|
|
Školní a poradenská trajektorie dítěte s Aspergerovým syndromem
Lampová, Klára ; Pavlas Martanová, Veronika (vedoucí práce) ; Sotáková, Hana (oponent)
Cílem je nahlédnout do školní a poradenské trajektorie dětí s Aspergerovým syndromem z jejich perspektivy, doplněné o výpovědi jejich rodičů a poté okomentovat shody a odlišnosti, které se v jejich výrocích objevují. Data jsou sesbírána pomocí polostrukturovaných rozhovorů a jedná se o kvalitativní výzkum. Na základě analýzy výsledků jsou pak představena zjištění v oblastech: "co bylo před tím" (tedy co diagnóze předcházelo); školní docházky; komunikace se spolužáky a učiteli; vztahů ve škole; zkušeností s poradenskými zařízeními a odbornou pomocí; zájmů a podobností či odlišností v pohledech dítěte a rodiče. Ve výsledcích se nejčastěji objevovalo téma nedostatečných odborných znalostí o problematice Aspergerova syndromu, kvůli kterým docházelo k častým nedorozuměním či konfliktům s pedagogickými pracovníky. Dále se ve výsledcích objevila témata jako tedy jsou: potřeba tolerování individuálních podmínek během vyučování; deficity v komunikaci a sociálních interakcích; kladné vnímání odborné pomoci a spolupráce odborníků se školou. Práce je také zaměřena na teoretické vymezení problematiky Aspergerova syndromu ve vztahu ke zjištěním ve výzkumné části. KLÍČOVÁ SLOVA speciální vzdělávací potřeby, Aspergerův syndrom, škola, poradenství
|
|
|
Žák se speciálními vzdělávacími potřebami ve školní třídě jako sociální skupině
Masařová, Anna ; Sotáková, Hana (vedoucí práce) ; Pavlas Martanová, Veronika (oponent)
Bakalářská práce je zaměřena na žáka se speciálními vzdělávacími potřebami ve školní třídě. Teoretická část je věnována klíčovým pojmům mé práce: žák se speciálními vzdělávacími potřebami a školní třída. Zabývám se vývojem dítěte mladšího školního věku, školní třídou jako sociální skupinou, diagnostikou školní třídy a žáky se speciálními vzdělávacími potřebami v souvislosti se současnou legislativou a podpůrnými opatřeními, které jim náleží. Cílem mé práce je zjistit, jaká je sociální pozice žáků se speciálními vzdělávacími potřebami v rámci školní třídy. V empirické části jsem tedy nejprve zmapovala sociální pozice žáků se speciálními vzdělávacími potřebami v rámci školní třídy, konkrétně ve dvou 4. třídách, jejichž součástí je jeden či více žáků se speciálními vzdělávacími potřebami. Výzkum byl proveden na dvou odlišných školách. K tomuto účelu jsem využila Braunův dotazník B - 3. Následně provedla semistrukturovaný rozhovor s třídními učiteli. Při interpretaci dat jsem se zaměřila na to, zda se sociální pozice žáků se speciálními vzdělávacími potřebami výrazně liší od sociální pozice ostatních žáků ve třídě, zároveň také na to, jaké faktory to mohou způsobovat. U některých těchto žáků byla zjištěna odlišná sociální pozice v rámci třídy, u jiných zase naopak nebyly nalezeny významné rozdíly....
|
|
|
Morální disstres učitelů
Matulová, Jaroslava ; Viktorová, Ida (vedoucí práce) ; Pavlas Martanová, Veronika (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá problematikou morálního distresu učitelů na českých základních školách. Je členěna do dvou částí. První, teoretická, je věnována vysvětlení základních pojmů, které souvisí s etickou stránkou učitelské profese. Od obecnějších pojmů jako jsou etika, morálka, stres se přechází k heslům, jež jsou pro tuto práci stěžejní - morální distres, kritická událost. Druhá část je praktická. Na základě analýzy dat získaných kvalitativním výzkumem se autorka pokouší popsat a kategorizovat podoby morálního distresu. Zaznamenává různé způsoby řešení kritických situací a jejich možný vliv na psychiku a další práci pedagogů. Práce by mohla posloužit jako podklad pro další následný výzkum, popřípadě jako materiál, na jehož základě by mohly být navrženy strategie, které by pomohly učitelům podobné situace co nejlépe zvládnout. KLÍČOVÁ SLOVA Morálka, etika, sociální vlivy, kritická událost, dilema, morální distres, stres
|
|
|
Působení školní psycholožky/psychologa v oblasti učitelského vyhoření
Bartoňová, Anna ; Smetáčková, Irena (vedoucí práce) ; Pavlas Martanová, Veronika (oponent)
Diplomová práce se zabývá působením školních psychologů/psycholožek v oblasti učitelského vyhoření. Cílem předkládané práce je zjistit a popsat, jak školní psychologové/psycholožky vnímají syndrom vyhoření a jakým způsobem přispívají k prevenci či samotnému řešení syndromu vyhoření u učitelů/učitelek na základních školách, kde působí. Teoretická východiska se věnují vymezení školní psychologie vzhledem k aktuální legislativě a na základě dostupných výzkumů. Důraz je přitom kladen na práci školních psychologů/psycholožek s vyučujícími. Dále pojednávají o syndromu vyhoření, jeho příčinách, projevech, prevenci, ale i možnostech řešení. Přičemž pozornost je věnována především učitelství jako rizikovému povolání. Empirická část seznamuje s průběhem a výsledky kvalitativního výzkumu. Ten byl realizován prostřednictvím rozhovorů s 10 školními psycholožkami a 1 školním psychologem. Prostřednictvím jejich analýzy jsem zjistila, že školní psycholožky a psycholog vnímají syndrom vyhoření u učitelů/učitelek jako aktuální téma a učitelství jako rizikové povolání. Ve škole nevyužívají žádné diagnostické nástroje pro zjištění profesní spokojenosti učitelů/učitelek a ani jimi nedisponují. V některých případech však situaci ve škole monitorují. Svým působením na škole přispívají k prevenci učitelského vyhoření, i...
|
|
| |
|
|
Ideální učitel očima dětí na prvním stupni základní školy
Černá, Dominika ; Pavlas Martanová, Veronika (vedoucí práce) ; Mašková, Anna (oponent)
Tato bakalářská práce si klade za cíl najít nejideálnějšího učitele pro děti na prvním stupni, na základě jejich představ a podnětů, které byly zpracovány formou kvalitativního výzkumu. Teoretická část práce se zabývá osobností učitele, jeho vzhledem a povahou, profesí učitele a jeho autoritou. Věnuje se také pedagogickým metodám a dovednostem, vztahu žáka a učitele, hodnocení žáků a rizikovému chování pedagogů. Zaměřuje se na mladší školní věk, jeho vymezení a stručnou charakteristiku. Jsou také zmíněny typologie učitelů. Empirická část se zaměřuje na analýzu a porovnání výsledků skupinové činnosti žáků na prvním stupni. Výzkum byl realizován na dvou pražských základních školách, kde žáci pracovali ve skupinách, vytvářeli kresby učitelů a poté jsme nad kresbami diskutovali. Kvalitativní výzkumné šetření bylo zpracováno metodou zakotvené teorie. Při sběru dat byla využita metoda kresby a skupinový rozhovor. Cílem práce je zmapovat, jaké představy mají žáci na prvním stupni o ideálním a nejhorším učiteli, který by je mohl učit. Výsledky ukázaly, jaká přání a požadavky mají prvostupňoví žáci na ideální učitele. Výzkum také přinesl poznatky o tom, jak by podle názorů dětí mladšího školního věku vypadali nejhorší možní učitelé. V závěru práce je nastíněno, jak by měl vypadat ideální učitel z pohledu...
|
|
|
Analýza školního preventivního programu
Čmelíková, Šárka ; Pavlas Martanová, Veronika (vedoucí práce) ; Chomynová, Pavla (oponent)
Východiska: Bakalářská práce se zaměřuje na analýzu Školního preventivního programu ZŠ Komenského v Náchodě. Cíle výzkumu: Porovnává doporučené strukturu školního preventivního programu s programem konkrétní školy. Sleduje spolupráci a činnost pracovníků školy, kteří se podílejí na tvorbě programu a zavedení prevence jednotlivých forem rizikového chování dle doporučeného hodinového rozsahu. Na základě toho hodnotí nastavení prevence na ZŠ Komenského v Náchodě. Metody výzkumu: Výzkum analyzoval dokumenty školy především Minimální preventivní program, Výroční zpráva o činnosti školy, Školní vzdělávací program školy. Z těchto dokumentů vytahuje téma prevence rizikového chování. Popis dokumentů je doplněn polostrukturovanými rozhovory a ředitelem školy, speciálním pedagogem, výchovným poradcem, školním metodikem prevence a metodikem prevence v psychologicko- pedagogické poradně. Výsledky: Škola je oblasti prevence rizikového chování otevřená. Jednotlivé funkce jsou rozděleny mezi různé pedagogy, aby se funkce nekumulovaly, ti mezi sebou spolupracují. Školní preventivní program má formální podobu, má prostor pro vylepšení v oblasti zpracování cílů a zapojení prevence jednotlivých forem rizikového chování. Závěr a doporučení: Školní preventivní program ZŠ Komenského je vytvořen dle formálních požadavků....
|
|
|
Evaluace práce s dětskou terapeutickou skupinou
Syrovátková, Nikola ; Pavlas Martanová, Veronika (vedoucí práce) ; Heider, David (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá evaluací práce s dětskými terapeutickými skupinami. Ukazuje hodnocení programu dětských terapeutických skupin z pohledu rodičů a jejich dětí. Zároveň představuje také to, na čem se v hodnocení shodují a v čem naopak rozchází. Teoretická část se zaměřuje na vymezení skupinové psychoterapie, dále na dítě mladšího školního věku. Důležitou částí je skupinová psychoterapie s dětmi a zapojení rodiče v procesu terapie. Rozebírá také zasazení dítěte mladšího školního věku do jeho vývojového období a na to navazující specifika. V empirické části je představen kvalitativní výzkum. Data byla sesbírána pomocí polostrukturovaných rozhovorů se sedmi rodiči a dotazníků se sedmi dětmi. Data byla analyzována vytvářením tematických trsů. Vyhodnocování bylo inspirováno metodou zakotvené teorie. Výsledky ukazují, že v hodnocení programu dětských terapeutických skupin se rodiče i děti převážně shodují. Významné pro obě skupiny se zdá navázání blízkých vztahů s ostatními členy. Jako důležitý faktor celého procesu se ukázal způsob komunikace o skupině mezi rodičem a dítětem. KLÍČOVÁ SLOVA: skupinová psychoterapie, dětská psychoterapie, rodičovský skupina
|
|
|
Problematický žák z pohledu učitele
Sodomková, Nikola ; Pavlas Martanová, Veronika (vedoucí práce) ; Timurová, Lenka (oponent)
Název: Problematický žák z pohledu učitele Autor práce: Bc. et Bc. Nikola Sodomková Vedoucí práce: PhDr. Veronika Pavlas Martanová, Ph.D. Katedra: Psychologie Abstrakt Diplomová práce se věnuje oblasti problematického žáka na základní škole. Hlavním cílem práce je zmapovat, jak vnímají problémového žáka vyučující, konkrétně školní metodici prevence. Teoretická část se v úvodu zabývá problémovým chováním obecně. Následující kapitoly jsou věnovány konkrétně problémovému chování ve škole. Jsou zde zmíněny jeho příčiny, rozdíly mezi žákem s poruchami chování a žákem s problematickým chováním a také vlastnosti problémového dítěte. Třetí kapitola se věnuje rodině problémového žáka a komunikaci mezi školou a rodiči. V další části textu jsou zmíněny některé výzkumy, které se zaměřovaly na vnímání problematických žáků pedagogy, jejich vztah a přístup k nim, včetně podkapitol týkajících se osobnosti pedagoga a syndromu vyhoření. Poslední kapitola je zaměřena na vztahy problematického žáka s vrstevníky. V empirické části práce je představen výzkum, který byl realizován formou polostrukturovaných rozhovorů s celkem pěti školními metodiky prevence. Pro zpracování interview byla použita metoda Zakotvené teorie. V závěru textu jsou prezentovány výsledky výzkumu. Klíčová slova problematický žák, školní poradenství, školní...
|
|
|
Vzdělávání dětí se zdravotním postižením očima rodičů
Babková, Michaela ; Viktorová, Ida (vedoucí práce) ; Pavlas Martanová, Veronika (oponent)
Diplomová práce se věnuje problematice vzdělávání dětí se zdravotním postižením z pohledu jejich rodičů. Teoretická část se zaměřuje na seznámení se základními pojmy, jako je zdravotní postižení, dále konkrétní typy zdravotního postižení jako je mentální postižení, dětská mozková obrna, vývojová dysfázie a poruchy autistického spektra. Další kapitoly jsou zaměřeny na seznámení se specifiky rodiny s dítětem se zdravotním postižením, možnostmi vzdělávání a seznámení se Sdružením na pomoc dětem s postižením, z. ú., kde byl realizován výzkum. Těžištěm práce je kvalitativní výzkum, jehož cílem bylo prostřednictvím polostrukturovaných rozhovorů poodhalit, jak vnímají rodiče vzdělávání svých dětí. Na základě realizovaného výzkumu bylo zjištěno, že pohled rodičů na vzdělávání svých dětí se zdravotním postižením je ovlivněn typem postižení, jeho hloubkou, kvalitou komunikace se školou a lidským přístupem pedagogických pracovníků.
|
host ::
RSS.