|
|
Post-Vilnius European Neighborhood Policy: The Case of South Caucasus
Akdemir, Enes ; Knutelská, Viera (vedoucí práce) ; Plechanovová, Běla (oponent)
This study attempts to analyze the evolution of the ENP in Southern Caucasus during post- Vilnius era. With contributions of the recent history, it aims to find out how these evolving policies affected the region from the competing theories perspective. It's seeking an answer to whether or not "initially neoliberal" strategy of ENP is designed to transform the region into a space with stability. While doing this, effectiveness of the ENP and multidirectional contributions it brought to the region is discussed. Neorealist and neoliberalist assumptions made for assessing the ENP's practices in the region. The thesis is methodologically supported with Congruence Analysis, which qualitatively enables us to observe theoretical developments based on multiple cases. Drawing on the main challenges to ENP's initial strategy, main hypotesis argue that neorealist assumptions are prevailing over neoliberalist assumptions, which can be shown as an outcome of the ENP's evolving policies in post- Vilnius era.
|
|
|
Rozvojová spolupráce jako nástroj zahraniční politiky: EU vs. Čína v Africe
Kreidl, Dominik ; Knutelská, Viera (vedoucí práce) ; Plechanovová, Běla (oponent)
Hlavním tématem této diplomové práce je využívání rozvojové spolupráce jako nástroje zahraniční politiky Čínské lidové republiky (Čína) a Evropské unie (EU) v Africe. Cílem této diplomové práce bylo zjistit, zda je politika rozvojové spolupráce Číny, respektive EU s africkými zeměmi, motivována spíše pragmatickými či normativními zájmy. Za cílem odpovědět na tuto výzkumnou otázku byla aplikována kvalitativní obsahová analýza, v rámci které byly zkoumány dokumenty těchto dvou aktérů. Hlavním teoretickým konceptem této diplomové práce je koncept normativní síly, který posloužil jako indikátor zájmů normativních. V případě EU se nepotvrdila hypotéza, že by EU v rámci rozvojové spolupráce primárně působila jako normativní síla, tj. že by měla zájem o šíření svých norem do mezinárodního systému. Výsledky obsahové analýzy odhalují, že v rámci rozvojové spolupráce mezi EU a africkými zeměmi převažují zájmy pragmatické. V případě působení Číny v rámci rozvojové spolupráce pak výsledky analýzy naznačují, že hlavní motivací v rámci této politiky jsou zejména zájmy normativní, tedy zájmy šířit své normy do mezinárodní politiky.
|
|
|
Venezuela a lidská práva v diskurzu OSN
Šulcová, Jana ; Soukup, Jaromír (vedoucí práce) ; Plechanovová, Běla (oponent)
Zhoršující se humanitární situace ve Venezuele, narůstající migrace a politická krize eskalující v první polovině roku 2019 se odrazily v nárůstu pozornosti věnované problematice lidských práv ve Venezuele. Prostřednictvím diskurzivní analýzy si tato práce klade za cíl nastínit diskurz představitelů OSN týkající se lidskoprávní situace ve Venezuele. Úvodní část práce objasňuje teoreticko-metodologický rámec a věnuje se problematice lidských práv v kontextu sociálního konstruktivismu i lidskoprávnímu systému OSN. Druhá část této diplomové práce obsahuje diskurzivní analýzu, ve které je nastíněn mimo jiné charakter diskurzu představitelů OSN o lidskoprávní situaci ve Venezuele a jeho vývoj mezi lety 2017 a 2019, stejně jako rozdíly mezi diskurzy generálního tajemníka OSN Antónia Guterrese, Vysoké Komisařky OSN pro lidská práva Michelle Bachelet a jejího předchůdce Zeida Ra'ad Al Husseina. Diskurzivní analýza použitá v této práci bude vycházet z metody Jamese Paula Geeho, která je založena na tzv. sedmi stavebních jednotkách jazyka ("building tasks"). Mezi tyto stavební jednotky jazyka patří význam, praktiky, identity, vztahy, politika, spojení a znakové systémy a vědění. Jako primární materiály k analýze slouží tři zprávy OHCHR z let 2017 až 2019, 12 proslovů představitelů OSN z roku 2019 a 14...
|
|
|
World Health Organization: an independent guardian of global health?
Krestová, Kateřina ; Parízek, Michal (vedoucí práce) ; Plechanovová, Běla (oponent)
CHARLES UNIVERSITY FACULTY OF SOCIAL SCIENCES Institute of Political Studies Department of Political Science Abstrakt 2020 Kateřina Krestová Abstrakt Před deseti lety se WHO rozhodlo provést reformu sebe sama. Krom jiného, především finanční situace byla neudržitelná. Hlavním zdrojem financování WHO jsou dobrovolné příspěvky. Jakkoliv slibné se slovo dobrovolné může zdát, realita je komplikovanější vzhledem k tomu, že absolutní většina těchto příspěvků je úzce specializována pro určité programy. Výsledkem je, že WHO nemá dovoleno použít tyto peníze tam, kde by bylo potřeba, ale musí být utraceny dle přání dárce. Díky této skutečnosti je rozpočtování silně neflexibilní, financování jednotlivých kategorií je nerovnoměrné a efektivita naplňování mandátu WHO klesá. Reforma zahájená v roce 2010 měla za cíl napravit tyto problémy, tato diplomová práce testuje, zda jsou cíle finanční flexibility splněny. Tato práce hodnotí efektivitu reformy, nejprve jsou porovnávána celková rozpočtová schémata. Pozornost je věnována také specificky kategorii Nepřenosných chorob kvůli jejich nejhoršímu podfinancování. Analýza byla provedena na základě rozsáhlého datasetu, do té doby nevídaného, schraňujícího informace o každém typu příspěvků pro všechny kategorie mezi od roku 1999 do 2019. Nálezy indikují neuspokojivé výsledky...
|
|
|
Neregulérní migrace ve Středozemním moři: Role Europolu a European Migrant Smuggling Centre
Kozáková, Marie ; Ditrych, Ondřej (vedoucí práce) ; Plechanovová, Běla (oponent)
Tato bakalářská práce pojednává o roli Europolu a EMSC v řešení migrační krize ve Středozemním moři. V důsledku zvýšeného počtu příchozích migrantů do Evropy také vzrostla míra kriminality, a to převážně převaděčství nelegálních migrantů, což vyžadovalo rychlé a efektivní jednání ze strany evropských institucí a agentur. V práci je využita teorie nového institucionalismu, která v sobě odráží zájem o studium institucí, které mají významný vliv na formování postojů a chování institucionálních aktérů. Cílem je zjistit, jak probíhala institucionalizace v rámci evropských aktérů v reakci na migrační krizi od roku 2015 do roku 2019. Součástí této institucionalizace jsou politické debaty unijních činitelů nebo dokumenty vydané Evropskou komisí, které přispěly k reorganizaci v rámci Europolu a vzniku nových platforem. Analýzou těchto kroků má práce za cíl představit, jakou roli zastávají jednotlivé institucionální prvky v řešení kriminálních aktivit spojených s nelegální migrací a jakým způsobem mají zajišťovat bezpečnost v evropském prostoru.
|
|
|
US lobbyists in the EU: significance of home country regulation for lobbying behaviour in a less regulated environment
Vilimovská, Lucia ; Martinková, Viera (vedoucí práce) ; Plechanovová, Běla (oponent)
Diplomová práce "Američtí lobbisté v EU: význam regulace v lobbistickém chování v méně regulovaném prostředí" pojednává o tématu lobbingu z hlediska komparace dvou různě regulovaných prostředí a chování lobbistů v těchto prostředích. V úvodu práce analyzuje momentální definice a teoretické ukotvení expertní debaty o lobbingu, pokouší se o vymezení tohoto pojmu a stanovení si základních výzkumných charakteristik. Práce se pokouší popsat, proč by měl být lobbing regulován a jak ovlivňuje politika transparentnosti lobbování. Následně práce popisuje a srovnává nastavení regulace lobbingu ve Spojených státech amerických a v Evropské unii, zároveň zohledňuje i mezinárodní standarty. V empirické části práce vychází z dat poskytnutými americkým výzkumným centrem "Centre for Responsive Politics". Z tohoto základního datasetu pak následně na základě stanovených kritérií je prováděn výzkum firem a asociací, které lobbují ve Spojených státech amerických i v Evropské unii, především pak jejich základních dokumentů a webových stránek. Cílem práce je analyzovat, zda si firmy a asociace lobbující v regulovanějším prostředí Spojených států amerických přenášejí "naučené" chování do méně regulovaného prostředí Evropské unie. Výzkum má za cíl naznačit úroveň, jakou společnosti informují veřejnost o svých lobbistických...
|
|
|
Foreign Aid as a Variable in the Equation of the War in Yemen
Samadová, Jana ; Daniel, Jan (vedoucí práce) ; Plechanovová, Běla (oponent)
Tato diplomová práce analyzuje různé narativy konstruované třemi aktéry ve spojitosti s válkou v Jemenu. Tento text bude čerpat z konstruktivistické teorie s cílem zodpovědět otázku: jak různí aktéři konstruují válku v Jemenu a související humanitární krizi ve svých diskurzech a narativech? Za účelem odpovědět na tuto otázku definuje teoretická část různé koncepty, jako identita, normy, národní zájem, strategický narativ a diskurz. Představuje konstruktivistické pojetí identity jako sociálního konstruktu utvářeného kolektivními složkami jako jsou vědění, symboly, jazyk a normy. V empirické části je snaha identifikovat narativy konstruované Houthii, Saúdskou Arábií a EU vůči válce v Jemenu, která vyburcovala Saúdy vedenou vojenskou intervenci, když Houthiové obsadili hlavní město a vyhlásili vznik nové vlády v březnu roku 2015. Houthiové považují intervenci za agresi vůči Jemenu a jako hlavní příčinu utrpení Jemenců. Saúdská Arábie zatím prezentuje krizi jako íránský pokus o kontrolu země a šíření svého vlivu v regionu. Dále Saúdská Arábie tvrdí, že její intervence byla pouze odpovědí na požadavky mezinárodně uznávané vlády prezidenta Hádího. EU pak válku v Jemenu prezentuje prostřednictvím jejích humanitárních dopadů v kontextu zhoršujících se životních podmínek a ohrožení miliónů Jemenců hladem,...
|
|
| |
|
| |
|
|
Nord Stream 2: In accordance with the EU's Energy security strategy?
Jančík, Jan ; Kučerová, Irah (vedoucí práce) ; Plechanovová, Běla (oponent)
Diplomová práce se zaměřuje na energetickou bezpečnost Evropské unie z pohledu dodávek zemního plynu do EU. Závislost na dovozu zemního plynu je jednou z klíčových otázek pro energetickou bezpečnost EU. Jedním z nástrojů EU pro vyřešení této otázky je diverzifikace dodavatelů a hledání nových energetických zdrojů pro zajištění chodu evropské ekonomiky. Cílem energetické strategie Evropské unie je také snížit závislost na jednom dodavateli, kterým je v tomto případě Rusko. Ve světle událostí z posledních let, kdy byly dodávky zemního plynu z Ruska několikrát přerušeny, zejména kvůli dění na Ukrajině, následné ruské agresi na východě Ukrajiny a anexi ukrajinského Krymu, hledá EU vhodnější alternativu. Výzkum se snaží odpovědět na otázky, jak se v tomto světle jeví projekt plynovodu Nord Stream 2, který rozšíří přímý dovoz zemního plynu z Ruska do Německa. Ten tak obejde Ukrajinu a bude mít dopad na další země střední a východní Evropy. Práce zkoumá projekt z pohledu konceptu energetické bezpečnosti a srovnává alternativy v jižním plynovém koridoru, nebo možnosti dovozu zkapalněného zemního plynu LNG. Kromě pohledu skrz rámec energetické bezpečnosti, se práce snaží nahlédnout na celý fenomén z pohledu geopolitiky a bere tak v potaz širší mocenské zájmy Ruska, Evropské unie, ale také Spojených států...
|
host ::
RSS.