|
|
Hodnocení stabilizace dolních končetin u hráček amerického fotbalu pomocí inerciálních senzorů a funkčních testů
Hančová, Jana ; Pospíšilová, Mariana (vedoucí práce) ; Geržová, Eliška (oponent)
Diplomová práce "Hodnocení stabilizace dolních končetin u hráček amerického fotbalu pomocí inerciálních senzorů a funkčních testů" se zabývá využitím inerciální senzorů k hodnocení posturální kontroly v rámci funkční kloubní stability u hráček amerického fotbalu. Teoretická část se věnuje problematice funkční kloubní stability, jejího řízení a poskytuje přehled možností jejího hodnocení. Zabývá se také inerciálními měřícími jednotkami, jejich funkcí a aplikací pro hodnocení lidského pohybu. Vzhledem ke specifické zkoumané skupině je část věnována i americkému fotbalu. Praktická část je v podobě studie, která k hodnocení funkční kloubní stability používá parametry získané inerciálními senzory (IMU) umístěných na 4 tělesných segmentech a porovnává je s funkčními testy. Předmětem hodnocení pomocí IMU byl stoj a skok na vzdálenost vždy na jedné dolní končetině. Z funkčních testů byl zvolen stoj na jedné dolní končetině, pozice medvěda a dřep. Získaná data jsou také diskutována se zdravými probandy a s historií zranění v posledních dvou letech. Výsledky potvrzují využitelnost inerciálních měřících jednotek při objektivizaci stabilizace dolních končetin. Prokázali jsme korelaci doby do stabilizace (TTS) stehna, bérce a nártu se stojem na 1 DK, obdobně i TTS stehna a bérce s polohou medvěda.
|
|
|
Ovlivnění jednotlivých parametrů hlasu pomocí fyzioterapie
Brázda, Jan ; Smolíková, Libuše (vedoucí práce) ; Pospíšilová, Mariana (oponent)
Moderní prvky využívané ve fyzioterapii nám dávají možnost intervence i do na první pohled vzdálených medicínských oborů, jako je foniatrie. Tato práce se zabývá problematikou fyzioterapeutického řešení hlasového výkonu zpěváka a zároveň možnou pravidelnou prevencí vzniklých obtíží v průběhu jeho kariéry. Cílem práce bylo prokázat vliv změny postury a tréninku s dechovými trenažéry na jednotlivé parametry hlasu. Byla provedena studie, které se zúčastnilo celkově 13 probandů z řad studentů konzervatoře. Probandi byli rozděleni na dvě skupiny, cílovou a kontrolní. Všichni se podrobili vyšetření foniatrem a studentem fyzioterapie a následně dostala cílová skupina plán na domácí cvičení trvající 6 týdnů. Po tomto období se u obou skupin vyšetření zopakovala a zpracovali se jejich výsledky. Tyto výsledky nám ukázaly zlepšení flexibilního rozsahu hlasu, spirometrických parametrů FVC a FEV1 oproti kontrolní skupině.
|
|
|
Možnosti využití systému Kinect v rehabilitaci
Trněná, Gabriela ; Pospíšilová, Mariana (vedoucí práce) ; Zounková, Irena (oponent)
Systém Microsoft Kinect s konzolí Xbox je komerční herní zařízení. Kinect snímá pohyby hráčova těla, jimiž je zároveň ovládán, a následně hráči v reálném čase poskytuje vizuální zpětnou vazbu o prováděných pohybech. Zmíněné výhody poskytují možnost používat systém i pro rehabilitační účely. Cílem této práce je shrnout dostupné poznatky o využití Kinectu v rehabilitaci. Část práce je věnována praktickému výzkumu, ve kterém jsme se zajímali o schopnost Kinectu hodnotit polohu šikmého sedu, která by mohla být následně využita v domácí terapii funkčních poruch pohybového systému. Součástí praktické části bylo vytvořit program, který dává uživateli zpětnou vazbu o tom, zda danou polohu prováděl správně. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Posturální stabilita u pacientů s cerebelární ataxií
Ševčíková, Lucie ; Čakrt, Ondřej (vedoucí práce) ; Pospíšilová, Mariana (oponent)
Práce se zabývá problematikou mechanismů udržování posturální stability u pacientů s postižením cerebela. Práce shrnuje formou literární rešerže základní neurofyziologické poznatky týkající se vlivu cerebela na posturální stabilitu. V experimentální části práce je studován vliv změny aferentní informace ze somatosenzorického systému na posturální kontrolu stoje - hodnotíme pomocí stabilometrického vyšetření dopad hluboké masáže chodidla a aproximace kloubů dolních končetin na posturální stabilitu stoje. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Aspekty stability chůze a její hodnocení
Mišinová, Klára ; Pospíšilová, Mariana (vedoucí práce) ; Zounková, Irena (oponent)
Bakalářská práce "Aspekty stability chůze a její hodnocení" shrnuje na základě literární rešerše poznatky o vlivech, které se účastní na vytváření stereotypu chůze se zvláštním přihlédnutím k její stabilitě. Zaměřuje se na kontrolu stability chůze, vztah mezi stabilitou chůze, časoprostorovými parametry chůze a pohybem těžiště. Část práce věnovaná metodám hodnocení stability chůze uvádí do teorie dynamických systému a popisuje parametry související se stabilitou chůze s konvergentní a prediktivní validitou a parametry odvozené z biomechaniky. Experimentální část sledovala způsob, jakým se mění vzorec chůze v reakci na zdůraznění požadavků na stabilizaci hlavy realizované nesením knihy na hlavě a na senzorickou stimulaci planty. Změna stereotypu chůze byla kvantifikována prostřednictvím časoprostorových parametrů chůze. Zvolené intervence ovlivnily volbu optimální strategie stabilizace chůze. U některých subjektů se výrazně zúžil krok po stimulaci zvýšenými nároky na stabilizaci hlavy. U všech subjektů se šířka kroku po provedení obou dvou zásahů oproti kontrolním hodnotám zmenšila.
|
|
|
Vliv jednorázového tréninku posturální stability u pacientů se spinocerebelární ataxií
Filipovičová, Jana ; Pospíšilová, Mariana (vedoucí práce) ; Jevič, Filip (oponent)
Sledovali jsme bezprostřední účinek senzomotorického tréninku na posturální stabilitu u pacientů se spinocerebelární ataxií (SCA). Pokusili jsme se vysvětlit případné mechanismy týkající se adaptace na změnu COP, motorického učení a neuroplasticity v terénu neurodegenerativních změn mozečku. Výzkumný soubor a metodika: Celkem 10 pacientů se spinocerebelární ataxií (6 mužů, 4 ženy) ve věkovém rozmezí 34 až 71 let, s trváním onemocnění průměrně 11,6 let se zúčastnilo měření posturální stability. Nejprve jsme měřili pacienty s SCA před a po 15 minutové cvičební jednotce senzomotorického tréninku, poté tato skupina podstoupila v jiný den stejné měření bez senzomotorického tréninku. Jako druhá kontrolní skupina sloužilo 10 zdravých probandů podobného věku, kteří rovněž podstoupili senzomotorický trénink. Poté jsme srovnali výsledky posturografického měření. Výsledky: U skupiny SCA pacientů se senzomotorickým tréninkem byla nalezena signifikantně nižší hodnota u sledovaných parametrů LENGTH (t stat = 3,537731 > t krit = 2,262157), VELOCITY (t stat = 3,537731 > t krit = 2,262157) a energie potřebné pro udržení COP (t stat = 2,715085 > t krit = 2,262157) měřeného na pěnové podložce se zavřenýma očima. Měření bez provedení senzomotorického tréninku nepřineslo žádné signifikantní výsledky zlepšení...
|
|
|
Slackline jako terapeutická možnost ovlivnění posturální stability
Komárková, Klára ; Čakrt, Ondřej (vedoucí práce) ; Pospíšilová, Mariana (oponent)
Cíl práce: Shrnout poznatky o mechanismech řízení posturální kontroly, balančním tréninku a možnostech testování posturálních schopností zejména pomocí stabilometrických plošin. Experimetální část ověřuje, zda trénink na slackline ovlivní výsledky vyšetření na stabilometrické plošině a budou zaznamenány rozdíly v kvantitativních parametrech stability ve skupině trénujících a kontrolní skupině netrénujících jedinců. Hypotéza: Specifický trénink využívající slackline bude mít pozitivní vliv na zlepšení stability ve vybraných testech stabilometrického vyšetření u trénovaných osob. Metodika: Po 4 týdenním tréninku s intenzitou 2 tréninky týdně jsme u testované skupiny (10 osob) a kontrolní skupiny (10 osob) testovali posturální kontrolu ve vybraných testech stability. Pro měření jsme použili stabilometrickou plošinu. Získaná data byla statisticky zpracována. Výsledky: Mesíční trénink na slackline zlepšil posturální stabilitu, což bylo prokázáno v některých parametrech stabilometrického vyšetření. Statistická analýza ukázala, že výsledky jsou těsně pod hranicí statistické významnosti (p > 0.05). Závěr: Získané výsledky dokazují, že trénink na slackline zlepšuje posturální stabilitu u zdravých jedinců. V námi vyšetřené skupině byly na hranici statistické významnosti.
|
|
|
Vliv hluboké masáže chodidla na posturální stabilitu u pacientů se spinocerebelární ataxií
Hlaváčková, Tereza ; Pospíšilová, Mariana (vedoucí práce) ; Čech, Zdeněk (oponent)
Úvod: Spinocerebelární ataxie (SCA) je v současné době definována jako skupina chorob s progredujícím cerebelárním syndromem, který se projevuje nejvýrazněji ataxií stoje i chůze. U pacientů s SCA dochází vlivem patofyziologických degenerativních změn nervové soustavy ke zhoršení posturální stability. Na řízení posturální stability má významný podíl somatosenzorická aferentace z měkkých tkání chodidla. Cílem práce je zjistit vliv hluboké masáže chodidla na posturální stabilitu u dané skupiny pacientů a porovnat výsledky posturografického měření s výsledky bez hluboké masáže. Metody: Výzkumu se zúčastnilo 7 pacientů Kliniky rehabilitace FN Motol (průměrný věk 51,9 ± 13,9 let, 5 mužů, 2 ženy) s diagnostikovanou SCA a klinickými příznaky cerebelární ataxie. Všichni probandi byli vyšetřeni pomocí posturografu před a po aplikací hluboké masáže chodidla. V jiný den byli vyšetřeni stejným postupem, ale bez aplikace masáže chodidla. Měření probíhalo na pevné podložce a na pěně a s otevřenýma i zavřenýma očima Sledovanými parametry byly délka trajektorie COP (LENGTH), plocha opsaná COP (AREA) a rychlost COP (VELOCITY). Výsledky: Po aplikaci hluboké masáže chodidla skupiny pacientů s SCA byla nalezena signifikantně nižší hodnota u sledovaného parametru LENGTH a VELOCITY měřeného na pěnové podložce se...
|
|
|
Plavání jako ukazatel normálního a změněného vývoje laboratorního potkana
Vítová, Šárka ; Mareš, Pavel (vedoucí práce) ; Pospíšilová, Mariana (oponent)
Plavání, vrozený reflex potkanů, představuje komplexní motorický projev, který se v průběhu postnatálního vývoje výrazně mění. Vývoj plavání jsme sledovali na skupině mláďat potkana ve věku P5 až P21. Na základě výsledků pozorování a poznatků o plavání z odborné literatury jsme navrhli protokol pro testování plavání u potkanů. Testování probíhá v nádrži o rozměrech 50x15x30cm, s vodou o teplotě 24řC, po dobu 1 minuty nebo do potopení mláděte. Plavání je hodnoceno pomocí několika vývojových znaků, kterými jsou: potopení, splývání, pozice čenichu a plovací pohyby končetin. Navržený protokol jsme využili v dalším pokusu, ve kterém jsme zjišťovali vliv látek působících na GABAB receptory (antagonisty CGP 46381 a agonisty baklofenu) na vývoj plavání u potkana. Výsledky pokusu ukázaly, že CGP 46381 ani baklofen, podávané mláďatům ve věku P7 až P11 každodenně v dávce 3 mg/kg, nemění průběh vývoje plavání ve srovnání s vývojem kontrolní skupiny. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Kompenzace subjektivní vizuální vertikály u pacientů pro operaci vestibulárního schwannomu
Kmeť, Jan ; Čakrt, Ondřej (vedoucí práce) ; Pospíšilová, Mariana (oponent)
Poruchy rovnováhy se často objevují u pacientů s vestibulárním schwannomem. Problémy se mohou projevit už před operací, kdy útlakem nervu dochází k přerušení aference z vestibulárního aparátu postižené strany. Často ale pacienti až do operace žádný problém s rovnováhou neuvádějí. Po operaci pak mají porušenou stabilitu, závratě a jedním z příznaků je také změněné vnímání vertikality. Pomocí ostatních aferentních systémů a druhostranného vestibulárního ústrojí však dochází postupně ke kompenzaci a novému nastavení rovnováhy na úrovni centrální nervové soustavy. Předkládaná práce se zabývá vnímáním vertikality a funkcí jednotlivých receptorů, které se podílejí na jejím určování. V praktické části se pak práce věnuje subjektivní zrakové vertikále, což je měřitelný výsledek funkce rovnovážného ústrojí, sleduje vývoj a rychlost její kompenzace u pacientů po operaci schwannomu n. VIII. a srovnává ji se stavem před operací.
|
host ::
RSS.