|
|
Vzdělávání pěstounů
Pobudová, Klára ; Presslerová, Pavla (vedoucí práce) ; Kučerová, Olga (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá pěstounskou péčí a vzděláváním pěstounů. Hlavním cílem práce je zhodnotit, zda jsou pěstouni spokojeni s nabízenými tématy a délkou povinného průběžného vzdělávání. Dílčím cílem práce je popsat největší problémy dětí žijících v pěstounské péči, související se školou a školní přípravou a poukázat na tyto problémy vytvořením kazuistiky. Teoretická část je rozdělena do čtyř kapitol a je založena na studiu odborné literatury. První kapitola se věnuje obecně tématu pěstounské péče a žádosti o pěstounskou péči. Druhá kapitola se již více zaměřuje na samotného pěstouna a jeho přípravu. Ve třetí kapitole je věnována pozornost samotnému vzdělávání pěstounů a doprovázejícím organizacím. Čtvrtá kapitola se zabývá charakteristikou dětí v pěstounské péči a jejich školními a výchovnými problémy. Praktická část se zaměřuje na vlastní výzkum. V rámci empirické části bylo realizováno výzkumné šetření s kombinací kvalitativních a kvantitativních prvků. Sběr dat byl proveden formou vlastního pozorování, dotazníkového šetření a polostrukturovaného rozhovoru. Během analýzy dat bylo zjištěno, že by pěstouni s několikaletou praxí uvítali, když by délka povinného průběžného vzdělávání byla přizpůsobena jejich zkušenostem, praxi a skutečným požadavkům. V současné chvíli je tomu tak, že práva...
|
|
|
Zkušenosti žen se spontánním potratem v prvním trimestru těhotenství
Lišková, Tereza ; Presslerová, Pavla (vedoucí práce) ; Dymešová, Gabriela (oponent)
Cílem diplomové práce bylo zmapovat zkušenosti žen se spontánním potratem v prvním trimestru těhotenství. Data pro empirickou část kvalitativního designu byla získána prostřednictvím elektronického dokumentu, ve kterém informantky písemně odpovídaly na otevřené otázky. Výzkumný soubor tvořilo 17 informantek, které zažily spontánní potrat v prvním trimestru ve svém chtěném těhotenství a zároveň ještě neměly žádné děti. Získaná data byla analyzována kvalitativními metodami a zkušenosti žen byly popsány a interpretovány pomocí zakotvené teorie. Byly prozkoumány zkušenosti žen v několika oblastech: prožívání potratu, ztráta a truchlení, potřeby, sdílení, reakce sociálního okolí a protektivní faktory. V prožívání žen po spontánním potratu se objevoval především šok, smutek, strach, hněv, pocity viny a selhání. Mnoho žen prožívalo spontánní potrat jako smrt svého dítěte a truchlilo pro něj. Ženy potřebovaly, aby k nim blízcí lidé i zdravotníci přistupovali s empatií a respektem k jejich prožívání a vnímání jejich zkušenosti. Jako negativní vnímaly především reakce a rady bagatelizující význam jejich ztráty. Možnost sdílet svou zkušenost s širším okolím byla pro některé ženy velice důležitá, jiné ženy sdílely svou zkušenost pouze s partnerem nebo nejbližší rodinou. Ženy vnímaly, že je téma spontánních...
|
|
|
Role učitele na 1. stupni ZŠ při vytváření klimatu školní třídy a jeho vliv na školní úspěšnost
Kornoušková, Tereza ; Kučerová, Olga (vedoucí práce) ; Presslerová, Pavla (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá tím, jaký vliv má osobnost učitele na třídní klima a školní úspěšnost žáků. Teoretická část se zabývá třemi základními oblastmi popsanými v jednotlivých kapitolách - osobností učitele, třídním klimatem a jeho aktéry a složkami a v neposlední řadě také školní úspěšností. Se školní úspěšností obzvláště v současné době koresponduje i téma motivace žáků ve výuce. V praktické části diplomová práce prezentuje výsledky kvalitativního výzkumu prováděného ve třetí třídě základní školy, která je velmi specifická svým složením, samotná škola zahrnuje speciální program pro mimořádně nadané žáky a v nynější době také vzdělává vysoký počet žáků s odlišným mateřským jazykem. Ve třídě se navíc objevují i žáci se specifickými poruchami učení. Tři oblasti popsané v teoretické části mapují metody typické pro kvalitativní výzkum, zúčastněné pozorování, prostřednictvím pozorovacích archů vlastní výroby i inspirovaných odbornou literaturou, a polostrukturovaný rozhovor s třídní učitelkou třídy. KLÍČOVÁ SLOVA osobnost učitele, třídní klima, školní úspěšnost, motivace ve výuce, školní třída, prvostupňové vzdělávání, pozorování, rozhovor
|
|
|
Kniha v rodině předškoláka
Pitelková, Hana ; Viktorová, Ida (vedoucí práce) ; Presslerová, Pavla (oponent)
1 Abstrakt: Diplomová práce se zabývá úlohou knihy v rodině předškoláka. Cílem teoretické části je vyzdvihnout důležitost práce s knihou s předškolním dítětem v rodině. Poukázat na význam knih, pozici dětské literatury v multimediálním světě, popis jednotlivých typů knížek, se kterými může dítě v tomto období přijít do styku a také požadavky na dětskou literaturu. Praktická část se věnuje interpretaci dat získaných výzkumem pomocí polostrukturovaných rozhovorů s rodičem dítěte předškolního věku. Šetření sleduje knihy v rodině ve třech oblastech: Kniha a vlastní dětství rodiče, Současná situace v dospělosti, Situace dnes s vlastním dítětem. Důraz je kladen zejména situaci s vlastním dítětem se zaměřením na práci s knihou jako výchovným a vzdělávacím prostředkem, zájem dítěte o knihy a čtení, výběr knihy dítětem i rodičem, návštěvu knihovny atd. Klíčová slova: předškolní věk, kniha, četba, čtenářství, předčítání
|
|
| |
|
|
Test hvězd a vln u ohrožených dětí
Hoždorová, Zuzana ; Kucharská, Anna (vedoucí práce) ; Presslerová, Pavla (oponent)
Bakalářská práce si klade za cíl zmapování rozdílů v kresbách ohrožených dětí mladšího a středního školního věku (děti z dětských domovů a pěstounských rodin) a dětí z běžného prostředí. Pro porovnání je zvolen grafický test - test hvězd a vln. Skládá se z několika kritérií hodnocení. Kritéria jsou podrobně analyzována a srovnána z hlediska věku a napříč skupinami, ze kterých děti pochází. Následuje statistická analýza dat, která vede ke zjištění statisticky významných rozdílů mezi skupinami.
|
|
|
Vrstevnické vztahy u dětí s poruchami chování v rané adolescenci
Bittnerová, Soňa ; Presslerová, Pavla (vedoucí práce) ; Francová, Veronika (oponent)
NÁZEV: Vrstevnické vztahy u dětí s poruchami chování v rané adolescenci AUTOR: Soňa Bittnerová KATEDRA (ÚSTAV) Katedra Psychologie VEDOUCÍ PRÁCE: PhDr. Pavla Presslerová, Ph. D. ABSTRAKT: Bakalářská práce se věnuje problematice vrstevnických vztahů v období adolescence. Cílem této bakalářské práce je vytvořit sondu do vztahů mezi vrstevníky v rámci Dětského domova se školou Měcholupy, zmapovat kvalitu kolektivu jako takového a zjistit, jaký vliv má na vztahy pohlaví dětí, případně jejich rozmístění do tříd a rodinných skupin. Pro mapování vrstevnických vztahů jsem nejprve použila sociometrický dotazník B-3U, který jsem posléze doplnila dalším dotazníkem. Výsledky obou metod jsem vzájemně porovnala a vytvořila tak náhled na vztahy adolescentů v DDŠ Měcholupy. KLÍČOVÁ SLOVA: adolescence, interpersonální vztahy, poruchy chování, vrstevníci, ústavní výchova
|
|
|
Děti s rizikem odkladu povinné školní docházky
Kubálková, Petra ; Presslerová, Pavla (vedoucí práce) ; Pavlas Martanová, Veronika (oponent)
Diplomová práce se zabývá problematikou odkladu povinné školní docházky. V teoretické části je vymezena charakteristika předškolního období z hlediska rozvoje klíčových schopností a dovedností jako předpokladu pro vstup do školy a rovněž popsán koncept školní zralosti i legislativní vymezení odkladu povinné školní docházky. Dále se věnuje rizikovým oblastem dětí a jejich odstranění. V práci se řeší i klíčové faktory, které mohou dominovat při odkladu školní docházky (např. rodina se sociokulturně znevýhodněným prostředím, deficity v pozornosti, logopedické problémy, zdravotní potíže) a možnými zdroji podpory u dítěte s rizikem odkladu školní docházky (např.: rodina, MŠ, pedagogicko-psychologická poradna, speciálně-pedagogické centrum, volnočasové aktivity apod.). Zmíněna jsou i rizika předčasného nástupu do základní školy. V praktické části se dozvíme, jaké rizikové oblasti se nejčastěji u dětí objevují. Výsledky získám na základě záznamu pokroků dítěte během prvního pololetí školního roku, na základě kterého mohu zaznamenat výrazný posun dětí v jednotlivých oblastech a za pomoci dotazníkového šetření, pozorování dětí. Cílem je zmapovat rizikové oblasti dětí a sledovat efekt speciálně vytvořeného programu pro rozvoj pregramotnostních předpokladů. Výsledkem výzkumu budou výrazné posuny dětí v rizikových...
|
|
|
Souvislosti copingových strategií a posttraumatického rozvoje u sourozenců dětí s postižením
Soukupová, Marie ; Presslerová, Pavla (vedoucí práce) ; Kucharská, Anna (oponent)
Diplomová práce se zabývá aktuálními koncepty zvládání náročných životních situací (copingu) a posttraumatického rozvoje u zdravých sourozenců dětí s postižením. První část této práce pojednává o náročných životních situacích v průběhu života zdravého sourozence vedle dítěte s postižením. Dále zkoumá způsoby zvládání obtížných životních situací a zabývá se taktéž copingovými strategiemi zaměřenými do budoucnosti (proaktivní coping). Práce se zaměřuje i na pozitivní důsledky této zkušenosti v rámci konceptu posttraumatického rozvoje. V empirické části jsou prezentovaná data získaná od 9 respondentů metodami rozhovoru, vyprávění inspirované metodou life-story, dotazníkem PTGI-CZ a dotazníkem PCI. Získali jsme obsáhlá data, která jsme podrobili kvalitativní i kvantitativní analýze. Cílem práce bylo zjistit, jaké copingové strategie sourozenci využívají a zda u nich v důsledku jejich zkušenosti dochází k rozvoji. Největší rozvoj byl sourozenci reflektován v oblastech ocenění života a osobní rozvoj. Za strategie, které sourozencům nejvíce pomohly zvládat náročné situace, označili pozitivní smýšlení a pozitivní přehodnocování situace. Výzkumná zjištění považujeme za uplatnitelné při práci se sourozenci, ať už v poradenství (škola, PPP, SPC) či v oblasti psychoterapie.
|
|
|
Slabí čtenáři
Rusnáková, Kristýna ; Presslerová, Pavla (vedoucí práce) ; Kucharská, Anna (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá tématem slabých čtenářů v kontextu porozumění čtenému. Slabí čtenáři jsou rozmanitou skupinou čtenářů, kteří oproti svým vrstevníkům, nedosahují stejných kvalit v různých aspektech čtení. Porozumění čtenému je důležitou a klíčovou schopností v procesu získávání, osvojování a následném používání informací ve všech oborech lidské činnosti. Cílem této bakalářské práce je rámcově zmapovat koncept slabých čtenářů a na výzkumném vzorku následně identifikovat dílčí potíže, které tato skupina vykazuje v testech zaměřených zejména na porozumění čtenému. V teoretické části jsou vymezeny pojmy mapující danou problematiku jako čtenářská gramotnost, výukové metody čtení, porozumění čtenému, avšak hlavní část je zaměřena na charakteristiky a specifika slabých čtenářů dle jednoduchého modelu čtení. Pozornost je také věnována dalším specifickým typům čtenářů jako jsou dyslektici a hyperlektici a jejich porovnáním se slabými čtenáři. Praktická část vychází z dat projektu GAČR - Porozumění čtenému - typický vývoj a jeho rizika, realizovaném na Pedagogické fakultě UK, kterého se autorka aktivně zúčastnila. Cílem je provedení analýzy výkonu žáků čtvrtých ročníků základních škol v testech zaměřených na techniku čtení a porozumění čtenému. Naším záměrem je identifikovat skupinu dětí,...
|
host ::
RSS.