Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 8 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Rousseau a jeho vliv na Francouzskou revoluci
Pravda, Petr ; Znoj, Milan (vedoucí práce) ; Šimsa, Martin (oponent)
Rigorózní práce je zaměřena na zhodnocení Rousseauova odkazu. Vychází z konfrontace dvou protikladných obrazů jeho myšlenek. První obraz ho představuje jako myslitele, který svými originálním koncepty připravil úrodnou půdu pro různé nedemokratické režimy a ideologie. Ty se sice vždy zaklínají těmi nejvznešenějšími ideály, ale v jejich jménu páchají pouze největší zločiny a lidi zbavují svobody. Druhý obraz v Rousseauovi vidí nesmlouvavého kritika sociální nespravedlnosti, který jedinou možnost k nápravě viděl ve svobodě a rovnosti. V tomto případě měl být jedním z důležitých inspirátorů na cestě za vítězstvím demokracie a autorem, který nepřestává svými originálními myšlenkami inspirovat a fascinovat. Argumentuji ve prospěch druhého obrazu. Rousseauova kritika morální krize je založena na rozpolcenosti moderního společenského člověka. Ta vyplývá z neustálého rozporu mezi naší přírodní přirozeností a společenským stavem. Jediné řešení viděl v uzpůsobení původní přirozenosti novému společenskému stavu. To může být dosaženo pouze pomocí afektivního pouta k politickému celku. Jen tak si člověk mohl ponechat svojí svobodu, která je základní hodnotou jeho bytí. Ve společnosti se již ovšem nemůže jednat o úplnou volnost, ale o vědomou poslušnost zákonům. Ty jsou přijímány všemi občany, z nichž každý disponuje...
Přirozenost člověka jako zdroj morálního jednání podle Jeana Jacqua Rousseaua
Pravda, Petr ; Znoj, Milan (vedoucí práce) ; Bíba, Jan (oponent)
Bakalářská práce je zaměřena na Rousseauův důraz kladený na přirozenost člověka. Ta byla pro něj východiskem řešení zvrácených mravů a pokřivených společenských poměrů, které byly způsobeny opuštěním přirozeného stavu a vstupem do stavu společenského. Zatímco v přirozeném stavu je člověk schopný všechny své potřeby uspokojit svoji vlastní silou, ve stavu společenském je tato rovnováha narušena. S neustále rostoucími zájmy a z nich vyplývajícími potřebami roste vzájemná závislost lidí. Z původního nezávislého, silného a svobodného aktéra se člověk stal závislým a slabým otrokem. Tímto vývojem ztratil kontakt se svoji původní přirozeností a své jednání ospravedlňoval klamnými, falešnými a lživými důvody. Jelikož společenský i technický vývoj pokládal Rousseau za součást problému, nemohl přijmout tradiční osvícenské řešení spočívající v růstu lidského poznání a zdokonalení rozumu, ale naopak v návratu k původní přirozenosti. Právě snaha překonat dosavadní společenskou zkaženost a znovu založit lidské jednání na původní přirozenosti měla učinit lidské jednání morálním. Rousseau navrhl dvě různá řešení. První se týká společnosti, která je řízena obecnou vůlí a druhý individuální výchovy zkaženými mravy neporušeného individua. V současné době na Rousseauovy myšlenky navazují úvahy Charlese Taylora o moderní...
Proč se absolventi Filozofické fakulty ZČU v Plzni dokáží na trhu práce lépe uplatnit než jejich kolegové z Filozofické fakulty Univerzity Pardubice?
Pravda, Petr ; Kokeš, Richard (vedoucí práce) ; Pýchová, Silvie (oponent)
Diplomová práce se věnuje tomu, proč se na trhu práce dokáží lépe uplatnit absolventi Filozofické fakulty Západočeské univerzity než jejich kolegové z Filozofické fakulty Univerzity Pardubice. Práce se snaží zjistit, jakými faktory je to způsobeno. Tím chce přispět k identifikaci opatření vhodných pro zlepšení uplatnění absolventů humanitních oborů na trhu práce. V práci rozlišujeme vnější a vnitřní faktory. Výběr všech faktorů je podrobně vysvětlen a zdůvodněn. Vnějšími faktory jsou segmentace trhu práce a regionální situace na pracovním trhu. Vnitřní faktory jsou prestiž vysoké školy, praxe při studiu, rozsah důrazu na měkké kompetence a rozsah karierního poradenství. Práce je dvou případovou studií, která se snaží o hluboké a komplexní pochopení zkoumaného jevu. Využity byly strukturované rozhovory se zaměstnanci kariérních center Univerzity Pardubice a Západočeské univerzity. Základem práce je však analýza studijních povinností studentů těchto fakult. Srovnávat mezi sebou dvě fakulty patřící k jiným univerzitám je poměrně složité a v České republice neobvyklé. Práce má proto své limity, které jsou v jejím závěru uvedeny. V práci je také rozebrána strukturální proměna vysokého školství v České republice, protože ta má zásadní dopad na uplatnění absolventů vysokých škol na trhu práce.
Od masové strany ke straně catch-all? ČSDSD ve 30. a 40. letech 20. st.
Pravda, Petr ; Polášek, Martin (vedoucí práce) ; Buben, Radek (oponent)
Diplomová práce se věnuje Československé sociální demokracii ve 30. a 40. letech 20. století. Jejím cílem je zjistit, zda se sociální demokracie ve třetí republice neposunula směrem od masové strany ke catch-all party. Pokouší se také určit, jestli k tomuto posunu došlo v souladu s teorií Otty Kirchheimera. Práce má čtyři kapitoly. První je teoreticky orientovaná. Rozebírá se v ní, jak a proč dochází k proměně masové strany ve stranu catch-all typu. Je tam též zmíněno, ve kterých oblastech se tato změna projevila a jak se projevila. Druhá se věnuje tomu, zda lze sociální demokracii v první republice označit v typologii politických stran za masovou stranu. Dochází k tomu, že jí lze označit za masovou stranu. Třetí rozebírá, zda se sociální demokracie ve třetí republice posunula směrem od masové strany ke catch-all party. Výsledkem je zjištění, že k tomuto posunu došlo. Závěrečná kapitola se věnuje tomu, zda se sociální demokracie ve třetí republice posunula směrem ke catch-all party v souladu s teorií Otty Kirchheimera. Kapitola ukazuje, že posun proběhl v souladu s touto teorií.
Komparace programů a politiky Československé strany národně socialistické a Československé sociální demokracie v letech 1945 až 1948
Pravda, Petr ; Kocian, Jiří (vedoucí práce) ; Doubek, Vratislav (oponent)
Práce pojednává o Československé straně národně socialistické a Československé sociální demokracii v období třetí republiky. Cílem je zjistit, proč tyto dvě socialistické strany spolu nespolupracovaly. Práce má čtyři kapitoly. V první kapitole je popsáno, jak se strany vyrovnaly s Mnichovskou dohodou a jejich činnost během války. Druhá kapitola pojednává především o jejich znovuobnovení po osvobození země. V třetí kapitole se věnujeme volbám v roce 1946 a dopadu jejich výsledků na činnost a fungování dvojice socialistických stran. Závěrečná kapitola rozebírá, proč socialistické strany nedokázaly společně čelit nástupu komunistů k absolutní moci.
Rousseau a jeho vliv na Francouzskou revoluci
Pravda, Petr ; Znoj, Milan (vedoucí práce) ; Šimsa, Martin (oponent)
Rigorózní práce je zaměřena na zhodnocení Rousseauova odkazu. Vychází z konfrontace dvou protikladných obrazů jeho myšlenek. První obraz ho představuje jako myslitele, který svými originálním koncepty připravil úrodnou půdu pro různé nedemokratické režimy a ideologie. Ty se sice vždy zaklínají těmi nejvznešenějšími ideály, ale v jejich jménu páchají pouze největší zločiny a lidi zbavují svobody. Druhý obraz v Rousseauovi vidí nesmlouvavého kritika sociální nespravedlnosti, který jedinou možnost k nápravě viděl ve svobodě a rovnosti. V tomto případě měl být jedním z důležitých inspirátorů na cestě za vítězstvím demokracie a autorem, který nepřestává svými originálními myšlenkami inspirovat a fascinovat. Argumentuji ve prospěch druhého obrazu. Rousseauova kritika morální krize je založena na rozpolcenosti moderního společenského člověka. Ta vyplývá z neustálého rozporu mezi naší přírodní přirozeností a společenským stavem. Jediné řešení viděl v uzpůsobení původní přirozenosti novému společenskému stavu. To může být dosaženo pouze pomocí afektivního pouta k politickému celku. Jen tak si člověk mohl ponechat svojí svobodu, která je základní hodnotou jeho bytí. Ve společnosti se již ovšem nemůže jednat o úplnou volnost, ale o vědomou poslušnost zákonům. Ty jsou přijímány všemi občany, z nichž každý disponuje...
Rousseau a jeho vliv na francouzskou revoluci
Pravda, Petr ; Znoj, Milan (vedoucí práce) ; Bíba, Jan (oponent)
Diplomová práce je zaměřena na zhodnocení Rousseauova odkazu. Vychází z konfrontace dvou protikladných obrazů jeho myšlenek. První obraz ho představuje jako myslitele, který svými originálním koncepty připravil úrodnou půdu pro různé nedemokratické režimy a ideologie. Ty se sice vždy zaklínají těmi nejvznešenějšími ideály, ale v jejich jménu páchají pouze největší zločiny a lidi zbavují svobody. Druhý obraz v Rousseauovi vidí nesmlouvavého kritika sociální nespravedlnosti, který jedinou možnost k nápravě viděl ve svobodě a rovnosti. V tomto případě měl být jedním z důležitých inspirátorů na cestě za vítězstvím demokracie a autorem, který nepřestává svými originálními myšlenkami inspirovat a fascinovat. Argumentuji ve prospěch druhého obrazu. Rousseauova kritika morální krize je založena na rozpolcenosti moderního společenského člověka. Ta vyplývá z neustálého rozporu mezi naší přírodní přirozeností a společenským stavem. Jediné řešení viděl v uzpůsobení původní přirozenosti novému společenskému stavu. To může být dosaženo pouze pomocí afektivního pouta k politickému celku. Jen tak si člověk mohl ponechat svojí svobodu, která je základní hodnotou jeho bytí. Ve společnosti se již ovšem nemůže jednat o úplnou volnost, ale o vědomou poslušnost zákonům. Ty jsou přijímány všemi občany, z nichž každý disponuje...
Přirozenost člověka jako zdroj morálního jednání podle Jeana Jacqua Rousseaua
Pravda, Petr ; Znoj, Milan (vedoucí práce) ; Bíba, Jan (oponent)
Bakalářská práce je zaměřena na Rousseauův důraz kladený na přirozenost člověka. Ta byla pro něj východiskem řešení zvrácených mravů a pokřivených společenských poměrů, které byly způsobeny opuštěním přirozeného stavu a vstupem do stavu společenského. Zatímco v přirozeném stavu je člověk schopný všechny své potřeby uspokojit svoji vlastní silou, ve stavu společenském je tato rovnováha narušena. S neustále rostoucími zájmy a z nich vyplývajícími potřebami roste vzájemná závislost lidí. Z původního nezávislého, silného a svobodného aktéra se člověk stal závislým a slabým otrokem. Tímto vývojem ztratil kontakt se svoji původní přirozeností a své jednání ospravedlňoval klamnými, falešnými a lživými důvody. Jelikož společenský i technický vývoj pokládal Rousseau za součást problému, nemohl přijmout tradiční osvícenské řešení spočívající v růstu lidského poznání a zdokonalení rozumu, ale naopak v návratu k původní přirozenosti. Právě snaha překonat dosavadní společenskou zkaženost a znovu založit lidské jednání na původní přirozenosti měla učinit lidské jednání morálním. Rousseau navrhl dvě různá řešení. První se týká společnosti, která je řízena obecnou vůlí a druhý individuální výchovy zkaženými mravy neporušeného individua. V současné době na Rousseauovy myšlenky navazují úvahy Charlese Taylora o moderní...