátu u kolorektálního a ovariálního karcinomu. U pacientů s kolorektálním karcinomem byla stanovena mutace v onkogenu K-ras a provedena analýza imunitních buněk infiltrujících nádorovou tkáň ve vztahu k recidivě onemocnění. Pacienti s mutantní formou kodonu 13, nízkou denzitou TILs a vysokým poměrem nezralých/zralých dendritických buněk (CD1a+/DC-LAMP+ ratio) v nádorové...
Prognostické faktory ve vztahu k riziku karcinomu prsu a indikace cílené léčby jako prevence relapsu a komplikací léčby
Prausová, Jana ; Eckschlager, Tomáš (vedoucí práce) ; Kocáková, Ilona (oponent) ; Aschermannová, Alexandra (oponent) ; Jelínková, Alena (oponent)
Nádorová onemocnění jsou zcela nepochybně jedním z nejzávažnějších problémů i v 21. století. Svědčí o tom především neustálý nárůst počtu nemocných, kteří jsou postiženi tímto onemocněním. Tento problém je celosvětový a je velmi aktuální i v České republice, kde na některý z druhů maligních nádorů v průběhu života onemocní každý třetí a zemře každý čtvrtý z nás. Nádorová onemocnění postihují jedince v každém věku, od útlého novorozeneckého až po vysoké stáří. Maligní nádory jsou druhou nejčastější příčinou úmrtí v dospělosti po kardiovaskulárních onemocněních. V České republice dle posledních údajů z roku 2004 onemocnělo zhoubným nádorem 68 641 jedinců za 1 rok a zemřelo 29 168. V roce 1994 onemocnělo 52 770. Tento rozdíl v incidenci potvrzuje jednoznačnou tendenci k růstu počtu nových onemocnění v čase. Častěji onemocní nádory muži, incidence standardizovaná podle světového standardu představuje 447,1 mužů na 100 000 obyvatel v České republice a 354,8 žen na 100 00 obyvatel. Incidence malignit stoupá s věkem, 80% vzniká nad 50 let věku. Ve srovnání se světem má Česká republika nepříliš dobrou pozici. U mužů jsme v incidenci maligních nádorů na druhém místě v Evropě a u žen na třetím místě. Karcinom prsu představuje v České republice 16,6% všech nádorů a je u žen nejčetnější malignitou. Incidence karcinomu...

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.