|
|
Dialog ve výuce
Holzerová, Jana ; Poche Kargerová, Jana (vedoucí práce) ; Zemanová, Blanka (oponent)
Tato diplomová práce s názvem "Dialog ve výuce" se zabývá dialogickým vyučováním na prvním stupni základní školy. Cílem práce je zmapovat implementaci aspektů metody filozofie pro děti jako dialogické metody do školní praxe a popsat specifika role učitele v tomto procesu. V teoretické části je popsána struktura výukové komunikace, definován dialog a dialogické vyučování a popsány didaktické přístupy a metody využívající dialog ve výuce. Cílem praktické části je zjistit, do jaké míry se učitelům základních škol daří naplňovat zásady dialogického vyučování a identifikovat překážky, které dosažení těchto zásad brání. Pro tyto účely je vytvořen záznamový arch. Dále je cílem zjistit, jaká je role učitele v dialogickém vyučování. Výzkum je vícenásobnou případovou studií a kombinuje metodu přímého pozorování a rozhovorů s učiteli. Zjištění ukazují, že učitelé úspěšně zvládají klást během výuky otevřené otázky vyšší kognitivní náročností, pomocí otázek podporují žáky v delších projevech a vede se jim rozvíjet kritické a tvůrčí myšlení žáků. Avšak méně se jim daří rozvíjet u žáků kooperativní či angažované myšlení a předávat žákům kontrolu nad procesem. Učitelé vnímají svoji roli při dialogickém vyučování jako roli facilitátora, který pouze monitoruje diskusi, ale nezasahuje do jejího obsahu. Tuto roli...
|
|
|
Didaktická hra ve 5. ročníku ZŠ
Štěpánková, Pavlína ; Hejlová, Helena (vedoucí práce) ; Poche Kargerová, Jana (oponent)
Metoda didaktických her je populárním prostředkem moderní pedagogické praxe. Tato práce se zabývá efektivností této metody v těchto pěti zvolených parametrech: zábavnost, přínosnost, zájem o látku, osvojení probírané látky, reflexe na vlastní kompetence. K tomu využívá kombinaci různých postupů, sbírání kvantitativních a kvalitativních dat dotazníkem, měření pomocí kvízu a nestrukturované pozorování. Práce díky tomu naplňuje princip triangulace. Práce má teoretickou a praktickou část. Teoretická východiska jsou čerpána z tuzemských odborných zdrojů na téma didaktické hry a vývojové psychologie. Rozebrán je pojem didaktické hry, dělení didaktických her, vývojová specifika žáka páté třídy a plánování, řízení a vyhodnocení výuky z hlediska učitele. V praktické části jsou nejprve vymezeny výzkumné cíle a otázky, výzkumný soubor, použité metody a etika výzkumu, následuje prezentace výsledků. Výsledková část práce se nejprve zabývá zpracováním kvantitativních dat z anketního šetření, poté zpracováním kvalitativních dat. Výsledkovou část uzavírá prezentace případových studií. Ukázalo se, že navzdory spíše malým rozdílům jsou všechny zkoumané hry velmi efektivním didaktickým nástrojem. Žáci je jednoznačně hodnotí jako zábavné a přínosné, přičemž jsou pro ně především zábavné. Hry probouzeli výrazný zájem o...
|
|
|
Partnerství a klientský přístup ve spolupráci rodiny a školy
Slancová, Ladislava ; Poche Kargerová, Jana (vedoucí práce) ; Vallin, Petra (oponent)
Teoretická část se zabývá významem partnerství a spolupráce rodiny a školy. Zaměřuje se na různé formy a způsoby spolupráce rodiny a školy, které ovlivňují spolupráci a dobré vzdělávací klima pro žáky. Přibližuje inovativní komunikaci v době uzavření škol. Empirická část se zabývá výzkumem komunikace mezi rodiči a školou na vybrané škole. Využívá formu strukturovaného rozhovoru, ohniskové skupiny a dotazníků pro rodiče a pedagogy. Mapuje spolupráci školy s rodinou za běžného provozu i v době distanční výuky. KLÍČOVÁ SLOVA škola, učitel, rodina, žák, spolupráce rodiny a školy, první stupeň základní školy, zkušenosti, názory, dotazník, partnerství, klientský přístup, distanční výuky
|
|
|
Řešení konfliktů mezi žáky ve třídě primární školy
Štěpánová, Lucie ; Krčmářová, Tereza (vedoucí práce) ; Poche Kargerová, Jana (oponent)
Tématem diplomové práce je řešení problémů/konfliktů mezi žáky ve 4. ročníku základní školy. Pojednává o příčinách vzniku konfliktních situací ve třídě, o strategiích řešení konfliktů a o možnostech jejich prevence. V teoretické části se zaměřuji především na charakteristiku kvalitního klimatu třídy a specifika žáků v mladším školním věku. Shrnu typy a příčiny konfliktů mezi žáky a možnosti jak jim předcházet zejména cíleným rozvojem jejich sociálních dovedností. V empirické části se formou akčního učitelského výzkumu pokusím snížit četnost konfliktů a zvýšit dovednost jejich zvládání ve třídě 4. ročníku, kde působím jako třídní učitelka. Využiji dotazník "Naše třída", záznam a analýzu konkrétních situací, rozhovor se žáky a analýzu vlastního reflektivního deníku. Pro zlepšení sociálních dovedností žáků využiji metody a techniky zejména osobnostní a sociální výchovy, které budu pravidelně zařazovat do výuky žáků.
|
|
|
Třídní klima na 1.stupni ZŠ
Lexová, Dagmar ; Hejlová, Helena (vedoucí práce) ; Poche Kargerová, Jana (oponent)
Diplomová práce je věnována třídnímu klimatu ve 4. třídě ZŠ. Tématem je přetvoření negativního třídního klimatu v pozitivní. Cílem bylo nalezení metod a forem práce se třídou, které povedou ke zlepšení klimatu ve třídě. V teoretické části se zabýváme tématy školní třída, klima školy a školní třídy, nekázeň ve třídě, péče učitele o třídní klima, které souvisí s řešeným problémem v dané třídě. Praktická část je akčním učitelským výzkumem. Záměrem akčního učitelského výzkumu bylo posouzení specifik 4. ročníku z hlediska péče o klima třídy, zvláště v situaci, kdy se ve třídě vyskytuje negativní klima. Pomocí akčního učitelského výzkumu, jehož součástí bylo pozorování učitelem, konzultace s odborníky a diagnostika třídy pomocí dotazníku "Naše třída" se podařilo problém v dané třídě vyřešit a cíl diplomové práce byl naplněn. Konkrétní metody vedoucí ke zlepšení situace ve třídě jsou popsány v praktické části. Domnívám se, že jsou obecně platné a využitelné v praxi dalších, nejen začínajících, učitelů.
|
|
|
Spolupráce s rodinou v programu Začít spolu v době pandemie
Svátková, Kateřina ; Poche Kargerová, Jana (vedoucí práce) ; Hejlová, Helena (oponent)
Diplomová práce se zabývá spoluprací školy a rodiny v době pandemie. Teoretická část charakterizuje program Začít spolu, který si zakládá na spolupráci s rodinou. Představuje Mezinárodní profesní rámec kvality ISSA, ve kterém se zaměřuje na oblast Rodina a komunita. Pojednává o distanční výuce a porovnává možné formy komunikace a spolupráce v prezenční formě výuky a také v době distančního vzdělávání. Praktická část práce se zabývá kvalitativním a kvantitativním výzkumem, realizovaným pomocí hloubkových rozhovorů a dotazníkovým šetřením, jehož cílem je zjistit, jak a v čem pandemie ovlivnila spolupráci s rodinou a co si učitelé a rodiče odnášejí do budoucí vzájemné spolupráce. KLÍČOVÁ SLOVA Začít spolu, spolupráce s rodinou, formy spolupráce, formy komunikace, distanční výuka
|
|
|
Spolupráce učitele s rodinou v primární škole
Kopáčová, Lydie ; Poche Kargerová, Jana (vedoucí práce) ; Vallin, Petra (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá komplexní problematikou spolupráce a komunikace mezi tripartitou učitel - rodič - žák v primární škole. Teoretická část charakterizuje instituci rodiny a školy, popisuje jejich vztahy a vzájemné působení na dítě v souvislosti s vývojem společnosti, jejím pohledem na dítě, jeho výchovu a vzdělávání. Zabývá se podporou dítěte v rozvíjení jeho klíčových kompetencí (tj. schopnost komunikovat, učit se učit, řešit problémové situace, dokázat se hodnotit). Nabízí také pohled na vzájemnou anticipaci rodičů a učitele, na jejich vztahové role. Zabývám se významnými odlišnostmi v osobních a online konzultacích, vyhodnocuji jejich přínos a úskalí pro všechny zúčastněné strany a opírám se o současné nové formy pedagogické komunikace, které jsou nedílnou součástí diplomové práce. V závěru teoretické části je představen vzdělávací program Začít spolu jako příklad výchovy orientované na dítě a na partnerský vztah učitelů a rodičů. Praktická část se zabývá hodnocením spolupráce mezi učitelem a rodiči v konkrétní třídě. Na příkladech z vlastní praxe představuji formy a způsoby komunikace. Zaměřuji se na konzultace tripartity v osobním i online prostoru. Na základě dotazníků a rozhovorů s rodiči pak analyzuji, zda je tato spolupráce přínosná a zda vede k efektivnímu naplňování výchovně...
|
|
|
Zkušenosti učitelek v českých mateřských školách s metodou Persona Dolls
Žajdlíková, Kamila ; Loudová Stralczynská, Barbora (vedoucí práce) ; Poche Kargerová, Jana (oponent)
Diplomová práce se zabývá protipředsudkovou výchovou a metodou Persona Dolls. Cílem práce je zmapovat zkušenosti učitelek v českých mateřských školách, které pracují s metodou Persona Dolls a které absolvovaly akreditovaný dlouhodobý kurz Persona Dolls. Teoretická část se zaměřuje na historicko - sociální kontext rozmanitosti v České republice ve 20. století, protipředsudkovou výchovu a principy a vznikem metody Persona Dolls ve světě a v České republice. Praktická část zjišťuje, jaké mají učitelky zkušenosti s metodou. Konkrétně jaké spatřují přínosy, rizika a překážky při implementaci metody v předškolním vzdělávání a jaká doporučení z toho plynou. Pro sběr dat byla využita metoda rozhovoru s deseti absolventkami kurzu Persona Dolls. Analýzou rozhovorů se podařilo získat odpovědi na kladené výzkumné otázky a zformulovat doporučení, která vyplynula z daných rozhovorů. KLÍČOVÁ SLOVA Persona Dolls, protipředsudková výchova, mateřská škola, prosociální chování, multikulturní výchova
|
|
|
Využití metod a technik dramatické výchovy u dětí předškolního věku při řešení náročných situací
Bečková, Jana ; Hanyš Holemá, Irena (vedoucí práce) ; Poche Kargerová, Jana (oponent)
Diplomová práce je zaměřená na předškolní děti a řešení jejich náročných životních situací pomocí technik a metod dramatické výchovy (dále jen DV). Cílem této práce je zjistit, zda je efektivní využití technik a metod DV při osvojování si bezpečného a správného chování dětí předškolního věku ve vybraných náročných situacích. Práce je rozdělena na teoretickou a praktickou část. V teoretické části se zaměřuji na vymezení pojmu DV, její proces, cíle, principy, metody a techniky, též na prostředí a podmínky. Taktéž zde shrnuji charakteristiku předškolního věku. V praktické části se zaměřuji na to, co jsou nebezpečné, krizové, a především náročné situace, ve kterých se mohou děti předškolního věku ocitnout. Uvádím, jak správně, tedy bezpečně, by mělo vypadat řešení daných situací. Z uvedených reakcí dětí při dramatizaci a z odpovědí během rozhovoru je zřejmé, co si děti pod pojmem nebezpečí a náročné situace představují. Sleduji, jak se děti pomocí DV naučí v daných situacích zachovat. Efektivitu DV při osvojování si schopností a dovedností správného a bezpečného chování potvrzuji metodou rozhovoru a pozorování. Výzkum doplňuji zapojením rodičů do problematiky pomocí dotazníků. Součástí praktické části je cíl výzkumu, výzkumná otázka, průběh výzkumu, diskuse a závěr. V diskusi a v závěru jsou hodnoceny...
|
|
|
Komunikace mezi školou a rodinou v rámci formativního hodnocení žáků
Hřebíčková, Nikola ; Hejlová, Helena (vedoucí práce) ; Poche Kargerová, Jana (oponent)
Tato práce se zabývá komunikací mezi školou a rodinou v rámci formativního hodnocení žáků. Hlavním cílem práce je zmapování postupů a podmínek funkční komunikace mezi školou a rodinou týkající se formativního hodnocení žáků. Na tento cíl bude navazovat druhý cíl, který je zaměřen na nalezení příkladů dobré praxe. V teoretické části je rozebráno téma formativní hodnocení, komunikace mezi školou a rodinou, kde je popsáno, v jaké roli ve vztahu ke škole může rodič být a poslední kapitola se zabývá předpoklady žákova učení na 1. stupni základní školy. Praktickou částí je kvalitativní výzkum, ve kterém budou použity výzkumné metody pozorování a dotazník. Tato část je prováděna na 1. stupni šesti základních škol v Praze u vybraných paní učitelek. Tyto školy jsou rozděleny do dvou skupin. První skupinu tvoří takové tři školy, které formativní hodnocení postupně zavádí nebo ho používají pouze některé paní učitelky ve škole. Druhá skupina jsou tři školy, kde je formativní hodnocení zavedeno plošně v celé škole. Získané výsledky jsou zpracovány do šesti případových studií jednotlivých paní učitelek. Bylo zjištěno, že školy, kde se formativnímu hodnocení věnují všichni pedagogové, zajišťují lepší podmínky pro jeho používání než školy, které tento typ hodnocení ve své vizi nemají. Zároveň žáci, kteří jsou...
|
host ::
RSS.