|
|
Sukcese vegetace na výsypce vápencového lomu
Kuťáková, Eliška ; Münzbergová, Zuzana (vedoucí práce) ; Prach, Karel (oponent)
Spontánní sukcese vegetace na člověkem narušených stanovištích, jako jsou např. vápencové lomy, bývá popisována jako jeden z nejvhodnějších způsobů obnovy těchto lokalit po jejich opuštění. Jedním z hlavních důvodů je zjištění, že tento proces může dát vznik ochranářsky cennému společenstvu, zejména pokud se daná lokalita nachází v blízkosti potenciálních zdrojů semen. Cílem této diplomové práce je popsat průběh prvních tří let primární sukcese na výsypce vápencového lomu Čeřinka, který se nachází v těsné blízkosti chráněného xerotermního trávníku, a mimo jiné i srovnat vývoj vegetace na výsypce s průběhem sekundární sukcese na oranici navezené do oblasti lomu. Analýzou dat získaných pravidelným sledováním trvalých ploch, monitoringem deště semen a sledováním abiotických podmínek bylo zjištěno, že na výsypce dochází kromě rychlého střídání dominantních druhů i k imigraci druhů ze sousedního trávníku, přičemž podíl těchto druhů narůstá v čase, a to zejména na trvalých plochách situovaných nejblíže zdrojovému společenstvu. Naproti tomu sekundární sukcese na oranici nevykazuje přibývání těchto druhů, ale naopak postupné rozrůstání druhu Arrhenatherum elatius. Klíčová slova: primární sukcese, vápencový lom, šíření semen, xerotermní trávník, Český kras, rekultivace, sekundární sukcese
|
|
|
Vliv hradních zřícenin na diverzitu vegetace v krajině
Javorský, Tomáš ; Münzbergová, Zuzana (vedoucí práce) ; Prach, Karel (oponent)
Zříceniny středověkých hradů neodmyslitelně spoluvytváří ráz české krajiny. Na několika málo pracích, které se tomuto tématu věnují, se navíc ukazuje, že jsou unikátním svébytným biotopem. Tato práce si proto kladla za cíl charakterizovat hradní vegetaci na zkoumaném vzorku třiceti lokalit, třiceti lesních zřícenin. Byly sepisovány fytocenologické snímky, sbírány půdní vzorky, měřena hloubka půdních horizontů a sledován zápoj jednotlivých pater - to vše na třech plochách na každé lokalitě. Jedna z ploch zabírala hrad, druhé dvě byly v okolních lesích, každá vybrána jiným způsobem. Zvlášť byly snímkovány hradní zdi. Výsledky ukázaly, že hrady zvyšují diverzitu lesů nejen vyšším počtem druhů, ale též jiným druhovým složením - hrady mají poměrně velký soubor druhů s vysokou fidelitou právě k areálům zřícenin. Přibližně polovina jedinečnosti zřícenin se dá vysvětlit půdními vlastnostmi jako je vyšší pH, větší množství Ca a Mg, druhá polovina zůstává neobjasněna, přestože se testovaly různé vysvětlující proměnné. Jisté však je, že hradní zříceniny jsou z biologického hlediska výjimečné, jedinečné a jistě si zaslouží pozornost, kterou jim zatím dlužíme.
|
|
|
Stanovištní nároky a kompetice mezi původním a invazními druhy Impatiens
Čuda, Jan ; Skálová, Hana (vedoucí práce) ; Prach, Karel (oponent)
V České republice se běžně vyskytují tři druhy rodu Impatiens (netýkavka), z nichž jeden je původní - I. noli-tangere a dva jsou invazní - I. parviflora a I. glandulifera. Protože všechny druhy se vyskytují na relativně podobných stanovištích, je otázka, zda invazní druhy nemohou mít negativní vliv na původní druh, případně dokonce nemůže být původní druh kompetičně vyloučen. Cílem práce bylo: (i) porovnat stanovištní nároky druhů Impatiens, (ii) zjistit, zda je možná jejich koexistence a (iii) posoudit vliv invazních druhů na druh původní. Byly vytyčeny dva soubory trvalých ploch, které se nacházely dohromady na pěti lokalitách. První soubor obsahoval 84 trvalých ploch, celkem 7 typů kombinací výskytu druhů Impatiens a byl určen ke studiu stanovištních nároků. Stanovištní nároky jsem hodnotil podle proměnných prostředí naměřených přímo v terénu (vlhkost, zástin, sklon svahu, pokryvnost volné půdy) a nepřímo pomocí Ellenbergových indikačních hodnot doprovodných druhů Impatiens: (vlhkost, světlo, půdní reakce, živiny). Druhý soubor obsahoval 45 ploch, na ploše byla sledována vždy dvojice druhů původního a invazního. Jeden z druhů byl odstraněn a byla sledována reakce druhu ponechaného. Hodnotil jsem reakci počtu, pokryvnosti a výšky druhu po odstranění kompetitora. Nejdůležitejšími faktory prostředí...
|
|
|
Ekologie motýlů v antropogenní krajině
Kadlec, Tomáš ; Jarošík, Vojtěch (vedoucí práce) ; Prach, Karel (oponent) ; Kuras, Tomáš (oponent)
SOUHRN Disertační práce obsahuje šest prací zabývajících se vlivem izolace, fragmentace a ztráty biotopu v současné kulturní a urbanizované krajině, od studia konkrétního druhu až po studium motýlích společenstev. První dvě práce se zabývají autekologickým výzkumem okáče skalního (Chazara briseis) v jeho poslední životaschopné populaci v České republice. Tento druh zaznamenal za zhruba 20 let výrazný ústup a v republice téměř vyhynul. V práci jsou uvedeny důvody jeho ústupu: značná specializovanost životní strategie a ztráty biotopu. V důsledku vysokých mortalit oplozených samic vyžaduje tento druh pro přežití kompenzaci vysokým počtem jedinců. Další práce se zabývá stanovištními nároky housenek tohoto druhu. Stanovištní podmínky na sledovaných plochách se nápadně shodují s podmínkami, které byly v oblastech výskytu v Německu, a kde je již motýl téměř vyhynulý. Další dvě práce se zabývají vlivem urbanizace na motýlí společenstva na území Prahy. První práce poukazuje na změny v diverzitě motýlích společenstev ve 25 vybraných rezervacích a parcích v rozmezí 30 let. Dále sleduje příčiny daných změn. Během této doby nedošlo sice k úbytku v průměrném počtu druhů, ovšem došlo k detekovatelné změně druhového složení. Nápadný posun v druhovém složení byl pozorován především v územích rozlehlých a propojených, se...
|
|
| |
|
|
Obnova podhorské louky po ukončení hnojení
Královec, J. ; Prach, Karel
Po ukončení intenzivního hnojení podhorské louky došlo během několika let k podstatnému snížení produkce a k výrazné změně druhového složení cévnatých rostlin tak, že se přiblížili k nehnojeným kontrolám. Počet druhů ale rostl i na kontrolách. Zvýšil se také celkový počet druhů zaznamenaných na všech experimentálních plochách dohromady. Jednalo se zejména o luční druhy. Ukazuje se, že za určitých podmínek může dojít k poměrně rychlé spontánní obnově polopřirozených travních porostů, které byly intenzivně hnojeny, aniž by bylo třeba přistupovat k nákladným obnovným opatřením. Vzhledem k dosud malému počtu podobných studií je obtížné tyto podmínky blíže definovat. Je ale patrné, že k rychlé obnově přispívá přítomnost cílových, v tomto případě lučních druhů v okolní krajině, jejíž stav se navíc, zdá se, průběžně zlepšuje.
|
|
|
Regionální směsi osiv a jejich problematika
Jongepierová, I. ; Prach, Karel ; Ševčíková, M.
Závěrem lze konstatovat, že by bylo žádoucí na celém území naší republiky používat k obnově travních porostů regionální směsi semen. I když se na zatravňování dají čerpat finance z MŽP i MZe již několik let, chybí subjekt, který by zajistil přípravu regionálních směsí a jejich kontrolu v celorepublikovém měřítku. Zvláště v člověkem silně pozměněných krajinách se nemůžeme spolehnout na spontánní kolonizaci cílovými druhy z okolí, jednoduše proto, že nejsou k dispozici. V krajinách, kde dosud existují v dostatečném počtu a rozloze polopřirozené, druhově bohaté louky, je možné se alespoň částečně spolehnout i na spontánní obnovu. Nutné je, zamozřejmě, nejpozději od druhého roku obnovený porost pravidelně, minimálně jednou ročně kosit a v žádném případě ho nemulčovat.
|
|
|
Obnova travinných ekosystémů v současné ekologii obnovy
Prach, Karel
Zdá se, že degradace a někdy i obnova jsou rychlejší na produktivních stanovištích než na oligotrofních, která ale často rychle zarůstají dřevinami a pak je následná obnova obtížná. Jestliže jsou vodní režim a živinové poměry silně změněny, nelze obnovit předchozí stav, jen nějaký alternativní. Obnova je snadněší, když jsou cílové druhy přítomny v blízkém okolí. Co může vyhovovat jedné skupině organismů, nemusí vyhovovat jiné – to je nutné zohlednit při obnově. Nutné je zajistit dlouhodobý management a monitoring.
|
|
| |
|
| |
host ::
RSS.