|
|
"E-business" a mezinárodní právo soukromé
Davidovová, Daniela ; Pauknerová, Monika (vedoucí práce) ; Poláček, Bohumil (oponent) ; Ondřej, Jan (oponent)
Univerzita Karlova Právnická fakulta "E-BUSINESS" A MEZINÁRODNÍ PRÁVO SOUKROMÉ ("E-business" and International Private Law) Anotace 2014 Daniela Davidovová ANOTACE Předložená práce se věnuje vybraným aspektům souvisejícím s e-businessem a fungováním mezinárodního práva soukromého. Jejím cílem je zjistit, zda jsou stávající pravidla mezinárodního práva soukromého použitelné i v případě právních poměrů vzniklých při provozování e-businessu. Práce se skládá ze šesti kapitol: Internet a e-business, E-business a mezinárodní právo soukromé v České republice, Aplikace pravidel mezinárodního práva soukromého na vybrané smluvní typy, Smluvní podmínky konkrétních podnikatelů provozujících e-business, Specifická ustanovení týkající se mimosmluvních právních poměrů, De lege ferenda. První a druhá kapitola poskytují základní úvod do problematiky, včetně objasnění terminologie a vysvětlení, jak funguje internet a e-business. Třetí a pátá kapitola se věnují teoretickým problémům vznikajícím při aplikaci pravidel mezinárodního práva soukromého na právní poměry vyplývající z e-businessu. Nejzásadnější otázky, které jsou v této práci zkoumány, jsou následující: který soud a dle jakého práva je oprávněn rozhodnout o sporu v případě právního poměru vyplývajícího z e-businessu? Odpovědi na tyto otázky jsou poskytnuty z pohledu...
|
|
|
Kolizní úprava závazků v právu Evropské unie
Spozdilová, Karolina ; Pauknerová, Monika (vedoucí práce) ; Kunz, Oto (oponent) ; Kučera, Zdeněk (oponent)
Cílem této disertační práce je analyzovat rozhodné právo určené dle Nařízení Řím I a Nařízení Řím II a vzájemně je porovnat. Disertační práce se skládá z úvodu, čtyř částí a závěru. Část první popisuje obecné a teoretické otázky evropského mezinárodního práva soukromého (EMPS) - vysvětluje význam a metody regulace mezinárodního práva soukromého, resp. regulace soukromoprávních vztahů s mezinárodním prvkem, význam, smysl a zdroje práva a principy aplikace EMPS. Druhá část se zabývá historií vzniku, strukturou a působností Nařízení Řím I a Řím II. Třetí a čtvrtá část práce tvoří jádro disertační práce. Část třetí analyzuje právo rozhodné pro smlouvy určené dle Nařízení Řím I a pro mimosmluvní závazkové vztahy určené dle Nařízení Řím II. Zaměřuje se na zjištění práva aplikovaného na závazky, limity rozhodného práva a na další související otázky. Čtvrtá část shrnuje veškeré poznatky a ilustruje výsledky srovnání Nařízení Řím I a Nařízení Řím II.
|
|
|
Mezinárodní právo soukromé ve srovnávacím pohledu (Mezinárodní rodinné právo v České republice a ve Spolkové republice Německo)
Černá, Aneta Antonie ; Pauknerová, Monika (vedoucí práce) ; Kučera, Zdeněk (oponent)
69 Abstrakt Předmětem této diplomové práce je srovnání české a německé úpravy mezinárodního rodinného práva. Konkrétně jsem se zaměřila na úpravu manželského práva s mezinárodním prvkem a na úpravu vztahů souvisejících s registrovaným partnerstvím obsahujících mezinárodní prvek. Toto téma jsem si zvolila proto, že se jedná o oblast, která ještě nebyla zcela unifikována legislativou Evropské unie, mohla jsem tak porovnávat právní úpravu ČR a SRN. Jedná o velmi aktuální téma, neboť v ČR vstupuje od 1. ledna 2014 v účinnost nový zákon o mezinárodním právu soukromém a navíc v některých členských státech vstoupilo v použitelnost nové Nařízení Řím III upravující rozhodné právo pro rozluku a rozvod. Také byla již navržena další nová nařízení upravující manželské vztahy a vztahy registrovaného partnerství s mezinárodním prvkem. Vývoj nové úpravy mi umožnil zpracovat téma s použitím informací, které ještě v žádné jiné práci takto souborně použity nebyly, tato práce by tedy vzhledem ke své aktuálnosti mohla být přínosem. Mým záměrem bylo přiblížit čtenáři práce, jakým způsobem jsou řešeny otázky s mezinárodním prvkem v jednotlivých státech a poukázat na společné a rozdílné rysy úpravy v ČR a v SRN. Práce je rozdělena do osmi kapitol a několika podkapitol. Práce začíná úvodem, který následuje druhá kapitola...
|
|
|
Právní úprava mediace a mezinárodního rozhodčího řízení v České republice a republice Argentina
Milerová, Sylvie ; Pauknerová, Monika (vedoucí práce) ; Dobiáš, Petr (oponent)
Cílem mé rigorózní práce bylo popsat právní úpravu mediace a mezinárodního rozhodčího řízení v České republice a v Argentině, najít rozdíly mezi nimi, srovnat je, a vyvodit doporučení pro budoucí vývoj právní úpravy těchto institutů v obou zemích. Práce počíná úvodem, v němž vysvětluji důvody, které mě vedly ke zvolení tématu a napsání této práce, a také postupy, které jsem použila, včetně výstupu, kterého zamýšlím dosáhnout. Dále je práce rozdělena do osmi kapitol. První kapitola poskytuje čtenáři obecný přehled základů mediace a rozhodčího řízení. Kapitola začíná pokusem o systematické zařazení těchto dvou institutů. Následně je poskytnuta charakteristika mediace jako metody ADR a charakteristika rozhodčího řízení včetně vysvětlení čtyř základních teoretických koncepcí rozhodčího řízení, které jsou pro jeho pochopení a jak je ukázáno dále v textu, i pro zákonodárnou činnostv této oblasti. Poslední část této kapitoly je věnována výhodám a nevýhodám rozhodčího řízení, čímž je vyvětlena oblíbenost (mezinárodního) rozhodčího řízení. V druhé kapitole je popsána právní úprava mediace v České republice, včetně jejího vývoje završeného novým zákonem o mediaci. V kapitole jsou popsány nejdůležitějsí instituty upravené v novém zákoně, přičemž zohledněny byly i návrhy na znění zákona, které nakonec nebyly...
|
|
|
Určování rozhodného práva při absenci volby ve vybraných závazkových vztazích v České republice a USA
Chvosta, Ondřej ; Pauknerová, Monika (vedoucí práce) ; Kučera, Zdeněk (oponent)
rigorózní práce v českém jazyce: Práce srovnává určování rozhodného práva v závazkových vztazích v České republice a ve Spojených státech amerických. Toto srovnání je činěno na pozadí dvou právních principů: právní jistoty (typické pro Českou republiku) a Equity (typické pro Spojené státy). První kapitola pojednává o odlišném pojetí mezinárodního práva soukromého v obou srovnávaných zemích a o rozdílu a vztahu mezi právní jistotou a Equity. Kapitola první se rovněž podrobně zabývá aplikovatelnými prameny práva v ČR a ve Spojených státech. Kapitola druhá srovnává odlišné přístupy k určování rozhodného práva ve smluvních závazkových vztazích. Podrobně jsou analyzovány kolizní normy obsažené v ZMPS, NZMPS, Římské úmluvě a nařízení Řím I. Rovněž jsou představeny americké přístupy k určení rozhodného práva: princip teritoriality Prvního Restatementu, Currieho Interest Analysis, přístup Druhého Restatementu, Better Law Approach a Significant Contacts Approach. Kapitola třetí s použitím metodiky kapitoly druhé se soustřeďuje na mimosmluvní závazkové vztahy. V evropském kontextu je tak kladen důraz na nařízení Řím II, v americkém kontextu především na erozi principu teritoriality a odlišnosti v aplikaci Interest Analysis a Druhého Restatementu oproti jejich aplikaci na smluvní závazkové vztahy. Závěr práce...
|
|
|
Metody investování soukromého kapitálu v mezinárodním právu soukromém
Štaňko, Andrej ; Pauknerová, Monika (vedoucí práce) ; Balaš, Vladimír (oponent) ; Poláček, Bohumil (oponent)
Shrnutí: Metody investování v mezinárodním právu soukromém Disertační práce je rozdělená na 9 tematicky souvisejících kapitol. První kapitola, týkající se důvodů mezinárodního plánování podnikání, poskytuje stručný nástin motivací, které vedou k rozšíření podnikatelských aktivit za hranice České republiky. Bylo zjištěno, že takovými motivacemi jsou zejména (i) různorodost právních řádů, poskytujících nové právní instituty a odlišnost v úpravě důležitých podnikatelských vztahů (např. v otázce osobnostních práv autora právnické osoby), (ii) odlišnost regulatorních požadavků v různých zemích, týkajících se stejné činnosti (např. provoz fondu kolektivního investování) a (iii) rozdílná výše daňové zátěže. Druhá kapitola vypočítává jednotlivé nejdůležitější prameny práva, které se na popisovanou problematiku uplatní. Důraz je kladen na vnitrostátní prameny, právo Evropské unie a mezinárodní smlouvy. Na tyto prameny práva pak odkazuje výklad v dalších kapitolách disertační práce. Třetí kapitola upozorňuje na některá rizika mezinárodního plánování podnikání. Navazuje tak obsahově na první kapitolu, týkající se motivů, pro které podnikatelské subjekty rozšiřují své podnikání za hranice ČR. Bylo zjištěno, že hlavními riziky může být dopuštění se obcházení regulace vztahující se na podnikání v ČR, a to pro případ, kdy...
|
|
|
Mediace a obchodní spory: Vnitrostátní a mezinárodní perspektivy
Svatoš, Martin ; Pauknerová, Monika (vedoucí práce) ; Balaš, Vladimír (oponent) ; Poláček, Bohumil (oponent)
Resumé v českém jazyce: MEDIACE A OBCHODNÍ SPORY: VNITROSTÁTNÍ A MEZINÁRODNÍ PERSPEKTIVY JUDr. Martin Svatoš Prostředí, odkud se vnitrostátní a mezinárodní obchodní spory rekrutují, je velmi specifické. Na jednu stranu vykazuje velké množství vzájemně propojených právních vztahů, nejrůznějších subjektů i množství různorodých právních i ekonomických témat, na druhou stranu požadují jejich aktéři rychlý a efektivní výstup za současného zachování maximální důvěrnosti a dobrých obchodních vztahů. Zdá se, že nástrojem, jenž by se s takto protichůdnými požadavky dokázal vyrovnat je právě mediace, která oproti jiným, direktivním způsobům řešení sporů, nabízí zapojení konsensu a kreativity a přitom zůstává minimálně formální. Její vysoká úspěšnost pohybující se nad hranicí 80%, jakož i nízké náklady a rychlost se zdají být ideálními předpoklady pro její časté využívání při řešení obchodních sporů. Je tomu však tak skutečně? Nabízí mediace jenom samé výhody? A proč tedy není dominantním způsobem řešení sporů? Na tyto a další otázky se snaží najít odpověď tato práce. Ve své první části se zaměřuje na problematiku samotného konceptu mediace jako mimosoudního způsobu řešení sporů založeného na bázi konsensu. Zde také dochází k ujasnění základních termínů, jako je ADR (alternativní řešení sporů), konciliace nebo samotná...
|
|
|
Obchodní společnosti a jejich mobilita v evropském kontextu
Belloňová, Pavla ; Pauknerová, Monika (vedoucí práce) ; Brodec, Jan (oponent) ; Poláček, Bohumil (oponent)
Vzhledem k postupující ekonomické globalizaci dochází ke stále většímu otevírání trhů jednotlivých států, což obzvlášť platí v rámci Evropské unie, která si za cíl klade vytvoření dokonce jediného vnitřního trhu, kde budou zrušeny vnitřní hranice a odstraněny bariéry volnému pohybu zboží, osob, služeb a kapitálu. To má přirozeně vliv na chování ekonomických aktérů na trhu působících. Konkurence na trhu vzrůstá, je třeba být inovativní, aktivnější, hledat nové příležitosti k expanzi, a to nejen ve vlastním státě, ale i v zahraničí, což s sebou nese potřebu vstupovat do právních vztahů se zahraničními subjekty. Časem se může ukázat jako užitečné či dokonce nezbytné přemístit místo výkonu své podnikatelské činnosti. Tato potřeba se zdaleka již netýká pouze fyzických osob, ale také právnických osob jako jsou obchodní společnosti. Nicméně postavení společnosti v přeshraničních vztazích vykazuje oproti postavení fyzických osob určitá specifika. Společnost je umělým produktem práva, pouhou právní fikcí a její existence je mnohem úžeji provázána s určitým konkrétním právním řádem. Společnost má totiž právní subjektivitu právě z toho důvodu, že jí ji nějaký právní řád přiznává. Přístupy ke kolizněprávní úpravě společností a jejich případné mobilitě se v jednotlivých státech dosti liší - některé státy za...
|
|
|
Obligační statut spotřebitelských smluv ve vztazích s mezinárodním prvkem
Bambulová, Barbora ; Pauknerová, Monika (vedoucí práce) ; Brodec, Jan (oponent)
Rigorózní práce, vycházející z předešlé diplomové práce, se zabývá dvěma základními zdroji unijního práva, které se týkají obligačního statutu smluv s mezinárodním prvkem v oblasti občanskoprávních a obchodněprávních závazků, tj. Římské úmluvy a nařízení Řím I. Autorka vychází z původního zdroje, tj. Římské úmluvy, aby tak s ohledem na pozdější právní úpravu, nařízení Řím I, mohla lépe zachytit celkový právní vývoj v oblasti určení obligačního statutu u občanskoprávních a obchodněprávních smluv s mezinárodním prvkem v kontextu unijního práva. Výklad v této části rigorózní práce je tak výkladem spíše obecným, na něhož pak autorka navazuje částí druhou, zabývající se již konkrétně problematikou ochrany spotřebitele. Druhá část rigorózní práce se věnuje s ohledem na Římskou smlouvu a nařízení Řím I problematice spotřebitelských smluv, tj. smluv, které nejsou charakterizovány toliko druhem svého plnění, nýbrž povahou smluvních stran. V této souvislosti autorka rozebírá zejména základní pojmy, tak jak vyplývají z českého a unijního práva, a nastiňuje i jazykové nesrovnalosti zde se nacházející. Detailněji se autorka soustřeďuje na Směrnici o právech spotřebitelů, jež formou úplné harmonizace mění stávající čtyři směrnice, týkají se problematiky ochrany spotřebitele: směrnice 85/577/EHS o smlouvách...
|
|
|
Kritérium obvyklého pobytu v mezinárodním právu soukromém
Pfeiffer, Magdalena ; Pauknerová, Monika (vedoucí práce) ; Dolanská Bányaiová, Lucie (oponent) ; Zavadilová, Marta (oponent)
Tato disertační práce se zabývá jedním z nejvýznamnějších pojmů současného mezinárodního práva soukromého - pojmem obvyklého pobytu. Jedná se o pojem, který byl do mezinárodního práva soukromého uveden v rámci unifikační činnosti Haagské konference mezinárodního práva soukromého jako určitý kompromis mezi tradičními hraničními určovateli domicilem, dominujícím v oblasti common law, a státní příslušností, která je naopak historicky úzce spjata s kontinentálními právními řády. Díky dlouholeté systematické unifikační činnosti Haagské konference mezinárodního práva soukromého získal hraniční určovatel obvyklého pobytu v mezinárodním právu soukromém své trvalé místo. Pojem obvyklého pobytu se velmi razantně prosadil i v rychle se rozvíjejícím evropském mezinárodním právu soukromém. Evropská unie navázala na Haagskou konferenci mezinárodního práva soukromého a obvyklý pobyt je dnes zcela centrálním, nejčastěji využívaným hraničním určovatelem v unifikovaných kolizních normách, které určují rozhodné právo, i v unifikovaných jurisdikčních pravidlech, která určují mezinárodní příslušnost soudů, v rámci evropského mezinárodního práva soukromého. V souvislosti s tímto recentním razantním rozvojem této oblasti je v disertační práci kladen důraz primárně právě na analýzu relevantních právních instrumentů...
|
host ::
RSS.